Final Bronze Age Pottery Deposit from Hulín - "U Isidorka" Site

105

Keramický depot ze závěru doby bronzové z Hulína - „U Isidorka“

KeramicKý depot ze závěru doby bronzovéz Hulína - „u isidorKa“

miroslav daňHel

V roce 2005 byl v rámci výzkumu Hulín 1 - „U Isidorka“ objeven intencionálně uložený soubor celkem 10 keramických nádob ve dně rozměrného objektu, datovaný do stupně Ha A. V lužickém prostředí jsou keramické depoty doloženy jen zřídka. Hulín se nachází na jižní hranici rozšíření KLPP a keramický depot může být výsledkem kulturního vlivu ze středodunajských oblastí, které se v regionu projevují i ve skladbě bronzových depotů.

An intentional deposition of ten pottery vessels was found during the excavation of Hulín 1 - „U Isidorka“ site in 2005. The large pot contained 9 cups which were put into each other. The hoard was deposited into the bottom of a large sunken feature and the collection can be dated back to the Reinecke Ha A. Such pottery depositions are very rare within the Lusatian culture. The southern contact zone of the Lusatian culture in Moravia brought evidence of several hoards with southern influence.

doba bronzová, keramické depozitum, kultura lužických popelnicových polí

Bronze age, pottery deposit, Lusatian urnfield culture

Ukládání bronzových a keramických depotů je výrazným projevem kultur doby bronzové. Rozsáhlé výzkumy prováděné v souvislosti s výstavbou rych-lostních komunikací v okolí Hulína přinesly nové doklady takových aktivit (DAŇHEL 2009, 310). Předkládaný příspěvek si klade za cíl zhodnotit nález keramického depotu v trati „U Isidorka“ severozápadně od Hulína (obr. 1). Po-lykulturní lokalita byla zkoumána předstihovým výzkumem (pracovně Hulín 1 – „U Isidorka“) na stavbě dálnice D1 a její mimoúrovňové křižovatky se silni-cí I/55 během několika sezon v letech 2004-2005 a 2008-2010 (obr. 2). Plocha dotčená skrývkami dosáhla 12,5 ha a bylo na ní odkryto 1091 objektů a 108 hrobů (obr. 3). Protože tématem článku je závěr doby bronzové, zmíníme jen stručně neolitické (LnK) a eneolitické (MMK/KNP, KŠK, KZP) komponen-ty, stejně jako laténské sídliště s pohřebištěm. Velmi silně je zastoupena starší doba bronzová, kdy zde existovala sídliště i pohřebiště nitranské a únětické kul-tury a věteřovské skupiny (BERKOVEC – PEŠKA 2005a; 2005b; 2006; DAŇHEL 2010; 2011; DAŇHEL-PANKOWSKÁ 2010, 126; KOUCKÁ 2013; PEŠKA 2011; TAJER 2009a; 2009b).

Výrazný horizont tvoří sídliště slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, prozkoumané v jižním rameni výzkumu. Zkoumanou plochu v těchto místech tvořily dva široké pásy skrývky pro přeložku komunikace situované

Pravěk NŘ 22, 105–120

106

Miroslav Daňhel

na temeni a svahu první říční terasy převyšující asi o 3 m rozlehlé záplavové území řeky Moravy. Sídliště se táhlo podél hrany terasy nad bezejmennou vo-dotečí, která zde směřuje k SV-JZ k Němčickému potoku.

Slezské objekty představovaly především spodní části zásobních jam, soujá-mí a rozměrné zahloubené objekty, které snad představují zemnice. Celkově zde bylo zachyceno přes 220 objektů z pozdní doby bronzové. Nálezy ukazují na běžné sídliště zemědělského charakteru.

Obr. 1. Hulín – „U Isidorka“. Keramický depot z objektu 522.

nálezová situace Objekt č. 522 se nacházel při západním okraji jižního ramene výzkumu, kte-

ré bylo zkoumáno v roce 2005 (obr. 3; BERKOVEC – PEŠKA 2006, 142 - zde označen jako č. 529). Představoval rozměrnou jámu o půdorysu nepravidel-ného obdélníka s orientací SZ-JV (obr. 4). Délka činila 4,6 m, zatímco šířka dosahovala 3,6 m. Stěny spadaly kolmo do hloubky 0,35 m, kde přecházely v nepravidelně zvlněné dno s několika mělkými zahloubeními zejména v se-verní polovině. Dno se sklánělo od jihu k severu, kde dosáhlo hloubky 1,1 m. Důležité je zahloubení při severním okraji, v němž byl umístěn depot. Jedná se o nepravidelný kruhový výkop o průměru 0,75 m a hloubce 0,2 m. Nádoba (1)

107


se šálky byla zhruba z poloviny své výšky zapuštěna k severnímu okraji jamky (obr. 5). Látka byla vyzvednuta celá, při převozu se rozpadla a z její výplně byly vybrány šálky (2-10) naskládané na sebe. Jejich vzájemné uložení však není možné rekonstruovat, protože přesná poloha jednotlivých nádob nebyla zaznamenána. Těsně nade dnem hlavního výkopu se na úrovni horního třeti-ny hrnce nacházely dvě velké pískovcové zrnotěrky a drobná zvířecí kost (viz níže).

Obr. 2. Poloha výzkumu Hulín 1 – „U Isidorka“.

popis nálezů:inv. č. 30/2004-1289-1: látka protáhlého vejčitého tvaru s mírně prohnutým hrdlem a nepatrně vně vy-

hnutým okrajem. Na podhrdlí jsou umístěna široká pásková ucha. Na okraji mezi uchy jsou náznaky šikmo vzhůru vytažených lalůčků. Uvnitř je povrch vyhlazen, stejně jako pás pod okrajem. Zbylý vnější povrch nádoby je upraven hladce a má cihlově červenou až šedohnědou barvu. Výška = 35 cm, průměr okraje = 25,4 cm, průměr dna 13,9 cm (obr. 6:5).

inv. č. 30/2004-1289-2: šálek s mírně vypouklými stěnami s vklenutým dnem (umbem). Okraj je mírně vně vyhnutý. Páskové ucho je odlomené, původně vycházelo z okraje vzhůru a převyšovalo jej. Povrch vnitř-ku nádoby je tuhovaný s černou kovově lesklou barvou. Jeho vnější povrch je tuhovaný zvláště v páse pod okrajem, níže na těle nádoby již tuhování není tak výrazné. Vnější barva je šedá až černá. Výška = 6,6 cm, průměr okraje = 12,7 cm, průměr dna 3,8 cm (obr. 6:3).

inv. č. 30/2004-1289-3: šálek s kónicky se rozšiřujícími stěnami. Dno je rovné. Okraje jsou zaoblené. V horní třetině těla nádoby se nachází krátká horizontální plastická lišta. Povrch vyhlazený hnědošedý. Výška = 6,2 cm, průměr okraje = 13,3 cm, průměr dna 4,3 cm (obr. 7:4).

108

Miroslav Daňhel

Obr. 3. Hulín – „U Isidorka“. Plán výzkumu. Šipkou označena poloha objektu 522 v rámci slez-ského osídlení v jižním rameni zkoumané plochy.

109


inv. č. 30/2004-1289-4: šálek s kónicky se rozšiřujícími stěnami. Dno je rovné. Okraje jsou zaoblené. V horní třetině těla nádoby se nachází krátká, mírně šikmo posazená, horizontální plastická lišta. Vnitřní povrch je tuhovaný s šedočernou lesklou barvou. Vnější část nádoby je tuhovaná pouze v pásu pod krajem a její barva je hnědošedá. Výška = 6,7 cm, průměr okraje = 12,9 cm, průměr dna 5,5 cm (obr. 7:2).



inv. č. 30/2004-1289-7: šálek s kónicky se rozšiřujícími stěnami. Dno je rovné. Okraje jsou zaoblené. V horní třetině těla nádoby se nachází krátká, mírně šikmo posazená, horizontální plastická lišta. Vnitřní povrch je tuhovaný s lesklou šedočernou barvou. Vnější část nádoby je tuhovaná pouze v páse pod krajem a její barva je hnědošedá. Výška = 6 cm, průměr okraje = 14,3 cm, průměr dna 5,5 cm (obr. 7:3).

inv. č. 30/2004-1289-8: šálek s kónicky se rozšiřujícími stěnami. Dno je rovné a okraje zaoblené. Z okraje je vytažené páskové ucho, které jej převyšuje. Vnitřní část a horní polovina vnějšího povrchu nedokonale tuhovaná. Barva povrchu šedá. Výška = 5,7 cm, průměr okraje 11,2 cm, průměr dna = 4,5 cm (obr. 6:2).

inv. č. 30/2004-1289-9: miskovitý šálek s kónicky se rozšiřujícími stěnami. Dno je rovné a okraje zaoble-né. Z okraje je vytažené páskové ucho, které jej převyšuje. Povrch nádoby je tuhovaný s lesklou šedočernou barvou. Výška = 3,8 cm, průměr okraje 9,5 cm, průměr dna = 3,5 cm (obr. 6:4).

inv. č. 30/2004-1289-10: šálek s kónicky se rozšiřujícími stěnami. Dno je rovné a okraje zaoblené. Z okra-je je vytažené páskové ucho. Vnitřní povrch je tuhovaný s lesklou šedočernou barvou. Vnější povrch je pod okrajem místy tuhovaný, jinak hlazený šedohnědý. Výška = 5,7 cm, průměr okraje 11,2 cm, průměr dna = 4,5 cm (obr. 6:1).

Výplň objektu dále obsahovala 17 keramických zlomků, z nichž většina náleží hrncovitým a zásobnicovým nádobám popelnicových polí (inv. č. 30/2004-1289-11-27), 38 ks drobné atypické keramiky (inv č. 30/2004-1289-28), 11 malých zlom-ků slabě vypálené mazanice (inv. č. 30/2004-1289-29) a konečně 11 ks zvířecích kostí (tur domácí 4 ks, prase domácí 4 ks, ovce 2 ks a 1 neidentifikovaný kus; určení M. Fišákové-Nývltové). Kosti bohužel nelze spojit přímo s depotem, přestože z do-kumentace je zřejmé, že se při okraji nádoby 1 nejméně jedna z nich nacházela.

rozbor materiálu Jak bylo uvedeno výše, depot souvisí se sídlištěm slezské fáze lužických po-

pelnicových polí. K přesnějšímu určení doby uložení však obsažené kera-mické tvary nepřispívají. Je zřejmé, že všechny nádoby souboru byly ulo-ženy současně a záměrně, což vyplývá nejen z pozice šálků uvnitř látky, ale i z umístění kamenů při horní části ústřední nádoby. Pět identických kónických šálků náleží k formě nádob užívané v lužickém prostředí po ce-lou mladší a pozdní dobu bronzovou a nelze je blíže zařadit. Za pozornost stojí krátké horizontální plastické lišty umístěné přibližně v polovině jejich výšky, které sloužily k lepšímu uchopení nádoby (obr. 7). O stejném účelu plastických prvků objevujících se ojediněle na šálcích se uvažuje i u jiných souborů (např. JUCHELKA 2009, 74; NEKVASIL 1982, tab. 296: 14, 334:

110

Miroslav Daňhel

9). Vývoj je nepostižitelný také v případě čtveřice kónických a polokulo-vitých šálků, které jsou zde pouze ve dvou případech zdobeny tuhováním vnitřku nádoby a vnější plochy okraje (obr. 6: 1-4). Ucha nízko převyšující okraj mohou ukazovat na příslušnost k počátku slezské fáze (DOHNAL 1974, 47; GEDL 1989, 20; NEKVASIL 1970, 32, 34). Podobné rozdělení lze pozorovat i v prostředí velatické a podolské kultury (ŘÍHOVSKÝ 1966, 468). Zpracování všech šálků s plastickou lištou a dvou netuhovaných šálků je totožné a ukazuje, že byly zřejmě vytvořeny najednou, snad pro stejný účel (srovnej např. LEČ-BYCH 2006, 215; ŠMERDA 2006, 199).

Rovněž nádoba, která celý soubor šálků obsahovala, neposkytne svým tvarem podklad pro jednoznačné datování (obr. 6:1). Hrubé hrncovité tvary – látky byly vyráběny po celou mladší a pozdní dobu bronzovou a jejich vývoj po-kračoval do halštatského období lužických popelnicových polí (BOUZEK – KOUTECKÝ – KRUTA 1991, 141; DOHNAL 1974, 46, 62; GEDL 1973; 1982, 17; 1989, 18; NEKVASIL 1970, 37). Chronologické rozdíly se zrcadlí především v profilaci horní části nádoby a umístění uch. Mlado- a pozdně-bronzové nádoby tohoto typu mají ještě prohnuté hrdlo, které se postupně začíná srovnávat a v halštatském období se často zatahuje. Posazení uch v rámci vývoje lužických popelnicových polí klesá od přímého nasazení na hrdlo až po jejich přítomnost v horní části výduti. V závěru slezské fáze se v horní části nádob objevují drobné plastické prvky (GEDL 1982, 17; NEKVASIL 1970, 37-38). Další keramické zlomky z výplně objektu po-

Obr. 4. Hulín – „U Isidorka“. Objekt 522 s keramickým depotem vloženým do jamky.

111


chází z rozměrných hrncovitých či zásobnicových nádob typických pro celé trvání popelnicových polí.

Analýza keramických tvarů prokázala výskyt obou typů nádob v mladší i pozdní době bronzové. Některé prvky (nízko převýšená ucha na šálcích a níže posazená ucha na hrnci) však ukazují, že se v tomto případě jedná o stupeň HA2. Tomu odpovídají i sídlištní poměry na lokalitě - jáma s depozitem byla součástí osady slezské fáze kultury lužických popelnicových polí (BERKOVEC – PEŠKA 2005a, 242-243; 2006, 142; DAŇHEL 2011).

záměrné uložení a jeho sídlištní kontextPředkládanou nálezovou situaci definujeme jako keramický depot. Pro ulo-

žení sady šálků bylo použito velké nádoby, přičemž samy šálky byly naskládány na sobě. Záměrné ponechání v jamce na dně rozměrného objektu a související přikrytí kamenem (a přiložení masitého milodaru?) jsou druhou výpovědní linií. Většina keramických depotů byla nalezena v sídlištním prostředí, nej-častěji v jámách zásobního charakteru. Menší počet se uvádí z objektů, které jsou považovány za zahloubení obytných nebo výrobních staveb. Objekt č. 522 byl objeven při západním okraji výzkumu. V jeho okolí byly zkoumány jak pravděpodobné zbytky zemnic, tak i zásobní jámy, což svědčí o deponování

Obr. 5. Hulín – „U Isidorka“. Detail polohy hrncovité nádoby a zrnotěrek.

112

Miroslav Daňhel

keramiky uprostřed obytného, výrobního či skladovacího areálu osady. Srov-natelné nálezové prostředí má většina keramických skladů. Jen malý počet se jich nacházel v obytné nebo výrobní stavbě - na začátku doby popelnicových polí jsou to dva velatické depoty z Pavlova (PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002, 100, 38-39, tab. 13a) a Starého Lískovce (ČIŽMÁŘOVÁ 1978). Podobnost shledá-váme i s nálezem z Chabařovic, pro který byla vytvořena jamka na dně zásobní jámy (BOUZEK – KOUTECKÝ – KRUTA 1991, 117, 121, obr. 16, 33). Objekt charakteru zemnice s jamkou v rohu, do níž byl uložen depot bronzových arte-faktů, byl zaznamenán v Dolní Sukolomi (SCHIRMEISEN 1931, 116).

Při hledání obdobných archeologických nálezů ze závěru doby bronzové nacházíme takřka identickou situaci na jižním předměstí Vratislavi (lokalita Wrocław - Widawa). Kromě depotu bronzových šipek v nádobě se ve vzdále-nosti 26 m nalezla keramická nádoba zapuštěná do kulturní vrstvy. Polovinou výšky zasahovala až do podloží. Velká hrncovitá zásobnice s drsněným povr-chem a druhotně probitým otvorem ve dně obsahovala 8 kónických šálků s vy-taženým páskovým uchem, zbytek hrnku, 5 kamenů a 5 kostí. Mimo tyto dva depoty byly na sídlišti zastoupeny dvě desítky objektů s keramickými depozity připomínajícími kenotafické hroby (BARON 2010; 2012). Na sídlišti v Hulíně – „U Isidorka“ se podobné jednotlivé nádoby rovněž vyskytly, např. mísa s duš-níkem položená dnem vzhůru (objekt č. 1043) nebo osudí (č. 1076), obě při obvodu dna zásobní jámy. Depoty Wrocław – Widawa a Hulín – „U Isidorka“ pojí nejen stejné zastoupení keramiky, zapuštění celé sestavy do zvláštní jam-ky, uložení po opuštění sídliště (?), ale i přítomnost zvířecích kostí a kamenů.

Vložení sady šálků do velké nádoby nachází přímé obdoby i ve středobron-zovém depotu z Lelova u Stodu (ŠALDOVÁ 1958) nebo v části pozdněbronzo-vého souboru z Drösing an der March (KŰHTREIBER 1994, Abb. 3,4). V ob-dobí popelnicových polí byly využity i jiné kombinace, kdy byly nádoby vlo-ženy do nebo na sebe (Dambořice 1, Gaiselberg, Polešovice, Starý Lískovec 2, Thűrenthal, Zvole; souhrnně PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002, 101-102; LEČBYCH 2006, 215; ŠMERDA 2006, 183). Přítomnost kamenů ve formě zrnotěrek či drtičů se popisuje u několika dalších depozit (PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002, 97; ŠMERDA 2006, 182-186).

poznámky k regionálním odlišnostem depozitních zvyklostí lužické kulturyPřestože od posledního zpracování středoevropských depotů keramických

nádob doby bronzové přibyly nové doklady, zůstává práce H. PALÁTOVÉ a M. SALAŠE (2002) souhrnem informací týkajících se této problematiky ve střed-

113


ním Podunají. Přes navýšení pramenného fondu z období popelnicových polí (pro Moravu LEČBYCH 2006; 2009; PARMA 2008; ŠMERDA 2006) je zřetel-ný malý výskyt v lužickém prostředí, který kontrastuje s výrazným počtem de-potů v jižní části země a navazující části Dolního Rakouska osídlených lidem nesoucím kulturu středodunajských popelnicových polí. Spolu s depotem 5

Obr. 6. Hulín – „U Isidorka“. Keramické nálezy z depotu v objektu 522.

114

Miroslav Daňhel

Obr. 7. Hulín – „U Isidorka“. Keramické nálezy z depotu v objektu 522.

115


šálků ze Zvole se jedná o první jistá depozita, která náleží okruhu lužických popelnicových polí na Moravě (PALÁTOVÁ – SALAŠ 2001, 79; 2002, 75-82, obr. 10; ZEMAN, v tisku).

Z území dnešního Polska, které představuje velkou část rozšíření lužické kultury, není mnoho intencionálně uložených keramických souborů známo. V severní části země jsou to depoty 16 šálků vložených do sebe z lokality Zim-na Woda a jiný z obce Morzyca (AFFELSKI - WRZOSEK 2008; HORST 1977, 146). Ve Slezsku se vyskytla již zmíněná lokalita Wrocław - Widawa s depoty a jinými druhy depozit (BARON 2010; 2012). Dosud nezpracovaný je nález charakteru keramického depotu z obce Wojnicz - stan. 34 v Malopolsku (sdě-lení W. Blajera). Žádný podobný nález nebyl dosud zaznamenán na území lužické kultury na Slovensku. Naopak velmi zřetelná koncentrace vystupuje v prostředí lužické kultury ve východním Německu (HORST 1977, Abb. 2). V severní polovině Čech se s několika keramickými depoty lužické či slezské fáze popelnicových polí setkáváme. V Čechách i na Moravě jsou soustředěny spíše při jižní hranici lužické oikumeny (v lužické i slezské fázi) a mohou být projevem ovlivnění z jihu. Na střední Moravě, kde leží i Hulín, se jižní vliv pro-jevuje i ve skladbě bronzů v metalických depotech (DAŇHEL 2013; 15; FOJ-TÍK - POPELKA 2014; SALAŠ 2007, 240-241; SALAŠ – STUCHLÍK – ŠTROF 2006, 90-91).

Pro další bádání tak zůstává otázkou, co znamená archeologická výpověď, která ukazuje různou intenzitu v ukládání keramických depotů v prostředí lužického komplexu, a jakou roli v ní hraje právě použití keramiky jako pro-středku k předpokládanému společnému pití v případě nápojových servisů. Je nutné nezapomenout na limity archeologického poznání (např. na nezachova-né nádoby z organických materiálů, roli obsahu nádob), protože vždy studuje-me jen hmotný pozůstatek zvyků doby bronzové.

interpretační možnostiPřevaha drobných picích tvarů vložených do velké nádoby navozuje předsta-

vu o picím rituálu. Přísežné rituály a libace se zdají být nejčastějším vysvětle-ním depotů keramických nádob doby bronzové (BOUZEK 1997; PALÁTOVÁ – SALAŠ 2001, 81; 2002, 107-109). Podobně ritualizované chování mohlo pro-vázet společensky významné hostiny (BARON 2010, 426-427). U sledovaného depotu lze upozornit na přítomnost pětice stejných šálků s plastickou lištou, v nichž lze spatřovat samotné nádoby určené k pití, zatímco lépe zpracované šálky s uchy mohly sloužit pouze k nalévání tekutiny. Počet účastníků rituálu by pak představoval 5 až 9 osob. Za pozornost jistě stojí i podobné keramické

116

Miroslav Daňhel

soubory z nedalekých věteřovských a mohylových sídlišť u Hulína, u kterých rovněž převažují malé picí tvary a které je možné pokládat za výraz rituálů obdobného charakteru s dlouhou místní tradicí (DAŇHEL 2009, 130-131; SPURNÝ 1968).

Protože byla celá sestava vložena do jamky ve dně zahloubené části stavby, není vyloučen doklad stavební obětiny (obr. 4, 5). Proti takovému vysvětlení stojí fakt, že hrnec byl pod úroveň dna zapuštěn jen asi polovinou své výšky a proto musela být jamka vytvořena v již částečně zaneseném výkopu sídlišt-ního (obytného?) objektu. Stejně tak oba kameny spočívaly ve shodné úrovni nade dnem. Pokud by uložení mělo primární souvislost se stavbou, pak by jím bylo spíše její opuštění. Tato varianta je však nepravděpodobná (srovnej PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002, 109), přestože i k ní nacházíme analogie (BARON 2012, 20).

závěrShrňme závěrem, že výzkum slezského sídliště v Hulíně – „U Isidorka“ za-

chytil v objektu 522 jeden ze zajímavých kulturních prvků doby bronzové. V jamce zahloubené ve dně sídlištní jámy byl uložen hrnec, který obsahoval soubor picích tvarů. V hrnci bylo do sebe naskládáno 9 šálků dvou typů. Celou situaci doplňují dvě zrnotěrky a snad i intencionálně uložené kosti (resp. maso). Keramické tvary datují celou situaci do stupně Ha A, při-čemž některé prvky umožňují uvažovat o zařazení do poloviny trvání toho-to stupně, kulturně odpovídající počátku slezské fáze komplexu lužických popelnicových polí. Sestava více malých picích tvarů a jedné velké nádoby navozuje představu o výsledku přísežného rituálu nebo stavební obětiny (i v souvislosti s opuštěním stavby), která svým složením a uložením výraz-ně nevybočuje z rámce jiných depozit. Lokalita je situována na střední Mo-ravě, kde se setkáváme s odrazem prostředí středodunajských popelnicových polí v hmotné kultuře lužických popelnicových polí, které se mohlo projevovat i přijetím depozitních zvyklostí.

literatura:AFFELSKI, J. - WRZOSEK, J. 2008: Depozyt ceramiczny z osady kultury łużyc-

kiej w Zimnej Wodzie, gm. Zgierz, woj. Łódzkie, in: Buko, A. - Duczko, W. (red.): Przez granice czasu. Księga poświecona Profesorowi Jerzemu Gąssowskiemu, Pułtusk, 55-60.

BARON, J. 2010: Depozyt naczyń z późnej epoki brązu odkryty na osadzie we Wrocławiu Widawie, in: Mente et rutro. Studia archaeologica Johani

117


Machnik viro doctissimo octogesimo vitae anno ab amicis, collegis et discipulis oblata., Rzeszów, 421-429.

BARON, J. 2012: The ritual context of pottery deposits from the Late Bronze Age settlement at Wrocław Widawa in southwestern Poland, Journal of Archaeology and Ancient History 3, 1-24.

BERKOVEC, T. – PEŠKA, J. 2005a: Hulín (okr. Kroměříž), PV 46, 231, 242-243.BERKOVEC, T. – PEŠKA, J. 2005b: Starobronzová sídliště a pohřebiště v Hulí-

ně – U Isidorka, in: Bém, M. – Peška, J. (eds.): Ročenka 2004, Olomouc 2005, 44-67.

BERKOVEC, T. – PEŠKA, J. 2006: Hulín (okr. Kroměříž), PV 47, 106, 127-128, 142, 155.

BOUZEK, J. 1997: Žízeň, mužský svaz, družinictví a pití bez obsluhy či s ob-sluhou, AR XLIX, 323-325.

BOUZEK, J. – KOUTECKÝ, D. - KRUTA, V. 1991: Lužické sídliště v Chabařo-vicích, PA LXXXII, 94-165.

ČIŽMÁŘOVÁ, J. 1978: Předběžná zpráva o záchranném výzkumu v Brně-Sta-rém Lískovci (okr. Brno – město), PV 1976, 122-123.

DAŇHEL, M. 2009: Věteřovský depot z Pravčic; in: Bém, M. – Peška, J. (eds.): Ročenka 2008, Olomouc 2009, 125-138.

DAŇHEL, M. 2010: Hulín (okr. Kroměříž), PV 51, 344-345.DAŇHEL, M. 2011: Hulín (okr. Kroměříž), PV 52, 162, 189-191.DAŇHEL, M. 2013: Depot bronzových předmětů z Lukovečka, Východní Mo-

rava 3, 9-17.DAŇHEL, M. – PANKOWSKÁ, A. 2010: Pohřby na sídlištích ze starší doby

bronzové z Hulínska, in: Tichý, R. – Štulc, R. (eds.): Hroby, pohřby a lid-ské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích; Živá archeologie/REA Supplementum 3, Hradec Králové, 125-136.

DOHNAL, V. 1974: Die Lausitzer Urnenfeldkultur in Mähren, Studie AÚ ČAV v Brně II/3, Praha.

FOJTÍK, P. - POPELKA, M. 2014: Hromadný nález bronzových předmětů z Kostelce na Hané, okr. Prostějov. Středodunajské bronzové depozitum v srdci lužické kulturní oblasti? Archeologické rozhledy 66, 347-364.

GEDL, M. 1973: Cmentarzysko halsztatckie w Kietrzu, pow. Głubczyce, Wro-cław-Warszawa-Kraków-Gdańsk.

GEDL, M. 1982: Cmentarzysko ze schylku epoki brązu w Kietrzu. Tom I., Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łódź.

GEDL, M. 1989: Groby z młodszego okresu epoki brązu na cmentarzysku w Kietrzu, Kraków.

118

Miroslav Daňhel

HORST, F. 1977: Bronzeitliche Speiseopfer in Gefäsen, in: Genezja kultury łużyckiej na terenie Nadodrza, Wrocław, 109-148.

JUCHELKA, J. 2009: Pohřebiště lužické kultury v Opavě – Kateřinkách, PV 50, 61-138.

KOUCKÁ, A. 2013: Laténské hroby na lokalitě Hulín „U Isidorka“; in: Bém, M. – Peška, J. (eds.): Ročenka 2012, Olomouc 2013, 104-126.

KŰHTREIBER, K. 1994: Ein urnenfelderzeitliches Gefäßdepot aus Drö-sing an der March, VB Gänserdorf, Niederösterreich, Archaeologia Austriaca 78, 99-113.

LEČBYCH, M. 2006: Keramický depot z Polešovic, Pravěk 14/2004, 207-218.LEČBYCH, M. 2009: Polešovice (okr. Uherské Hradiště), PV 50, 295.NEKVASIL, J. 1982: Pohřebiště lužické kultury v Moravičanech, FAM XIV-

2, Brno.PALÁTOVÁ, H. – SALAŠ, M. 2001: Keramické depoty doby popelnicových

polí na Moravě, in: Vokolek, V. (red.): Příspěvky z V. kolokvia Obdo-bí popelnicových polí a doba halštatská, Pardubice, 79-96.

PALÁTOVÁ, H. – SALAŠ, M. 2002: Depoty keramických nádob doby bron-zové na Moravě a v sousedních zemích, Pravěk – Supplementum 9.

PARMA, D. 2008: Brankovice (okr. Vyškov), PV 49, 305.PEŠKA, J. 2011: Skupinové pohřebiště z Hulína aneb problematika druhot-

ných zásahů na pohřebištích únětické kultury, Acta archaeologica Opaviensia 4, 77-89.

ŘÍHOVSKÝ, J. 1966: Počátky mladší (podolské) fáze středodunajského okru-hu kultury popelnicových polí, PA LVII, 459-534.

SALAŠ, M. 2007: Dva bronzové depoty z Boskovic. Příspěvek k otázce středo-dunajských vlivů v severomoravské větvi KLPP a lokálních koncentra-cí depotů, in: Salaš, M. – Šabatová, K. (eds.): Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3.-6.10.2006, Brno, 233-247.

SALAŠ, M. – STUCHLÍK, S. – ŠTROF, A. 2006: Druhý depot bronzové indu-strie z Hradiska u Kroměříže, Pravěk NŘ 14/2004, 67-100.

SCHIRMEISEN, K. 1931: Zur Vorgeschichte der Mährisch-Neustädter Gebi-etes, Verhandlungen des Naturforschenden Vereins in Brünn 62, 107–132.

SPURNÝ, V. 1968: Hromadný nález keramiky ze střední doby bronzové v Hu-líně, AR XX, 245-247.

ŠALDOVÁ, V. 1958: Sklad mohylové keramiky v Lelově u Stoda, AR 10, 183-184, 196, 201-202.

119


ŠMERDA, J. 2006: Dva keramické depoty z přelomu střední a mladší doby bronzové v Dambořicích, okr. Hodonín, Pravěk NŘ 14/2004, 179-206.

TAJER, A. 2009a: Hulín (okr. Kroměříž), PV 50, 286, 309-310.TAJER, A. 2009b: Nález laténského bronzového opasku z lokality Hulín 1, in:

Bém, M. -Peška, J. (eds.): Ročenka 2008, Olomouc 2009, 172-183.ZEMAN, T. v tisku: Zvole (okr. Šumperk), PV.

Final bronze age pottery deposit From Hulín – „u isidorKa“ siteThe extensive rescue excavations caused by building the highway network

in the district of Kroměříž brought numerous interesting evidence for unders-tanding human life in the Bronze Age. Hulín and its surroundings is located in central Moravia, a fertile lowland region in the eastern part of the Czech Republic. The site itself is located on a river terrace slightly elevating the alluvi-um of the Morava river (Fig. 2). Several Bronze Age settlement horizons were discovered here. Among the most significant is the final Bronze Age settlement of Silesian phase of the Lusatian culture complex (LCC, Reinecke HA2-HB1) represented mostly by storage pits.

The feature no. 522 can be interpreted as the rest of a sunken house where a pottery deposit was put into a small hole in the bottom of the sunken feature (Fig. 3-4). The hoard consisted of 9 cups put one into another (Fig. 1, 6, 7). These small cups were deposited in the large pot. The pot itself was covered by two grinding slabs (Fig. 5). The morpho-logical analysis indicates a broader dating in the Reinecke HA horizon. Despite the fact that it was widely used to hoard the deposits in the Bronze Age, the Lusitian culture mostly shows evidence of the bronze hoards. There are hardly any pottery deposits from the Lusitian cultu-re, e.g. only four such situations are known form Poland (AFFELSKI - WRZOSEK 2008; BARON 2010, 2012; HORST 1977, 146 and Woj-nicz – site no. 34; personal communication with W. Blajer). The only exception is eastern Germany where the pottery deposits are common (HORST 1977, Abb. 2). We can find an exact analogy for the deposi-tion of Hulín in Wrocław-Widawa (BARON 2010; 2012). The cultu-ral and regional difference is very clear in Moravia because while there were discovered pottery deposits of the local Lusatian culture only in Hulín and Zvole (ZEMAN, in print), at least 12 pottery deposits are known from southern Moravia (where the Velatice and Podolí cultures were extended (LEČBYCH 2006; 2009; PARMA 2008; ŠMERDA 2006). The tradition of

120

Miroslav Daňhel

hoarding pottery deposits reaches its peak as early as in the previous hori-zon BD-HA1 (PALÁTOVÁ – SALAŠ 2002).

Hulín is located in the southern contact zone of the Lusatian culture and it´s obvious that it was influenced from the south, as it is evident from the com-position of the bronze hoards (DAŇHEL 2013; 15; FOJTÍK - POPELKA 2014; SALAŠ 2007, 240-241; SALAŠ – STUCHLÍK – ŠTROF 2006, 90-91). The same cultural influence could cause the hoarding of the pottery deposit in Hulín –„U Isidorka“ site associated with libation (BARON 2010, 426-427; BOUZEK 1997; PALÁTOVÁ – SALAŠ 2001, 81; 2002, 107-109).

Miroslav DaňhelArcheologické centrum Olomouc

U Hradiska 42/6779 00 Olomouc

[email protected]

Final Bronze Age Pottery Deposit from Hulín - "U Isidorka" Site

Documents

Transcript of Final Bronze Age Pottery Deposit from Hulín - "U Isidorka" Site