ARCHEOLOGICKÉ EXPOZICE A VÝSTAVYV MUZEU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Miloš Hlava – Michal Kostka – Miroslava Šmolíková

Jedním ze základních poslání každého muzea je bezesporu prezentace sbírek veřejnosti. Ta můžemít v současné době díky neustále se zdokonalujícím moderním technologiím vskutku mnoho-strannou a velmi rozmanitou podobu, o níž se našim předchůdcům ještě před pouhým čtvrtstoletímani nesnilo. Již od prvopočátků existence muzeí, které v českých zemích spadají – s čestnýmivýjimkami (dnešního) Národního muzea, Moravského zemského muzea či Slezského zemskéhomuzea – do druhé poloviny 19. století, však až do dnešních dnů přetrval základní způsob prezen-tace: inscenované vystavování sbírkových předmětů, které se později transformovalo do podobystálých expozic. S jistým zjednodušením a nadsázkou by bylo možné konstatovat, že mnohdy nezcela přehledné – jakkoliv na první dojem jistě poměrně efektní – vystavení veškerých shromáž-děných předmětů postupně ustoupilo výběru charakteristických a typických, popř. unikátníchartefaktů. Tato změna (či spíše postupná proměna) v prezentaci muzejních sbírek přitom prame-nila ze změny základních představ o smyslu a funkci muzeí: snahu zprostředkovat návštěvníkovipřímý kontakt s celou sbírkou a zároveň jej ohromit množstvím vystavených předmětů, kterémuzeum shromáždilo, vystřídalo úsilí o přehlednost, srozumitelnost a přiměřenost. S tím bezpro-středně souvisejí počátky skutečných depozitářů, do nichž byla v důsledku této změny přemístěnačást nyní již běžně nepřístupných sbírek, primárně vyhrazená pouze pro návštěvníky s badatel-skými zájmy. Vznik depozitářů, v nichž byly uloženy sbírkové předměty skryté zrakům běžnýchnávštěvníků muzea, vyvolal ovšem postupně přirozenou potřebu prezentovat alespoň občas rovněžněkteré z nich. K trvalým expozicím proto přibyly krátkodobé a příležitostné tematické výstavy,které jsou tudíž ve své podstatě plodem poměrně důležité proměny v pojetí funkce muzeí.

Přestože příprava a vytváření archeologických expozic či výstav tvoří již několik desetiletístandardní součást práce (nejen) muzejních archeologů, líčení (popř. též dokonce reflexi) postup-ných proměn jejich ideových principů či způsobů prezentace nalezneme v dosavadní literatuře jenvelmi zřídka (např. Matoušek 2000). Sledování proměn výstavních trendů při prezentaci sbírko-vého fondu přitom umožňuje nahlédnout do historie jednotlivých muzeí či přímo jejich archeo-logických oddělení (srv. statě o archeologických expozicích Národního muzea: Sklenář 1998;Urbanová 2012). V obecné rovině se v nich nepochybně odrážejí také proměny ideologickýchpreferencí, které souvisejí s aktuálními politickými poměry či převládajícími paradigmaty.

Věty z předchozího odstavce platí v plné míře rovněž o Muzeu hlavního města Prahy. Pokusmese tudíž na následujících stránkách představit a shrnout postupný vývoj prezentace archeologiev jeho expozicích a výstavách. Náš pohled bude ovšem nepatrně širší. Pochopitelně budeme sle-dovat proměny stálé (archeologické) expozice muzea, zároveň také přiblížíme krátkodobé tema-tické archeologické výstavy, které se konaly v objektech Muzea hlavního města Prahy, a to nejenz vlastních sbírek. Všimneme si ale rovněž výstav, které sice byly uspořádány mimo muzejní pro-story, ale archeologické oddělení muzea se na nich pořadatelsky či autorsky podílelo a zároveňzde prezentovalo předměty z archeologické sbírky. Zdůrazněme, že cílem tohoto příspěvku neníkritické zhodnocení „archeologického výstavnictví“ v pražském městském muzeu, které lze v tétosouvislosti jen sotva oddělit od ostatních muzejních výstav, ale pouze předložení základníchsouhrnných údajů o minulých expozicích a výstavách. Povědomí o některých z nich se totižz muzejní paměti pozvolna vytrácí.

199

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

(1

99

–2

34

)

Již úvodem je vhodné předeslat několik vět o pramenech, které se k tomuto tématu vztahují.V tomto směru představují patrně největší problém nejstarší muzejní expozice. Neocenitelnoupomůcku, díky níž si můžeme učinit alespoň rámcovou představu o rozsahu a složení archeo-logické části expozice v „nové“ muzejní budově po roce 1900, představují dobové tištěné prů-vodce po expozici, v nichž je popsáno uspořádání jednotlivých výstavních sálů. Obdobně jakou nejstarší expozice v bývalém kavárenském pavilonu (od roku 1883) zůstávají však nejasné jejípodoba a vzhled. Prakticky až do počátku čtyřicátých let minulého století neexistoval v Muzeuhlavního města Prahy samostatný fotoarchiv, a tudíž obrazová dokumentace muzejních expozica výstav je až do tohoto období obecně velmi sporá. Archeologická část muzejní expozice mělanavíc ne zcela typický osud – na počátku dvacátých let minulého století byla totiž takřka celáarcheologická sbírka městského muzea předána Národnímu muzeu; archeologie se v pražskémměstském muzeu znovu etablovala teprve po roce 1941 v podobě Jírova archeologického muzeana Hanspaulce, a to díky vnějšímu zásahu. To každopádně nemění nic na faktu, že na žádné z do-chovaných či publikovaných fotografií z prvních čtyřiceti let existence muzea (tj. z doby, kdyv muzeu ještě existovala archeologická sbírka) není zachycena archeologická část expozice.Kupodivu však ani ze čtyřicátých až sedmdesátých let minulého století neexistuje z archeologic-kých expozic či výstav příliš mnoho obrazové dokumentace; v tomto směru nastal jistý zlomteprve od osmdesátých let 20. století. Jen velmi málo materiálů k archeologické části expoziceobsahuje také centrální muzejní archiv; v archivu a fotoarchivu Oddělení archeologických sbírekMuzea hlavního města Prahy jsou přitom uloženy pouze prameny k prezentaci bývalé Jírovyarcheologické sbírky, poválečnému vývoji archeologické expozice na Hanspaulce a tematickýmvýstavám, jakož i k nejnovějším archeologickým expozicím v hlavní muzejní budově Na Florenci.1

Od skromných počátků k dočasnému konci

První muzejní expozice se nacházela v budově dnes již neexistujícího bývalého kavárenskéhopavilonu v sadech Na Poříčí. Při slavnostním otevření muzea 12. května 1883 v ní ale byla archeo-logie zastoupena jen velmi skromně. Zřejmě ji reprezentovaly pouze (některé) předměty, ježmuzeu darovala na přelomu let 1881 a 1882 Antonie Lehmannová, žena pražského obchodníka-galeristy a příležitostného sběratele Mikuláše Lehmanna. Údajně byly nalezeny „při skopáváníhradeb a u Rudolfína“.2 Dohromady to prý bylo 958 předmětů, které jsou ve stručných záznamechnejstaršího muzejního inventáře charakterizovány jen velmi obecně jako „vykopaniny z Prahy“.3

Z velmi úsporného popisu darovaného souboru v zápisu ze schůze muzejního komitétu ovšemvyplývá, že se skládal „z 23 partií na tabulkách připevněných, pak bedny se starými kachlemia jedné staré polnice“.4 Většina darovaných předmětů byla později zapsána do inventární knihy,proto je nepochybné, že součástí nejstarší muzejní expozice byla např. také dvě „avarská“ nákon-čí opasku (Novotný 1946, 44–45, obr. 1); převážně se ale jednalo o středověké, popř. novověkéartefakty (srv. blíže Hlava 2014, 170). Podle dobových popisů muzea při jeho otevření se nálezyvěnované Antonií Lehmannovou sice nacházely ve dvou místnostech přístupných z centrálníhosálu budovy, ovšem spolu s nimi byly vystaveny ještě další předměty, jež neměly s archeologiív dnešním pojetí nic společného (Míka 1983, 11–12; Státníková 2003, 28–29).

200

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

1 Použité zkratky: Archiv NM – Archiv Národního muzea; archiv (OAS) MMP – archiv (Oddělení archeologickýchsbírek) Muzea hlavního města Prahy; fond Registratura NM – fond Registratura Národního muzea.

2 Protokoll sepsaný o schůzi komitétu Pražského městského musea dne 21. prosince 1881; archiv MMP, neevidováno.3 Inventář z roku 1883; archiv MMP, neevidováno; srv. Státníková 2003, 24.4 Protokoll schůze komitétu musea města Pražského odbývané dne 29. března 1882 o 5. hod. odpolední; archiv

MMP, neevidováno.

V souvislosti s archeologií je ale nutné zmínit, že součástí expozice muzea při jeho otevření bylyrovněž poměrně obsáhlé soubory předmětů zapůjčené Štěpánem Bergerem (372 ks) a BřetislavemJelínkem (412 ks). Berger i Jelínek se totiž mj. věnovali archeologii (či v dobové terminologiiprehistorii) a obzvláště Bergerova archeologická sbírka patřila již v té době k nejpozoruhodnějšímv Čechách. Minimálně v případě kolekce zapůjčené Bergerem je ovšem jisté, že neobsahovalažádné prehistorické nálezy. Berger nepožadoval její vrácení, ponechal ji v muzeu a nakonec jiv roce 1893 muzeu prodal. V dochovaných dokumentech o prodeji tohoto souboru jsou mj. uvede-na inventární čísla, která byla těmto předmětům v muzejní evidenci následně přidělena.5 Pouhýmnahlédnutím do sbírkových inventářů lze zjistit, o jaké předměty vlastně šlo – z prehistorie mezinimi nebyl ani jediný, ve sbírce se nacházelo pouze několik středověkých keramických kachlůa mincí. Méně jednoznačné je to s Jelínkovou sbírkou. Jelínek totiž muzeu některé části svésbírky později postupně prodával, popř. daroval, avšak v archivních pramenech a sbírkovýchinventářích není možné rozlišit, které z předmětů byly součástí expozice při otevření muzea proveřejnost v roce 1883. V tomto případě patrně tudíž není možné zcela vyloučit, že alespoň někte-ré předměty ze souboru, který byl původně zapůjčen Jelínkem muzeu, souvisely s archeologií;prokázat (ale ani vyvrátit) to ovšem nelze.

Přestože v počátcích existence muzea nespočívalo těžiště muzejní práce v archeologii, záslu-hou prvního kustoda muzejní sbírky Břetislava Jelínka, nesporně pozoruhodné postavy tehdejšíčeské archeologie, se archeologická část muzejní sbírky záhy začala sice pomalu a postupně, alepřesto vytrvale rozrůstat. Nepřetržitě byla doplňována novými přírůstky, které pocházely z darů,nákupů, popř. terénních výkopů. Zajímavý pohled na její rozsah, složení i veřejnou prezentacipo více než deseti letech od otevření muzea poskytují popisy spolu s fotografií pravěké částiPavillonu města Prahy na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, která se konala naholešovickém Výstavišti (Anonymus 1895, 5–8; Jelínek 1895, 409–410, obr. na str. 409).6 Pavillonbyl umístěn v budově tzv. Retrospektivní výstavy z časů Jubilejní výstavy z roku 1891 a jeho insta-laci připravoval prakticky kompletně Břetislav Jelínek ze sbírkového fondu městského muzea.7

Pravěké nálezy se nacházely hned na začátku celé expozice u vchodu do budovy ve čtyřechvýstavních skříních (kromě toho bylo také na třech skříních nahoře postaveno několik nádob),

201

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

5 Dokumenty k prodeji Bergerovy kolekce (včetně výčtu přidělených evidenčních čísel) jsou uloženy v archivuMMP, čj. XIV/1/1893, XIV/79/1893. Bergerova sbírka byla evidována pod inventárními čísly H 9058 – H 9150,H 9161 – H 9261, H 9286 – H 9454, V 608, V 621, V 624 (srv. nepřesně Státníková 2003, 25, pozn. 92).

6 Jen na okraj zaznamenejme, že patrně vůbec první (ovšem velice skromná) prezentace některých prehistorickýchpředmětů ze sbírky Městského musea Pražského mimo muzejní budovu se odehrála již v roce 1891 při Jubilejní výstavě(Píč 1891, 6, 17). Po jejím skončení muzeum dokonce získalo z tzv. Retrospektivní výstavy jedenáct výstavních vitrínza souhrnnou cenu 362 zlatých a 90 krejcarů (srv. příslušné dokumenty v archivu MMP, čj. XII/71/1891, XII/73/1891,XII/76/1891).

7 Podle výčtu vystavených nálezů se ovšem zdá, že Jelínek v několika případech použil předměty, které nebylysoučástí muzejní sbírky. V tiskem vydaném průvodci se totiž objevují jakési „bronzové fibule, jehly, kostěné nástroje,střepy atd.“ z Podbaby (Anonymus 1895, 7), avšak minimálně bronzové spony/fibule se tehdy z této lokality v muzejnísbírce nenacházely. Také „rozličné nálezy z Podbaby, Bráníka, Kotlářky, Žižkova“ (Anonymus 1895, 7) naznačují, žeJelínek využil rovněž v tomto případě ještě jiný zdroj – z uvedených čtyř lokalit byly totiž v muzejní sbírce zastou-peny zcela jistě pouze nálezy z Podbaby a Kotlářky. Nálezy z Braníku (Jelínek 1884, 175–184, Fig. 29–64) byly ještěv roce 1890 v Jelínkově soukromé sbírce (srv. Jelínek 1890, 136, Anm. 5), krátce před Jelínkovým odchodem do penzev roce 1913 byly již ovšem součástí muzejní sbírky (Jelínek 1912, 13, pozn. 18; do oficiální muzejní evidence však bylyzaneseny teprve v letech 1994 a 2006). Ze Žižkova byl v muzejní sbírce uložen pouze soubor „z mohyl Volšan-Žižkov-ských“, který byl ale vystaven v jiné vitríně (Anonymus 1895, 8; srv. Jelínek 1891, 15, Fig. 43–44), zato v Jelínkověsoukromé sbírce se nacházel laténský náramek z pohřebiště na žižkovském Komenského náměstí z počátku sedm-desátých let 19. století (Jelínek 1891, 15, Fig. 42), který je dnes nezvěstný (součástí muzejní sbírky nikdy nebyl).Nezvěstný je také kamenný sekeromlat ze Žižkova (Jelínek 1912, 4, obr. 6), u něhož ale není jasné, kdy byl získán a zdabyl vůbec součástí muzejní sbírky (nebyl totiž nikdy zanesen do muzejní evidence). Muzejní sbírka byla tedy zřejměnepatrně doplněna předměty z Jelínkovy vlastní archeologické sbírky.

které byly doplněny na stěnách budovy několika „diagramy“, nepochybně Jelínkovými barevnýmiakvarely s idealizovanými kresbami nálezových situací a samotných nálezů (obr. 1). Vzhledemk rozsahu celé expozice byla její archeologická část poměrně skromná. Zajímavé je její umístěnína samotný počátek prohlídky Pavillonu. Je sporné, zda by v tom bylo možné shledávat náznakchronologického pojetí prezentace Prahy. Možná to vypovídá o jistých rozpacích, kam vlastněprehistorické nálezy zařadit a v jakých souvislostech je představit; celá pražská expozice byla totižčleněna tematicky. V širších obecných souvislostech je rovněž podstatné, že ani archeologická částexpozice nebyla uspořádána chronologicky, v jejím případě však bylo upřednostněno místopisnéhledisko – ve dvou skříních byly vystaveny nálezy z několika lokalit v Libni (skříň I) a z Jelínko-vých výkopů v prostoru holešovického Výstaviště (skříň II), do dalších dvou skříní byly vměstnányostatní nálezy z „Prahy a okolí“ (Anonymus 1895, 7). Drobné předměty byly zjevně v souladus dobovými zvyklostmi připevněny na kartonech (právě takto je totiž třeba rozumět výrazům typu„bronzy Tab. 6“ z průvodce po expozici; srv. Anonymus 1895, 6); zajímavé je, že ve skříňovýchvitrínách, které neposkytovaly příliš velký prostor pro nápaditou prezentaci, se Jelínek v něko-lika případech pokusil o sice primitivní, ale zároveň názornou rekonstrukci nálezových situací.

202

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 1: Jeden z Jelínkových akvarelů s kresbami nálezových situací, který byl použit v archeologické částiexpozice Městského musea Pražského (MMP, čpk. 18/2009/71/19). Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 1: One of Jelínek’s watercolours with drawings showing site situations which was used in the archaeologicalpart of the exposition of the City of Prague Museum (MMP, Akz.-Nr. 18/2009/71/19). Graphic design by I. Kyncl.

Namátkou ve vitríně s nálezy z Libně byly vystaveny „dva pohřby v popelnicích z počátku dobybronzové …. Na levo otevřený, na pravo zavřený hrob, jak v zemi stál“ (Anonymus 1895, 5). Snadjen zbývá dodat, že během Národopisné výstavy českoslovanské byla muzejní budova v sadechNa Poříčí pro návštěvníky uzavřena, neboť sbírky muzea byly z větší části použity v Pavillonuna holešovickém Výstavišti.8

V letech 1896–1898 byla v bezprostředním sousedství původního kavárenského pavilonupostavena nová muzejní budova. Je zajímavé, že ještě před jejím zpřístupněním se v jejích prosto-rách konala vůbec první (a na několik desetiletí také jediná) tematická archeologická výstava,která ale s činností muzea nikterak nesouvisela. Se svolením muzejního komitétu-kuratoria, ježdokonce poskytlo výstavní skříně, zde totiž uspořádala výstavu Společnost přátel starožitností čes-kých v Praze o svých vlastních terénních výzkumech v Podbabě (Dejvice, Bubeneč) a u kostela

203

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

8 Přípis Rady král. hlav. města Prahy muzeu, 14. května 1895; archiv MMP, čj. XVI/31/1895.

Obr. 2: Poděkování Společnos-ti přátel starožitností českýchv Praze muzejnímu komitétu-kuratoriu za umožnění uspořá-dat v prostorách muzea výstavu(archiv MMP, čj. XX/26/1899).Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 2: Letter of thanks from theCzech Society of Antiquariesaddressed to the museum’scommittee and expressinggratitude for the opportunityto organize an exhibition inthe museum’s premises (MMParchives, Ref. No. XX/26/1899).Graphic design by I. Kyncl.

sv. Matěje v dejvické Šárce, které proběhlyna přelomu let 1897 a 1898. Z větší části jipřipravil Josef Antonín Jíra, který také jmé-nem Společnosti zmiňované výzkumy pro-váděl. Přípravné práce probíhaly praktickypo celý podzim 1898, výstava byla otevřenaod 26. prosince 1898 do 6. ledna 1899. Jejínávštěvníci mohli spatřit nejen předměty,jež byly v souladu s dobovými zvyklostmipřipevněny na kartonech, ale také plánya nákresy nálezových situací, plán profilu zeŠárky či „přesný model pecí a ohniště nale-zených při výzkumu v pískovně p. Reisra“(Jíra 1899, 81). Svědectvím o úspěšnémprůběhu výstavy je mj. děkovný dopis, kterýSpolečnost zaslala po jejím skončení muzej-nímu komitétu-kuratoriu (obr. 2).

Když byla nová muzejní budova 27. září1900 slavnostně otevřena, archeologické nále-zy v ní byly umístěny ve výstavním sále č. I,který se nacházel vpravo od vestibulu podschodištěm (tj. fakticky v prvním nadzem-ním podlaží budovy). V něm naplnily desetvýstavních skříní – v pěti byly uloženy pra-věké nálezy (skříně č. I, II, IIIa, IIIb, IV),v pěti se nacházely středověké a novověképředměty (nádoby, kachle, dlaždice ve skří-ních č. V, VI, VII, VIII, IX). Některé nálezy(především velké nádoby) byly postaveny

také na skříních, v pravěké části byly použity rovněž „diagramy k nálezům“, tj. některé z Jelín-kových barevných akvarelů. Ve výstavním sále se nacházelo celkem osmnáct výstavních skříní,archeologie tedy zabírala více než polovinu jeho prostoru. K expozici byl vydán tištěný průvodce,který představuje důležitý pramen k poznání podoby (nejen) její archeologické části (obr. 3;Anonymus 1900, 1–4). Celá muzejní expozice byla uspořádána podle obdobného principu jakoprezentace Prahy v Pavillonu na Výstavišti v roce 1895. Upřednostněno bylo tudíž opět tematickéhledisko, avšak umístění archeologických nálezů hned na samotný začátek prohlídky muzea byv tomto případě snad bylo možné pokládat za jeden z náznaků chronologické prezentace některýchčástí muzejních sbírek, neboť toto pojetí je poměrně zřetelné rovněž u dvou sálů věnovanýchdějinám Prahy a u lapidária (Anonymus 1900, 35–40, 53–56, 69–74). A obdobně jako při Národo-pisné výstavě českoslovanské byla rovněž v tomto případě archeologická část expozice členěnapodle jednotlivých nalezišť.

Neuběhlo ovšem ani deset let a rozsah i umístění archeologické části expozice v muzejníbudově doznaly zásadní proměny, jakkoliv princip jejího uspořádání (místopisné hledisko) zůstalnaprosto stejný. Podle muzejního průvodce z roku 1909 se totiž nacházela v jednom ze sálův přízemí budovy. Pravěké nálezy zde zabíraly již osm skříní (skříně I–VIII), z toho dvě stolové;některé nádoby byly opět postaveny na skříních a prostor byl znovu doplněn několika „diagramy“,tj. Jelínkovými barevnými akvarely s kresbami některých předmětů a nálezových situací. Středo-

204

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 3: Obálka prvního muzejního průvodce z roku1900. Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 3: Cover of the museum’s first guidebook from1900. Graphic design by I. Kyncl.

věké a novověké předměty byly umístěny ve dvou skříních a dvou stolech (Anonymus 1909, 99–107).Základní princip uspořádání celé muzejní expozice se ani po téměř deseti letech nezměnil – důrazbyl položen na představení předmětů podle tematických celků, náznaky chronologického členěnísice zůstaly zachovány, ale okolnost, že prehistorické nálezy byly odsunuty ze začátku ideálníprohlídkové trasy muzea, naznačuje, že toto hledisko hrálo menší roli než dříve.

Prakticky totožné uspořádání (ale s poněkud větším množstvím informací o vystavenýchpředmětech) lze nalézt také v průvodci po různých muzejních a soukromých sbírkách v Praze,který byl vydán patrně někdy v letech 1910–1911 (Harlas b. d.).9 O dalším vývoji archeologickéčásti původní expozice neexistují žádné prameny. Snad ve stejné podobě a umístění zůstala až dopředání téměř celé prehistorické sbírky Národnímu muzeu v roce 1923 (k okolnostem převodusrv. podrobně Hlava 2014, 181–183).

Pokusíme-li se shrnout informace o archeologické části muzejní expozice z let 1900–1910/1911,10 je zjevné, že jednou přijatý princip – místopisné představení nálezů bez jakéhokolivnáznaku chronologického členění – nebyl v průběhu let změněn. Instalace tak již minimálně napočátku dvacátých let 20. století musela působit silně konzervativně a „starožitnicky“. Navíc roz-hodně nepředstavovala reprezentativní průřez prehistorií Prahy. Jelínek totiž do muzejní sbírkyzařazoval prakticky veškeré nálezy, které průběžně získával různým způsobem zcela bez ohleduna jejich původ. Archeologická část expozice proto obsahovala nejen předměty z tehdejší Prahya bezprostředního okolí (např. Radotín, Počernice, Braník, Stodůlky, Košíře aj. – tj. z dnešníhopohledu z území tzv. Velké Prahy), ale také nálezy minimálně ze širšího prostoru středních Čech(např. Nehvizdy, Dušníky).

Nečekaný zvrat: Jírovo archeologické muzeum

Odevzdání takřka celé archeologické sbírky Národnímu muzeu ukončilo dočasně prezentaci pre-historie Prahy v prostorách městského muzea. Cílené programové zaměření muzea na historii vedvacátých a třicátých letech minulého století způsobilo, že období před vznikem Prahy jako (raně)středověkého města bylo po dobu následujících téměř dvaceti let pominuto nejen při prezentacimuzea veřejnosti, ale také při odborné či sbírkotvorné činnosti. Ostatně dostatečně výmluvnýje fakt, že žádná z tematických výstav, které se v muzeu začaly konat pravidelně od roku 1933,nesouvisela s archeologií (srv. Novotný 1937, 69–70, 108). Sotva tudíž překvapí, že pravěk Prahynebyl vůbec zmíněn v dalším z řady muzejních průvodců, tentokráte z počátku třicátých let minu-lého století (Novotný 1933).

Změna nastala paradoxně teprve v důsledku politických událostí let 1938–1939 a v souvislostis novými poměry po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939, jež záhy pocítilo rovněžpražské městské muzeum. Rozpuštěním ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy 24. února1939 přestalo fakticky existovat muzejní kuratorium,11 které v roce 1940 nahradila smíšenáněmecko-česká muzejní komise. Ta ze svých členů jmenovala tříčlenný pracovní výbor, kterýmj. připravil reorganizaci expozice. Plány, jež vznikly někdy na počátku roku 1941, počítaly také

205

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

9 Na zadní části knihy se nachází reklama na knihu Jana Heraina Pražské portály kostelů, paláců a patricijskýchdomů z období od XIV. až do počátku XIX. století, o níž se v doprovodném propagačním textu píše v budoucím čase(„Celé dílo obsahovati bude …“; Harlas b. d., zadní strana obalu). Herainova kniha vyšla v roce 1911 (Herain 1911).

10 O podobě archeologické části nejstarší muzejní expozice v bývalém kavárenském pavilonu nevíme prakticky vůbecnic. Můžeme pouze předpokládat, že byla vytvářena podle obdobných principů jako po roce 1900; tomu by ostatněnasvědčoval způsob prezentace prehistorie v Pavillonu města Prahy na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895.

11 Podle tehdy platných stanov byla polovina členů muzejního kuratoria volena městskou radou z členů ústředníhozastupitelstva hlavního města Prahy, jeho předseda byl jmenován městskou radou.

s prehistorickou částí. Koncem března 1941 bylo v této záležitosti dokonce oficiálně oslovenoNárodní muzeum s žádostí, „abyste pro tento účel laskavě vybrali ze souboru prehistorickýchpamátek městského musea, zapůjčených svého času Národnímu museu, typické ukázky pravěkýchkultur na území pražském zastoupených, jež by mohly býti opět v městském museu vystaveny.Ředitelství připomíná, že jde jen o nejstručnější přehled a prosí Vás o zprávu, jakmile předmětybudou připraveny, aby si je členové musejního výboru mohli prohlédnouti.“12 Na okraj obdrže-ného dopisu však Jiří Neustupný, tehdejší vedoucí prehistorického oddělení Národního muzea,připsal na počátku června 1941 tyto věty: „Podle telefonického rozhovoru s drem Liškou, ředitelemMěstského musea, toto upouští od úmyslu instalovati pravěké nálezy. Věc je proto zatím bezpřed-mětná.“13 Ze záměru tudíž nakonec sešlo, snad i v souvislosti s událostmi, jejichž výsledkem bylvznik archeologického oddělení muzea.

Archeologie se totiž v muzeu objevila naprosto neočekávaně ze zcela jiné strany. Za jistýpočátek rehabilitace tohoto oboru v pražském Městském muzeu je snad možné považovat již pře-vedení sbírek ze zrušeného Musea ředitele Šplíchala v Praze-Vršovicích do muzejní sbírky v roce1940. Ve vršovickém muzeu, nad nímž Muzeum hlavního města Prahy vykonávalo od roku 1923odborný dohled-patronát, se totiž nacházela nepříliš rozsáhlá, ale nesporně zajímavá prehisto-rická sbírka, kterou pražské Městské muzeum nyní získalo v podstatě bez vlastního přičinění(k tzv. Šplíchalovu muzeu ve Vršovicích srv. podrobně Kysela – Hlava 2014). Mnohem důleži-tější byla ale jiná událost: Na podzim následujícího roku bylo k Městskému muzeu připojeno doté doby samostatné tzv. Jírovo archeologické muzeum na Hanspaulce jako nové a do jisté míryautonomní archeologické oddělení. A právě tento krok, který se opět odehrál bez prvotní inicia-tivy Městského muzea, představoval pro archeologii v muzeu nový počátek.

Základem muzea na Hanspaulce byla archeologická sbírka Josefa Antonína Jíry, významnépostavy (nejen) pražské archeologie konce 19. a počátku 20. století. Osudy této sbírky a vývojjejí výstavní prezentace byly nedávno poměrně podrobně popsány (Hlava 2010; Kostka 2010),proto jen ve stručnosti shrňme (a nepatrně doplňme) alespoň základní fakta. Sbírka vznikala sys-tematicky od roku 1892 a Jíra se snažil instalovat ji již od prvopočátků ve svém bytě ve vitrínách-skříních, aby se s ní mohl pochlubit svým přátelům a návštěvám. Podoba prezentace sbírky sepostupně proměňovala, a to nejen v závislosti na jejím poměrně rychlém růstu, ale také na vývojiJírových názorů na smysluplnost různých možností jejího představení návštěvníkům – od více-méně nahodilého vystavení získaných nálezů bez chronologického či místopisného řazení přesuspořádání po jednotlivých nalezištích až po chronologicky pojatou expozici muzejního typu,která vznikla patrně v souvislosti s Jírovým přesídlením na Majorku v roce 1902 a následně bylaneustále zdokonalována na Hanspaulce v Dejvicích po roce 1912 (obr. 4).14 Z výstavního hle-diska stojí rozhodně za pozornost, že součástí expozice na Hanspaulce byly mj. také dvě vitrínys přesnými rekonstrukcemi nalezených hrobů – laténský kostrový hrob bojovníka z Hergettovycihelny v Sedlci Jíra dokonce v roce 1917 při výzkumu dokumentoval a vyzdvihoval již s úmys-lem rekonstruovat jej později co nejpřesněji ve „svém“ muzeu, dokonce za tímto účelem vyro-bil věrné kopie některých železných předmětů (meč, kopí, štítová puklice) a za necelý měsíc (!)

206

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

12 Dopis Musea hlav. města Prahy Prehistorickému oddělení Národního musea, 26. března 1941; Archiv NM – fondRegistratura NM, karton 153, složka 1941 IX/R, čj. 929/1941 (srv. kopii téhož dopisu v archivu MMP, čj. 160/1941).

13 Dopis Musea hlav. města Prahy Prehistorickému oddělení Národního musea, 26. března 1941 – poznámkaz 6. června 1941; Archiv NM – fond Registratura NM, karton 153, složka 1941 IX/R, čj. 929/1941.

14 Prezentace soukromých archeologických sbírek v bytech majitelů představovala tehdy běžnou záležitost (srv.např. sbírka I. L. Červinky; Fišer 2002, obr. na str. 191), neobvyklý však byl pokus o skutečně muzejní pojetí. V českýchzemích se s prezentací Jírovy sbírky mohla srovnávat patrně jen sbírka Jana Kniese, která byla od roku 1906 instalo-vána ve Sloupě na Blanensku jako Kniesovo museum Moravského krasu (srv. Kostrhun 2008, 28–33, obr. 8–16, 22).

po nálezu již měl hotovou rekonstrukci celého dřevěného štítu.15 Ne zcela obvyklé také bylo, ževe vitrínách nebyly vystaveny veškeré nálezy. Již záhy po založení sbírky se totiž Jíra rozhodl,že ze získávaných předmětů bude prezentovat jen část. Tomu také přizpůsobil systém evidencesvé sbírky – kromě tzv. hlavní evidenční řady se signaturou A (v podstatě přírůstkový inventář-deník, do něhož v chronologickém sledu zapisoval veškeré získané nálezy) totiž velmi brzyvytvořil první tzv. vedlejší evidenční řadu se signaturou P a úvodní sešit jejího inventáře nade-psal těmito slovy: „Sbírka předhistorických předmětů. Předměty vystavené. Značka kataloguP. Majetek Jos. A. Jíry“16. Právě do této evidenční řady přeřazoval z tzv. A-řady předměty, kterébylo podle jeho názoru vhodné veřejně prezentovat. Předměty, které neprošly z různých důvodůsítem jeho výběru (různé drobnosti, atypické či málo výrazné keramické střepy apod.), ukládal dokrabic, pytlů a balíků. Nejpozději na Hanspaulce (ale možná již na Majorce) byly tyto krabiceuloženy do zvláštního depozitáře-skladiště mimo sály s expozicí.

207

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 4: Dobová fotografie částiexpozice J. A. Jíry v Dejvicíchpřed I. světovou válkou (fotoar-chiv OAS MMP – fond J. A. Jíra).Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 4: Period photographshowing a part of J. A. Jíra’sexhibition in Dejvice beforeWorld War I (OAS MMP pho-toarchives – fund J. A. Jíra).Graphic design by I. Kyncl.

15 Hrob byl nalezen 22. ledna, Jírův výzkum (včetně dokumentace) trval až do 26. ledna. Kromě lebky vyzvedlcelou kostru v primitivních podmínkách ve třech částech in situ a teprve 11. února při čištění doma na Hanspaulcenalezl „v pánvi železné kování štítu“. 15. února „odebral … po přesném zaměření kování štítu“. Z dalších Jírovýchzáznamů vyplývá, že 18. února „dělal … dřevěný štít“ a 19.–20. února „dodělával štít“ (tzv. A-inventář, záznamyz 22., 23., 24., 25. a 26. ledna, 11., 15., 18. a 19.–20. února 1917; archiv OAS MMP – fond J. A. Jíra, sv. 1/XXXV).

16 Tzv. P-inventář; archiv OAS MMP – fond J. A. Jíra, sv. 2/I.

Když Jíra v roce 1920 nastoupil do Státního archeologického ústavu, jako zaměstnanec tétoinstituce nemohl vlastnit soukromou archeologickou sbírku. Ve spolupráci s Obcí dejvickou bylaproto již v roce 1920 založena Společnost pro zachování a rozmnožení archeologických sbírekJ. A. Jíry, která se v následujícím roce stala z právního hlediska vlastníkem Jírovy sbírky. Jírasi ovšem v kupní smlouvě vymínil, že jako člen výboru Společnosti zůstane až do konce svéhoživota správcem sbírky. Do té doby soukromé „muzeum“, které bylo doposud přístupné Jírovýmpřátelům a hostům, popř. jen na požádání, bylo na konci února 1921 oficiálně otevřeno pro veřej-nost. Jíra se v následujících letech pokusil uspořádat expozici do definitivní podoby, avšak tentozáměr nestihl dovést do konce. Po Jírově smrti byla ostatně expozice na Hanspaulce upravová-na po celá třicátá léta 20. století a konečnou podobu nakonec v podstatě nikdy nezískala. Díkydochovaným pramenům lze ovšem zřetelně sledovat trend neustálého uvolňování prostoru v jed-notlivých sálech, neboť expozice se z pouhých dvou místností postupně rozrostla do pěti sálů.Její podobu zachycují jednak dva tištěné průvodce (Jíra 1921; Schránil 1932), jednak několikdobových fotografií.

V roce 1940 se nad samostatností Jírova archeologického muzea začala stahovat mračna.Po změně poměrů v české archeologii, které souvisely s politickými událostmi let 1938–1939,se nový vedoucí archeologické katedry Německé Karlovy univerzity Lothar Zotz, hlavní postavaprvních tří let archeologie v Protektorátu Čechy a Morava, snažil získat nad muzeem na Hans-paulce a jeho sbírkami kontrolu. Na podzim 1940 se stal komisařským správcem bývalé Jírovysbírky, přestože Jírovo muzeum formálně stále zůstávalo ve vlastnictví Společnosti. Zotzovoupůvodní obecnou ideou bylo vytvořit z Hanspaulky Pražské archeologické muzeum, v němž bybyly shromážděny veškeré archeologické nálezy z Prahy, včetně archeologických pragensiíz Národního muzea. Z několika zvažovaných návrhů, jejichž prvořadým cílem bylo odstavit legál-ní cestou jírovskou Společnost od jakéhokoliv rozhodování o osudu sbírky a muzea, se nakonecv říjnu 1941 uskutečnilo připojení Hanspaulky k Městskému muzeu jako nového autonomníhoarcheologického oddělení. Jírova sbírka, jejíž původní evidence už nevyhovovala dobovým stan-dardům, měla být nejprve zkatalogizována podle obvyklých muzejních pravidel a její instalacepoté nově upravena podle zásad, které se tehdy již řadu let uplatňovaly v německých muzeích.V souladu s moderním trendem měla být nově vystavena jen reprezentativní část exponátů, zby-tek měl být přemístěn do depozitáře, kde by byl přístupný pouze badatelům. Z tohoto důvodu bylaHanspaulka již na podzim 1940 pro veřejnost uzavřena. Se zpřístupněním nové expozice po cel-kové reorganizaci sbírky se od počátku vskutku počítalo, ovšem záměr nepřekročil rámec pouhéobecné myšlenky. Veškeré síly byly soustředěny na katalogizaci sbírky, o konkrétním plánu nanové uspořádání výstavních prostor není v archivních pramenech žádná stopa. Úvahy o novéexpozici byly ostatně odsunuty stranou zcela jistě nejpozději v roce 1944, kdy byla část někdejšíJírovy sbírky z bezpečnostních důvodů odvezena z Hanspaulky mimo Prahu. Definitivně bylotěmto plánům odzvoněno s koncem německého panství ve střední Evropě v květnu 1945.

Zotzova idea přetvoření Hanspaulky v Pražské archeologické muzeum17 vycházela z jehosnahy získat a upevnit své vlastní monopolní postavení v protektorátní archeologii. Bývalá Jírova

208

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

17 Zotzův úmysl vytvořit z Hanspaulky Pražské archeologické muzeum vyplývá z několika zmínek v dobovýchdokumentech. Na schůzi výboru jírovské Společnosti v březnu 1941 dobře informovaný Ivan Borkovský (tehdy jedenz jeho členů) uvedl, „že byl znovu pověřen na měs. květen, spolu se zemřelým Dr. Hofrem katalogisací a fotografovánímJírových sbírek, archeolog. Dr. Zotzem, a připomíná k tomu, že rozdělení archeolog. sbírek na vlastní výstavní a studijníodd. vyplývá z úmyslu vytvořit z Hanspaulky vědecký ústav – Pražské archeolog. museum, shrnující všechny sbírkya poznatky“ (Společnost pro zachování a rozmnožení archeolog. sbírek J. A. Jíry v Praze-Dejvicích. Zápis o I. výborovéschůzi, 16. března 1941; archiv MMP – fond Společnost, sv. 5; srv. Hlava 2010, 177, pozn. 83). V řijnu 1941 napsalaIngeborg Kiekebuschová v jednom z dopisů, že „unser Museum auf dem Wege ist, sich zum Vorgeschichtsmuseum der

sbírka představovala totiž fakticky jedinou hodnotnou muzejní archeologickou sbírku, nad nížzískal přímou kontrolu. Zřejmě právě proto z ní udělal ústřední bod svých úvah o pražské archeo-logii. Velkolepý plán však záhy ztroskotal, a to především kvůli Zotzovu mocenskému sestupupo roce 1941, který vyvrcholil jeho povoláním do wehrmachtu na podzim 1943. Projekt Praž-ského archeologického muzea nevycházel z nacionálně socialistické ideologie, ostatně s ní pří-mo nesouvisela ani reorganizace Jírovy sbírky, kterou v letech 1941–1945 prováděla IngeborgKiekebuschová. Kořeny této „centralizační“ ideje je třeba hledat v obecných principech, k nimžod přelomu 19. a 20. století postupně dospělo říšskoněmecké muzejnictví, a zřejmě i v Zotzovýchzkušenostech z doby jeho krátkého působení v Berlíně v letech 1938–1939. Je ovšem praktickyjisté, že pokud by na Hanspaulce byla vskutku vytvořena nová archeologická expozice, prezen-tovala by prehistorii Prahy v nacionálně socialistickém duchu, tj. s důrazem na všeobjímající vlivnordických nositelů pokroku. Tomu ostatně nasvědčuje také Zotzem původně prosazovaný, avšaknakonec souhrou okolností neakceptovaný název pro muzeum na Hanspaulce – Markomannen-Museum der Stadt Prag.18 Původní obecná idea a ideové zakotvení výsledného díla jsou ale dvěrozdílné věci, jakkoliv je lze od sebe jen sotva oddělit.

Poválečná Hanspaulka

Když na konci listopadu 1945 nastoupil do archeologického oddělení na Hanspaulku jako druháodborná síla v celém muzeu Bohuslav Novotný, jedním z jeho hlavních úkolů byla obnova před-válečné expozice a její opětovné zpřístupnění veřejnosti. Původní uspořádání jednotlivých výstav-ních vitrín bylo ovšem nenávratně narušeno průběhem katalogizace prováděné od roku 1941,kvůli níž byly mj. odmontovány téměř všechny předměty z efektně působících Jírových výstav-ních kartonů. Po náročné přípravě byla Hanspaulka pro návštěvníky zpřístupněna 15. května 1947(tj. téměř sedm let po svém uzavření na podzim 1940) a v mezích možností rekonstruovanáexpozice sloužila svému účelu s přestávkami skoro šest let (obr. 5). 1. května 1953 byla uzavřenaa Bohumil Soudský, který na podzim 1952 vystřídal na Hanspaulce svého předchůdce, přikročilk jejímu zásadnímu přetvoření.

Nové pojetí expozice se paradoxně zčásti shodovalo se záměrem Lothara Zotze z počátkučtyřicátých let. Soudského představa totiž počítala s tím, že „v nové instalaci podle současnýchmusejních požadavků bude vystavena jen část předmětů a doplněna jejich zživotněním, tedyrekonstrukcemi, text a pod., většina pak nálezů bude uložena v depozitáři jako pomůcka studijnípro odborníky a základ dočasných výstav na určité thema užší“.19 Přípravné práce trvaly více neždva roky a kromě Soudského kolegyně Zdeňky Jelínkové se na nich výrazně podílelo mj. několiktehdejších studentů archeologie, kteří na Hanspaulce pracovali jako tzv. studentští stipendisté

209

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Stadt Prag zu entwickeln“ (dopis I. Kiekebuschové F. Lehmannovi, 8. října 1941; archiv OAS MMP – fond I. Kieke-buschová, sv. 1). A v přehledu vykonané práce v muzeu na Hanspaulce od července 1941 do léta 1942 Lothar Zotz uvedl:„Die photographische Aufnahme und karteimässige Verarbeitung aller vorgeschichtlichen Funde von Prager Bodenim Landesmuseum wird einmal vorgenommen, zwecks vollständiger wissenschaftlicher Bearbeitung aller PragerFunde und zum anderen im Sinne der geplanten späteren Überführung aller Prager Funde vom Landesmuseum insStadtmuseum, Abteilung für Vor- und Frühgeschichte.“ (dopis L. Zotze Kulturamtu der Stadt Prag, 29. července 1942;archiv OAS MMP – fond I. Kiekebuschová, sv. 1; srv. Hlava 2010, 186 – pozn. 114).

18 Tento název se v několika nepatrně odlišných variantách objevuje v dobových dokumentech v letech 1940–1941.Po připojení muzea na Hanspaulce k pražskému Městskému muzeu jako autonomního archeologického oddělení v říjnu1941 se ovšem začal používat výhradně nový oficiální název Stadtmuseum, Abteilung für Vor- und Frühgeschichte,a to i samým Zotzem (srv. Hlava 2010, 182, pozn. 100).

19 Zpráva o činnosti prehistorického oddělení musea hl. Prahy za léta 1948–53 (příloha k dopisu čj. Mus-098/54z 25. ledna 1954, ředitelství muzea s. Píšovi z ÚNV hlavního města Prahy, ref. XII.); archiv OAS MMP – fond Archeo-logie po roce 1945, sv. I/6.

(např. Alena Rybová, Jan Bouzek, Eva Janská, Antonín Beneš). Slavnostní otevření expozices prostým názvem Praha pravěká se odehrálo 2. července 1955. Ve výstavních sálech mohlinávštěvníci spatřit výběr nejzajímavějších exponátů, a to nejen z původní Jírovy sbírky, ale takéz nových poválečných výzkumů muzea, popř. z původní sbírky Městského musea Pražského, ježbyla z větší části navrácena z Národního muzea v letech 1946–1948 (obr. 6). Na stěnách bylypřipevněny velkoformátové fotografie z terénních výzkumů a mapy osídlení Pražské kotlinyv jednotlivých obdobích, které byly v uplynulých letech sestaveny speciálně se záměrem jejichvýstavního využití. Součástí expozice, jež představila prehistorii Pražské kotliny v chronolo-gickém sledu, byly také poutavé trojrozměrné modely a rekonstrukce nálezových situací, např.bohatého hrobu z doby římské z Prahy-Bubenče, objeveného v roce 1948 (obr. 7). Na svoji dobunesporně moderně pojatá a zdařilá expozice se ovšem již v době svého vzniku nesetkala jens chválou, ale i s kritickými připomínkami: „Výběr exponátů z bohatých fondů základních sbírekmusea je proveden s odbornou znalostí a s rozhledem; v některých úsecích bylo by lze jej ještěposíliti, event. i zkvalitniti z vlastních materiálových fondů, jinde by závažnost musea i oblasti, kte-rou representuje, a dostupnost sbírek návštěvníky z celého státu (při zájezdech do hlavního města)i zahraničními badateli vyžadovaly, aby v budoucnosti byly základní sbírky musea doplněnyvýsledky nových výzkumů (např. v době slovanské). … Většina rekonstrukcí a modelů je účelnáa zdařilá, u některých je třeba uvážiti, zda jsou přiměřené vzhledem k prostorovým možnostemvýstavních sálů a k sledu exposice.“ (Filip 1956, 417). Ostatně rozdílné byly také reakce návštěv-níků, což lze ilustrovat např. ze dvou zápisů do Knihy návštěv ze září 1962: „Škoda, že okna jsouzakryta jinak názornými plánky, sbírky působí tak ponurým dojmem.“, „Sbírky se nám velice líbily.

210

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 5: Pohled do expozice na Hanspaulce z února 1952 (fotoarchiv OAS MMP – fond Archeologie po roce1945). Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 5: View of the exhibition in Hauspaulka from February of 1952 (OAS MMP photoarchives – fund Archeo-logie po roce 1945). Graphic design by I. Kyncl.

Zvlášť pěkné jsou plánky na oknech, které nám prohlídku sbírek zpřístupnily. Přáli bychom si,aby i ostatní naše musea byla tak uspořádána, jako je toto.“20

Soudského expozice z roku 1955, v následujících letech několikrát lehce upravovaná a dopl-ňovaná, sloužila svému účelu až do června 1969. Poté byla uzavřena, neboť rychlý růst sbírko-vého fondu z nových archeologických výzkumů a potřeby archeologického pracoviště přesáhlyprostorové možnosti budovy. Sály, v nichž byla umístěna expozice, byly využity pro depozitářa zázemí pro zaměstnance. Praha tak zůstala na téměř čtvrtstoletí bez specializované archeolo-gické expozice svého území. V hlavní muzejní budově Na Florenci sice od roku 1952 existovalav rámci obnovené a zcela nově rozvržené muzejní expozice rovněž část (či spíše jakýsi koutek)věnovaná archeologii.21 Pokud je možné usuzovat z nemnoha dochovaných fotografií, omezila sena pouhé tři vitríny, které byly doplněny zcela v duchu tehdejší frazeologie prázdnými flosku-lemi o rozvoji výrobních sil jako zdroji veškerého pokroku či nepostradatelným citátem ZdeňkaNejedlého (obr. 8; srv. též Liška – Frauenterka – Štiková 1957, obr. na str. 5). Pravěk Pražskékotliny byl představen jedinou lokalitou (hradiště v Šárce) a nesourodou skupinou vybraných

211

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 6: Pohled do výstavního sálu Hanspaulky s nálezy z doby bronzové a halštatské v expozici z roku 1955(archiv negativů MMP, deska C 4803). Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 6: View of the exhibition hall in Hauspaulka with finds from the Bronze Age and the Hallstatt period inthe exhibition of 1955 (MMP archives of negatives, plate C 4803). Graphic design by I. Kyncl.

20 Kniha návštěv z let 1962–64; archiv OAS MMP – fond Archeologie po roce 1945, sv. II.21 Nová poválečná provizorní instalace muzejní expozice v hlavní budově Na Florenci byla dokončena v říjnu 1948,

po roce 1951 musela být z ideologických důvodů přetvořena (srv. Liška 1958, 123–125; Míka 1983, 33–34). Archeo-logická část expozice vznikla teprve v roce 1952, neboť dochovaný předávací protokol s 62 položkami, které byly pře-vezeny z archeologické sbírky z Hanspaulky do hlavní muzejní budovy, vznikl teprve v dubnu 1952 [předávací proto-kol, 16. dubna 1952 (čj. 98/1952); archiv OAS MMP – fond Archeologie po roce 1945, sv. I/5]. Dva nejstarší snímkyevidentně nové archeologické části expozice pocházejí z června 1952 (archiv negativů MMP, desky 3065, 3066).

předmětů, které v podstatě tvořily jen jakýsi nepříliš podstatný kolorit několika velkých mapa textů se základními charakteristikami hlavních období.

Právě při srovnání výstavního pojetí hanspaulské expozice s prezentací v hlavní muzejní budo-vě vynikne velmi dobře nejen promyšlenost, ale také moderní způsob instalace a pojetí Soudské-ho díla. Přestože obě instalace (v hlavní muzejní budově a na Hanspaulce) od sebe dělily pouhétři roky, rozdíl mezi nimi byl propastný a neodrážel pouze postupnou změnu celkového společen-ského klimatu po roce 1953: jedna byla (z pochopitelných důvodů?) poplatná dobové ideologii,druhá se snažila ideologii (úspěšně) odsunout do pozadí a soustředila se na názorné a poučné vylí-čení pražské prehistorie. Podstatnou roli v tom hrála nepochybně osobnost Bohumila Soudského,který byl schopen svoji představu prosadit a realizovat; asi však nelze pominout také okolnost,že výhodou byla v tomto případě rovněž poměrně odlehlá poloha Hanspaulky, poněkud stranoucentra Prahy,22 a tudíž bezprostředního dohledu.

Tematické výstavy v éře socialistického muzejnictví

Kromě stálé expozice na Hanspaulce a jejího nevydařeného souputníka v hlavního muzejní budověNa Florenci se od přelomu čtyřicátých a padesátých let archeologické oddělení muzea zapojilodo vytváření krátkodobých tematických výstav. Zprvu se podílelo na výstavách, které se konalymimo muzejní objekty. Patrně vůbec poprvé byla archeologie autorsky zastoupena na výstavěPraha 6 buduje. Ta se konala od 23. října do 6. listopadu 1949 v budově III. střední školy natehdejším náměstí Svobody v Praze-Dejvicích a údajně ji během dvou týdnů zhlédlo více než

212

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

22 Odlehlá poloha Hanspaulky se výrazně podepisovala na návštěvnosti expozice. Namátkou souhrnné údajeza leden–červen 1969 (tj. před uzavřením expozice) zachycují dohromady 834 návštěvníky, z nichž ovšem drtivouvětšinu (788 dětí) tvořily školní třídy (Kniha návštěv; archiv OAS MMP – fond Archeologie po roce 1945, sv. II).Výmluvná je také následující věta, která byla písemně zformulována v roce 1967: „Zrušení nedělních služeb v muzejnípobočce nevedlo v žádném případě ke snížení návštěvnosti, protože podle dlouhodobého průzkumu byla v nedělinávštěvnost minimální /1–2 dospělí, většinou nikdo/.“ [Komentář k přehledu návštěvnosti archeologické pobočkyMuzea hl. města Prahy. Zpracoval: Norbert Mašek, bez data (čj. 53/1967); archiv OAS MMP – fond Archeologie poroce 1945, sv. I/9].

Obr. 7: Rekonstrukce hro-bu z počátku doby římskéz Prahy-Bubenče v expoziciz roku 1955 na Hanspaul-ce (archiv negativů MMP,deska C 4781). Grafickáúprava I. Kyncl.Fig. 7: Reconstruction ofa grave from the beginningof the Roman period fromPrague-Bubeneč in theexhibition of 1955 in Hans-paulka (MMP archives ofnegatives, plate C 4781).Graphic design by I. Kyncl.

15 000 návštěvníků. Jediné svědectví o vystavení archeologických nálezů se nachází v obsáhlézprávě o jejím průběhu, která vznikla bezprostředně po jejím skončení. Archeologii je v ní věnovánjediný odstavec tohoto znění: „Neméně zajímavým poučením byly ukázky z vykopávek v okolí Dej-vic z doby před 2.000 lety před Kristem, které instalovalo Jírovo museum hl. m. Prahy.“ Výstavabyla přitom připravena velmi rychle a poměrně megalomansky – obecný záměr vznikl sice jižv první polovině roku 1949, avšak první schůze nad konkrétními plány se konala teprve počátkemzáří 1949. Již ze samotného názvu výstavy vyplývá její zaměření. Dejme ostatně slovo dobovémudokumentu, který je prodchnutý budovatelským nadšením, mladistvým elánem a představouo brzkém příchodu světlých zítřků: „Veškeré práce byly vykonány dobrovolnými brigádami, vesměspříslušníků KSČ a vlastními silami stále přítomných pořadatelů. … Brigáda Stachanov ukázalapracovní výsledky za dobu svého trvání. Čestná uznání potvrdila záslužnou budovatelskou prácitéto brigády. Nakladatelství Svoboda ukázkami vydaných knih dokázalo, že se dobře stará o poli-tickou výchovu lidu. Výkrmna vepřů Veleslavín, postavená dobrovolnými brigádami organisaceKSČ, ve fotografii ukázala plnění plánu a také způsob, jak lze zlepšiti zásobování obyvatelstva. …V průčelí sálu vlevo byla umístěna exposice SČSP s velkou fotografií největšího přítele našehonároda generalissima J. V. Stalina, s bustami V. I. Lenina a presidenta Klementa Gottwalda. Různéfotografie nám znázornily krásný život pracujícího lidu v SSSR a podle diagramů viděl návštěvníkjasně stálý vzrůst životní úrovně sovětského lidu. Lidové umění ukázalo, jak v zemi socialistickévýstavby je podporován tvůrčí duch lidu. … V závěru tohoto celkového přehledu nutno pozname-nati, že výstava ,Praha 6 buduje‘ ukázala radostnou a cílevědomou budovatelskou práci jednohoz největších pražských okresů a byla výstavou příkladnou a vzornou.“23

213

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 8: Archeologická část expozice v hlavní muzejní budově Na Florenci v září 1953 (archiv negativů MMP,deska 3090). Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 8: Archaeological part of the exhibition in the museum’s main building Na Florenci in September of 1953(MMP archives of negatives, plate 3090). Graphic design by I. Kyncl.

23 „Praha 6 buduje“ – příloha k dopisu předsedy Obvodního národního výboru v Praze 6, 29. listopadu 1949(čj. 104/1949); archiv OAS MMP – fond Archeologie po roce 1945, sv. I/2.

O pět let později se archeologické oddělení muzea podílelo na Vlastivědné výstavě Roztocka,která se konala v Roztokách u Prahy. Jednoduchá instalace v pultových vitrínách přiblížilanávštěvníkům archeologické lokality a nálezy regionu, především výzkumy Levého Hradce,a to mj. za pomoci map osídlení v jednotlivých obdobích (Soudský 1954). O dalších výstaváchz padesátých a počátku šedesátých let minulého století existují bohužel jen nejasné zmínky(výstava v Praze-Čakovicích v roce 1955), nepříliš konkrétní údaje (výstava Praha 6 v pravěkuv hotelu Družba v Praze-Dejvicích v roce 1957),24 návrh libreta (výstava Šárka od pravěku k dneš-ku s archeologickou částí Šárka v pravěku, která se konala v roce 1960 kdesi ve škole v Šárce,tj. v Dolní Liboci; obr. 9), popř. jen obecné informace (výstava o Praze 8 s archeologickou částíPravěké osídlení Prahy 8, jež se uskutečnila v roce 1962 v prostorách závodu ČKD Loděnicev Praze-Libni).

V hlavní budově muzea Na Florenci se první tematická archeologická výstava uskutečnilateprve v roce 1964, a to v tamějším přednáškovém sále. Jejím námětem byly výsledky poměrněrozsáhlých záchranných a zjišťovacích výzkumů na hradišti Zámka u Bohnic, které po předcho-zích povrchových průzkumech probíhaly v letech 1961–1963. Ty byly doplněny nálezy z dalšíchpražských hradišť (Šárka, Hostivař, Butovice, Vyšehrad). Na pozvánce na vernisáž se možnáprávě proto poněkud paradoxně neocitl žádný předmět z bohnické Zámky, ale spektakulární nález

214

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 9: Úvodní strana návrhu libreta k archeologické části výstavy Šárka od pravěku k dnešku (archiv OASMMP – fond Archeologie po roce 1945, sv. II). Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 9: Front page of a proposed “libretto” for the archaeological part of the exhibition Šárka from Prehistorytill the Present Day (OAS MMP archives – fund Archeologie po roce 1945, vol. II). Graphic design by I. Kyncl.

24 O dejvické výstavě víme jen díky dochovaným měsíčním výkazům činnosti Evy Janské (výkazy činnosti zaměst-nanců pravěkého oddělení za duben a květen 1957; archiv OAS MMP – fond Archeologie po roce 1945, sv. I/7).

denáru Karla Lysého z Kozákovy skály v Šárce (obr. 10). Instalace, která byla vytvořena podlevýtvarného návrhu architekta Jaroslava Šusty, byla poměrně jednoduchá a prostá, ale účelná;pokud lze soudit podle dochovaných fotografií, ponechala exponátům hodně volného prostoru(srv. Míka 1983, obr. 21). Z poválečných muzejních výzkumů ostatně čerpaly také další archeo-logické výstavy z šedesátých let minulého století – první větší terénní záchranné akce na Václav-ském náměstí z let 1964–1965 byly představeny s příkladnou aktuálností již v roce 1965, dalšíarcheologické výzkumy z let 1967–1968 se dočkaly své prezentace neméně aktuálně v roce 1968na výstavě s názvem Václavské náměstí ve světle nových výzkumů (obr. 11). Jako ohlédnutí za dva-cetiletým poválečným působením archeologického pracoviště byla připravována výstava 20 let

215

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 10: Pozvánka na vernisáž výstavy o hradišti Zámka u Bohnic (archiv MMP, neevidováno). Grafická úpravaI. Kyncl.Fig. 10: Invitation to the exhibition on the hill-fort of Zámka near Bohnice (MMP archives, unregistered).Graphic design by I. Kyncl.

pražského archeologického výzkumu (obr. 12), která měla být podle původního plánu realizovánav roce 1966 v souvislosti se zasedáním VII. mezinárodního prehistorického kongresu v Praze.Nakonec se ovšem uskutečnila teprve v roce 1969 s poněkud pozměněnou koncepcí, neboť pre-zentovala dvacet let pražských výzkumů z let 1948–1968, tj. z poúnorového období budovánísocialismu; jako náhrada byla v době konání kongresu připravena drobná výstavka z novýchmuzejních výzkumů přímo na Hanspaulce.

Uzavření expozice pražského pravěku na Hanspaulce v roce 1969 způsobilo, že tematickéarcheologické výstavy v muzeu představovaly v sedmdesátých a osmdesátých letech minuléhostoletí svým způsobem výraznou událost. Problémem bylo ovšem mnohdy jejich pouhé prosa-zení do výstavního programu muzea, který doznával neustálých termínových změn. Namátkouvýstava Praha v době bronzové a železné, kterou návštěvníci muzea zhlédli v roce 1976, se mělapodle prvního záměru uskutečnit již v roce 1973 a výstava Středověké kachle, jež spatřila světlosvěta v roce 1982, byla původně plánována na rok 1974. Ostatně s tímto problémem se muzeumpotýká dodnes. Z hlediska aktuálnosti byla výrazným počinem obzvláště výstava Historie podpanely, která na přelomu let 1983 a 1984 přiblížila v reprezentativním průřezu výsledky rozsáh-lých muzejních výzkumů z let 1974–1982 (obr. 13). Ty probíhaly v souvislosti s výstavbou Prahy,především na území obcí, jež byly v roce 1974 připojeny k hlavnímu městu. Ve 26 speciálníchsloupových vitrínách a na 60 panelech s texty a fotografiemi byly představeny např. výzkumy

216

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 11: Propagační leták na výstavu o archeologic-kých výzkumech na Václavském náměstí (archiv MMP,neevidováno). Grafická úprava I. Kyncl.Fig. 11: Promotional poster advertising the exhibitionon archaeological excavations in Wenzeslas Square(MMP archives, unregistered). Graphic design by I. Kyncl.

Obr. 12: Doprovodná publikace k výstavě 20 let praž-ského archeologického výzkumu. Grafická úpravaI. Kyncl.Fig. 12: Accompanying publication for the exhibition20 Years of Archaeological Investigations in Prague.Graphic design by I. Kyncl.

v oblasti Severního a Jihozápadního Města, výšinných sídlišť Baba v Dejvicích a Klobouček naZlíchově, laténského pohřebiště na stavbě retenční nádrže v Ruzyni, pohřebiště z doby hradištnív Motole aj. (Havel – Kovářík 1985).

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se v muzeu poprvé objevily i archeo-logické výstavy přejaté z jiných muzeí. Archeologický výzkum města Mostu 1970/1975 seznamo-val v roce 1976 návštěvníky s rozsáhlými záchrannými výzkumy, které probíhaly před zničenímhistorického jádra města těžbou hnědého uhlí, výstava Slované v severních Čechách představilav roce 1980 souhrn poznatků o slovanském osídlení jednoho českého regionu.

V sedmdesátých i osmdesátých letech 20. století pokračovaly rovněž tematické archeologickévýstavy mimo muzejní objekty. V roce 1971 se v románském paláci pánů z Kunštátu v Řetězovéulici na Starém Městě pražském uskutečnila výstava Z pražských archeologických nálezů, při jejížpřípravě spojily své síly Muzeum hlavního města Prahy, Archeologický ústav ČSAV a Pražskéstředisko státní památkové péče a ochrany přírody. Představeny na ní byly nálezy z některýchvýzkumů těchto institucí, jež proběhly v šedesátých letech 20. století. Archeologické nálezyz muzejní sbírky byly k vidění také v roce 1979 na výstavě Trojská kotlina v životě Prahy v Praze-Troji. Činnost Záchranné pohotovostní skupiny, která byla v muzeu vytvořena v roce 1979 kvůlipotřebě pružnějšího zasahování při narušení archeologických nalezišť, byla představena v roce1982 výstavou v tehdejším Domě československých dětí na Pražském hradě.

217

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 13: Propagační plakát výstavyHistorie pod panely z roku 1983(archiv OAS MMP – fond Archeologiepo roce 1945, sv. II). Grafická úpravaI. Kyncl.Fig. 13: Promotional poster advertisingthe exhibition History under Panelsfrom 1983 (OAS MMP archives – fundArcheologie po roce 1945, vol. II).Graphic design by I. Kyncl.

Z pohledu výstavních technik či způsobů prezentace žádná z uvedených výstav nepřekročilatehdejší obvyklý rámec a dobové (nejen ideologické) limity – prakticky všem bylo společné „stan-dardní“ vystavení trojrozměrných předmětů-nálezů v zasklených vitrínách, jež byly doplněny panelys texty a fotografiemi. Z tohoto pohledu lze jen stěží označit některou z výstav za vskutku mimořád-nou či průkopnickou, jakkoliv jistě nelze nikterak podceňovat úsilí, jež bylo do každé z nich vloženo.

Polistopadová současnost

Počátek společenských změn na konci roku 1989 odstartoval novou éru, do níž ovšem Muzeumhlavního města Prahy vstupovalo bez stálé specializované archeologické expozice.25 Úsilí archeo-logického oddělení směřovalo sice již od osmdesátých let k jejímu vytvoření, avšak předevšímz prostorových důvodů to dlouho nebylo možné. Teprve po roce 1989 se přistoupilo k tzv. repasiprvního sálu v hlavní muzejní budově Na Florenci. Expozice o vzniku města Prahy a jejím román-ském období, která se v něm nacházela, byla zkrácena a posunuta na konec sálu, jehož přednízhruba tři čtvrtiny měly být nyní věnovány nové archeologické expozici. Výrazné prostorovéi finanční omezení mělo vliv jak na její koncepci, tak na výslednou podobu. Expozice s názvemPraha v pravěku a raném středověku aneb Jak žili nejstarší Pražané byla otevřena 26. května 1994(Fridrichová 1994; Hrala 1994). Již samotný podtitul napovídal leccos o jejím poněkud netradič-ním pojetí: místo přísně chronologického přehledu (regionálních) dějin pravěku, které bylo obvykléve většině českých muzeí, byla expozice rozdělena do osmi částí, z nichž šest bylo věnováno vždyjednomu „průřezovému“ tématu ze života prehistorických populací (např. Kde a jak bydleli…,Jak se oblékali a zdobili…, Jak pracovali a hospodařili… apod.). Idea kulturně antropologickékoncepce expozice vycházela z již dříve připraveného scénáře Josefa Havla, Jana Kováříka a MarieFridrichové, ovšem z původního autorského týmu se nakonec samotné realizace účastnila již jenMarie Fridrichová, a to spolu s Václavem Humlem a novými archeology muzea Darou Baštovoua Michalem Kostkou. Neobvyklá koncepce byla ve své době poměrně novátorská a osvěžující,i když nebyla naplněna zcela důsledně (Matoušek 2000, 458). Výtvarnou podobu pak silně ovliv-nilo použití staršího zařízení výstavního sálu z předchozí expozice (obr. 14).

V roce 2006 byla archeologická expozice výrazně upravena a přetvořena do dnešní podoby:kulturně antropologická koncepce zůstala zachována, ale počet exponátů byl zvýšen, přibyly novémodely, rekonstrukce a repliky. Zcela nové komplexně pojaté architektonické a výtvarné řešeníJaroslava Obsta se zatemněním výstavního prostoru a omezeným použitím světla propůjčiloexpozici zajímavě působivou atmosféru (obr. 15). Ostatně ani po téměř deseti letech neztratilanic ze svého kouzla, i když v současné době již citelně postrádá moderní prvky typu multime-diální prezentace (dotykové obrazovky, automatické promítání apod.). Neméně citelným nedo-statkem je také fakt, že doposud není v muzeu k dispozici žádná doprovodná publikace, která bypřípadným zájemcům poskytla trvalou připomínku na její návštěvu.

Archeologická expozice v hlavní muzejní budově Na Florenci není ovšem v současné dobějedinou stálou muzejní archeologickou expozicí. V roce 2012 se stal součástí muzea mj. areálzámku ve Ctěnicích v Praze-Vinoři a v následujícím roce zde byla otevřena menší stálá expoziceDějiny obce Vinoře od pravěku do 20. století, která navázala na tamější předchozí výstavu z let2005–2011. Její první část tvoří přehled významných archeologických lokalit z Vinoře a okolídoprovázený bohatými ukázkami zde získaných nálezů (obr. 16).

218

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

25 Je ovšem vhodné uvést, že v roce 1981 vznikla v muzeu stálá expozice Středověká Praha, která prezentovalarománskou a gotickou Prahu mj. s využitím archeologických nálezů. Její scénář byl dílem Jana Diviše, Václava Humlaa Zdeňka Dragouna.

219

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 14: První sál hlavní budovy muzea Na Florenci po otevření stálé expozice Praha v pravěku a ranémstředověku aneb Jak žili nejstarší Pražané v roce 1994. Foto M. Kostka, grafická úprava I. Kyncl.Fig. 14: First hall of the museum’s main building Na Florenci after the opening of the permanent exhibitionPrague in Prehistory and Early Middle Ages or the Life of the Earliest Prague Residents in 1994. Photo byM. Kostka, graphic design by I. Kyncl.

Obr. 15: Současná podoba stálé archeologické expozice v hlavní budově muzea Na Florenci. Foto J. Vrabec.Fig. 15: Current appearance of the permanent exhibition in the museum’s main building Na Florenci. Photoby J. Vrabec.

U polistopadových tematických výstav vedla snaha o atraktivitu nejen k větší tematické růz-norodosti, ale za pomoci nových a neotřelých způsobů prezentace předmětů také k několikapoměrně pozoruhodným a zdařilým počinům. Nemá-li být ovšem představení polistopadovýcharcheologických výstav pouhým výčtem názvů a dat, zmiňme na tomto místě jen ty, které podlenašeho názoru představovaly výrazné mezníky.26

Na přelomu let 1990 a 1991 se uskutečnila výstava Den u Mamutů s výmluvným podtitulemO dětech a experimentální archeologii. Název výstavy odkazoval na dětský oddíl experimentálníarcheologie Mamuti, který vznikl v roce 1980 v tehdejším Obvodním domě dětí, pionýrů a mlá-deže Prahy 7, a touto výstavou mimo jiné oslavil deset let své existence. Při své experimentálníčinnosti Mamuti konzultovali svoje pokusy i s tehdejšími archeology pražského muzea JosefemHavlem a Janem Kováříkem, a tak jim přirozeně muzeum poskytlo prostor pro prezentaci vý-sledků této spolupráce. Výstavní sál v hlavní budově byl dočasně přetvořen v jeskyni, v níž senávštěvníci seznámili nejprve s experimentální archeologií a její náplní, poté je členové Mamutůprovedli historií svého oddílu a seznámili se svojí tábornickou činností spojenou s ověřovánímrůzných pravěkých technologií. Během výstavy se pravidelně konaly názorné ukázky experi-mentů, kdy Mamuti předváděli své dovednosti ve vybraných postupech používaných v pravěku(např. rozdělávání ohně, štípání kamene, výroba keramiky apod.). Výstava měla u návštěvníků

220

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

26 Kompletní přehled archeologických výstav spolu s jejich stručnou charakteristikou lze nalézt v přílohách(Seznam 1; Seznam 2) na konci tohoto článku.

Obr. 16: Archeologická část stálé expozice o dějinách Vinoře ve ctěnickém zámku. Foto a grafická úprava I. Kyncl.Fig. 16: Archeological part of the permanent exhibition on the history of Vinoř in Ctěnice Chateau. Photo andgraphic design by I. Kyncl.

výrazně kladnou odezvu, proto není divu, že se Mamuti do muzea vrátili v závěru roku 1999, abysi připomněli 20. výročí založení svého oddílu výstavou S Mamuty do pravěku (obr. 17). Prezen-taci dějin a aktivit oddílu opět doprovázely živé ukázky osvojených znalostí (Matoušek 1999).

Od závěru roku 1996 až do konce srpna 1997 byly dva sály muzea Na Florenci věnovány praž-ským Keltům a jejich hmotné kultuře. Autoři výstavy Keltové a Praha (Marie Fridrichová a JanKovářík za spolupráce Petra Drdy) představili návštěvníkům osídlení Pražské kotliny od mladšídoby bronzové do konce doby železné. Vycházeli nejen z tzv. starých fondů Muzea hlavníhoměsta Prahy a Národního muzea, ale i z výsledků několika systematických a záchranných archeo-logických výzkumů ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Výstava byla rozdělena do pětičasových úseků a ukazovala v podstatě vývoj archeologických kultur ve středních Čechách, kterévyústily v laténskou kulturu, přisuzovanou historickým Keltům. Těžiště výstavy spočívalo v dobělaténské a v prezentaci nálezů (včetně rekonstrukcí tří hrobů) ze dvou muzejních výzkumů latén-ských pohřebišť v Jinonicích a Ruzyni (obr. 18). Významnou roli hrály i výsledky dlouholetéhovýzkumu pražského Archeologického ústavu na Hradišti nad Závistí u Zbraslavi. Čtvrtá část,věnovaná právě především závistskému oppidu, byla doprovázena inscenovanou rekonstrukcí, přiníž byly použity kulisy ze starší výstavy o laténských oppidech Naše nejstarší města. Právě tentooddíl vzbudil patrně nejvíce rozpaků, neboť představení údajného rozkvětu a nového vrcholulaténské civilizace v Čechách nebylo příliš přesvědčivé (Matoušek 1997, 185). Výstava byla vůbecpoprvé vybavena anglickými překlady popisek, nechyběl ani ilustrovaný (byť útlý) průvodcea novinkou v muzeu byl také doprovodný prodej replik laténských bronzových šperků. V mírně

221

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Obr. 17: Pohled na výstavu S Mamuty do pravěku z roku 1999 v hlavní budově muzea Na Florenci. FotoM. Kostka, grafická úprava I. Kyncl.Fig. 17: View of the exhibition With Mammoths into Prehistory from 1999 in the museum’s main buildingNa Florenci. Photo by M. Kostka, graphic design by I. Kyncl.

222

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 18: Druhý sál výstavy Keltové a Praha z roku 1997 s rekonstrukcí tří laténských kostrových hrobů v hlavníbudově muzea Na Florenci. Foto M. Kostka, grafická úprava I. Kyncl.Fig. 18: Second hall of the exhibition The Celts and Prague from 1997 with three reconstructed La Tene periodinhumation graves in the museum’s main building Na Florenci. Photo by M. Kostka, graphic design by I. Kyncl.

Obr. 19: Vstupní část výstavy Keltové a Praha instalované v roce 1999 v Budapešťském historickém muzeu.Foto M. Kostka, grafická úprava I. Kyncl.Fig. 19: Introductory part of the exhibition The Celts and Prague installed in the Budapest Museum of Historyin 1999. Photo by M. Kostka, graphic design by I. Kyncl.

upravené a doplněné podobě byla později zapůjčena do Budapešťského historického muzea(Budapesti Történeti Múzeum) v rámci sjednané výměny výstav mezi muzei hlavních měst.Od 16. července do 10. října 1999 byla k vidění na budínském hradě v anglo-maďarské verzi podnázvem A Kelták és Prága (The Celts and Prague). Celistvější prostor jednoho členěného sálua zdařilejší výtvarné ztvárnění prospěly celkovému dojmu z této úspěšné prezentace archeologiePrahy v zahraničí (obr. 19; Turek 2000).

V roce 2004 byl do repertoáru muzejních výstav uveden nový typ – hmatová výstava. Od1. dubna do 2. května tohoto roku se uskutečnila, jako první z tehdy zamýšleného volného cykluDíváme se rukama, výstava Seznamte se s archeologií 1 (autorka Miroslava Šmolíková), kterábyla primárně zaměřena na návštěvníky se zrakovým postižením: poprvé zpřístupnila jejich dote-ku archeologické nářadí, modely plochy archeologického výzkumu a instalaci pravěkého hrobu,postup laboratorní rekonstrukce nádoby i ukázky typické keramiky některých pravěkých kultur,a umožnila jim tak získat konkrétní informace z oblasti archeologie, které jsou pro ně jinak větši-nou nedostupné. Její příprava probíhala ve spolupráci s odborníky z oblasti rehabilitace zrakověpostižených (Terezie Hradilková a Vladimíra Sýkorová ze sdružení Hapestetika, Pavel Wienera Petr Červenka z tehdejšího Institutu pro rehabilitaci zrakově postižených Fakulty tělovýchovya sportu Univerzity Karlovy v Praze a pracovníci Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macanav Praze). Zkušenosti z provozu této výstavy ukázaly, že hmatový kontakt s vystavenými expo-náty oceňují všichni návštěvníci bez rozdílu, nejen zrakově postižení, a užitečné jsou zejménajako doplněk školní výuky, takže další výstavy tohoto typu byly už od počátku koncipoványjako integrované, tedy i s obrazovým doprovodem pro návštěvníky bez zrakového omezení(obr. 20; souhrnně Šmolíková 2013).

Od 13. května 2009 do 10. ledna 2010 proběhla ve dvou výstavních sálech hlavní muzejníbudovy Na Florenci reprezentativní archeologická výstava Cesta do hlubin města – 12 nej…objevů pražské archeologie. Tento dosud největší archeologický výstavní počin v historii Muzeahlavního města Prahy byl součástí širšího projektu, jehož cílem bylo představení pražské archeo-logie v rámci akcí k českému předsednictví Evropské unie v roce 2009. Oproti minulosti bylarealizace celého projektu výrazně kolektivním, meziinstitucionálním dílem: spolu s Muzeemhlavního města Prahy se do něj zapojily téměř všechny v Praze působící archeologické instituce.Vedle výstavy a jejích doprovodných akcí, určených nejširší veřejnosti, projekt zahrnoval takémezinárodní konferenci Praha archeologická – město UNESCO a jeho archeologické dědictví,která se odehrála v Clam-Gallasově paláci v Praze ve dnech 19.–21. května 2009. Výstava samabyla autorským týmem (autoři Miroslava Šmolíková, Jaroslav Podliska a Jan Havrda, architek-tonické řešení Miloslav Čejka a Karel Lapka, grafické ztvárnění Jiří Sušanka) koncipována jakopozvání do světa archeologie, s cílem představit široké veřejnosti dosud nepublikované archeo-logické objevy, učiněné na území Prahy za poslední čtvrtstoletí a přiblížit nejenom výsledkyarcheologické práce, ale také její metody, postupy a každodenní realitu záchranných archeologic-kých výzkumů. Idea vycházela ze skutečnosti, že bouřlivá stavební aktivita poslední doby vážesíly archeologů natolik, že na náležitou prezentaci nezbývají kapacity. Výstava v dynamickéma barvitém zpracování předvedla nejen nové archeologické nálezy, obrazovou dokumentaci jed-notlivých objevů, mnoho doprovodných ilustrací, filmové dokumenty a nově vytvořené modely,ale také rekonstrukce reálných situací či počítačové animace.

Výstava měla čtyři části. Prolog, nazvaný Z šera dávných věků, byl věnován Pražskému hradujako prvořadé a nejdéle systematicky zkoumané archeologické lokalitě u nás. Druhá část Archeo-logie ve městě přiblížila počátky a historii pražské archeologie. Třetí, hlavní oddíl výstavy s ná-zvem Poklady nejsou jen zlato předvedl dvanáct vybraných významných archeologických obje-vů z poslední doby na území Prahy. Čtvrtá část výstavy pod názvem Z archeologické kuchyně

223

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

224

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

Obr. 21: Druhý sál výstavy Cesta do hlubin města – 12 nej… objevů pražské archeologie v hlavní budově muzeaNa Florenci. Foto M. Čejka.Fig. 21: Second hall of the exhibition Journey to the Depths of the City – Top 12 Archaeological Discoveriesin Prague in the museum’s main building Na Florenci. Photo by M. Čejka.

Obr. 20: Pohled do sálu s hmatovou výstavou Začalo to hrudkou hlíny v hlavní budově muzea Na Florenci.Foto J. Vrabec, grafická úprava I. Kyncl.Fig. 20: View into a hall with the haptic exhibition It Began with a Lump of Clay in the museum’s main buildingNa Florenci. Photo by J. Vrabec, graphic design by I. Kyncl.

prezentovala nové archeologické pracovní metody i obory, s nimiž archeologie spolupracuje,a obsahovala také simulované pracoviště archeologického výzkumu i s filmovým doprovodem,jehož hlavní součástí byl dokument o výzkumu v bývalých kasárnách na náměstí Republiky.

K výstavě byly vytvořeny pracovní listy a realizován přednáškový a programový cyklus na-zvaný Podzim s pražskou archeologií v Muzeu hlavního města Prahy, který probíhal od 16. zářído 16. prosince 2009. Sestával jednak z dvanácti přednášek v podání autorů jednotlivých výzku-mů, jednak z víkendových akcí, jako byly archeologické vycházky za nejstaršími pražskýmimosty či z Břevnova do Šárky, exkurze do archeologické laboratoře a série dětských programů.Návštěvnost nesporně hodnotné a zdařile provedené výstavy, která se vzhledem ke svému poten-ciálu mohla stát jednou z událostí pražské výstavní sezóny, jakož i některých doprovodných akcíbyla negativně poznamenána nedostatečnou propagací, a to zcela jistě ke škodě nejen archeo-logie jako oboru, ale také celého muzea. O tom ostatně vypovídá rovněž fakt, že v médiíchnenalezla takřka žádnou odezvu. Nedočkala se ale ani recenze v odborném tisku, takže jedinoupoučenější zpětnou vazbou se stal nedatovaný anonymní referát na webu studentů muzeologieMasarykovy univerzity v Brně.27 Nevyšla ani žádná doprovodná publikace, k níž téma výstavyi prezentované spektakulární objevy posledních let přímo vybízely (obr. 21).

Charakteristickým rysem polistopadových tematických výstav i obou verzí stálé archeologickéexpozice byl kromě pestřejších námětů i způsobů provedení nesporně postupný nástup moderníchtechnologií, a to jak při technických přípravách v pomyslném zákulisí, tak i při veřejné prezentaci.Ostatně výraznou proměnou prošel také pohled na smysl a poslání výstav a expozic vzhledemk očekávání a přání veřejnosti. Je zřejmé, že pouhá inscenovaná prezentace nálezů a poznatkůve výstavních sálech, která představovala v řadě případů vrchol snahy ještě na počátku tohotostoletí, dnes již před návštěvníky muzea neobstojí. Cílem by mělo být výrazně širší komplexnídílo, které by návštěvníkům nabídlo nejen prohlídku samotné výstavy, ale také např. doprovodnéprogramy, možnost zakoupení ad hoc zhotovených upomínkových předmětů a publikací apod.

A výhled do budoucnosti…

Na předchozích stránkách jsme se zabývali minulostí archeologických výstav a expozic v Muzeuhlavního města Prahy. Proto by neměl na závěr chybět alespoň letmý pohled (či spíše vize) dobudoucnosti.

Muzeu se v posledních letech podařilo vyřešit dřívější potíže s pracovními a depozitárnímiprostorami, avšak stále trvá v současnosti již kritický nedostatek vhodných expozičních a výstav-ních ploch pro jeho bohaté a mnohdy špičkové sbírkové fondy, včetně archeologie. Ten byl para-doxně konstatován již krátce po roce 1900, kdy byla otevřena nová muzejní budova v sadechNa Poříčí, která v současnosti stále čeká na svoji tolik potřebnou rekonstrukci. Do doby její reali-zace je do muzejního výstavního plánu zařazeno několik větších i menších výstav s archeologic-kou tématikou a počítá se rovněž s dílčím doplněním stálé archeologické expozice o multimediál-ní prvky. Avšak klíčovým problémem, před který bude prezentace archeologie v Muzeu hlavníhoměsta Prahy postavena po renovaci budovy, bude otázka, kam s ní. Muzejní budova Na Florencisvými rozměry a vnitřním uspořádáním totiž již nyní naprosto nevyhovuje stávajícím potřebámprezentace rozsáhlých muzejních sbírek a neposkytuje ani dostatečný prostor pro návštěvnicképrogramy, pro něž nenabízí odpovídající zázemí. A na tom ani její rekonstrukce nic nezmění.Současné moderní trendy ve způsobu prezentace archeologie a archeologického materiálu totiž

225

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

27 Cesta do hlubin města 12 nej … objevů pražské archeologie; viz http://www.muzeologie.net/downloads/lectures/MUII13/12nej.pdf (přístup 17. února 2014).

kladou značné nároky na prostor a výraznou variabilitu jeho využití. Pouze při splnění těchtozákladních předpokladů je možné představit nejnovější poznatky s využitím rekonstrukcí, repli-kací, interaktivních prvků a moderní techniky tak, aby expozice byla pro návštěvníky zajímaváa atraktivní. Pro archeologické výstavy a expozici bude tedy nutné najít jiné prostory. Jako možnéřešení tohoto problému, resp. jeho optimální varianta, byla v Muzeu hlavního města Prahy v roce2004 oživena idea samostatného Pražského archeologického muzea, navazujícího na dodnesživou památku a tradici ve své době proslulého Jírova archeologického muzea na Hanspaulcev Dejvicích. Tato myšlenka byla pro potřeby zřizovatele postupně zpracována do podoby projektu(včetně návrhu harmonogramu jeho realizace), který v roce 2011 posloužil jako podklad prostudentské práce v ateliéru Romana Kouckého na Fakultě architektury Českého vysokého učenítechnického v Praze (nutno dodat, že všechny realizace byly umístěny do prostoru bývaléhotěšnovského nádraží). Zhoršená ekonomická situace posledních let však práce na tomto projektuzcela zastavila a nezbývá než doufat, že ne natrvalo.

Seznam 1:Archeologické výstavy v Muzeu hlavního města Prahy

V následujícím přehledu jsou uvedeny veškeré (s jedinou výjimkou) ryze archeologické výstavy,které se konaly v objektech Muzea hlavního města Prahy, a to včetně výstav, na nichž se muzeumnepodílelo autorsky. Naopak byly pominuty výstavy, na nichž byla archeologie zastoupena jenokrajově (např. výstavy o Libni, Karlínu, Žižkovu a Vinohradech v rámci výstavního cyklu Praž-ské čtvrtě v letech 2010–2013, výstava Praha a její dcery v letech 2011–2012 apod.). Soupiszahrnuje výstavní počiny zahájené do konce roku 2013, k jednotlivým výstavám jsou připojenyodkazy na jejich recenze či zprávy v odborných časopisech.

(1) výstava Společnosti přátel starožitností českých v Praze o výzkumech z let 1897–1898Datum konání: 26. prosince 1898 – 6. ledna 1899; autor výstavy: Josef Antonín Jíra.V nově postavené muzejní budově vedle bývalého kavárenského pavilonu v sadech Na Poříčí se ještě před

jejím oficiálním otevřením konala nevelká výstava o výzkumech Společnosti přátel starožitností českýchv Praze, které probíhaly pod vedením J. A. Jíry na přelomu let 1897 a 1898 v Podbabě (Bubeneč a Dejvice)a u kostela sv. Matěje v dejvické Šárce (Jíra 1899, 81).

(2) Pohled do života na pravěkém hradišti Zámka u BohnicDatum konání: září–říjen 1964; autoři výstavy: Norbert Mašek, Marie Fridrichová.První tematická archeologická výstava v hlavní budově muzea Na Florenci, která čerpala z vlastní archeo-

logické sbírky a činnosti, představila muzejní výzkum hradiště Zámka u Bohnic z let 1961–1963, vystaveny všakbyly také nálezy z dalších pražských hradišť (Butovice, Hostivař, Šárka, Vyšehrad). Jako zajímavost lze zazna-menat, že v souvislosti s touto výstavou byla tehdy na Staroměstské radnici instalována propagační vitrína(Mašek – Fridrichová 1965).

(3) Václavské náměstí v minulosti i v budoucnostiDatum konání: 1965; autor výstavy: Norbert Mašek.Aktuálně připravená nevelká výstavka představila nálezy a poznatky, které byly získány při prvních archeo-

logických výzkumech na Václavském náměstí v letech 1964–1965. Ty probíhaly v souvislosti se stavbou kolek-toru v místech vyústění Jindřišské a Vodičkovy ulice.

(4) výstavka nových archeologických nálezů z vlastních výzkumůDatum konání: 1966; autoři výstavy: Norbert Mašek, Miloslav Slabina.U příležitosti VII. mezinárodního prehistorického kongresu, který se konal v Praze v roce 1966, byla na

Hanspaulce připravena nevelká výstavka archeologických nálezů z nových muzejních výzkumů. Žádné bližšíinformace se o ní nedochovaly.

(5) Václavské náměstí ve světle nových výzkumůDatum konání: 1968; autoři výstavy: Václav Huml, Norbert Mašek.Na šesti panelech a ve dvou vitrínách byly představeny výsledky archeologického výzkumu, který probíhal

226

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

od roku 1967 při stavbě podchodu pod Václavským náměstím v místech vyústění Jindřišské a Vodičkovy ulice.Návštěvníci výstavy se mohli seznámit nejen s novými nálezy, ale také s celou historií Václavského náměstíod jeho konstituování v roce 1348.

(6) 20 let pražského archeologického výzkumuDatum konání: červen 1969 – únor 1970; autoři výstavy: Marie Fridrichová, Norbert Mašek.Svým způsobem retrospektivní výstava představila návštěvníkům v reprezentativním průřezu nejvýznam-

nější výzkumy muzea z let 1948–1968. Původně se ovšem měla uskutečnit již v roce 1966 v souvislosti seVII. mezinárodním prehistorickým kongresem, který se tehdy konal v Praze. Její odložení o tři roky způsobilotaké koncepční změnu vnějšího rámce: místo představení dvaceti let poválečného výzkumu byly prezentoványnálezy z dvaceti poúnorových let budování socialismu.

(7) Praha v době bronzové a železnéDatum konání: 17. června – říjen 1976; autorka výstavy: Marie Fridrichová.Výstava představila nálezy z doby bronzové a starší doby železné z tzv. starého sbírkového fondu i z nových

záchranných a předstihových archeologických výzkumů muzea (Slabina 1976; Kovářík 1977).

(8) Archeologický výzkum města Mostu 1970/1975Datum konání: 15. července – 30. září 1976; autoři výstavy: Jan Klápště, Tomáš Velímský.Výstava vytvořená a zapůjčená expoziturou Archeologického ústavu ČSAV v Mostě představila výsledky

šestiletého záchranného výzkumu města Mostu, který byl vyvolán rozšířením těžby hnědého uhlí (Slabina 1976).

(9) Slované v severních ČecháchDatum konání: 17. června 1980 – léto/podzim (?) 1980; autoři výstavy: Peter Budinský a kolektiv (František

Gabriel, Jiří Muška, Jan Smetana, Zdeněk Tempír, Ladislav Peške, Milan Stloukal).Výstava byla zapůjčena z muzea v Teplicích a přiblížila návštěvníkům osídlení severních Čech v 6.–12. sto-

letí. Kromě archeologických a historických pramenů na ní byly prezentovány také výsledky paleobotanických,osteologických a antropologických výzkumů (Turek 1980).

(10) Středověké kachleDatum konání: 29. dubna – 31. října 1982; autorka výstavy: Julie Richterová.Na výstavě byla v deseti vitrínách prezentována obsáhlá kolekce středověkých kachlů především ze sbírky

Muzea hlavního města Prahy, která byla doplněna ukázkami hmotné kultury tehdejší doby. Návštěvníci mohli zhléd-nout nejen exponáty, ale také fotografie s rekonstrukcí technologického postupu výroby kachlů (Richterová 1983).

(11) Historie pod panely. Socialistická výstavba Prahy a nové archeologické výzkumyDatum konání: říjen 1983 – leden 1984; autoři výstavy: Jan Kovářík a kolektiv (Zdeněk Dragoun, Josef

Havel, Václav Huml, Jiří Lukas, Julie Richterová).Výstava představila výsledky záchranných výzkumů z let 1974–1982, které probíhaly v souvislosti s roz-

sáhlou výstavbou především v okrajových částech Prahy (Severní Město, Jihozápadní Město, barrandovský mostA. Zápotockého, retenční nádrž Jiviny v Ruzyni, sídliště Baba v Dejvicích aj.; Havel – Kovářík 1985).

(12) Exponát měsíce – středověké kachleDatum konání: červen–červenec 1986; autorka výstavy: Julie Richterová.V rámci cyklu drobných výstavek s jednotícím názvem Exponát měsíce byly prezentovány některé ze stře-

dověkých kachlů ze sbírky Muzea hlavního města Prahy.

(13) Exponát měsíce – středověké nádobyDatum konání: říjen–listopad 1990; autorka výstavy: Julie Richterová.V rámci cyklu drobných výstavek s jednotícím názvem Exponát měsíce byly prezentovány některé ze stře-

dověkých keramických nádob ze sbírky Muzea hlavního města Prahy.

(14) Exponát měsíce – Vltava nalezištěm pražských památekDatum konání: 2. července – 1. září 1991; autorka výstavy: Marie Fridrichová.V rámci cyklu drobných výstavek s jednotícím názvem Exponát měsíce byly přes celé letní školní prázdniny

vystaveny pravěké i středověké nálezy vyzvednuté v minulosti z řeky Vltavy (Fridrichová 1991).

(15) Exponát měsíce – Slovanské kostrové pohřebiště v Praze-MotoleDatum konání: 5. listopadu – 1. prosince 1991; autor výstavy: Jan Kovářík.V rámci cyklu drobných výstavek s jednotícím názvem Exponát měsíce byly vystaveny nálezy z výzkumu

pohřebiště z doby hradištní, který probíhal v letech 1975–1976 v prostoru nemocnice v Praze-Motole (Kovářík 1991).

227

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

(16) Den u Mamutů. O dětech a experimentální archeologiiDatum konání: 26. října 1990 – leden 1991; autoři výstavy: Josef Havel, Jan Kovářík, oddíl experimentální

archeologie Mamuti.Na výstavě autoři představili návštěvníkům experimentální archeologii a historii dětského oddílu Mamuti,

pro nějž je jednou z hlavních náplní jeho činnosti. Výstava byla doprovázena názornými ukázkami různýchpravěkých výrobních technologií, které předváděli živě členové oddílu.

(17) Rudolfínská lékárna Matyáše Borbonia na Koňském trhu očima archeologieDatum konání: 9. června – prosinec 1995; autor výstavy: Václav Huml.Podnětem pro výstavu se stal objev základů renesanční lékárny z počátku 17. století při záchranném archeo-

logickém výzkumu muzea pod vedením Václava Humla v roce 1994. Zevrubně byl představen jak průběh vlast-ního výzkumu domu čp. 837 na Václavském náměstí, tak bohatá historie patricijského domu a jeho obyvatelod 14. století až do moderní doby (Huml 1995).

(18) Keltové a PrahaDatum konání: 20. prosince 1996 – 30. srpna 1997; autoři výstavy: Marie Fridrichová, Jan Kovářík, Petr Drda.Výstava ve dvou sálech hlavní muzejní budovy představila soudobé poznatky o osídlení Pražské kotliny

v době železné, s výrazným přesahem do mladšího období doby bronzové. Čerpala ze starých muzejních fondů,ovšem její těžiště spočívalo ve výsledcích řady záchranných a systematických archeologických výzkumů v Prazea okolí za uplynuvších třicet let (Baštová 1997a; táž 1997b; táž 1997c; Fridrichová 1997; Matoušek 1997;Šmolíková 1997).

(19) výstavka o Josefu Antonínu JíroviDatum konání: únor–březen 1997; autor výstavy: Michal Kostka.Osobnost Josefa Antonína Jíry, jehož archeologická sbírka tvoří patrně nejcennější část archeologické

muzejní sbírky, byla představena malou výstavou ve dvou vitrínách ve foyer hlavní muzejní budovy, a to přede-vším obrazovými a písemnými dokumenty z tzv. Jírova archivu (Kostka 1997).

(20) Pražané na přelomu středověku a novověku. Život a kultura pražských měšťanů v druhé polovině15. a v 16. století

Datum konání: listopad 1997 – duben 1998; autorka výstavy: Julie Richterová.Výstava ukázala ve třinácti tematických oddílech obraz dobové každodennosti na základě archivnich, ikono-

grafických a archeologických pramenů (Richterová 1997; Klápště – Matoušek 1998).

(21) Pán ze Sipánu. Vládce preincké kultury Moche starověkého PeruDatum konání: 16. dubna – 13. června 1999; autor výstavy: Walter Alva.Ve spolupráci s Velvyslanectvím Peru v České republice byla do Muzea hlavního města Prahy zapůjčena

putovní výstava, předvádějící významnou památku světového archeologického dědictví. Hrobka jednoho z pa-novníků močické kultury byla prezentována kompletní rekonstrukcí prostředku pohřební mohyly a kopiemivšech uměleckých artefaktů, nalezených v této hrobce roku 1987 (Špičáková 1999).

(22) S Mamuty do pravěkuDatum konání: 22. října 1999 – 9. ledna 2000; autoři výstavy: Michael Prouza, oddíl experimentální archeo-

logie Mamuti.Po deseti letech se do výstavních sálů muzea vrátil oddíl experimentální archeologie Mamuti s prezentací

své činnosti. Součástí výstavy byly opět ukázky některých pracovních postupů a výrobních technologií, jež bylypředváděny členy oddílu ve vybraných dnech přímo v expozici (Anonymus 1999; Šmolíková 1999).

(23) Aquincum, všední a sváteční dny v Budapešti doby římskéDatum konání: 19. května – 13. srpna 2000; autorka výstavy: Annamária Facsády.Výměnou za výstavu Keltové a Praha hostilo Muzeum hlavního města Prahy výstavu Budapešťského his-

torického muzea o antickém městě Aquincu na předměstí dnešní Budapešti. Představeny byly nejen výsledkydlouholetých archeologických výzkumů hlavního města provincie Pannonia Inferior, ale také kultura a všedníživot římských občanů a místních obyvatel v 1. až 3. století n. l. (Jančo 2000; Kostka 2000).

(24) Praha na úsvitu dějin – zrození metropoleDatum konání: 25. dubna – 16. září 2001; autoři výstavy: Michal Lutovský, Pavla Státníková, Miroslava

Šmolíková.Výstava byla věnována vývoji osídlení Pražské kotliny v raném středověku a historickým událostem, které

předcházely vzniku Prahy jako středověkého města a hlavního centra země. Návštěvníci se mohli podrobně

228

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

seznámit se starými i novými archeologickými objevy a zejména s jejich historickou interpretací, objasňujícípočátky české státnosti (Borecký 2001; Šmolíková 2001; Šmolíková – Lutovský 2001).

(25) Praha muzeu – muzeum PrazeDatum konání: 21. října 2003 – 28. března 2004; autorka archeologické části výstavy: Miroslava Šmolíková.Výstava byla připravena k výročí 120 let od otevření Muzea hlavního města Prahy pro veřejnost. Její první

část byla zasvěcena vzpomínce na první expozici muzea a poctě prvnímu řediteli Břetislavu Jelínkovi, vysta-veno bylo mj. 36 jeho kolorovaných kreseb a akvarelů s vyobrazeními archeologických nálezů a situací z růz-ných míst v Praze a v Čechách a bezmála stovka archeologických nálezů především z pražských lokalit. Jedenz obsáhlejších oddílů třetí části byl věnován Josefu Antonínu Jírovi a jeho sbírce: vedle ukázek Jírovy kresebnédokumentace výzkumů i nálezů, jeho deníků, korespondence a publikací byly vystaveny nejen dokumentytýkající se muzea na Hanspaulce a jeho provozu, ale také na 280 předmětů z Jírovy sbírky, a to jak z počátkůjejího vytváření během Jírových studentských let, tak průřezově z hlavních pražských lokalit, které během svéhopůsobení sledoval.

(26) Seznamte se s archeologií 1Datum konání: 1. dubna – 2. května 2004; autorka výstavy: Miroslava Šmolíková.Specializovaná a specifická hmatová výstava, první část volného cyklu certifikovaných hmatových výstav

nazvaného Díváme se rukama, zaměřeného primárně na návštěvníky se zrakovým postižením, zpřístupnilahmatovému kontaktu pracovní nástroje i modely plochy archeologického výzkumu spolu s instalací pravěkéhohrobu a přiblížila postup laboratorní rekonstrukce nádoby i ukázky typické keramiky některých pravěkýchkultur (Šmolíková 2013).

(27) Poprvé vystavujeme – Kostrový hrob bylanské kultury z Prahy-SuchdolaDatum konání: březen–duben 2005; autor výstavy: Michal Kostka.V rámci cyklu drobných výstav s aktuální náplní byla představena pohřební keramika a několik unikátních

nálezů ze starší doby železné, získané na podzim předešlého roku při jednom z menších záchranných archeo-logických výzkumů muzea.

(28) Šaty dělaj’ pračlověkaDatum konání: 3.–28. května 2006; autorka výstavy: Linda Pilařová.Hmatová výstava představila archeologické nálezy související s výrobou a zdobením oblečení v pravěku

(Šmolíková 2013). Byla vytvořena jako putovní a od doby svého vzniku byla instalována již v celé řadě muzeí(Jesenice 2006, Nové Strašecí 2006, Hodonín 2006–2007, Rakovník 2007, Plzeň 2007, Blovice 2007, Ústí nadOrlicí 2007, Karlovy Vary 2008, Southampton/Velká Británie 2008, Jihlava 2010, Polička 2011, Šlapanice 2012,Vyškov 2013).

(29) Údolím stínů – pohřbívání v pravěké PrazeDatum konání: 27. září 2006 – 25. února 2007; autoři výstavy: Michal Lutovský, Miroslava Šmolíková.Výstava ukázala v průřezu různé způsoby pohřbívání od starší doby kamenné po raný středověk. Proměny

pohřebního ritu byly prezentovány za pomoci nálezů převážně ze záchranných archeologických výzkumů a rekon-strukcí konkrétních hrobů. Významnou roli hrály velkoplošné obrazy Libora Baláka s idealizovanými výjevyze života našich předků.

(30) Začalo to hrudkou hlínyDatum konání: 2. dubna – 4. května 2008; autorky výstavy: Linda Pilařová, Miroslava Šmolíková.Na zatím poslední hmatové výstavě si návštěvníci mohli sáhnout na pestrou škálu výrobků z hlíny z různých

období pravěku a seznámit se s jejich výrobou i původní funkcí (Šmolíková 2013).

(31) Cesta do hlubin města – 12 nej… objevů pražské archeologieDatum konání: 13. května 2009 – 10. ledna 2010; autoři výstavy: Jan Havrda, Jaroslav Podliska, Miroslava

Šmolíková.Reprezentativní archeologická výstava představila ve dvou výstavních sálech hlavní muzejní budovy nej-

zajímavější pražské archeologické objevy z posledních dvaceti let. Od září do prosince 2009 byla provázenacyklem přednášek, muzejních programů a vycházek s názvem Podzim s pražskou archeologií.

(32) Předmět sezony – …a za kamna vlezemDatum konání: 22. října 2013 – 5. ledna 2014; autorka výstavy: Veronika Klimešová.V rámci drobných tematických výstav s jednotícím názvem Předmět sezony, které muzeum zahájilo v roce

2013, byl představen soubor keramických komorových kachlů z muzejní archeologické sbírky.

229

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Seznam 2:Archeologické výstavy Muzea hlavního města Prahy, které se konaly mimo muzejní objekty

V přehledu jsou uvedeny veškeré výstavy, na nichž byly prezentovány předměty ze sbírek Muzeahlavního města Prahy a muzeum se na nich podílelo autorsky či pořadatelsky. Naopak nejsouzařazeny výstavy, na něž byly předměty pouze zapůjčeny. Obzvláště u některých výstav ze sedm-desátých, osmdesátých a počátku devadesátých let minulého století zůstává problémem jejichzařazení do tohoto seznamu, neboť dochované prameny (především výpůjční smlouvy) neumož-ňují rozhodnout, zda se na nich zaměstnanci muzea podíleli autorsky. Z uvedeného období bylyproto do přehledu zařazeny jen výstavy, které bezpečně splňují stanovená kritéria. Rovněž tentosoupis zahrnuje výstavní počiny zahájené pouze do konce roku 2013, k jednotlivým výstavámjsou opět připojeny odkazy na jejich recenze či zprávy v odborných časopisech.

(1) Praha 6 budujeDatum a místo konání: 23. října – 6. listopadu 1949, III. střední škola na náměstí Svobody v Praze-Dejvicích;

autor archeologické části výstavy: Bohuslav Novotný.Jako součást široce pojaté budovatelské výstavy byly představeny některé archeologické nálezy z Dejvic

a okolí. Informace o rozsahu prezentace sbírky archeologického oddělení muzea nejsou bohužel známy.

(2) Vlastivědná výstava RoztockaDatum a místo konání: 6. června – léto/podzim (?) 1954, Vlastivědná muzejní síň v Tichém údolí v Rozto-

kách u Prahy; autor archeologické části výstavy: Bohumil Soudský.Archeologická část výstavy přiblížila návštěvníkům nálezy a lokality roztockého regionu, její podstatná část

byla věnována Levému Hradci a jeho výzkumu. Instalace v pultových vitrínách byla doplněna mapami osídlenív jednotlivých obdobích (Soudský 1954).

(3) Pravěká osada v ČakovicíchDatum a místo konání: červen 1955, závodní klub Avia v Praze-Čakovicích; autoři výstavy: Bohumil Soud-

ský (?), Zdeňka Jelínková (?).Na výstavě byly prezentovány výsledky archeologického výzkumu v Čakovicích z roku 1954, který prováděl

B. Soudský před stavbou nového stadionu.

(4) Praha 6 v pravěkuDatum a místo konání: duben–květen 1957, hotel Družba v Praze-Dejvicích; autorka výstavy: Eva Janská.O výstavě v hotelu Družba není kromě jejího názvu vůbec nic známo. V květnu 1957 byla doprovázena

přednáškou její autorky.

(5) Šárka od pravěku k dneškuDatum a místo konání: 1960, škola v Praze-Liboci; autor archeologické části výstavy: Norbert Mašek.V nevelké archeologické části výstavy s názvem Šárka v pravěku mohli návštěvníci zhlédnout především

nálezy ze šáreckého hradiště ze sbírky Muzea hlavního města Prahy.

(6) výstava o Praze 8Datum a místo konání: květen (?) 1962, ČKD Loděnice v Praze-Libni; autor archeologické části výstavy:

Norbert Mašek.Archeologická část šířeji koncipované výstavy představila vybrané nálezy z Libně a okolí. O její podobě

není nic bližšího známo, původně se měla uskutečnit již na podzim 1961.

(7) Z pražských archeologických nálezůDatum a místo konání: 2. června – říjen (?) 1971, románský palác pánů z Kunštátu v Řetězové ulici na

Starém Městě pražském; autor výstavy: Vladimír Píša a kolektiv.Na výstavě uspořádané ve spolupráci s Pražským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody

a Archeologickým ústavem ČSAV byly představeny např. muzejní výzkumy v Jindřišské ulici na Novém Městěpražském, v Záběhlicích či Hostivaři.

(8) Trojská kotlina v životě PrahyDatum a místo konání: 1979, Praha-Troja; autorka archeologické části výstavy: Marie Fridrichová (?).V patrně pouhých dvou vitrínách archeologické části výstavy mohli návštěvníci zhlédnout nálezy z tzv.

230

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

starých fondů muzea i z nových výzkumů výšinných poloh a hradišť Baba v Dejvicích, Nad Podhořím v Trojia Zámka v Bohnicích. Na dvou panelech byly připevněny fotografie z výzkumů a plány jednotlivých nalezišť.

(9) výstava o Záchranné pohotovostní skupině v Muzeu hlavního města PrahyDatum a místo konání: leden–květen 1982, Dům československých dětí na Pražském hradě; autoři výstavy:

Josef Havel, Jan Kovářík.Výstava představila vybrané nálezy z archeologických výzkumů Záchranné pohotovostní skupiny, která byla

v muzeu vytvořena v roce 1979 kvůli operativnějšímu provádění záchranných archeologických výzkumů.

(10) Prag in der Zeit Karls IV.Datum a místo konání: léto 1985, Stadtgeschichtliches Museum Spandau, Západní Berlín; autoři výstavy:

Zdeněk Dragoun, Václav Huml.Pod záštitou československého ministerstva kultury a ve spolupráci s kulturními institucemi tehdejšího Západ-

ního Berlína představila výstava německým návštěvníkům kulturu středověké Prahy v období vlády Karla IV.

(11) výstava k výročí 700 let od první písemné zmínky o StodůlkáchDatum a místo konání: červenec–prosinec 1992, Dům kultury Jihozápadního Města v Praze-Stodůlkách;

autoři výstavy: Josef Havel, Jan Kovářík.Na výstavě konané u příležitosti výročí 700 let od první písemné zmínky o Stodůlkách byly prezentovány

především archeologické nálezy z výzkumů na Malé Ohradě při stavbě Jihozápadního Města.

(12) výstavka o archeologickém výzkumu domu čp. 837 na Václavském náměstí v PrazeDatum a místo konání: březen 1996 – prosinec 1998, suterén obchodního domu Darex na Václavském náměstí

na Novém Městě pražském; autor výstavy: Václav Huml.Drobná propagační výstava v obchodním domě Darex téměř tři roky připomínala archeologický výzkum,

který proběhl v souvislosti s jeho přestavbou v roce 1994.

(13) Z historie Prahy 7Datum a místo konání: 8. září – 11. října 1998, soukromá galerie při kavárně Café-club Scarabeus v ulici

Jana Zajíce v Praze-Bubenči; autor archeologické části výstavy: Michal Kostka.V rámci komplexně pojatého představení minulosti i současnosti Prahy 7 byl představen výběr nejvýznam-

nějších pravěkých a raně středověkých archeologických nálezů z Bubenče, Holešovic a Troje ze sbírkového fonduMuzea hlavního města Prahy (Matoušek 1998).

(14) A Kelták és Prága (The Celts and Prague)Datum a místo konání: 16. července – 10. října 1999, Budapesti Történeti Múzeum, Budapešť/Maďarsko;

autoři výstavy: Marie Fridrichová, Jan Kovářík, Petr Drda.Výstava Keltové a Praha v mírně upravené podobě byla v rámci výměny výstav zapůjčena do Budapešť-

ského historického muzea (Turek 2000).

(15) Povodí Mratínského potoka a jeho okolíDatum a místo konání: 31. října – 8. listopadu 2003, kulturní zařízení v Praze-Třeboradicích; autor archeo-

logické části výstavy: Michal Kostka.Regionální výstavku připravili knihovníci a kronikáři několika pražských a mimopražských obcí z povodí

Mratínského potoka. Nechyběly na ní ani archeologické nálezy ze záchranných výzkumů muzea v okolí Ďáblica Čakovic.

(16) Dějiny obce VinořeDatum a místo konání: 26. května 2005 – 30. září 2011, zámek ve Ctěnicích v Praze-Vinoři; autor archeo-

logické části výstavy: Michal Kostka.S instalací nové historické expozice věnované dějinám Habsburků byla otevřena i menší výstavka o dějinách

Vinoře, jejíž součástí bylo představení místního bohatého pravěkého osídlení. Nejvýznamnější nálezy z Vinořea okolí byly ilustrovány převážně fotografiemi a plány, které byly doplněny několika ukázkami nálezů z povr-chových sběrů, popř. kopiemi starších nálezů.

(17) Od jeskyně k modernímu městuDatum a místo konání: 7. září – 31. října 2010, Školní zimní stadion Bronzová v Praze-Stodůlkách; autorka

archeologické části výstavy: Miroslava Šmolíková.Výstava představila historii i současnost území dnešní Prahy 13 a nejbližšího okolí. Nejstarší minulost,

předvedená na třinácti informačních panelech, byla dokumentována jak staršími, tak novějšími nálezy z archeo-

231

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

logické sbírky Muzea hlavního města Prahy, zejména z výzkumů obytného souboru Jihozápadní Město. Výsta-vu doplnil doprovodný program, sestávající z vycházek po místních archeologických lokalitách, přednáškyo výzkumu společnosti Labrys, o. p. s., na ploše budoucího Západního Města a muzejního archeologickéhoprogramu pro veřejnost, který proběhl v prostoru výstavy.

(18) Královský sňatekDatum a místo konání: 4. listopadu 2010 – 6. února 2011, dům U Kamenného zvonu na Staroměstském

náměstí na Starém Městě pražském; autoři archeologické části výstavy: Zdeněk Dragoun, Miroslava Šmolíková.Výstava se uskutečnila u příležitosti 700. výročí svatby Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského a nástu-

pu Lucemburků na český trůn. Hmotnou kulturu této doby dokumentovaly nálezy získané při archeologickýchvýzkumech Muzea hlavního města Prahy, pražského archeologického pracoviště Národního památkovéhoústavu a společnosti Archaia Praha o. p. s.

LITERATURA

ANONYMUS /Jelínek, B./ 1895: Průvodce pavillonem města Prahy uspořádaným Městským museem. Praha.ANONYMUS /Jelínek, B./ 1900: Průvodce museem král. hlav. města Prahy. Praha.ANONYMUS /Jelínek, B./ 1909: Průvodce museem kr. hl. města Prahy. Praha.ANONYMUS /Šmolíková, M./ 1999: S Mamuty do pravěku, Res Musei Pragensis 9 – č. 11, 13.BAŠTOVÁ, D. 1997a: Z výstavy Keltové a Praha, Res Musei Pragensis 7 – č. 3, 14–15.BAŠTOVÁ, D. 1997b: Ještě k výstavě Keltové a Praha, Res Musei Pragensis 7 – č. 6, 10–11.BAŠTOVÁ, D. 1997c: Z výstavy Keltové a Praha, Res Musei Pragensis 7 – č. 7–8, 23–24.BORECKÝ, V. 2001: Praha na prahu dějin, Res Musei Pragensis 11 – č. 7–8, 1–4.FILIP, J. 1956: Reorganisace a nová stálá exposice pražského archeologického musea na Hanspaulce, Archeo-

logické rozhledy 8, 374–376, 416–417, 463.FIŠER, Z. 2002: Moravské zemské muzeum a koupě jedné archeologické sbírky, Acta Musei Moraviae – Scien-

tiae sociales 87, 187–194.FRIDRICHOVÁ, M. 1991: Exponát měsíce. Vltava nalezištěm pražských památek, Res Musei Pragensis 1 –

č. 7, 11.FRIDRICHOVÁ, M. 1994: Nová expozice v Muzeu hlavního města Prahy „Praha v pravěku a raném středo-

věku“, Res Musei Pragensis 4 – č. 6, 1–3.FRIDRICHOVÁ, M. 1997: Keltové a Praha, Res Musei Pragensis 7 – č. 1, 1–3.HARLAS, F. X. b. d. /1911/: Stará Praha. Nástin vývoje města a průvodce jeho sbírkami. Praha.HAVEL, J. – KOVÁŘÍK, J. 1985: Výstava Historie pod panely v Muzeu hlavního města Prahy, Archaeologica

Pragensia 6, 231–251.HERAIN, J. 1911: Pražské portály kostelů, paláců a patricijských domů z období od XIV. až do počátku XIX. sto-

letí. Praha.HLAVA, M. 2010: Archeologická sbírka J. A. Jíry a její osudy, Archaeologica Pragensia 20, 155–220.HLAVA, M. 2014: Archeologická sbírka Muzea hlavního města Prahy a její osudy, Archaeologica Pragensia 22,

167–198.HRALA, J. 1994: Praha v pravěku a raném středověku, Archeologické rozhledy 46, 468–469, 504.HUML, V. 1995: Rudolfínská lékárna na Koňském trhu očima archeologie, Res Musei Pragensis 5 – č. 7–8, 9–11.JANČO, M. 2000: AQUINCUM. Všední a sváteční dny v Budapešti doby římské, Archeologické rozhledy 52,

363–366.JELÍNEK, B. 1884: Aus den Gräberstätten der liegenden Hocker, Mittheilungen der Anthropologischen Gesell-

schaft in Wien 14, 175–194.JELÍNEK, B. 1890: Die Funde zu Slup in Prag, Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 20,

136–147.JELÍNEK, B. 1891: Materialien zur Vorgeschichte und Volkskunde Böhmens. I. Theil, Mittheilungen der Anthro-

pologischen Gesellschaft in Wien 21, 1–36.JELÍNEK, B. 1895: Museum města Prahy. In: K. Klusáček – E. Kovář – L. Niederle – F. Schlaffer – F. A. Šubert

(red.), Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895. Praha, 409–414.JELÍNEK, B. 1912: Pravěká Praha. In: Zpráva Kuratoria Městského musea Pražského za rok 1911. Praha, 3–18.JÍRA, J. A. 1899: Zpráva správce sbírek za r. 1898, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze 7, 80–82.JÍRA, J. A. 1921: Stručný průvodce archeologickými sbírkami v Dejvicích na Hanspaulce. Dejvice.

232

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy

KLÁPŠTĚ, J. – MATOUŠEK, V. 1998: Pražané na přelomu středověku a novověku. Život a kultura pražskýchměšťanů v 2. polovině 15. a v 16. století, Archeologické rozhledy 50, 320.

KOSTKA, M. 1997: Josef Antonín Jíra, Res Musei Pragensis 7 – č. 3, 1–4.KOSTKA, M. 2000: Aquincum. Všední a sváteční dny v Budapešti římské doby, Res Musei Pragensis 10 – č. 6, 1–2.KOSTKA, M. 2010: Archeologické muzeum J. A. Jíry v Dejvicích, Archaeologica Pragensia 20, 221–246.KOSTRHUN, P. 2008: Jan Knies (26. 11. 1860 – 5. 3. 1937). Venkovský učitel, známý badatel pleistocénní archeo-

logie, „Peyrony moravské Dordogne“. Postavy moravské archeologie – nová řada, svazek 4. Brno.KOVÁŘÍK, J. 1977: Výstava „Praha v době bronzové a železné“, Archeologické rozhledy 29, 96.KOVÁŘÍK, J. 1991: Exponát měsíce. Slovanské kostrové pohřebiště v Praze 5 – Motole, Res Musei Pragensis 1 –

č. 11, 11.KYSELA, J. – HLAVA, M. 2014: Soubor antických předmětů ze sbírky řídícího učitele Františka Hrdiny z Mod-

řan a Muzeum ředitele Šplíchala ve Vršovicích, Archaeologica Pragensia 22, 314–355.LIŠKA, A. 1958: Museum hlav. města Prahy v letech 1945–1957, Pražskou minulostí 2, 123–135, 150–151, 165.LIŠKA, A. – FRAUENTERKA, M. – ŠTIKOVÁ, E. 1957: Museum hlavního města Prahy. Praha.MAŠEK, N. – FRIDRICHOVÁ, M. 1965: Výstava o výzkumech na Zámcích u Bohnic v Muzeu města Prahy,

Pražský sborník historický 2, 154.MAŠEK, N. – SLABINA, M. 1966: Dvacet let archeologického výzkumu v Praze, Archeologické rozhledy 18,

693–700.MATOUŠEK, V. 1997: Keltové a Praha, Archeologické rozhledy 49, 185–186.MATOUŠEK, V. 1998: Z historie Prahy 7, Archeologické rozhledy 50, 877–878.MATOUŠEK, V. 1999: S Mamuty do pravěku, Archeologické rozhledy 51, 894–895.MATOUŠEK, V. 2000: Archeologické muzejní expozice v Čechách jako odraz koncepce studia pravěku a stře-

dověku, Archeologické rozhledy 52, 453–463.MÍKA, Z. 1983: Sto let Muzea hlavního města Prahy. Acta Musei Pragensis 83. Praha.NOVOTNÝ, A. 1933: Museum hlav. města Prahy. Průvodce sbírkami. Praha.NOVOTNÝ, A. 1937: Dějiny Musea hlav. města Prahy. 1877–1937. Nepublikovaný rukopis uložený v knihovně

Muzea hlavního města Prahy.NOVOTNÝ, B. 1946: Kování avarského typu z Čech, Obzor prehistorický 13, 44–46.PÍČ, J. L. 1891: Sekce A. Praehistorie. Vitriny I.–XIIIb. In: Katalog Retrospektivní výstavy. (Skupina XXV.).

Praha, 1–31.RICHTEROVÁ, J. 1983: Výstava „Středověké kachle“ v Muzeu hl. města Prahy, Archeologické rozhledy 35, 90.RICHTEROVÁ, J. 1997: Pražané na přelomu středověku a novověku, Res Musei Pragensis 7 – č. 12, 1–3.SCHRÁNIL, J. 1932: Průvodce sbírkami. Praha-Dejvice.SKLENÁŘ, K. 1998: Archeologické expozice Národního muzea: z Čech do Evropy – a zpátky?, Časopis Spo-

lečnosti přátel starožitností 106 – Muzejní a vlastivědná práce 36, 15–30.SLABINA, M. 1976: Dvě výstavy v Muzeu hl. m. Prahy (červenec–říjen 1976), Časopis Národního muzea –

Historické muzeum 145, 56.SOUDSKÝ, B. 1954: Vlastivědná výstava v Roztokách, Archeologické rozhledy 6, 648, 658–659, 713, 719.STÁTNÍKOVÁ, P. 2003: Městské museum Pražské roku 1883 – příspěvek ke 120. výročí otevření první expozice

Muzea veřejnosti, Historica Pragensia 1, 9–46.ŠMOLÍKOVÁ, M. 1997: Pohled z hlubin času. K výstavě Keltové a Praha, Res Musei Pragensis 7 – č. 4, 6–7.ŠMOLÍKOVÁ, M. 1999: S Mamuty do pravěku podruhé, Res Musei Pragensis 9 – č. 12, 11–13.ŠMOLÍKOVÁ, M. 2001: Putování po nejstarších pražských hradištích raného středověku, Res Musei Pragen-

sis 11 – č. 9, 1–5.ŠMOLÍKOVÁ, M. 2013: Archeologie dotekem. Archeologické hmatové výstavy v Muzeu hlavního města Prahy,

Veřejná archeologie 4, 102–108.ŠMOLÍKOVÁ, M. – LUTOVSKÝ, M. 2001: Praha na úsvitu dějin – zrození metropole, Res Musei Pragen-

sis 11 – č. 4, 1–3.ŠPIČÁKOVÁ, L. 1999: Hrobka sipánského vládce v Muzeu hlavního města Prahy, Res Musei Pragensis 9 – č. 5,

6–7.TUREK, J. 2000: A Kelták és Prága, Archeologické rozhledy 52, 146–147.TUREK, R. 1980: Výstava „Slované v severních Čechách“, Časopis Národního muzea – řada historická 149,

208–209.URBANOVÁ, K. 2012: Počátky prezentace archeologického kulturního dědictví v Národním muzeu, Živá

archeologie 14, 70–78.

233

Arc

haeo

logic

a P

ragen

sia 2

2 /

20

14

Archaeological exhibitions and shows at the City of Prague Museum

The presentation of museum collections is without doubt one of the principal tasks of every museum. Thankto constantly improving modern technologies, it may take many different forms these days. Since the very begin-nings of museums up to the present day, the basic way of presenting exhibits has survived: staged display ofobjects from museum collections which later transformed into permanent exhibitions. They were later comple-mented by occasional thematic exhibitions, in order to achieve clarity, lucidity and adequacy, while the displayof all collected objects gave gradually way to the selection of the most characteristic or unique artefacts and theirdisplay in a permanent exhibition.

The paper outlines the development of the permanent archaeological exhibition of the City of Prague Museumand thematic archaeological exhibitions which took place either in the museum’s buildings (see list in Seznam 1)or outside the museum, but the staff of the archaeological department participated in them, either as authors ororganizers (see list in Seznam 2). The permanent archaeological exhibition was originally part of the exhibitionin the museum’s main building Na Florenci (fig. 1, 3), which lasted until 1923, when almost the whole archaeo-logical collection of the City of Prague Museum was handed over to the National Museum. The museum againgained a specialized archaeological exhibition in 1941 when the until then independent so-called Jíra’s Archaeo-logical Museum in the neighbourhood of Hanspaulka in Prague-Dejvice (fig. 4) merged with it. Its post-warappearance with its original layout dating from the 1930s (fig. 5) was replaced by a new, modern and well-con-ceived exhibition in 1955, the author of which was Bohumil Soudský (fig. 6–7). However, in 1969, it had to bedismantled due to the lack of space for the archaeological department. Although there was a small archaeologicalexhibition in the main building (Na Florenci) from 1952 onwards for a couple of years, it was heavily influencedby contemporary Marxist ideology (fig. 8). A new permanent archaeological exhibition was only opened in 1994(fig. 14); and it received its current appearance in 2006 (fig. 15). Since 2013 there has also been a small archaeo-logical exhibition in Ctěnice Chateau near Prague-Vinoř, whose management was entrusted to the museum in2012; however, it is only dedicated to the prehistory of Prague-Vinoř and its surroundings (fig. 16).

The first thematic archaeological exhibition at the museum took place as early as the turn of the 1898 and1899, however, it had nothing to do with the museum’s activities. The Czech Society of Antiquaries used it topresent the results of their excavations in Bubeneč and Dejvice (fig. 2). Thematic archaeological exhibitions fromthe museum’s own collection were first organized after World War II and they did not differ from the standardsof that period (fig. 9–13). It was only in the period after November 1989 that new possibilities emerged – suc-cessful exhibition projects of the new era include e. g. the exhibitions With Mammoths into Prehistory (fig. 17),The Celts and Prague (fig. 18–19), haptic exhibitions (fig. 20) and especially the exhibition Journey to the Depthsof the City – Top 12 Archaeological Discoveries in Prague (fig. 21).

(English by J. Machula)

Mgr. Miloš Hlava, Ph.D., Muzeum hlavního města Prahy, Pod Viaduktem 2595, 155 00 Praha 13,hlava@muzeumprahy.czMgr. Michal Kostka, Muzeum hlavního města Prahy, Pod Viaduktem 2595, 155 00 Praha 13,kostka@muzeumprahy.czMgr. Miroslava Šmolíková, Muzeum hlavního města Prahy, Pod Viaduktem 2595, 155 00 Praha 13,smolikova@muzeumprahy.cz

234

Hla

va –

Kost

ka –

Šm

olí

ková:

Arc

heo

logic

ké

exp

ozic

e a

výst

avy v

Mu

zeu

hla

vn

ího m

ěsta

Pra

hy