Post on 23-Jan-2023
Proměny pohraničí Česka ve 20. století
Zdeněk Kučera
Příspěvek vznikl s podporou projektu GAČR P410/12/G113
zdenek.kucera@natur.cuni.cz
JAKÉ POHRANIČÍ?• běžný pojem = problematická definice = mnoho pohraničí
• pohraničí je projevem teritoriality lidského jednání
• přechodová zóna na rozhraní dvou sousedících regionů
• obecné × specifické proměny
• různé měřítkové úrovně
• spojeno s existencí státu
• může vzniknout a zaniknout (např. Kastner 1999, vnější ×vnitřní pohraničí)
CHARAKTERISTIKY POHRANIČÍ pohraničí není a nikdy nebylo homogenním územím skládá se z různých regionů
rozdílný potenciál regionů na příklad:
1) FG podmínky (např. horské podhorské oblasti)
2) charakter sousedství(bariéra prostor zprostředkování)
3) zděděná specializace(průmyslové zemědělské regiony)
společná radikální změna v identifikaci s prostředím a ve vztahu ke krajině přerušení tradičních vztahů tvořících regionální identitu
v různých regionech různý charakter krajiny
POHRANIČÍ = OBSAZENÝ POJEM?
souvislá oblast přiléhající ke státní hranici, v níž v roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující německou národnost
nenávratná ztráta přibližně 3 milionů obyvatel
stále existují významné důvody pro vnímání „Pohraničí“ a „Vnitrozemí“ jako odlišných území
pohraničí = Sudety; pohraniční krajina = sudetská krajina?
Štěpánek (2001): Sudety × ne-Sudety
POHRANIČÍ = OBSAZENÝ POJEM?• identitu pohraničí utvářejí:
• odlišný způsob života, krajina, kultura
• sebeindentifikace obyvatel
• výměna obyvatel a s tím související proměny krajiny a osídlení
• (geo)politické změny
• ?institucionalizace a symboly pohraničí?
Periodizace dějin:
1918 – 1938(1939) – 1945 – 1989
PROMĚNY KRAJINY POHRANIČÍRenesance regionálních syntéz (biografie krajiny apod.)
Sledované charakteristiky:
• funkce
• formy
• procesy, které vedou ke změnám
• kontext, ve kterém se vše odehrává
• významy a hodnoty
Skupiny procesů (obecné × specifické; souvislost):
obyvatelstvo a osídlení; hospodářství, politika, kultura
OBYVATELSTVO A OSÍDLENÍ
• depopulace venkova
• odsun českých Němců
• proměna sídelní sítě
• pseudourbanizace krajiny
• suburbanizace
ZMĚNA HUSTOTY ZALIDNĚNÍ
mezi roky 1930 a 1950 mezi roky 1869 a 2001
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
HL1869
HL1880
HL1890
HL1900
HL1910
HL1921
HL1930
HL1950
HL1961
HL1970
HL1980
HL1991
HL2001
SČ
1930
SČ
2001
nezjištěno
1000 a více
500 až 999
250 až 499
100 až 249
50 až 99
25 až 49
méně než 25
Hampl, Gardavský, Kühnl (1987)
asi 2000 zaniklých sídel
sledování kontinuity sídel
existujících v roce 1930 (přes
16000 jednotek; asi 8000
lokalizováno)
hlavní = asi 92 % obyvatel,
42 % sídel
• První zmínka 1487
• Počet obyvatel roku 1895: 356
• Rok zániku: 1951
• Počet obyvatel k roku 1930: 246, z toho 227 něm. národnosti
• Vždy velmi těsný vztah s Rakouskem a obcí Klein Taxen
(ihned za hranicí)
• Odsun německého obyvatelstva po r. 1945
• 1951: vydání dekretu o zřízení pohraničního pásma
ŠTYCH, P., BIČÍK, I., CHROMÝ, P., BLÁHA, J.D. (2012)
KOŠŤÁLKOV
HOSPODÁŘSTVÍ• industrializace krajiny
• likvidace soukromých podniků
• extenzifikace a opouštění půdy
• kolektivizace
• slučování pozemků
POLITIKA• znárodnění půdy
• militarizace krajiny
• vznik a zánik „železné opony“
• „návrat do Evropy“
KULTURA
• přejmenovávání krajiny
• využití historických budov k dalším účelům
• sekularizace krajiny
• proměny vztahu ke krajině
• ochrana krajinných hodnot
• rozvoj druhého bydlení, rekreace a turismu
„Celkem se snažím být v reálu. Poutě, v tom duchu, jak
bývávaly (...) dneska už je to někde jinde. Tady u nás ty
Skoky, už ta sláva (...) zašlá, nebude obnovena. Tam spíš
je to takové místo vlastně setkání člověka s Bohem skrze
Marii. Je tam staletá tradice (...), takže spíš takové to pojetí
(...), že ty aktivity různé, jsou tam nejenom teda ty
duchovní, ale spíš převládají ty kultovní, nějaké koncerty
nebo nějaké představení (...). To vnímám jako tady u nás v
pohraničí jako náplň těch poutí, (...) že to těm lidem tady u
nás v těch našich podmínkách dá mnohem víc nebo je to
osloví. (...) Nevěřící věřící, hodně lidí, tak nějak mají rádi
památky a chtějí pomoct tomu místu, není to z nějakých
náboženských, nějakého přesvědčení, ale já bych řekl, že
co tam dělají ti lidi, tak to je většina, většina, který teda se
nehlásí k církvi, ale není jim ten osud toho místa lhostejný.
Ví, že je to úžasná stavba. Váží si toho a chtějí uchovat tu
hodnotu pro další generace. Takže tedy ten ušlechtilý
motiv vlastně tam je. (...) Myslím si, že tudy cesta vede.
Říkám, tady v těch našich oblastech, kde ta tradice byla
zpřetrhána, přerušena.“
JAKÉ JE POHRANIČÍ?
• obecné × specifické
• pojetí pohraničí v přítomnosti závisí na současném vnímání minulých proměn dotčeného území
• obývané, multihistorické, multikulturní, měnící se
• rozvoj zájmu místních společenství o poznání proměn svých regionů = snaha vytvořit si k obývané krajině určitý vztah s historickou a mezigenerační kontinuitou