Kapitola 7

„Krásn˘ jako ne zalitá svitem luny“: staroegyptsk˘pohled na oblohuHana Navrátilová

Pohled na denní i noãní oblohu provází ãlovûka od prvopoãátku dûjin. Ukazu-je mu síly, jeÏ ovládají jeho Ïivot, nebo o takovém vlivu byli lidé v urãit˘ch his-torick˘ch dobách alespoÀ pfiesvûdãeni. Lidé star˘ch kultur nemuseli nezbytnûrozumût v‰em fyzikálním zákonitostem dûjÛ, které je obklopovaly, byli v‰akkonfrontováni s neustále se opakujícími astronomick˘mi jevy, které ovlivÀova-ly jejich Ïivot. Stfiídání dne a noci ãi fáze Mûsíce patfií k tûm nejjednoznaãnûj‰ím.Stejnû tak byli pfiímo vystaveni vlivu v‰ech atmosférick˘ch a meteorologick˘chjevÛ, na mnoh˘ch z nich závisela jejich kaÏdodenní existence a pfieÏití, coÏ siuvûdomovali mnohem v˘raznûji neÏ ãlovûk moderní doby.

Stafií EgypÈané tedy podobnû jako mnoho jin˘ch kultur nezbytnû museli re-agovat velice citlivû na mnoÏství pfiírodních sil a jevÛ – i to, Ïe boÏstvÛm dáva-li zvífiecí tváfie, bylo jen jedním z projevÛ této vcelku oãekávatelné zku‰enosti.1

„Staré národy vnímaly … ãlovûka vÏdy v kontextu spoleãnosti a spoleãnostvÏdy v kontextu pfiírody a závislou na kosmick˘ch silách.“2 O tom, Ïe EgypÈa-né byli dobfií pozorovatelé pfiírody, není tfieba pochybovat, pfiesvûdãí nás o tomi pohled na egyptské umûní. PfiestoÏe lidé, zvífiata, rostliny i nebeská tûlesa ma-jí v egyptském umûní a v hieroglyfickém písmu pfiesnû stanoven˘ a do urãitémíry stylizovan˘ vzhled, na mnoha místech se mÛÏeme pfiesvûdãit, Ïe za styli-zací je skryto mnoho pfiesnû odpozorovan˘ch podrobností, poãínaje detailystonkÛ papyru rostoucího na bfiezích Nilu a konãe charakteristickou siluetouMûsíce, z nûhoÏ je jasnû viditeln˘ pouze srpek, ale tu‰íme obrys celého nebes-kého tûlesa. Pozorovací schopnosti EgypÈanÛ se jistû nevyãerpaly jen patfienímna vzhled tvorÛ a vûcí. Platí to jak o Ïivé pfiírodû, tak i o staroegyptském pohle-du na oblohu, kter˘ je zde na‰ím hlavním tématem. Je na místû se domnívat, Ïestejnû jako jiné kultury i EgypÈané vnímali pohyby nebesk˘ch tûles a urãit˘mzpÛsobem se je snaÏili popsat, stejnû jako registrovali a zaznamenávali fiadu ji-n˘ch atmosférick˘ch jevÛ a dûjÛ, vãetnû rozmarÛ poãasí.

Záznamy dûní v pfiírodû a kosmu mohly mít pro své autory urãitou hierar-chii, v kaÏdém pfiípadû se v‰ak setkáváme se zápisy jak o meteorologick˘ch, at-mosférick˘ch, tak i obecnû astronomick˘ch jevech a u obou platí, Ïe jejich za-znamenání se neomezuje na jeden jedin˘ kontext, n˘brÏ se vyskytuje v rÛzn˘chtypech staroegyptsk˘ch písemn˘ch pramenÛ. Fakta, která bychom dnes ozna-ãili za rozmary poãasí, vstupovala – jako ostatnû dodnes – do záleÏitostí státní-ho v˘znamu stejnû jako do osudÛ jednotlivcÛ. Existuje proto fiada záznamÛ na-pfiíklad o boufiích, de‰tích ãi záplavách, které byly povaÏovány za natolikdÛleÏité, Ïe byly zaznamenány. Nûkteré v˘jimeãné ãi zvlá‰tû v˘razné klimatic-ké události stály navíc za zaznamenání v relativnû v˘znamn˘ch kontextech,napfiíklad v královsk˘ch nápisech. Takové záznamy jsou rozesety v celém roz-sahu egyptsk˘ch dûjin.

Vynecháme-li nilské záplavy, které nejsou samy o sobû striktnû vzato atmo-sférick˘m, natoÏ astronomick˘m jevem (jejich zaãátek ov‰em ohla‰oval v˘chodSiria pfied rozbfieskem prvního dne egyptského nového roku), zdá se, Ïe jednímz nejstar‰ích záznamÛ tohoto druhu je zmínka o de‰ti z doby 4. dynastie, do-chovaná na nápisu jedné z expedic v Západní pou‰ti (Foto 7.1).3 Zázraãn˘ dé‰Ènapomohl v dobû vlády Mentuhotepa IV. expedici, která se vydala do WádíHammámmát, a existují i dal‰í roztrou‰ené zmínky o de‰ti jakoÏto projevu bo-hÛ ãi sil, kter˘m lidé – a pfiedev‰ím egyptsk˘ panovník – musí buì ãelit, a neboje naopak vítají.4 Zajímav˘ záznam boufie, ãi rozhodnû neobvykl˘ch pfiírodníchpodmínek, vysvûtlovan˘ch dokonce jako vzedmutí mofiské hladiny, jeÏ mohlosouviset se seismickou aktivitou ve Stfiedomofií, najdeme na tzv. „Stéle o boufii“.Tato historická památka pochází z doby vlády prvního panovníka 18. dynastieAhmose a zaznamenává, kterak tento panovník zjednal nápravu po pfiírodníkatastrofû, ãímÏ doloÏil své schopnosti vládce, kter˘ nastoluje vítûzství fiádunad chaosem.5

Se záznamy o sráÏkách se setkáváme i v pozdûj‰ích obdobích. V textech

53

z Ramessovské doby se objevují i v mnohem ménû formálních souvislostech,napfiíklad v graffitech na svazích thébsk˘ch hor zdvihajících se nad pohfiebi‰tina západním bfiehu staroegyptského Vasetu.6 Kromû negativní ãi neutrální rolesráÏek se mÛÏeme setkat i s pozitivním v˘kladem tohoto jevu – tedy jako boÏ-ské pfiíznû. Takové doklady nám poskytují texty z 25. dynastie.7 Tûmto fenomé-nÛm se v rámci tohoto ãlánku jiÏ z prostorov˘ch dÛvodÛ nemÛÏeme vûnovat,i z tohoto ponûkud disparátního pfiehledu je v‰ak zfiejmé, Ïe záznamy o atmo-sférick˘ch jevech se objevují v nejrÛznûj‰ích souvislostech a ãasto jsou kladenydo kontextu s pfiízní ãi nepfiízní bohÛ a se stavem maat v Egyptû.

S obdobnû bohat˘m v˘skytem i souvislostmi se setkáváme u pozorovánídal‰ích fenoménÛ, které jiÏ mÛÏeme klasifikovat jako astronomické, tedy vzta-hující se k nebesk˘m tûlesÛm. Tato pozorování a jejich v˘klad mûly navíc vel-kou dÛleÏitost v rámci egyptsk˘ch pfiedstav o vzniku a fiádu celého svûta, ze-jména pokud jde o v˘znamná nebeská tûlesa, jimiÏ jsou Slunce, Mûsíc a hvûzdy.Dokonce lze fiíci, Ïe v hierarchii bohÛ, ktefií vládli rÛzn˘m pfiírodním silám,resp. projevovali se jimi, stála nebeská boÏstva pochopitelnû na nejvy‰‰ích pfiíã-kách. Egyptsk˘ sluneãní kult vstoupil do obecného povûdomí pfiedev‰íms osobností tzv. „kacífiského panovníka“ Amenhotepa IV./Achnatona, ale sku-teãná staroegyptská kultovní úcta projevovaná nejen Slunci, ale v‰em nebes-k˘m tûlesÛm, je mnohem bohat‰í. Najdeme velké mnoÏství textÛ, které zazna-menávají pohyb, vzhled a dal‰í chování nebesk˘ch tûles.

Z hlediska dne‰ního ãtenáfie egyptsk˘ch textÛ mÛÏeme rozli‰it nûkolik ro-vin popisu. Toto dûlení neodráÏí nutnû postoj egyptsk˘ch autorÛ ãi recipientÛtûchto textÛ.8 O nebesk˘ch tûlesech a boÏstvech, jejichÏ projevem byla, existujepfiedev‰ím nepfieberné mnoÏství záznamÛ v náboÏensk˘ch textech. Mytologic-k ,̆ ãi lépe kosmogonick˘ popis nebesk˘ch jevÛ (tj. napfiíklad pfiipodobnûníSlunce k postavû boha stvofiitele se sluneãním kotouãem na hlavû, plující po ob-loze ve své bárce) se rÛzní. Odpovídá námi pfiedpokládané staroegyptskéschopnosti a tendenci vyjadfiovat se o pozorované skuteãnosti neobyãejnû rÛz-norod˘m zpÛsobem.9 Nemûli bychom – a níÏe uvedené popisy nûkter˘ch jevÛstaroegyptského svûta nás o tom pfiesvûdãí – se domnívat, Ïe to je nutnû zpÛsob„primitivní, nelogick˘ ãi prelogick˘“, aãkoliv samozfiejmû není moÏné jej dávatdo souvislosti s oãekáváním dne‰ního ãlovûka kladen˘m na vûdeck˘ popis tak,jak byl vytvofien v moderním odborném diskursu jakéhokoliv oboru.10

Je v‰ak pfiitom moÏné, Ïe EgypÈané, lépe fieãeno elity písafiÛ a knûÏí, jejichÏzáznamy máme k dispozici, na jedné stranû napfiíklad uvaÏovali o sluneãnímboÏstvu jako o boÏské osobnosti rÛzn˘ch jmen a fyzické podoby (Re, Atum,Cheper, Amon-Re apod.), a na druhou stranu existoval i ponûkud neosobní slu-neãní kotouã, eg. aton (itn). Podobnû, jak dále uvidíme, uvaÏovali snad i o jin˘chnebesk˘ch „svûtlech“. To v‰ak neznamená, Ïe máme oãekávat aplikaci koncep-tÛ pohybu hvûzd a planet v novodobém duchu.

Snaha vypozorovat v egyptsk˘ch pojmenováních a konceptech skuteãnosti,které jsou dnes známy moderní astronomii, je pfiesto pomûrnû rozsáhlá,11 nevÏdy ale autofii tûchto moderních interpretací berou v potaz, co vedlo k zázna-mu dan˘ch astronomick˘ch jevÛ staré EgypÈany. MÛÏeme se setkat s názorem,podle nûjÏ se EgypÈané nijak nepodíleli na rozvoji exaktních vûd,12 je v‰ak ne-popiratelné, Ïe byli schopni „pozorovat a mûfiit“.13 Pozoruhodn˘m dílem, kte-ré s touto schopností souvisí, je egyptsk˘ kalendáfi, lépe fieãeno egyptské kalen-dáfie, protoÏe civilní, ãi pracovnû fieãeno „obãansk˘“ kalendáfi ses astronomick˘m, jak známo, pomûrnû ãasto neshodoval.14 Byl snad ustanovenjako kombinace kalendáfie lunárního a solárního, tj. zatímco idea mûsícÛ odrá-Ïí se v‰í pravdûpodobností pozorování mûsíãního cyklu (i egyptsk˘ v˘raz promûsíc, Abd, je psán hieroglyfem srpku, N11 – ),15 prÛbûh roku zase respek-tuje cyklus Slunce. V obãanském kalendáfii starého Egypta hrál v kaÏdém pfií-padû asi na poãátku jistou roli systém nilsk˘ch záplav, resp. astronomick˘ jev,kter˘ je ohla‰oval – v˘chod Siria po jeho sedmdesátidenní absenci na egyptskéobloze.

Egyptsk˘ tzv. obãansk˘ kalendáfi se svou strukturací „odrazil“ od pfiírod-ních a astronomick˘ch jevÛ a cyklÛ, zejména cyklu Mûsíce, ale kvÛli neexisten-ci pfiestupného roku se s jejich vlastním prÛbûhem zaãal velmi brzy rozcházet,a to bez ohledu na to podle jaké chronologie poãítáme zaãátek uvedeného ob-

54

ãanského kalendáfie. TakÏe napfiíklad v záznamech z Ptolemaiovské doby na-jdeme zmínky o hvûzdû Sirius (eg. Sopdet), oznaãované v textech Domu Ïivotacoby wp rnp.t m rn=f, tedy „Ta, která podle jména otvírá rok“.16 V jistém smyslutomu tak stále bylo, její v˘chod za rozbfiesku prvního dne záplav samozfiejmûstále ohla‰oval zaãátek tohoto v˘znamného roãního období a jako takov˘ byltouÏebnû oãekáván a peãlivû pozorován. Aãkoliv se nám dnes mÛÏe zdát situ-ace, která pfienesenû odpovídá stavu, kdy zprostfied zimy obracíme listy kalen-dáfie s nápisem kvûten, zcela nelogická, bylo logicky poznamenáno, Ïe v prÛ-bûhu jednoho prÛmûrného lidského Ïivota ve starém Egyptû obãansk˘kalendáfi nestihl pfiíli‰ „putovat“; poãítáme-li s délkou Ïivota mezi 40 aÏ 60 le-ty, posunul se pfiibliÏnû o 10 aÏ 15 dní. Lidé se tedy narodili za urãitého stavuobãanského kalendáfie, vyrostli v nûm a nevnímali Ïádnou velkou zmûnu vevztahu mezi jmény mûsícÛ a roãními obdobími.17 Pro úãely obfiadní, resp. ná-boÏenské se pouÏíval lunární kalendáfi, kter˘ mûnil délky mûsícÛ. Lunární ka-lendáfi byl obãanskému kalendáfii v Egyptû podfiízen.18

Je tedy zfiejmé, Ïe cyklick˘ pohyb nebesk˘ch tûles EgypÈané odpozorovalivelice dobfie a chápali vliv nebesk˘ch tûles na Ïivot ãlovûka jako velmi v˘-znamn .̆ Pro vzdûlané elity – protoÏe pouze jejich záznamy o pozorování ne-besk˘ch tûles máme k dispozici – byl zmínûn˘ cyklick˘ pohyb tûchto tûles jed-ním ze zdrojÛ a potvrzení náboÏensk˘ch pfiedstav o regeneraci.19 Dnesidentifikujeme tfii procesy, které slouÏily k mûfiení ãasu, resp. inspirovaly syste-mizaci urãit˘ch ãasov˘ch jednotek20 a zároveÀ v˘raznû ovlivÀovaly egyptskéideje o regeneraci – stfiídání dne a noci, mûsíãní cyklus ub˘vajícího a rostoucíhoMûsíce a koneãnû roãní cyklus Slunce.21 Pro staré EgypÈany vzhledem k zemû-pisné ‰ífice samozfiejmû nemûl celoroãní pohyb Slunce tak dramatick˘ dopad nadélku dne a noci, av‰ak jeho pohyb mezi rovnodenností a slunovratem jim bylznám. Sledování tûchto cyklick˘ch jevÛ je dosti pravdûpodobnû pfiivedlo i keschopnosti praktick˘ch astronomick˘ch pozorování a mûfiení, která se projevu-jí napfiíklad relativnû pfiesnou orientací staveb.22

V na‰í kapitole se v‰ak budeme soustfiedit nikoliv na schopnost star˘chEgypÈanÛ mûfiit ãas (sem patfií i dosud nezmínûné vytvofiení desetidenního„t˘dne“ souvisejícího s tzv. dekany23) ãi zamûfiit stavbu pomocí astronomic-k˘ch pozorování, ãi na staroegyptské charakteristiky a popis souhvûzdí a jed-notliv˘ch v˘znamn˘ch hvûzd a planet,24 ani na náboÏensk˘ v˘znam pfiipisova-n˘ jednotliv˘m nebesk˘m tûlesÛm a jejich pohybu, ale na dal‰í projevystaroegyptské schopnosti pozorovat kosmické jevy. V egyptsk˘ch textech totiÏnalezneme popisy atmosférick˘ch i astronomick˘ch úkazÛ také ve formû nanás velice poeticky pÛsobících v˘razÛ, a to v rÛzn˘ch kontextech. Vût‰inaegyptsk˘ch textÛ, které nûjak˘m zpÛsobem zaznamenávají astronomické jevy,je v˘razovû pochopitelnû odli‰ná od dne‰ní pfiedstavy o záznamu takové udá-losti. Následuje nûkolik citací z oblasti textÛ náboÏensk˘ch. Pocházejí z rÛz-n˘ch období, coÏ pro nás znamená, Ïe tento styl vyjadfiování pfietrvával v tom-to Ïánru ukotven relativnû dlouhou dobu.

PasáÏ v Textech pyramid, která se vztahuje k v˘chodu Siria, fiíká: „Nebesa jsou tûhotná vínem, Nut porodila úsvit, dceru svou …“25

První fiádek se nejspí‰e vztahuje k rudé barvû ãervánkÛ. O fiadu staletí po-zdûji jeden z textÛ v chrámu v Dendefie popisuje v˘chod hvûzdy Sopdety (tedySiria), která byla, jak je patrné jiÏ v pfiedchozím citátu, také vyjádfiením boÏskéosobnosti bohynû Esety (dcery bohynû Nuty) (jakoÏ patrnû i boha Hora, Eseti-na syna), následovnû:

„Pfiichází na svÛj krásn˘ svátek wp.t-rnp.t [tedy Nov˘ rok], aby se její ba spo-jilo v nebi s jejím otcem. Bohové [doslova „hvûzdy“] slaví a bohynû se radují.Pravé oko se pojí s lev˘m [tj. Sirius vychází spoleãnû s ranním Sluncem]. Spoãi-ne na svém trÛnu pfied místem pohledu na Slunce, poté co se Záfiící se Záfiícímspojila.“26

Obdobnû putování Slunce mezi dvûma slunovraty je popisováno slovy m˘-tu o cestû Sluneãního oka hluboko na jih, kde se rozhnûvaná bohynû – personi-fikace oka – ukryla, a samozfiejmû o jeho návratu. Vracející se oko je slavenoa vítáno – nastává letní slunovrat.

Podobnû najdeme vyjádfienu celou fiadu astronomick˘ch, ale i jin˘ch pfiírod-

55

ních jevÛ. Pozoruhodn˘ korpus astronomicky v˘znamn˘ch údajÛ obsahují jiÏTexty pyramid, Texty rakví27 a následnû cel˘ objemn˘ soubor zádu‰ní literatu-ry,28 fiada tûchto textÛ je pomûrnû pozdních a mnohdy pocházejí aÏ z ¤ecko-fiímské doby.29 Bohové, ale i zesnul˘ panovník a dal‰í osoby v nich mohou b˘tztotoÏnûni s nejrÛznûj‰ími nebesk˘mi jevy. Tyto texty opl˘vají velk˘m mnoÏ-stvím obrazn˘ch vyjádfiení, vãetnû napfiíklad pfiirovnání krále nejen ke hvûz-dám ãi jin˘m nebesk˘m tûlesÛm, ale také k blesku,30 nebo snad kometû ãi me-teoru.31 Identifikací jednotliv˘ch nebesk˘ch tûles se jmény v Textech pyramidse obsáhle zab˘val Rolf Krauss.32 V jeho korpusu se objevuje napfiíklad moÏnéoznaãení pro Mûsíc – „Ten, kter˘ se dívá zpût“ i „Ten, kter˘ se dívá kupfiedu“.33

Vût‰ina tûchto textÛ pouÏívá metaforické vyjádfiení pro urãit˘ jev ãi pro urãi-té nebeské tûleso. Jak je zfiejmé, nejvíce bylo uãinûno pro studium náboÏen-sk˘ch textÛ, v nichÏ je snaha identifikovat konkrétní astronomické jevy ãi inter-pretovat danou náboÏenskou ideu.

Existují také opaãné pfiípady, napfiíklad vyjádfiení, jimiÏ chtûli EgypÈané za-chytit dojem z urãitého místa ãi osoby a pouÏili k tomu v˘raz spojen˘ s pozo-rováním nebesk˘ch tûles, kter˘ pÛsobí jako obrazné vyjádfiení ãi jako metafora,a to i mimo náboÏenské texty.34 Tyto v˘roky vyuÏívající krásy nebesk˘ch tûlesnejsou v egyptsk˘ch textech zcela prostudovány,35 aãkoliv jich není právû má-lo.36 Kosmos patfií k bohat˘m zdrojÛm egyptské metaforiky a poetického vy-jadfiování stejnû jako jiÏ zmínûná Ïivá pfiíroda. Takové zmínky o nebesk˘ch tû-lesech nejsou pfiímo zasazeny do kontextu astronomick˘ch, pfiíp. dal‰íchnáboÏensk˘ch a obfiadních textÛ. Objevují se v nejrÛznûj‰ích egyptsk˘ch pra-menech a vyvolávají fiadu otázek. Napfiíklad, zda je máme pokládat za ãasov˘37

údaj, ãi pouze zcela obecnû k nebesk˘m jevÛm a tûlesÛm se vztahující postfieh,ale také jak ho s ohledem na obrazivost egyptského jazyka máme ãíst, co je bûÏ-ná metafora, co zauÏívan˘ v˘raz jiného druhu a co bezprostfiední dojem; a dá-le, do jaké míry mohly b˘t jakékoliv záznamy o okolí ãlovûka formalizovanéa stereotypizované? Jin˘mi slovy, jak˘ v˘znam mûlo pro staré EgypÈany kon-statování, Ïe je urãitá stavba „krásná jako nebe“ ãi „jako záfie Mûsíce“?

V tomto ohledu jsme ve velice obtíÏné situaci, protoÏe jen s obtíÏemi rekon-struujeme tak komplexní souãásti egyptské kultury a egyptského jazyka, jak˘-mi jsou právû metafory, nejrÛznûj‰í pfiirovnání a obecnû symbolika.38 Obraznévyjadfiování a pouÏívání symbolÛ bylo pfiitom souãástí vyjadfiování a reprezen-tace egyptsk˘ch elit. Setkáváme se s ním v mnoha kontextech, mezi nejpfiitaÏli-vûj‰í z nich patfií milostné písnû.39

Zamûfiíme se nyní na novofií‰ská obrazná vyjádfiení, která pouÏívají odrazpozorování nebesk˘ch tûles. Abychom mohli dodrÏet kontextualizaci, soustfie-díme se na písafiské elity 18. a 19. dynastie. Pfiitom bohuÏel musíme mít na pa-mûti, Ïe se jedná pravdûpodobnû o relativnû malé procento egyptské populacea Ïe se tedy prostfiednictvím písafiÛ dovídáme pfiedev‰ím o úzké vrstvû, kterávytváfiela svou elitní kulturu, byla velmi hrdá na svá privilegia a povaÏovalasebe samu pfiinejmen‰ím teoreticky za ideál a vedoucí skupinu egyptské spo-leãnosti.40 Samo písmo a jeho systém je záleÏitostí elit.41

Jedním ze zajímav˘ch svûdectví o kultufie tûchto písafiÛ jsou v dané dobûtzv. náv‰tûvnická graffita, dal‰ím potom texty, které oznaãujeme jako písafiskámiscellanea.42 Oba typy tûchto textÛ známe z písemného záznamu velmi prav-dûpodobnû jak z jiÏního, tak i ze severního centra novofií‰ského Egypta, tedyjak z Vasetu, tak i z Mennoferu.43 Oba typy textÛ jsou také, jak se zdá, doménoujakési „stfiední vrstvy“, písafiÛ, ktefií v nich vyjadfiovali svou reprezentaci. Prá-vû v tûchto textech se mÛÏeme setkat s konstatováním, Ïe napfi. chrám ãi mûsto„jsou krásné jako nebe a vychází v nich Re“, pfiípadnû Ïe urãit˘ chrám bylv oãích svého náv‰tûvníka krásn˘ jako „bílá záfie Mûsíce“. Pro doplnûní pouÏi-jeme také dané dobû pfiíslu‰né zmínky podobného charakteru v jin˘ch textech– nápisech – a pro 19. dynastii také zmínky v milostn˘ch písních.

Slunce, pfiesnûji vycházející Slunce je zdrojem pfiirovnání hned v nûkolikagraffitech a následnû také v miscellaneích. Graffita pfiitom pocházejí ãasto z 18. dy-nastie, srovnatelné zmínky v miscellaneích v‰ak aÏ z 19. dynastie. V‰echna opa-kují obdobné, pravdûpodobnû tedy standardizované, snad v jistém smyslu for-malizované vyjádfiení. V Sakkáfie, v pyramidovém komplexu krále DÏoseranajdeme nûkolik graffit, která pouÏívají frázi gm.n=f sj mj p.t m Xnw=s Ra Hr wbn

56

im=s, tj. „shledal jej (= nav‰tíven˘ chrám) jako nebesa a uvnitfi v nûm (= potaÏ-mo v nich) záfiil Re (tedy Slunce)“.44 Obsahovû obdobnou formulaci nacházímev rÛzn˘ch dokumentech jiÏ z Druhé pfiechodné doby, napfiíklad nfr mAA m mj

wbn itn, tedy „krásn˘ na pohled jako záfiící sluneãní kotouã“, nebo xa.w=f mj psd

itn – „jeho slavná zjevení jako záfie sluneãního kotouãe (Atona)“.45 Pozdûji slu-neãní záfie zdobí mûsto Piramesse v textu P. Anastasi II a obdobnû P. AnastasiIV46 a je pravdûpodobné, Ïe pfiípadn˘ statistick˘ pokus najít dal‰í doklady v ‰i-rokém spektru písemn˘ch pramenÛ Nové fií‰e by byl rovnûÏ úspû‰n .̆

JestliÏe nejãastûj‰ím pfiirovnáním je v graffitech a v novofií‰sk˘ch miscellaneích(která se ov‰em datují o dynastii pozdûji neÏ graffita se srovnateln˘m v˘razi-vem) Slunce a jeho záfie, ponûkud v˘jimeãnou, zdánlivû nesourodou poznám-kou je charakteristika, která nav‰tívené místo pfiirovnává k záfii Mûsíce. Jednáse sice o zmínku napfiíklad v graffitech (zatím) ojedinûlou, ale o to v˘znamnûj‰í.V pfiípadû Slunce lze uvaÏovat o ideji chrámu jako místa ideálního stvofiení svû-ta, vãetnû napfiíklad role jeho bran jako modelového obzoru, mezi jehoÏ vrchol-ky Slunce vychází.47 A také jak vidíme, Slunce ãi sluneãní kotouã jako zdroj ob-divn˘ch pfiirovnání mají fiadu znám˘ch paralel. Jak v‰ak vysvûtlit zatímv˘jimeãné srovnání s Mûsícem?48

Právû takové pfiirovnání totiÏ najdeme v náv‰tûvnickém graffitu z Abúsíruz doby 18. dynastie (Obr. 7.1). Text graffita fiíká:49

1) HA.t sp 2, Abd 3 Ax.t, [sw] 7, xr Hm [n] nsw.t bitj [///////////////////////////] anx wDA snb

2) iw.t pw ir.n sS Imn-m-[HAt sA SS an]tj-mntj50

3) r mAA tA Hw.t nTr n.t Hm n nsw.t bitj sAHw-ra mAa Hrw

4) gm.n=f sj nfr Hr ib=f r aA.t wr sj m Hr=f

5) mj tA p.t sSp iaH aHa n Dd.n=f nfr.wj

6) [tA hw.t nTr n.t kA] Hm n nsw.t bitj sAHw-ra mAa Hrw

7) [///////] nA n ka.w Apd.w t.w … ///////////////////////////

tedy: 1) „Rok 2, mûsíc 3 doby achet, den 7, za vlády krále Horního a Dolního Egypta

… nechÈ Ïije, je zdráv a svûÏí: 2) Pfii‰el sem písafi Amenemhet, [syn písafie Anat]-mentiho,3) aby shlédl chrám Jeho Veliãenstva, krále Horního a Dolního Egypta, Sahu-

rea, ospravedlnûného. 4) Ve svém srdci jej shledal velice krásn˘m a v jeho oãích (doslova: v jeho tvá-

fii) byl velik˘5) jako nebesa zalitá svitem Mûsíce. I pravil: Jaká je to krása6) [chrám ka] Veliãenstva krále Horního a Dolního Egypta, Sahurea, ospravedl-

nûného …7) … b˘kÛ, ptactva a chlebÛ …“

Tento pramen nám sdûluje nûkolik podrobností o náv‰tûvû písafie (resp. pí-safiÛ) v zádu‰ním chrámu krále Sahurea v Abúsíru. BohuÏel je fragmentárnía nûkteré jeho obsahové charakteristiky tam musíme rekonstruovat s pomocíznalostí obdobn˘ch pramenÛ. Na‰tûstí v tomto ohledu jsme dobfie zásobeni jakv Abúsíru, tak na jin˘ch místech mennoferské nekropole. Graffita, zejménav dobû 18. dynastie, obvykle prozrazují jméno autora a obãas datum náv‰tûvya komentáfi k nav‰tívené památce, vãetnû jména majitele stavby. Zde chybí ãástdatování, fragmentární je i filiace písafie, kter˘ se identifikuje jako autor textu,a také vlastní popis nav‰tíveného chrámu je neúpln .̆ ZÛstává z nûj v‰ak pronás podstatná fráze a v závûru zfiejmû zbytek obûtní formule, která mohla b˘tnejspí‰e urãena pro krále Sahurea. Autor byl zjevnû obeznámen s tím, kdo jemajitelem nav‰tívené stavby. Jde tedy o celkem nikoliv neobvyklou kompozicináv‰tûvnického graffita z doby 18. dynastie, jeÏ se od sv˘ch Ïánrov˘ch druhÛ namennoferské nekropoli skuteãnû li‰í pouze konstatováním, Ïe krásy chrámu serovnají krásám mûsíãní noci.

Jak˘ v˘znam mohlo mít toto spojení pro staré EgypÈany? První otázkou je,co pro nû znamenal Mûsíc. Mûsíc je ve svûtû star˘ch EgypÈanÛ velmi v˘znam-né nebeské tûleso. Jak jsme jiÏ vidûli, sehrál roli pfii formování egyptského ka-lendáfie a vÛbec mûfiení zejména rituálního a obfiadního ãasu egyptsk˘ch chrá-mov˘ch sluÏeb. K jeho putování je pfiirovnáváno i putování zesnul˘ch, je tedysymbolem znovuzrození. Mûsíc se také stále obnovuje, a dokonce mÛÏe sehráti roli jistého nebeského „pfievozníka“.51

57

S Mûsícem je spojováno nûkolik rÛzn˘ch boÏstev, pfiedev‰ím Thovt a Chon-su. Jeho putování po obloze i fakt, Ïe je jak˘msi noãním „zástupcem“ Slunce,52

Mûsíc uãinily lev˘m okem Horov˘m, ale i symbolem Usira, kter˘ získává nov˘Ïivot, tak jako se Mûsíc pravidelnû obnovuje. Tyto boÏské asociace jsou v‰akãasto vlastní pfiedev‰ím urãit˘m fázím Mûsíce, zvlá‰tní v˘znam mûlo zejménanovoluní.53 Samo nebeské tûleso je popisováno v˘razem, kter˘ je uÏit i ve zdeanalyzovaném graffitu – iaH – a kter˘ se ãasto pí‰e pouze pomocí znaku N11.Tento v˘raz dále pfietrval v kopt‰tinû jako apod.54

V textu graffita je pouÏit v˘raz oznaãující zboωtûné nebeské tûleso (neznámev‰ak Ïádnou personifikaci, která by nesla toto jméno),55 na coÏ ukazuje deter-minativ boÏstva, ale hovofií se pouze o tom, Ïe jeho záfie prosvûtlila nebesa.PouÏité sloveso sSp, psané jako Ssp, se ãasto objevuje ve spojení s nebesk˘mi tû-lesy. BohuÏel se nám nedochoval jeho determinativ. Pfiesmyãka v psaní jev tomto pfiípadû obvyklá.56

V˘raz wr sj … je vcelku nekomplikovan ,̆ znamená doslova „on (tj. chrám)byl velik˘“.57 Je moÏné pouÏít tento v˘raz v pfiirovnání v souvislosti s boÏsk˘mMûsícem? Aãkoliv, jak jsme zmínili, Mûsíc a v‰echna boÏstva, s nimiÏ byl spo-jován jako jejich projev, mûla velkou dÛleÏitost, toto vyjádfiení se zdá koncent-rovat na sám prost˘ fakt mûsíãního svitu, pfiestoÏe je oznaãení Mûsíce psános determinativem boÏstva.58 Zvolen˘ determinativ pfiedstavuje sokola (pÛvod-nû snad Hora) na standartû.59 Toto zafiazení obvykle kategorizuje dané slovo ja-ko jméno boÏské bytosti. Abychom si byli zcela jisti, co toto spojení v dané do-bû znamená, museli bychom se pustit do podobné anal˘zy kategorizaceznám˘ch písemn˘ch záznamÛ slova „Mûsíc“ v egyptsk˘ch textech z dané do-by, jakou provedla Orly Goldwasserová pro Atona – sluneãní disk i boÏstvo, ne-boÈ stojíme pfied v jistém smyslu obdobn˘m pfiípadem. Slovo iaH znamená jaknebeské tûleso, tak i boÏskou bytost, aã ji, jak jiÏ víme, nevidíme pod tímto jmé-nem personifikovanou. Pokud bychom mûli ve srovnání s Atonem pokraãovat,dojdeme k závûru, Ïe podobnû ambivalentní situaci nabízí napfiíklad pfiítom-nost sluneãního disku v textu Nefertiho proroctví (P. Eremitage 1116B, 24), kdeje rovnûÏ uveden s boÏsk˘m determinativem (sokol na standartû, tedy se sho-duje s na‰ím Mûsícem) a kde se uvádí, Ïe sluneãní kotouã je zakryt a lidé jej ne-mohou spatfiit. Je moÏné, Ïe toto uÏití odráÏí postupné zafiazení fyzického „ko-touãe“ jako souãásti boÏské osobnosti boha Slunce,60 aniÏ by se v‰ak zapomnûlona existenci samotného „tûlesa“, které není personifikováno. JestliÏe podobnûbylo nahlíÏeno na Mûsíc (bez anal˘zy pfiíkladÛ nemÛÏeme zatím fiíci, zda se takstalo postupnû, nebo tomu tak bylo od poãátku známého uÏití tohoto v˘razu),pak toto oznaãení v graffitu mÛÏe odráÏet obecné povûdomí o boÏskosti tohotonebeského tûlesa, ale pfiesto v daném kontextu nemusí opravdu znamenat sna-hu poukázat na boÏstvo Mûsíce, ale na sám fakt krásy noci prozáfiené bíl˘m svi-tem mûsíãního kotouãe.61

Nabízí se otázka, proã se tento písafi zamûfiil právû na srovnání s Mûsícem.Máme v této souvislosti uvaÏovat o básnické licenci, která nemá Ïádné vazbyna jiné zdroje egyptského písemnictví? Zdá se, Ïe nikoliv.

V Knize mrtv˘ch v Kap. 172 je uvedeno, Ïe tváfi zesnulého je záfiivûj‰í neÏHw.t-iaH, tedy „okrsek, sídlo Mûsíce“.62 Egyptská pfiirovnání v dobû Nové fií‰evyuÏívala astronomick˘ch témat dokonce v milostn˘ch písních. V P. ChesterBeatty I je milovaná Ïena pfiirovnávána ke hvûzdû, a to konkrétnû ke hvûzdûSopdetû, tedy Siriovi. Není to nicménû pfiirovnání, které by milostné básnû ãas-to opakovaly.63 Milovaná Ïena je „jedineãná“ a „jako Sopdet, kdyÏ vychází napoãátku roku“; poté jiÏ následuje obvyklej‰í popis jejích fyzick˘ch atributÛ.Bezprostfiednû po hvûzdné metafofie ov‰em stojí v˘rok, Ïe je „záfiící“, pfiiãemÏje uÏito stejné sloveso jako pro záfiící Mûsíc a hvûzdy, tj. sSp, i s chybn˘m zna-kem Ssp jako pro Mûsíc v citovaném graffitu. Jedineãnost milované Ïeny v tom-to pfiípadû mÛÏe b˘t srovnávána nejen se záfií, ale i pfiímo s jedineãností Sopde-ty, která byla (ov‰em ve star‰ích Textech rakví) oznaãována jako „hvûzda, jíÏnení rovno“.64

Aãkoliv na nás básnické obraty tohoto druhu mohou pÛsobit jako spontán-ní vyjádfiení citÛ autora, a tedy jako plné subjektivní imaginace,65 pfiesto patfiilado své doby; odráÏela nejen individuální osobnost, ale i vzdûlání a sociální za-fiazení sv˘ch pisatelÛ, pfiiãemÏ v pozadí jejich vzniku se vÏdy mohly skr˘vat

58

komplexnûj‰í motivy. Do oblasti hypotéz musíme odkázat úvahy o tom, Ïe se urãit˘ písafi mohl cí-

tit v˘jimeãnû zaujat mûsíãním kultem, kter˘ byl velmi populární v poãátcích 18.dynastie v prostfiedí královské rodiny pocházející z Vasetu (coÏ dokládají opa-kovaná pouÏití jména Ahmose – „zrozen˘/á Mûsícem“ – pro muÏské i Ïenskéãleny tohoto rodu).66 A koneãnû jako zcela hypotetická se jeví my‰lenka, Ïe do-tyãn˘ písafi nav‰tívil chrám Sahureovy Sachmety z nûjakého dÛvodu v noci67

a Ïe jeho postfieh tedy odráÏel momentální rozpoloÏení a bezprostfiední dojemz vidûného, trochu na zpÛsob japonsk˘ch poetick˘ch impresí. I pokud by v‰aktato poslední hypotéza z nûjakého dÛvodu byla dokazatelná, potvrdil by se ãás-teãnû smûr úvah, jímÏ se ubíral Bernard Mathieu, kdyÏ konstatoval o píse-mném záznamu egyptsk˘ch milostn˘ch písní, Ïe nejde jen o spontánní a zcelavoln˘ textov˘ útvar, n˘brÏ o útvar vázan˘ pfiinejmen‰ím právû ve své písemnépodobû fiadou Ïánrov˘ch pravidel.68 Taková pravidla by pak ovlivÀovala i tutopoetickou impresi. K Ïánrov˘m pravidlÛm – a moÏná do jisté míry místo nich– je moÏno dosadit silné intertextuální vlivy, které odráÏí seãtûlost a úroveÀznalostí zapisovatelÛ textÛ tûchto písní. Podobnû lze uvaÏovat i v pfiípadû au-torÛ graffit, u nichÏ bylo poukázáno i na jiné moÏné intertextuální vlivy.69

Závûrem lze fiíci, Ïe metaforika související s nebesk˘mi tûlesy je pfiítomnav textech, které definujeme jako náboÏenské, v hymnick˘ch textech v kontextupísafisk˘ch miscellaneí a je patrná, tfiebaÏe nesnadno interpretovatelná, v milost-n˘ch písních. Egyptské elity Nové fií‰e vytváfiely a mûly k dispozici jak tradiã-ní, tak i soudobé texty, které pouÏívaly vyjádfiení, jeÏ nám dnes mohou pfiipa-dat jako pramenící z podobn˘ch zdrojÛ obrazného vyjadfiování. Pfiesto je namístû opatrnost, pokud jde o konkrétní zdroj tûchto v˘razÛ v graffitech.

Co nám fiíká tento text a jeho moÏné kontexty o vztahu star˘ch EgypÈanÛk nebesk˘m tûlesÛm? Potvrzuje z jiného úhlu známou skuteãnost, Ïe EgypÈanébyli pozorn˘mi sledovateli svého okolí, Ïe pfiírodní metafory ve velmi ‰irokémsmyslu tohoto slova, tedy i ty, které se vztahují k nebesk˘m tûlesÛm, patfiilyk jejich vyjadfiování po tisíciletí a mûly své místo v nejrÛznûj‰ích projevechegyptského písemnictví. âasto odráÏely sloÏitûj‰í pfienesené v˘znamy, jak sedomníváme v pfiípadû náboÏensk˘ch textÛ, jindy mohly mít jiné dÛvody – proabúsírské graffito, které bylo odrazov˘m mÛstkem na‰ich úvah, mÛÏe platit i to,Ïe písafi, kter˘ je napsal, byl skuteãnû natolik uchvácen spatfienou scenérií, aÈ jiÏji vidûl za dne ãi noci, Ïe aplikoval nepfiíli‰ ãasté70 metaforické vyjádfiení, kterév‰ak zapadá do egyptské tradice obdobn˘ch v˘rokÛ, jejichÏ ohniskem je nûkte-ré nebeské tûleso.

59

/Kapitola 7, Hana Navrátilová/

1 Viz Janák (2005).

2 Frankfort (1946: 4).

3 Kuhlmann (2005). Za upozornûní na tento materiál dûkuji Dr. Diane Magee.

4 Pfiehled tûchto zmínek viz Zivie (1984).

5 K této stéle viz Allen – Wiener (1952), dále Klug (2002) a Navrátilová (2005).

6 Napfi. McDowell (1999: 64).

7 Gozzoli (2005).

8 O ponûkud specifick˘ popis tohoto egyptského vnímání svûta se pokusila Julia Samson(1999).

9 K charakteristice vztahu EgypÈanÛ k prostfiedí, které je obklopovalo, viz také Schenkel(1982).

10 Srov. Frankfort (1946: 6n.), contra Dawkins (1998).

11 Wells (1992) a Wells (1996).

12 Neugebauer (1989: vii). Nûkolik autorÛ mimo obecn˘ proud odborné egyptologie sepokusilo naãrtnout dûjiny ãi charakter egyptské astronomie s rÛzn˘mi v˘sledky – mezinimi napfiíklad Antoniadi (1934), kter˘ vyjmenovává antické zdroje se vztahem k egypt-ské astronomii ãi alespoÀ pozorování nebesk˘ch tûles; dále Gallo (1998), jenÏ podává pfie-hled egyptské astronomie v pfiedhellénské dobû s uvedením nûkter˘ch pramenÛ a soupi-sem souhvûzdí; opírá se mj. o Neugebauer – Parker (1960). Dále Clagett (1989).

13 Leitz (1989: VIII).

14 Komplexní systém egyptsk˘ch kalendáfiÛ viz Depuydt (1997), systém pojmenovánímûsícÛ v roce v obãanském a obfiadním (lunárním) kalendáfii viz Depuydt (1999).

15 Napfi. Depuydt (1999: 114).

16 Viz Wallin (2002: 18) s dal‰ími odkazy, pfiednû rozbor u Depuydt (1997: 14–15).

17 Depuydt (1997: 18n.).

18 Depuydt (1997: passim).

19 Wallin (2002: 1n.). Trvání a rozvoj tûchto pfiedstav v dal‰ích podsvûtních knihách vizkomplexní podání Silvie Wiebach-Koepke (2007), které sumarizuje nûkteré pfiedchozíanal˘zy k tomuto tématu.

20 Depuydt (1997: 24n.).

21 Srov. také Hornung (1981): cesta nocí, která Slunci, králi a potaÏmo v‰em zesnul˘m pfii-ná‰í znovuzrození, je podle nûj nejen odrazem pozorování kosmick˘ch cyklÛ, ale takésymbolick˘m obrazem egyptského pojetí komplexnosti lidské ps˘chy, vãetnû nebezpeãíi síly spánku, kter˘m se ãlovûk dostává do kontaktu se sv˘m podvûdomím. Viz Hornung(1986). Pokud bychom mûli uvaÏovat v tomto kontextu, EgypÈané by vlastnû aplikovaliobraz makrokosmu na mikrokosmos lidského jedince a byli by jak˘misi redukcionisty.Viz Popper – Eccles (1990: 3–35).

22 Napfi. Spence (2000). Viz téÏ kapitoly 1 aÏ 5 v této knize.

23 V tomto smyslu hvûzdy ãi konstelace, které oznaãují sv˘m v˘chodem a mûnící se polo-hou na obloze jednotlivé ãasové úseky – hodiny. Viz Neugebauer – Parker (1960: 95).

24 Viz k tomu napfiíklad Böhm – Böhm – Klokoãník – Vymazalová (2004), Leitz (1989:passim), Leitz (1995). Jak konstatuje Leitz (1995: 1–2), aãkoliv nemÛÏeme sice pfiesnû fiíciu v‰ech staroegyptsk˘ch popisÛ a urãení, která hvûzda je mínûna dan˘m konkrétním sta-roegyptsk˘m popisem, je moÏné se o tyto identifikace alespoÀ pokou‰et, a nikoliv je pau-‰álnû povaÏovat za nemoÏné. Dále Leitz (1995: passim) a Behlmer (1986). Podobnû je tomus identifikacemi mezi staroegyptsk˘mi dekany a novodob˘mi souhvûzdími. Srov. téÏKrauss (1997: passim) s pfiehledem star‰ích pokusÛ o interpretaci astronomicky v˘znam-n˘ch pasáÏí v Textech pyramid na str. 1–13; dále Wallin (2002: passim). Ponûkud popula-

14

rizaãní pojednání o staroegyptském zvífietníku podává Draco (2002), ale tato práce pfied-stavuje spí‰e pokus o popis moderních a antick˘ch astrologick˘ch tradic spojen˘ch s jed-notliv˘mi znameními, které autorka hledá ve zvífietníku z Dendery.

25 TP §1082 a-d, M, podle Wallin (2002: 29).

26 Podle Leitz (1989: 4).

27 Wallin (2002).

28 Srov. Krauss (1997).

29 Leitz (1989: 7–17).

30 TP §216, srov. Foster (2001: 315).

31 Poetická stéla Thutmose III, CGC 34 010, fi. 15, podle Goldwasser (2002: 60).

32 Krauss (1997).

33 Krauss (1997: 69n.).

34 K nim viz Krauss (1997) a Wallin (2002).

35 Brunner (1975) nepfiidává k nebesk˘m tûlesÛm Ïádné zvlá‰tní zmínky, nevûnuje se jimani Derchain (1976).

36 Grapow (1921), Grapow (1924).

37 Hovofiíme-li u starovûk˘ch kultur o mûfiení ãasu ãi o ãasov˘ch jednotkách, musíme siuvûdomit, Ïe mûlo ponûkud jin˘ v˘znam, neÏ je tomu dnes. EgypÈané si samozfiejmû uvû-domovali plynutí ãasu. Aãkoliv lidé mûfiili ãas na dny, t˘dny (v Egyptû desetidenní), mû-síce a roky, jejich mûfiení nebyla vedena snahou pfiesnû ãas kontrolovat a ‰tûpit na dnes to-lik pouÏívané malé ãasové jednotky. V Egyptû se od První pfiechodné doby objevujízprvu jen hodiny noci, hodiny pak zfiejmû aÏ od 18. dynastie. Pro praktické ãasové jed-notky, jako napfiíklad období roku, lidsk˘ vûk ãi naopak vûãnost, existovalo pfiitom boha-té v˘razivo. Neexistoval v‰ak jednotn˘ koncept abstraktního „ãasu“. Drobnûj‰í jednotkyãasu neÏli hodiny se v Egyptû objevily aÏ v ¤eckofiímské dobû. Viz Kákosy (1986), Becke-rath (1986), Osing (1986) a Kadish (2001).

38 Srov. Derchain (1976: 7–10).

39 V ãe‰tinû k nim viz Landgráfová (2007: 52–67).

40 Písemn˘ materiál pro období Nové fií‰e je – pravdûpodobnû také díky náhodû – bohat-‰í neÏ z jin˘ch dob. O ãinnosti písafiÛ po stránce administrativní a organizaãní i o jejichpohledu na sebe sama se z tohoto období dovídáme asi nejvût‰í mnoÏství informací. Pla-tí to i o jejich pohledu na vlastní spoleãenskou uÏiteãnost a postavení. Známe fiadu textÛ,které mÛÏeme oznaãit za charakteristiky jednotliv˘ch povolání ve starém Egyptû. Mezinejznámûj‰í patfií tzv. Satira na povolání, ale existují i dal‰í. Velké mnoÏství opisÛ tûchtotextÛ se dochovalo právû z Nové fií‰e. V zásadû mÛÏeme chválu písafiského stavu rozdû-lit na dva typy textÛ. V jednom se poukazuje pfiednû na nev˘hody jin˘ch zamûstnání(k tomuto typu patfií i zmínûná Satira). Ve druhém se naopak chválí písafisk˘ stav jako nej-uÏiteãnûj‰í, nejváÏenûj‰í, chránící své pfiíslu‰níky pfied tvrdou tûlesnou prací atd. Tentotyp najdeme zejména v písafisk˘ch miscellaneích. Nedávno sestavil pfiehled tûchto textÛa jejich anal˘zu Jäger (2004).

41 Goldwasser (2002: 25).

42 âesky k tomu s pfiehledem dal‰í literatury viz Navrátilová (2007b), Navrátilová (2008)a Navrátilová (v tisku).

43 Pfiehled graffit v úplnosti viz Peden (2001: passim), miscellanea novû s pfiehledem star‰íchmateriálÛ viz Hagen (2005: 84–99).

44 Jedná se o graffita oznaãená jako M.2.3.P.18.1, M.2.3.P.18.4, M.2.3.P.18.8, M.2.3.P.18.9, vizNavrátilová (2007a).

45 Podle Goldwasser (2002: 120).

46 Caminos (1954: 37).

47 K obzoru nebes se pfiirovnává ostatnû i pevnost v Piramesse, viz Caminos (1954: 37).

15

48 Viz Derchain (1976: 7–8).

49 Transliterace respektuje postup Megallyho (1981).

50 Viz Peden (2001: 60, pozn. 12) a Schneider (1992: 72–73).

51 Srov. Derchain (1962: 36n.); Wallin (2002: 59–89).

52 Hornung (1956: 82n.).

53 Wallin (2002: 72).

54 Helck (1982), nûkteré podrobnosti i Osing (1982).

55 Zdá se, jakoby se toto slovo vztahovalo na „Mûsíc“ jako tûleso zobrazované coby srpekãi disk spoãívající v srpku. PakliÏe se s Mûsícem, napfi. na hlavû, objeví nûjaké boÏstvo, jeto zpravidla Thovt. Viz Derchain (1962: 20n.). Pokud mûla b˘t zdÛraznûna personifikaceMûsíce, objevuje se dokonce spojení Thovt-Mûsíc, tedy Iah-Thovt, viz Derchain (1962:36–37).

56 Viz Wb IV, 282, a Megally (1981: 234). Zachovala se i v novoegyptském sSp.t, „záfie“, vizLesko (1987: 98).

57 Viz rozbor Megally (1981: 233).

58 Srov. Megally (1981: loc. cit.). Toto slovo má v prÛbûhu egyptsk˘ch dûjin fiadu determi-nativÛ, srov. psaní in Wb I, 42. Determinativ v graffitu, jak je zfiejmé z hieratického origi-nálu, byl souãástí nápisu od poãátku a byl tedy v tomto místû skuteãnû autorem zam˘‰-len.

59 K v˘voji tohoto determinativu a jeho moÏného postupného dosaÏení obecného v˘zna-mu determinativu pro „boÏstvo“, „boÏsk˘“ apod. viz Shalomi-Hen (2006: 11–68) a Shalo-mi-Hen (2000: 43–49) o kategorii „boÏství“, jedním z jejíchÏ determinativÛ je sokol nastandartû. Orly Goldwasser (2002: 112–115) jej typizuje jako „divine+falconide“.

60 Podle Goldwasser (2002: 122–123).

61 O v˘klad tohoto dvojího dojmu EgypÈanÛ ze svûta, kter˘ je obklopoval, se pokusila ta-ké Finnestad (2000).

62 Allen (1974: 179).

63 Fox (1985: 52, 270); Mathieu (1996: 184).

64 Mathieu (1996: 36) odkazuje na CT I, 290.

65 Podle Foster (2001: 312) báseÀ „is a poem or a verse utterance, which tends to be ima-ginative, subjective (expressing the feelings, emotions, and views of the speaker) and me-lodic and rhytmic in structure“.

66 Podobnû Megally (1981: 239–240) odkázal do oblasti úvah moÏnost reflexe dávn˘chsluneãních kultÛ v Abúsíru, která by se mûla projevit ve standardizovaném pfiirovnáník vycházejícímu Slunci.

67 Noci se EgypÈané do jisté míry obávali, ale – kromû nûkter˘ch v˘jimek – si ji nutnû ne-o‰klivili, pfiinejmen‰ím do Achnatonovy doby. RÛzné její ãásti naz˘vali rÛzn˘mi jménya noc figuruje v nejrÛznûj‰ích náboÏensk˘ch textech. Samozfiejmû ve sluneãním kultu jenoc a tma protivníkem Slunce. Viz Hornung (1956: passim). V noci se odehrává ãást dûjenûkter˘ch milostn˘ch písní, viz Landgráfová (2007); vlasy milované mohou b˘t ãerné ja-ko noc (Louvre C 100); noc je dobou odpoãinku. Viz dále Hornung (1965).

68 Mathieu (1996: 237–243).

69 Navrátilová (v tisku).

70 Jak ale vidíme, není zcela bez paralel, takÏe Megallym (1981: 240) pfiedpokládané „oÏi-vení“ textu se odehrávalo opût v rámci dobov˘ch intertextuálních vztahÛ.

16

Citovaná literatura

El-Adly, Sanaa Abd El-Azim1981 Das Gründungs- und Weiheritual des ägyptischen Tempels von der früh-geschichtlichen Zeit bis zum Ende des Neuen Reiches, Dissertation, Tübingen: s.n.;

Allen, James P.1988 Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts, NewHaven: Yale University, s. 5–7; 1989 „The Cosmology of the Pyramid Texts“, in: Allen, James P. et al. (ed.),Religion and Philosophy in Ancient Egypt, New Haven: Yale University Press[Yale Egyptological Studies 3], s. 1–28;1994 „Reading a Pyramid“, in: Berger, Catherine – Clerc, Gisèle – Grimal,Nicolas (eds.), Hommages à Jean Leclant, Vol. 1, Le Caire: IFAO [Étudespharaoniques], s. 5–28;2003 „The Egyptian Concept of the World“, in: O’Connor, David – Quirke,Stephen (eds.), Mysterious Lands, London: University College London Press,s. 23–30;2005 The Ancient Egyptian Pyramid Texts, Atlanta: Society of Biblical Literature;

Allen, James P. – Wiener, Malcolm H. 1998 „Separate Lives: The Ahmose Tempest Stela and the Theran Eruption“,Journal of Near Eastern Studies 57, s. 1–28;

Allen, Thomas George1974 The Book of The Dead or going Forth by Day. Ideas of the Ancient Egyptiansconcerning the hereafter as expressed in their own Terms, Translated by ThomasGeorge Allen. Prepared for Publication by Elizabeth Blaisdell Hauser, Chicago:University of Chicago Press [Studies in Ancient Oriental Civilization 37];

Antoniadi, E. M. 1934 L’Astronomie égyptienne depuis les temps les plus reculés jusqu’a la fin del’époque alexandrine, Paris: Gauthier-Villars;

Applegate, Alex – Gautier, Achilles – Duncan, Steven2001 „The North Tumuli of the Nabta Late Neolithic Ceremonial Complex“,in: Wendorf, Fred – Schild, Romuald and Associates, Holocene Settlement of theEgyptian Sahara, Volume I, The Archaeology of Nabta Playa, New York:Kluwer Academic/Plenum Publishers, s. 468–488;

Applegate, Alex – ZedeÀo, Nieves2001 „Site E-92-9: A Possible Late Neolithic Solar Calendar“, in: Wendorf, Fred– Schild, Romuald and Associates, Holocene Settlement of the Egyptian Sahara,Vol. 1, The Archaeology of Nabta Playa, New York: Kluwer Academic/Plenum Publisher, s. 463–467;

Arnold, Dieter 1991 Building in Egypt. Pharaonic Stone Masonry, New York/Oxford: OxfordUniversity Press;1994 Lexikon der ägyptischen Baukunst, München/Zürich: Artemis;2001 „Royal Tombs“, in: Redford, Donald B. (ed.), The Oxford Encyclopedia ofAncient Egypt III, Oxford: Oxford University Press, s. 425–433;2003 The Encyclopedia of Ancient Egyptian Architecture, Cairo: The AmericanUniversity in Cairo Press;

1

Assmann, Jan2002 Egypt. Teologie a zboÏnost rané civilizace, Praha: OIKOYMENH;

Auftrère, Sydney – Golvin, Jean-Claude1997 L’Égypte restituée, Tome 3, Sites, temple set pyramides de Moyenne etBasse Égypte, Paris: Éditions Errance;

Auftrère, Sydney – Golvin, Jean-Claude – Goyon, Jean-Claude1991 L’Égypte restituée, Tome 1, Sites et temples de haute Égypte, Paris:Éditions Errance;

Badawy, Alexander1968 A History of Egyptian Architecture, The Empire (the New Kingdom), From theEighteenth Dynasty to the End of the Twentieth Dynasty, 1580–1085 B.C., Berkeley– Los Angeles: University of California Press;

Bailey, Clinton1974 „Bedouin Star-Lore in Sinai and the Negev Source“, Bulletin of the Schoolof Oriental and African Studies 37/3, s. 580–596;

Baines, John1997 „Temples as symbols, guarantors, and participants in Egyptiancivilization“, in: Quirke, Stephen (ed.), The temple in Ancient Egypt: Newdiscoveries and recent research, London: British Museum Press, s. 216–241;

Barakat, Hala1996 „Anthracological studies in the Northeastern Sahara: methodology andpreliminary results from the Nabta Playa“, in: Krzyzaniak, Lech – Kroeper,Karla – Kobusiewicz, Michal, (eds.), Interregional Contacts in Northeastern Africa,Poznan: Poznan Archaeological Museum [Studies in African Archaeology 5],s. 61–69;

Barta, Winfried1968 Aufbau und Bedeutung der altägyptischen Opferformel, Glückstadt: Augustin[Ägyptologische Forschungen 24];

Bauval, Robert G.2000 „A brief evaluation of Kate Spence’s article in Nature vol. 408, 16 November2000, pp. 320–324 ‘Ancient Egyptian Chronology and the AstronomicalOrientation of Pyramids’”, Discussions in Egyptology 48, s. 115–126;

El-Baz, Farouk2003 „Geoarchaeological Evidence of the Relationships between the TerminalDrought in North Africa and the Rise of Ancient Egypt“, in: Hawass, Zahi(ed.), Egyptology at the Dawn of the Twenty-First Century: Proceedings of theEighth International Congress of Egyptologists, Cairo 2000, Vol. I. Archaeology,Cairo: The American University in Cairo Press, s. 64–72;

Beckerath, Jürgen von1984 Handbuch der ägyptischen Königsnamen, München – Berlin: DeutscherKunstverlag [Münchener ägyptologische Studien 20];1986 „Zeiteinteilung“, „-messung“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard(eds.), Lexikon der Ägyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 1371–1372;

Behlmer, Heike1986 „Sterne“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 11–14;

Belmonte, Juan Antonio – Shaltout, Mosalam – Fekri, Magdi2008 „On the orientation of ancient Egyptian temples: (4) Epilogue in Serabitel-Khadim and overview“, Journal of History of Astronomy 39, s. 181–211;

2

Bietak, Manfred1975 Tell el-Dabca. Der Fundort im Rahmen einer archäologisch-geographischenUntersuchung über das ägyptische Ostdelta, Wien: Verlag der ÖsterreichischenAkademie der Wissenschaften [Untersuchungen der Zweigstelle Kairo desÖsterreichischen archäologischen Institutes 1, Denkschriften der Gesamt-akademie 4];

von Bissing, Friedrich Wilhelm – Kees, Hermann1923 Das Re-Heiligtum des Königs Ne-Woser-Re II, Leipzig: Hinrichs’scheBuchhandlung;

Böhm, Bohumil – Böhm, Vladimír – Klokoãník, Jaroslav – Vymazalová, Hana 2004 „Pfiesnost starovûk˘ch astronomick˘ch mûfiení. Nenechte se balamutitfantasty“, Vesmír 83, s. 262–267;

Borchardt, Ludwig1899 „Ein altägyptisches astronomisches Instrument“, Zeitschrift für ägyptischeSprache und Altertumskunde 37, s. 10–17;1907 Das Grabdenkmal des Königs Ne-user-re’, Leipzig: Hinrichs’scheBuchhandlung; 1909 Das Grabdenkmal des Königs Neferirkare, Leipzig: Hinrichs’scheBuchhandlung; 1911 „Altägyptische Sonnenuhren“, Zeitschrift für ägyptische Sprache undAltertumskunde 48, s. 9–17; 1910–1913 Das Grabdenkmal des Königs S’ahu-re I, II, Leipzig: Hinrichs’scheBuchhandlung;

Brunner, Hellmut1975 „Bildliche Ausdrücke und Übergtragungen“, in: Helck, Wolfgang – Otto,Eberhard (eds.), Lexikon der Ägyptologie I, Wiesbaden: Otto Harrassowitz,s. 805–811;1977 „Heilige Orte“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie II, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 1094–1097;

Bubenzer, Olaf – Riemer, Heiko2007 „Holocene Climatic Change and Human Settlement Between the CentralSahara and the Nile Valley: Archaeological and Geomorphological Results“,Geoarchaeology: An International Journal 22, No. 6, s. 607–620;

de Buck, Adriaan1922 De egyptische voorstellingen betreffende den oerheuvel, Leiden: Ijdo;

Budil, Ivo 1995 M˘tus, jazyk a kulturní antropologie, Praha: Triton;

Butzer, Karl W.1976 Early Hydraulic Civilization in Egypt. A Study in Cultural Ecology, Chicago– London: University of Chicago Press;

Caminos, Ricardo Augusto1954 Late Egyptian Miscellanies, London: Oxford University Press;

Clagett, Marshall1989 Ancient Egyptian science: a source book I–III, Philadelphia: AmericanPhilosophical Society;1995 Ancient Egyptian Science: a source book, Volume II, Calendars, Clocks, andAstronomy, Philadelphia: Americal Philosophical Society;

Close, Angela E. 2002 „Sinai, Sahara, Sahel: The Introduction of Domestic Caprines to Africa“,

3

in: Tides of the Desert – Gezeiten der Wüste. Contributions to the Archaeology andEnvironmental History of Africa in Honor of Rudolph Kuper, Köln: Heinrich-Barth-Institut [Africa Praehistorica 14], s. 459–469;

Cole, J. H.1925 Determination of the Exact Size and Orientation of the Great Pyramid of Giza,Cairo: Government Press [Survey of Egypt Paper no. 39];

Coppens, Filip – Vymazalová, Hana2008 „König Menkauhor“, Sokar 17, s. 32–39;

Covington, D.1905 „Mastaba mount Excavations“, Annales du Service des antiquités de l’Égypte6, s. 193–218;

âada, Václav2006 Pfiedná‰kové texty z geodézie, PlzeÀ: Západoãeská univerzita, Fakultaaplikovan˘ch vûd, Katedra matematiky, vizhttp://www.gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch02.html;

Davies, Norman de Garis1906 The rock tombs of el-Amarna VI, London: Kegan Paul, Trench, Trubner & Co.;

Dawkins, Richard1998 Unweaving the rainbow: science, delusion and the appetite for wonder, London:Penguin Books Ltd.;

Depuydt, Leo1997 Civil Calendar and Lunar Calendar in Ancient Egypt, Leiden: DepartmentOosterse Studies [Orientalia lovanienssia analecta 77]; 1999 „The two problems of the month names“, Révue d’égyptologie 50,s. 107–133;

Derchain, Philippe1962 „Mythes et dieux lunaires en Égypte“, La Lune. Mythes et rites. SourcesOrientales V, Paris, s. 19–68;1976 „Symbols and Metaphors in Literature and Representations of PrivateLife“, Royal Anthropological Institute News 15, s. 7–10;

Dorner, Josef1985 „Studien über die Bauvermessung und astronomische Orientierung“,Archiv für Orientforschung 32, s. 165–166;

Draco, Mélusine2003 The Egyptian Book of Nights, London: Ignotus Press;

Edwards, I. E. S. 1993 The Pyramids of Egypt, London: Penguin;

Engelbach, Reginald1934 „A foundation scene of the second dynasty“, Journal of EgyptianArchaeology 20, s. 183–184;

Erman, Adolf – Grapow, Hermann (eds.)1926–1961 Wörterbuch der aegyptischen Sprache I–VI, Leipzig: Hinrichs’scheBuchhandlung;

Fakhry, Ahmed1961 The Monuments of Sneferu at Dahshur, Volume II, The Valley Temple, PartI, The Temple Reliefs, Cairo: General Organization for Government PrintingOffices;

4

Faulkner, Raymond O.1966 „The King and the Star-Religion in the Pyramid Texts“, Journal of NearEastern Studies 25, s. 153–161;

Finnestad, Ranghild Bjerre1985 Image of the World and Symbol of Creator: On the Cosmological andIconological Values of the Temple of Edfu, Wiesbaden: Otto Harrassowitz; 1999 „Enjoying the pleasures of sensation: Reflections on a significant featureof Egyptian religion“, Teeter, Emily – Larson, John A. (eds.), Gold of Praise.Studies in Ancient Egypt in Honor of Edward F. Wente, Chicago: University ofChicago [Studies in Ancient Oriental Civilization 58], s. 111–119;

Foster, John L.2001 „Lyric“, in: Redford, Donald B. (ed.), The Oxford Encyclopedia of AncientEgypt II, Oxford: Oxford University Press, s. 312–317;

Fox, Michael V.1985 The Song of Songs and the Ancient Egyptian Love Songs, Madison:University of Wisconsin Press;

Frankfort, Henri1969 Kingship and the Gods: A Study of Ancient Near Eastern Religion as theIntegration of Society & Nature, Chicago – London: University of Chicago Press;

Frankfort, Henri et al. 1946 Before Philosophy: the Intellectual Adventure of Ancient Man, Harmods-worth: Penguin Books;

Gallo, Carlo1998 L’Astronomia Egizia: dalle scoperte archaeologiche alla misurazione del tempo,Padova: Muzzio;

Gehlen, Birgit – Kindermann, Karin – Linstädter, Jörg – Riemer, Heiko2002 „The Holocene Occupation of the Eastern Sahara: Regional Chronologiesand Supra-regional Developments in four Areas in the Absolute Desert“, in:Tides of the Desert – Gezeiten der Wüste. Contributions to the Archaeology andEnvironmental History of Africa in Honor of Rudolph Kuper, Köln: Heinrich-Barth-Institut [Africa Praehistorica 14], s. 85–116.

van Gennep, Arnold 1997 Pfiechodové rituály: systematické studium rituálÛ, Praha: Lidové noviny;

Goebs, Katja2008 Crowns in Egyptian Funerary Literature. Royalty, rebirth, and Destruction,Oxford: Griffith Institute;

Goedicke, Hans1986 „Symbolische Zahlen“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.),Lexikon der Ägyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 128–129;1995 „Giza: Causes and Concepts“, Bulletin of the Australian Center forEgyptology 6, s. 31–50;

Goldwasser, Orly2002 Prophets, Lovers and Giraffes : Wor(l)d Classification in Ancient Egypt,Wiesbaden: Otto Harrassowitz;

Görg, Manfred2001 Die Barke der Sonne. Religion im alten Ägypten, Freiburg im Breisgau:Herder;

5

Gozzoli, Roberto B.2005 „Inondazione e pioggia come segno di predilezione divina“, in: Amenta,Alessia – Luiselli, Michela M. – Sordi, Maria Novella (eds.), L’Acqua nell’AnticoEgitto, Roma: L’Erma di Bretschneider, s. 141–149;

Grapow, Hermann 1921 „Vergleiche und andere bildliche Ausdrücke im Ägyptischen“, Der AlteOrient 21, Hft 1/2, s. 3–38; 1924 Die bildliche Ausdrücke des Aegyptischen: vom Denken und Dichten eineraltorientalischen Sprache, Leipzig: Hinrichs’sche Buchhandlung;

Griffiths, John Gwyn1980 The Origins of Osiris and his Cult, Leiden: E. J. Brill;

Hagen, Frederik2006 „Literature, Transmission and the Late Egyptian Miscellanies“, in: Dunn,Rachael (ed.), Current Research in Egyptology 2004. Proceedings of the FifthAnnual Symposium, University of Durham 2004, Oxford: Oxbowbooks, s. 84–99;

Helck, Wolfgang1982 „Mond“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie IV, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 192–195;

Hornung, Erik1956 Nacht und Finsternis im Weltbild der alten Ägypter, Tübingen[nepublikovaná doktorská disertace];1965 „Licht und Finsternis in der Vorstellungswelt Altägyptens“, StudiumGenerale 18, Heft 2, s. 73–83;1981 „Auf den Spuren der Sonne: Gang durch ein ägyptisches Königsgrab“,Eranos Jahrbuch 50, s. 431–475;1983 Conceptions of god in ancient Egypt. The one and the many (pfieloÏilJ. Baines), London: Routledge & Kegan Paul.1986 „The Discovery of the Unconscious in Ancient Egypt“, in: Hillman,James (ed.), Spring. An Annual of Archetypal Psychology and Jungian Thought,New York – Zürich: Irving & Dallas, s. 16–28;1993 Geist der Pharaonenzeit, München: Deutscher Taschenbuch Verlag; 1999 Akhenaten and the religion of Light (pfieloÏil D. Lorton), Ithaca and London:Cornell University Press;

Hornung, Erik – Krauss, Rolf – Warburton, David A. (eds.)2006 Ancient Egyptian Chronology, Leiden: Brill;

Isler, Martin1989 „An Ancient Method of Finding and Extending Direction“, Journal of theAmerican Research Center in Egypt 26, s. 191–206;1991 „The Merkhet“, Varia Aegyptiaca 7 (1), s. 53–67;2001 Sticks, Stones & Shadows. Building the Egyptian Pyramids, Norman:University of Oklahoma Press;

Jäger, Stephan2004 Altägyptische Berufstypologien, Göttingen: Seminar für Ägyptologie undKoptologie [Lingua Aegyptia, Studia monographica 4];

Janák, Jifií2003a „Journey to the Resurrection. Chapter 105 of the Book of the Dead in theNew Kingdom“, Studien zur Altägyptischen Kultur 31, s. 193–210; 2003b „From Dusk Till Dawn“, Archiv orientální 71, ã. 1, s. 1–12;2005 Brána nebes. Bohové a démoni starého Egypta, Praha: Libri;2009 Bohové na zemi a v nebesích. Úvod do egyptského náboÏenství I, Praha:OIKOYMENH (v tisku);

6

Jánosi, Peter1992 „The Queens of the Old Kingdom and their Tombs”, Bulletin of theAustralian Center for Egyptology 3, s. 51–57;1996 Die Pyramidenanlagen der Königinnen: Untersuchungen zu einem Grabtyp desAlten und Mittleren Reiches, Wien: Verlag der Österreichischen Akademie derWissenschaften;

Jeffreys, David1998 „The Topography of Heliopolis and Memphis: Some Cognitive Aspects“,in: Guksch, Heike – Polz, Daniel (eds.), Stationen. Beiträge zur KulturgeschichteÄgyptens Rainer Stadelmann gewidmet, Mainz: Zabern, s. 63–71;

de Jong, Teije 2006 „The Heliacal Rising of Sirius“, in: Hornung, Erik – Krauss, Rolf –Warburton, David A. (eds.), Ancient Egyptian Chronology, Leiden: Brill,s. 432–438;

Kadish, Gerald. E.2001 „Time“, in: Redford, Donald B. (ed.), The Oxford Encyclopedia of AncientEgypt III, Oxford: Oxford University Press, s. 405–409;

Kahl, Jochem2007 „Ra is my Lord“. Searching for the Rise of the Sun God at the Dawn ofEgyptian History, Wiesbaden: Harrassowitz;

Kaiser, Werner1956 „Zu den Sonnenheiligtümern der 5. Dynastie“, Mitteilungen des DeutschenArchäologischen Instituts Kairo 14, s. 104–166;

Kákosy,László1986 „Zeit“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 1362–1371;

Keßler, Dieter 1977 „Himmelsrichtungen“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.),Lexikon der Ägyptologie II, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 1213–1215;

Klime‰, Lubomír1981 Slovník cizích slov, Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha;

Klug, Andrea2002 Königliche Stelen in der Zeit von Ahmose bis Amenophis III, Turnhout:Brepols [Monumenta Aegyptiaca 8];

Kobusiewicz, Michal2003 „Neolithic wells of the Western Desert of Egypt“, in: Krzyzaniak, Lech –Kroeper, Karla – Kobusiewicz, Michal (eds.), Cultural Markers in the LaterPrehistory of Northeastern Africa and Recent Research, Poznan: PoznanArchaeological Museum [Studies in African Archaeology 8], s. 95–104;

Kobusiewicz, Michal – Schild, Romuald2005 „Prehistoric Herdsmen“, Academia 3 (7), s. 20–24;

Koch, Klaus1993 Geschichte der ägyptischen Religion. Von den Pyramiden bis zu den Mystériemder Isis, Stuttgart – Berlin – Köln: Verlag W. Kohlhammer;

Krauss, Rolf1997 Astronomische Konzepte und Jenseitsvorstellungen in den Pyramidentexten,Wiesbaden: Harrassowitz [Ägyptologische Abhandlungen 59];

7

2002 „The Eye of Horus and the Planet Venus“, in: Steele, John M. – Imhausen,Annette (eds.), Under One Sky. Astronomy and Mathematics in the Ancient NearEast, Monster: Ugarit-Verlag, s. 193–208;2006 „Egyptian Sirius/Sothic Dates and the Question of the Sirius basedLunar Calender“, in: Hornung, Erik –Krauss, Rolf –Warburton, David A.(eds.), Ancient Egyptian Chronology, Leiden: Brill, s. 439–457;

Krejãí, Jaromír – Magdolen, Du‰an2006 „Research into the Fifth Dynasty Sun Temples – past, present andfuture“, in: Bárta, Miroslav (ed.), Old Kingdom Art and Archaeology: Proceedingsof a Conference held in Prague, May 31–June 4, Praha: Academia, s. 185–192;

Kuhlmann, Klaus Peter2005 „Der „Wasserberg des Djedefre (Chufu 01/1). Ein Lagerplatz mitExpeditionsinschriften der 4. Dynastie im Raum der Oase Dachla“,Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Kairo 61, s. 243–289;

Kuper, Rudolph – Kröpelin, Stephan2006 „Climate-Controlled Holocene Occupation in the Sahara: Motor ofAfrica’s Evolution“, Science 313, s. 803–807;

Kurth, Dieter1975 Den Himmel stützen, Bruxelles: Fondation égyptologique reine Élisabeth;

Kvasil, Bohumil (ed.)1985 Malá ãeskoslovenská encyklopedie II, Praha: Academia;

Landgráfová, Renata2007 Písnû Zlaté bohynû. Milostná poezie starého Egypta, Praha: SET OUT;

van der Leeuw, Gerardus1956 Phänomenologie der Religion, Tübingen: Mohr;

Lehner, Mark1997 The Complete Pyramids, Cairo: The American University in Cairo Press;

Leitz, Christian1989 Studien zur Ägyptischen Astronomie, Wiesbaden: Harrassowitz[Ägyptologische Abhandlungen 49];1995 Altägyptische Sternuhren, Leuven: Departement Oriëntalistiek;

Leprohon, Ronald J. 1994 „Gatekeepers of This and the Other World“, Journal of the Society for theStudy of Egyptian Antiquities 24, s. 77–91;

Lesko, Leonard H.1987 A Dictionary of Late Egyptian III, Berkeley: B.C. Scribe Publications;

Lexa, Franti‰ek1921 NáboÏenská literatura staroegyptská II, Kladno: ·najdr;

Lichtheim, Miriam1976 Ancient Egyptian literature: a book of readings. Vol. 2., The New Kingdom,Berkeley – Los Angeles – London: University of California Press;

Lull, José, Belmonte, Juan Antonio2006 „A firmanent above Thebes: Uncovering the constellations of ancientThebes“, Journal of Egyptian Archaeology 37, s. 373–392;

Magdolen, Du‰an2000 „The solar origin of the „sacred triangle“ in ancient Egypt?“, Studien zur

8

Altägyptischen Kultur 28, s. 207–217;2000 „On the Orientation of the Old Kingdom Royal Tombs“, in: Bárta,Miroslav – Krejãí, Jaromír (eds.), Abusir and Saqqara in the Year 2000, Praha:Orientální ústav AV [Archiv orientální, Supplementa IX], s. 491–498;2001 „Some notes on one graffito from the Mastaba of Ptahshepses at Abusir“,Göttinger Miszellen 182, s. 87–96;2001 „An Astronomical Inscription on the Berlin Merkhet“, Asian and AfricanStudies 10, s. 80–87; 2006 „Cosmological Implications of the Old Kingdom Pyramid Orientation inAncient Egypt“, in: Genzor, Jozef – Bucková, Martina (eds.), Favete Linguis,Studies in Honor of Viktor Krupa, Bratislava: Slovak Academic Press, s. 153–170;2008 „Noch einmal zum “Ring um die Sonnenscheibe”“, Göttinger Miszellen219, s. 49–63;

Magdolen, Du‰an et al.2008 Hmota – Ïivot – inteligencia: vznik, Bratislava: VEDA;

Malville, John McKim2008 „The Astronomical Gnomon“, in: Holbrook, Jarita – Medupe, Rodney –Urama, Johnson (eds.), African Cultural Astronomy: Current Archaeoastronomyand Ethnoastronomy research in Africa, Dordrecht: Springer, s. 39–51;

Malville, John McKim – Wendorf, Fred – Mazar, Ali A. – Schild, Romuald1998 „Megaliths and Neolithic Astronomy in Southern Egypt”, Nature 392,s. 488–491;

Malville, John McKim – Schild, Romuald – Wendorf, Fred – Brenmer, R.2008 „Astronomy of Nabta Playa“, in: Holbrook, Jarita – Medupe, Rodney –Urama, Johnson (eds.), African Cultural Astronomy: Current Archaeoastronomyand Ethnoastronomy research in Africa, Dordrecht: Springer, s. 131–143;

Maragioglio, Vito Guiseppe – Rinaldi, Celeste Ambriogio1965 L’architettura delle piramidi menfite, Parte IV (Testo), Rapallo: T. Canessa;

Maravelia, Amanda-Alice 2006 Les Astres dans les Textes Religieux en Égypte Antique et dans les HymnesOrphiques, Oxford: Archaeopress [BAR International Series 1527];

Martin, Karl 1986 „Urhügel“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 873–875;

Mathieu, Bernard1996 Poésie Amoureuse de l’Égypte ancienne, Le Caire: Institut Françaised’Archéologie Orientale;

McDowell, A. G.1999 Village Life in Ancienit Egypt: Laundry Lists and Love Songs, Oxford: OxfordUniversity Press;

Megally, Mounir1981 „Two Visitors’ Graffiti from Abusir“, Chronique d’Egypte LVI, Fasc. 112,s. 218–240;

Möller, Georg1909 Hieratische Lesestücke II, Leipzig: Hinrichs’sche Buchhandlung;

Navrátilová, Hana2005 „The „Unwetterstele“ as a Historical Text“, in: Amenta, Alessia – Luiselli,Michela M. – Sordi, Maria Novella (eds.), L’Acqua nell’Antico Egitto, Roma:L’Erma di Bretschneider, s. 81–88;

9

2007a The Visitors’ Graffiti of Dynasties XVIII and XIX in Northern Saqqara andAbusir, Praha: Czech Institute of Egyptology; 2007b „Co prozradí náv‰tûvnická graffita o vzdûlání písafiÛ Nové fií‰e?“, in:Pecha, Lukበ(ed.), Orientalia Antiqua Nova VII, Praha: Dryada, s. 129–134; 2008 „“Písafii hbit˘ch prstÛ“. Co víme o egyptsk˘ch písafiích Nové fií‰e?“, in:Pecha, Lukበ(ed.), Orientalia Antiqua Nova VIII, Praha: Dryada, s. 244–259; (v tisku) „Intertextuality in Ancient Egyptian Visitors’ Graffiti?“, in: Hagen,Fredrik – Johnston, John – Monkhouse, Wendy – Piquette, Kathryn – Tait, John– Worthington, Martin (eds.), Narratives of Egypt and the Ancient near East:Literary and Linguistic Approaches, Leuven: Peeters Publisher [Orientalialovanienssia analecta 189];

Nelson, Kit 2002 „Introduction“, in: Nelson, Kit and Associates, Holocene Settlement of theEgyptian Sahara, Volume II, The Pottery of Nabta Playa, New York: KluwerAcademic/Plenum Publishers, s. 1–8;

Neugebauer, Otto1975 History of Ancient Mathematical Astronomy, New York/Heidelberg/Berlin:Springer;1980 „On the Orientation of Pyramids“, Centaurus 24 (1), s. 1–3;

Neugebauer, Otto – Parker, Richard A.1960 Egyptian Astronomical Texts, London: Brown University Press;

Neumann, Katharina1993 „Holocene vegetation of the Eastern Sahara: charcoal from prehistoricsites“, in: Krzyzaniak, Lech – Kobusiewicz, Michal – Alexander, John (eds.),Environmental Change and Human Culture in the Nile Basin and Northern Africauntil the Second Millennium B.C., Poznan: Poznan Archaeological Museum[Studies in African Archaeology 4], s. 153–169.

Nuzzolo, Massimiliano2007 „The Sun Temples of the Vth Dynasty: A Reassessment“, Studien zurAltägyptischen Kultur 36, s. 217–247;

Osing, Jürgen1982 „Monat“, „Monatsgötter“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.),Lexikon der Ägyptologie IV, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 191–192;1986 „Sterneneinteilung“, „-beobachter“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard(eds.), Lexikon der Ägyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 100–101;

Parkinson, Richard B. 1997 The Tale of Sinuhe and other Ancien Egyptian poems 1940-1640 BC, Oxford:Clarendon Press;

Peden, Alexander J.2001 Graffiti of Pharaonic Egypt: Scope and Role of Informal Writing (c. 3100–332B.C.), Leiden: Brill;

Petrie, William Matthew Flinders1907 Gizeh and Rifeh, London: Quaritch; 19902 The Pyramids and Temples of Gizeh, London: Historie + Mysteries of ManLtd.;

van der Plas, Dirk1994 „Tempel in Ägypten. 1.Teil: Einige religionsphänomenologischeBemerkungen“, in: Gundlach, Rolf – Rochholz, Mathias (eds.), ÄgyptischeTempel – Struktur, Funktion und Programm (Akten der ÄgyptologischenTempeltagungen in Gosen 1990 und in Mainz 1992), Hildesheim: GerstenbergVerlag [Hildesheimer ägyptologische Beiträge 37], s. 239–254;

10

Polák, B. 1952 „Astronomická orientace egyptsk˘ch chrámÛ a pyramid“, ¤í‰e hvûzd 33,s. 150–155, 177–180, 209–223;

Popper Karl R. – Eccles, John C.1990 The self and its brain, London: Routledge and Kegan Paul;

Posener-Kriéger, Paule1976 Les archives du temple funéraire de Néferirkarê-Kakaï II, Le Caire: InstitutFrançaise d’Archéologie Orientale;

Quirke, Stephen2001 The Cult of Ra. Sun-worship in Ancient Egypt, London: Thames andHudson;

Raaven, Maarten 2005 „Egyptian Concepts on the Orientation of the Human Body“, Journal ofEgyptian Archaeology 91, s. 37–54;

Rawlins, Dennis – Pickering, Keith2001 „Ancient chronology. Astronomical orientation of the pyramids“, Nature412, s. 699;

Ricke, Herbert et al.1965 Das Sonnenheiligtum des Königs Userkaf, Band 1, Kairo: SchweizerischesInstitut für ägyptische Bauforschung [Beiträge zur Ägyptischen Bauforschungund Altertumskunde 7];

Riemer, Heiko2006 „Archaeology and Environment of the Western Desert of Egypt: 14C-basedHuman Occupation History as an Archive for Holocene PalaeoclimaticReconstruction“, in: Youssef, El-Sayed A. A. (ed.), Proceedings of The FirstInternational Conference on the Geology of the Tethys, Cairo University, November2005, Volume II, Cairo, Cairo University, s. 553–564;

Romer, John2007 The Great Pyramid. Ancient Egypt Revisited, Cambridge: CambridgeUniversity Press;

Roth, Ann Macy – Roehrig, Catherine H. 2002 „Magical Bricks and the Bricks of Birth“, Journal of Egyptian Archaeology88, s. 121–139;

Samson, Julia1999 „The Ancient Egyptians View of their universe. Pachtwork pieces fromthe past“, in: Leahy, Anthony – Tait, John (eds.), Studies in ancient Egypt inHonour of H. S. Smith, London: Egypt Exploration Society, s. 261–265;

Seeber, Christine1980 „Kornosiris“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie III, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 744–746;

Seligman, C. B. – Seligman, B.1932 Pagan Tribes of Nilotic Sudan, London: George Routledge & Sons;

Sethe, Kurt1916 Von Zahlen und Zahlworten bei den alten Ägyptern, Strassburg: Karl J.Trübner;

Shafer, Byron Esely

11

1997 Temples of Ancient Egypt, London: Cornell University Press;

Shalomi-Hen, Racheli2000 Classifying the Divine, Determinatives and Categorisation in CT 35 and BD 17,Wiesbaden: Harrassowitz;2006 The Writing of Gods. The Evolution of Divine Clasifiers in the Old Kingdom,Wiesbaden: Harrassowitz [Göttinger Orientforschungen IV/38];

Shaltout, Mosalam – Belmonte, Juan Antonio2005 „On the orientation of ancient Egyptian temples: (1) Upper Egypt andLower Nubia“, Journal of History of Astronomy 36, s. 273–298;

Shaltout, Mosalam – Belmonte, Juan Antonio – Fekri, Magdi2007a „The orientation of ancient Egyptian temples: (3) key points in LowerEgypt and Siwa Oasis, Part I“, Journal of History of Astronomy 38, s. 141–160;2007b „The orientation of ancient Egyptian temples: (3) key points in LowerEgypt and Siwa Oasis, Part II“, Journal of History of Astronomy 38, s. 413–442;

Shaw, Ian (ed.)2003 Dûjiny starovûkého Egypta, Praha: BB art;

Schäfer, Heinrich1902 Ein Bruchstück altägyptischer Annalen, Berlin: Verlag der königlichenAkademie der Wissenschaften; 1928 Ägyptische und heutige Kunst und Weltgebäude der alten Ägypter, Berlin:Gruyter;

Schenkel, Wolfgang1982 „Natur“, „Stellung zur“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.),Lexikon der Ägyptologie IV, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 359–360;

Schild, Romuald – Kobusiewicz, Michal – Wendorf, Fred – Irish, Joel D. –Kabacinski, Jacek – Królik, Halina2002 „Gebel Ramlah Playa“, in: Tides of the Desert – Gezeiten der Wüste.Contributions to the Archaeology and Environmental History of Africa in Honor ofRudolph Kuper, Köln: Heinrich-Barth-Institut [Africa Praehistorica 14], s.117–123;

Schild, Romuald – Królik, Halina – Wendorf, Fred – Close, Angela E. 1996 „Architecture of Early Neolithic huts at Nabta Playa“, in: Krzyzaniak,Lech – Kroeper, Karla – Kobusiewicz, Michal (eds.), Interregional Contacts inNortheastern Africa, Poznan: Poznan Archaeological Museum [Studies inAfrican Archaeology 5], s. 101–114;

Schild, Romuald – Wendorf, Fred2001 „Geomorphology, Lithostratigraphy, Geochronology and Taphonomy ofSites“, in: Wendorf, Fred – Schild, Romuald and Associates, HoloceneSettlement of the Egyptian Sahara, Volume I, The Archaeology of Nabta Playa,New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, s. 11–50;2004 „The Megaliths of Nabta Playa“, Academia 1, s. 11–15;

Schneider, Thomas1992 Asiatische Personennamen in ägyptischen Quellen des Neuen Reiches,Freiburg: Universitätsverlag Freiburg Schweiz [Orbis Biblicus et Orientalis114];

Spence, Kate 2000 „Ancient Egyptian chronology and the astronomical orientation ofpyramids“, Nature 408, s. 320–324;2001 „Astronomical orientation of the pyramids“, Nature 412, s. 699–700;

12

Stadelmann, Rainer1991 Die ägyptischen Pyramiden. Vom Ziegelbau zum Weltwunder, Mainz: Zabern;2000 „Userkaf in Saqqara und Abusir“, in: Bárta, Miroslav – Krejãí, Jaromír(eds.), Abusir and Saqqara in the Year 2000, Praha: Orientální ústav AV [Archivorientální, Supplementa IX], s. 529–542;

Suková, Lenka2009 „Egypt darem pou‰tû“, in: Bárta, Miroslav (ed.), Ostrovy zapomnûní: El-Héza ãeské v˘zkumy v egyptské Západní pou‰ti, Praha: Dokofián (v tisku);

Török, Lászlo2002 The Image of the Ordered World in Ancient Nubian Art. The Construction ofthe Kushite Mind (800 BC-300 AD), Leiden: Brill;

Verner, Miroslav1976 „Discovery of an obelisk at Abusir“, Révue d’égyptologie 29, s. 111–118;1982 „Eine zweite unvollendete Pyramide in Abusir“, Zeitschrift für ägyptischeSprache und Altertumskunde 109, s. 75–78; 1987 „Remarques sur le temple solaire Htp-Ra et la date du mastaba de Ti“,Bulletin de l’Institut français d’archéologie orientale 87, s. 293–298;1992 „Archaeological survey of Abusir“, Zeitschrift für ägyptische Sprache undAltertumskunde 119, s. 116–124; 1997a Pyramidy. Tajemství minulosti, Praha: Academia;1997b „Setting the Axis: an ancient terminus technicus“, in: Berger, Catherine –Mathieu, Bernard (eds.), Études sur l’Ancien Empire et la nécropole de Saqqaradédiées à Jean-Philippe Lauer, Tome 2, Montpellier: Université Paul Valéry,s. 433–436;1998 Die Pyramiden, Reinbek bei Hamburg: Rowohlt;2000 „Who was Shepseskara and when did he regin“, in: Bárta, Miroslav –Krejãí, Jaromír (eds.), Abusir and Saqqara in the Year 2000, Praha: Orientálníústav AV [Archiv orientální, Supplementa IX], s. 581–602;2001a The Pyramids. Their Archaeology and History, New York: Grove Press;2001b „Pyramid“, in: Redford, Donald B. (ed.), The Oxford Encyclopedia ofAncient Egypt III, Oxford: Oxford University Press, s. 87–95;2001c „Archaeological remarks on the 4th and 5th dynasty Chronology“,Archiv orientální 69, s. 386–390;2005 „Die Sonnenheiligtümer der 5. Dynastie“, Sokar 10, s. 38–49;2006a „The Shape and Meaning of the Pyramid in the Old Kingdom“, in:Verner, Miroslav et al., Abusir IX. The Pyramid Complex of Raneferef. TheArchaeology, Praha: Academia, s. 172–184;2006b „Builders’ marks and Inscriptions“, in: Verner, Miroslav et al., Abusir IX.The Pyramid Complex of Raneferef. The Archaeology, Praha: Academia, s. 187–204;2008 Pyramidy, Praha: Academia.

Verner, Miroslav – Bare‰, Ladislav – Vachala, Bfietislav2007 Encyklopedie starovûkého Egypta, Praha: Nakladatelství Libri;

Vivian, Cassandra2001 The Western Desert of Egypt, Cairo: The American University in CairoPress;

Vörös, Gyözö2003 „The Ancient Nest of Horus above Thebes: Hungarian Excavations onThoth Hill at the Temple of King Sankkare Montuhotep III (1995–1998)“, in:Hawass, Zahi – Brock, Lyla Pinch (eds.), Egyptology at the dawn of the Twenty-first Century: proceedings of the Eight International Congress of Egyptologists Cairo,2000, Vol. 1., Archaeology, Cairo: The American University in Cairo Press,s. 547–555;

Wallin, Patrick 2002 Celestial Cycles – Astronomical Concepts of Regeneration in the Ancient

13

Egyptian Coffin Texts, Uppsala: Uppsala Universitet [doktorská disertace];

Weinstein, James M. 2001 „Foundation deposits“, in: Redford, Donald B. (ed.), The OxfordEncyclopedia of Ancient Egypt I, Oxford: Oxford University Press, s. 559–561;

Wells, Ronald A. 1990 „The 5th Dynasty Sun Temples at Abu Ghurab as Old Kingdom StarClocks: Examples of Applied Ancient Egyptian Astronomy“, Beiheft zu Studienzur Altägyptischen Kultur 4, s. 95–104;1992 „The mythology of Nut and the birth of Ra“, Studien zur AltägyptischenKultur 19, s. 305–321; 1996 „Astronomy in Egypt“, in: Walker, Christopher (ed.), Astronomy before theTelescope, London: British Museum Press, s. 28–34;2001 „Astrology“, in: Redford, Donald B. (ed.), The Oxford Encyclopedia ofAncient Egypt I, Oxford: Oxford University Press, s. 142–144;2001 „Astronomy“, in: Redford, Donald B. (ed.), The Oxford Encyclopedia ofAncient Egypt I, Oxford: Oxford University Press, s. 144–151;

Wendorf, Fred – Close, Angela – Schild, Romuald1992–1993 „Megaliths in the Egyptian Sahara“, Sahara 5, s. 7–16;

Wendorf, Fred – Królik, Halina2001 „Site E-96-1: The Complex Structures or Shrines“, in: Wendorf, Fred –Schild, Romuald and Associates, Holocene Settlement of the Egyptian Sahara,Volume I, The Archaeology of Nabta Playa, New York: KluwerAcademic/Plenum Publishers, s. 503–520;

Wendorf, Fred – Malville, J. McKim2001 „The Megalithic Alignments“, in: Wendorf, Fred – Schild, Romuald andAssociates, Holocene Settlement of the Egyptian Sahara, Vol. 1, The Archaeologyof Nabta Playa, New York: Kluwer Academic/Plenum Publisher, s. 489–502;

Wendorf, Fred – Malville, J. McKim – Mazar, Ali A. – Schild, Romuald1998 „Megaliths and Neolithic astronomy in southern Egypt“, Nature 392,s. 488–491;

Wendorf, Fred – Schild, Romuald1998 „Nabta Playa and Its Role in Northeastern African Prehistory“, Journal ofAnthropological Archaeology 17, s. 97–123;2001a „Introduction“, in: Wendorf, Fred – Schild, Romuald and Associates,Holocene Settlement of the Egyptian Sahara, Volume I, The Archaeology of NabtaPlaya, New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, s. 1–10;2001b „Conclusions“, in: Wendorf, Fred – Schild, Romuald and Associates,Holocene Settlement of the Egyptian Sahara, Volume I, The Archaeology of NabtaPlaya, New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, s. 648–675;2002 „Implications of Incipient Social Complexity in the Late Neolithic in theEgyptian Sahara“, in: Friedman, Renée (ed.), Egypt and Nubia: Gifts of theDesert, London: The British Museum Press, s. 13–20;2004 „The Western Desert during the 5th and 4th millennia BC: The Late nadFinal Neolithic in the Nabta-Kiseiba Area“, Archéo-Nil 14, s. 13–30;

Westendorf, Wolfhart1980 „Horusauge“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie III, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 48–51;1986 „Weltbild“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie VI, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 1211;2006 „Der Ring um die Sonnenscheibe“, Göttinger Miszellen 211, s. 111–123;

Wiebach-Koepke, Silvia2007 Sonnenlauf und kosmische Regeneration. Zur Systematik der Lebensprozesse in

14

den Unterweltsbüchern, Wiesbaden: Harrassowitz in Kommission [Ägyptenund Altes Testament 71];

Wilkinson, Richard H. 2000 The complete temples of Ancient Egypt, London: Thames and Hudson;

Zivie, Alain-Pierre1984 „Regen“, in: Helck, Wolfgang – Otto, Eberhard (eds.), Lexikon derÄgyptologie V, Wiesbaden: Otto Harrassowitz, s. 201–206;

Îába, Zbynûk1953 L’Orientation Astronomique dans l’Ancienne Égypte, et la Précession de l’Axedu Monde, Praha: Nakladatelství âeskoslovenské akademie vûd [ArchivOrientální, Supplementa II].

15