TriboTechnika_2014_2

5/28/2018 TriboTechnika_2014_2

1/84

ronk: VII. 2/2014


2/84


3/84


4/84


5/84


6/84

6

2/2014 TriboTechnika

Bhem een projektu byl vy-

vinut povlak zaloen na bziTiBC, dosahuj velkch tvrdost(~ 45GPa) a vbornch adheznchvlastnost k substrtu.Provozn testy ukzaly, e proadu nstroj pro tven za stu-dena nen koeficient ten roz-hodujcm parametrem. Jednse zejmna o kalibran vlekypro kalibraci profil vlcovnmza studena, razidla, apod. Pro li-sovac nstroje kde probh ob-jemov tven nebo hlubok ta-ebn za studena nzk koeficientten rozhodujc je.Pro komplexn proven vlastnos-t vyvinutch povlak a vt apli-kan potencil byly tyto povla-ky aplikovny i na ezn nstroje

frzy, zvitnky. U tchto aplikac je s vho-

dou vyuiteln dosahovan vysok mikrotvr-dost. Provozn testovn odolnosti proti abraziu tchto nstroj probh podstatn rychlejine u nstroj lisovacch.Povlakovn nstroj bylo provdno na pro-vozn povlakovac PA CVD jednotce ve VHa.s. Testy povlak v provoznch podmnkchbyly provdny prbn s tm, e tyto testynapomohly ke sprvn interpretaci laborator-nch vsledk. Byla tak ovena reprodukova-telnost pi zachovn vysokch hodnot tvrdosta v bornch adheznch vlastnost.

Vrstvy TiBC na lisovacch nstrojchPro prvn varianty vrstev TiBC, kter vykazova-la vy hodnoty koeficientu ten, dochzelok zadrn povlakovan matrice.Samotn povlak projevoval vynikajc vlastnos-ti, nicmn dochzelo k pokozovn finlnho

Scratch test vrstev TiBC pi zaten 100 N (bez pokozen) Povlakovan matrice, Vrstvy TiBC


7/84

7

TriboTechnika 2/2014

vrobku. To bylo dno v ysokm koeficientemten. Pro dal provozn testy tedy bylo nutnomodifikovat povlak tak, aby byl snen koefi-cient ten. Tento typ nstroje byl opakovanpovlakovn v prbhu een projektu. Na li-

sovacch matricch byla sledovna kvalita po-vlaku a pouitelnost vyvjenho povlaku proaplikace na lisovac nstroje. Tento typ nstrojebyl pro tento projekt referenn. V upraven

pouity ji pouit zvitnky, kter se po pe-brouen napovlakovaly. ivotnost pebrouen-ho zvitnku napovlakovanho povlakem TiBCbyla vy ne ivotnost zvitnk povlakovanchpi repasi standardnm zpsobem. Byla na stej-

n rovni jako u zvitnk novch. Ve srovnns konkurennm povlakem se ivotnost repaso-vanch zvitnk zvila o 50 %. Tm lze uetitnklady na pozen novch zvitnk, piem

Povlakovan kalibran trny

Povlakovan zvitnky

variant povlaku TiBC se snenm koeficien-tem ten, bylo dosaeno cca 40 45 000 sti-hovch cykl a pi poadovan trvanlivostimin. 30 000 cykl (konkurenn povlaky) do-lo k vraznmu zven ivotnosti. Tohotovsledku bylo dosaeno zejmna tm, e byldle snen koeficient ten. Vsledek byl po-

tvrzen i pi opakovanch testech.Byly testovny i dal aplikace, jako nap. kalib-ran trny. V porovnn s nepovlakovanm sta-vem bylo dosaeno a t ynsobnho prodlou-en ivotnosti s povlakem TiBC. Pro tento typvrstev a pro aplikaci na kalibran vlce byl takpodn ochrann prmyslov vzor. Ve srovnns konkurenn vrstvou, vrstva TiBC v ykazovalavrstva dvojnsobnou ivotnost p i zpracovnloiskov oceli a ve srovnn s nepovlakovanmstavem a estinsobnou.

ezn nstrojeDal aplikac, kde byl povlak tohoto typu pou -it, byly zvitnky obrbjc loiskov oceli. Byly Povlakovan frza pro vrobu drobnho kolejiva


8/84

8


bylo vyuito ji pouitch, po repasi a znovunapovlakovn.Dal provozn zkouky povlaku TiBC byly pro -vedeny pro ezn nstroje, konkrtn na frzypro obrbn pevnostnch materil a frzy

pro vrobu drobnho kolejiva. V ppad frzpro obrbn relativn mkkho materilu pro drobn kolejivo - nebylo dosaeno po-adovanho efektu. V porovnn s bn po-uvanm povlakem TiN dolo k vyazen frzs povlakem TiBC z provozu dve, ne bylo do -saeno srovnateln ivotnosti s povlakem TiN.To bylo zpsobeno tm, e obrbn materilse nehod pro vyvinut typ vrstev TiBC, kter

s nepovlakovanm stavem a 1,5x ve srovnns konkurenc.

Testovn povlaku TiBC probhalo nejenomna zvitncch, ale tak na kuelovch frzchv prosted poloprovoznho zazen katedry

obrbcch stroj fakulty strojn Zpadoes-k univerzity v Plzni. V prvn sti byla tes-tovna ivotnost kuelovch frz (obrzek26) o prmru 8mm, kter pracuj za nro-nch podmnek pi obrbn feriticko-mar-tenzitick oceli SN ISO 17 021.2 (tvrdost220HB). Bylo provedeno srovnn s bnmitypy vrstev pouvanch pro frzy obrb-j c v e uv ede n ma te ri l , ja ko TiA lN a Tri-pleCoating od firmy SHM, kter v souasndob m nejlep povlak pro ezn nstroje

pro obrbn korozivzdornch ocel v R. Sle-dovanou veliinou byla ivotnost vrstev piobrbcm procesu, silov z aten nstroje,tvrdost materilu obrobku a mikro-geomet-rie eznho nstroje.Prvn varianta vrstev TiBC dopadla ve srovnns konkurenc dobe, nicmn po technologic-kch zmnch se kvalita povlak vrazn zlep-ila a odrazila se v lep ivotnosti.Opoteben nstroj bylo rovnomrn a nedo-chzelo k mstnmu vytipovn ezn hrany.Pi opakovn experimentu se vsledky v na-mench hodnotch opoteben liily maxi-mln o 5 %.

Tlakov lit AlDal aplikace, ve kter byl testovn povlakTiBC, bylo tlakov lit Al. Pro tuto aplikaci ne-byla dleit zven tvrdost povlaku, ale

Povlakovan kuelov frza vrstvou TiBC

pracuje mnohem lpe v nronjch aplika-cch, kde je tvrdost obrbnho materilu vy-. Negativn se mohla projevit i kvalita stroje vibrace nstroje.U povlakovanch frz pro opracovn pevnost-nch materil bylo vyuito zejmna velmi vy-sok tvrdosti a abrazivn odolnosti povlaku.Pi aplikaci za idelnch provoznch podmnek(kvalita testovacho stroje) bylo dosaeno po-zitivnch vsledk. Povlak TiBC pinesl zv enivotnosti povlakovanch frz 5x ve srovnn

Prvn varianta vrstev TiBC v porovnn s konkurenc

Druh, upraven varianta vrstev TiBC v porovnn

s konkurenc


9/84

9


hlavn zabrnn nalepovn Al. SpolenostVH a.s. standardn s spchem pouv pro

pi tchto aplikacch. Formy povlakovan vy-vjenm povlakem vak vykazovaly stejnou

Apl ikace povlaku TiB C na nstrojch pro tlakov lit

tlakov lit Al povlak TiB2, nicmn v ppa-

d vrstev TiBC bylo clem test, zda nedojdeke zlepen a ke zven ivotnosti povlak

ivotnost jako se standardnm povlakem na-nenm ve VH.

Text: Ing. Martin Louda Ph. D


10/84


11/84


12/84


13/84


14/84


15/84


16/84


17/84


18/84


19/84


20/84

20


Chemick procesyV procese galvanickho vyluova-nia kovov z jednoduchch elektro-

lytov kovovch sol napr. pri niklo-van prebiehaj reakcie disociciesranu nikelnatho na nikelnat ka-tin a sranov anin. Nikelnat ka-tin sa potom redukuje prechodomelektrickho prdu na nikel. Taktieme prebieha aj vyluovanie z roz-tokov komplexnch sol za predpo-kladu iastonej disocicie komplex-nho aninu.Poda druhu nosnch aninovv kpeli ich oznaujeme ako sul-dov, chloridov, kyanidov, pyro-fosforenanov, polychromanova pod. Hlavn zloky kpea s soliobsahujce vyluovan kov, ltky p-sobiace na rozpustnos and, ltky,ktor zvyuj vodivos kpea, ltky,ktor zvyuj kvalitu povlaku, napr.leskutvorn prsady, ltky vznikajcerozkladom pvodnch zlenn, rz-

ne neistoty, ktor pokodzuj kpe.

Kontrola galvanickch kpeov pozostvaz tchto konov: analza jednotlivch zloiek kpea, laboratrne skky v malch vanikch, vzhad materilu pred a po pokovovanm, kontrola pracovnch podmienok kpea.Merania pH, vodivosti, fotometrick stanoveniaa titrcie sa bene vyuvaj v prevdzkach gal-vanickch pokovovan pre kontrolu koncentrciekovovch prvkov, zloenia kpeov a acidobzickstanovenia. Najastejie sa stanovuj pH, koncent-rcie kyseliny srovej a boritej z anodickej oxidciea kyslch elektrolytov a koncentrcia hydroxidusodnho v alkalickch elektrolytoch acidobzickoutitrciou. Iny zinku, niklu, medi a pod. sa stano-vuj komplexometrickou titrciou, fotometricky....V neposlednom rade je dleit aj stanovenie ob-sahu chloridov argentometrickou titrciou. Samo-zrejme aj vodivos a pod.Pouitie pH metrov namiesto lakmusovch papieri-kov a titrcie automatickmi titrtormi bez pouitiadeteknho inidla ako fenolftalen, eriochrmo-v er T i tvorba zrazeniny vie prcu v kontroleuahi a urchli. Vizulne zmeny mu by vak

asto zdrojom vekch chb analzy a teda aj n-sledne problmov s kvalitou procesu a v tomtoprpade kvalitou povrchov.

Spoahliv a odoln prstroje Hanna Instrumentspre kontrolu galvanickho procesuPrenosn prstroje umouj kontrolova rzne fzyprocesov: od demineralizanej stanice cez galvanizov-u a po son kpele pomocou fotometrov, refrakto-metrov, teplomerov a prstrojov z rady elektrochmie.Procesn sondy s navrhnut tak, aby bez problmov

vydrali nron podmienky galvanizovn, s kombi-novaten s nzko-nkladovmi kontrolrmi procesu,ktor maj vlastn kontrolu stavu a teda umoujbezproblmov samostatn riadenie procesov.HI902 Potenciometrick titrtor a pH/mV/ISE meter


21/84

21


Automatick titrtory:HI902 Potenciometrick titrtor a pH/mV/ISE

meter Kompletn zostava s byretou a vrchnm mieadlom Logick ovldanie cez chemicky odoln klvesni-

cu a farebn displej Automatick tvorba protokolov a prenos dt

na USB, PC alebo do tlaiarne Kapacita 100 metd a aplikan podpora pri adap-

tcii metd poda analytickch postupov labora-tri, dodvateov chmie alebo zkaznkov

Presn a rchla titrcia: iodometria (Cr) a redox,komplexometria (Ni) a ISE, alkalimetria (moriacekpele) a acidimetria (Al) s pH detekciou

Jednoduch vmena byrety nacvaknutm na dv-kovaciu pumpu

Vhodn rozrenieo al byriet alebo na 2-vstu-pov model

irok vber z kvalitnch elektrd pre titrciu ajpriame merania

Ako univerzlny pracovn nstroj pre analzy v labo-ratrich meme povaova analytick titrtor, ktorpracuje ako samostatn jednotka pH/mV meter /ISEmeter a titrtor. Potenciometrick titrtor je monvyuva pre desiatky iodometrickch, neutraliza-

nch a komplexometrickch stanoven. Automati-zciou je mon dosiahnu zrchlenie a spresnenieanalz. Najdleitejm faktorom je, e pre viacerouvateov titranho automatickho systmu m-eme oakva porovnaten vsledky v sprvnychjednotkch, ktor nie s ovplyvnen subjektvnymichybami, napr. ako pri vizulnych detekcich.

Monos ukladania a pre-nosu dt do PC cez USB

Prkov alebo kvapal-n reagenty s jednodu-chmi postupy zaruujspoahliv vsledky ba-lenia pre 100 alebo 300analz

Prenosn pH metre do procesuHI9126F Prenosn pH me-

ter s elektrdou pre kontrolu

kpeov s obsahom uoridov Elektrda HI1143Bje vhodn

na meranie vzoriek obsahuj-cich do 2 g/LF - (pri pH 2)

Automatick kontrola stavu pHelektrdy pri kadej kalibrciis funkciou Cal CheckTM

Rchle ustlenie a teplotn kompenzcia v ce-lom rozsahu elektrdy: 0 - 10 pH, 0 - 60 C

Voliten alie pH a ORP elektrdy s univerzl-

nym BNC konektorom Dvojbodov kalibrcia s vberom z deviatich pH

tlmivch roztokov a z toho dvoch uvatesky de-novanch

Monos ukladania bodovho merania do pam-te prstroja

Konduktometre:HI9033 Prenosn konduktometer Vber rozsahu jednoduchm stla-

enm tlaidla

Jednotn 4-elektrdov sondas rchlou stabilizciou Automatick teplotn kompenzcia Robustn vodeodoln prstroj Navdzanie na displeji poas kalib-

rcie

Metdy vhodn na kontrolu kpeov a odpado-vch vd

Jednoduch ovldanie s nvodom poas analzy

Presnos 1% z vybranho rozsahu tyri rozsahy do 199,9 S/cm, 1999 S/cm, 19,99 mS/

cm a 199,9 mS/cm

Fotometre:

HI83200-02 Multiparametrov stolov fotometer 44 fotometrickch metd vrtane kovov (Ni, Cr,

Al, Zn, Fe, Cu, Ag), uoridov, fosforenanov, kre-mku a sranov


22/84


23/84


24/84


25/84

Frumpraktickej drby

Fungujca drba - zkladnpilier produktivity

Chcete spoznat tipyako zni mnostvo preventvnych kontrol?Oplat sa meni systmdrbrskych prc?Ako efektvne vyriei problmyso zberomdajov o trvan drby?Pouvate vhodnprstup v sprve a riaden nhradnch dielov?

Partneri Medilni partneri

E N G I N E E R I N G M A G A Z I N E

Programa registrcia+421 41 23 99 080, [email protected]

www.ipaslovakia.sk

Hlavnpartner

19. - 20. 3. 2014Konferencia / Trnava / Holiday Inn


26/84

26


V poslednch letech se tato rma za-mila v souladu se svtovm tren-dem tak na vvoj a vrobu snmapro monitorovn stavu pracovnchhydraulickch kapalin olej. Moni-torovat vznamn znaky technickchzazen, pedchzet poruchm, ko-dm a odstvkm zazen, optimali-zovat servisn intervaly a sniovat takservisn nklady, penet informaceo stavu zazen bezdrtov i na vel-k vzdlenosti do dicch center, tove jsou dvody, pro dnes senzori-ka zaznamenv tak vrazn rozvoja veobecn rozen. Samozejms rstem potu vyrbnch snmabude rychle klesat tak cena, kterje beztak ji dnes ovlivnna trvalmpoklesem cen elektronickch prvk.A tak ns ek v blzk budoucnos-

ti doba, kdy rzn snmae budoumasivn pouity nejen v drachinvestinch celcch, ale i v osobnchautomobilech, domcnostech apod.To umon dlkovou kontrolu, auto-matizaci a centralizaci zen a samo-zejm tak nann spory.Vrame se vak nyn ke snmam r-my ARGO-HYTOS GmbH. Prvn sku-pinou jsou snmae a pstroje provyhodnocovn rovn zneitn

oleje mikrosticemi. Pstroje pra-cuj na extinknm principu prosvco-vn komory s proudcm olejem la-serovm paprskem a vyhodnocovn

dopadajcho svtla na PIN snma. Vstupem je dajo potu stic v jednotlivch velikostnch skupinch,denovanch v norm ISO 4406.Snma OPCOM IIje uren pro zabudovn do hyd-raulickho obvodu, v kterm monitoruje rovezneitn. Pouv se pro vydvn varovnch hl-en pi pekroen stanoven hranice zneitna pro spnn elektromotoru paralelnho ltran-ho agregtu.

Penosn verze OPCom portable IIje urena pe-devm pro servisn pracovnky. Krom vestavnhosnmae OPCom II je kompaktn jednotka vybavena

tak snmaem LubCos H2O plus IIpro men re-lativn vlhkosti a stavu pracovn kapaliny. Elektrickerpadlo, pohnn akumultorem, slou pro od-br vzork z ndre, vstup s ppojkou minimess

OPCom IIVelikost stic: 4 / 6 / 14 / 21 mPoet stic: skupina 4 25 ISO 4406Viskozita: 5 1000 mm2s-1, Max. tlak v obvodu: 420 barPrtok: 50 400 ml / minOperan pam: 3000 hodnotPesnost men: 1 tda ISO 4406


27/84

27


pro pm pipojen k hydraulickmu obvodu. Dleje k dispozici termotiskrna pro tisk namenchdaj, ppojka USB a teka SD karet pro penosa ukldn dat.

Pipojen pstroj k potai, tisk protokolu a zejm-na sledovn trend zneitn je samozejmost.Nhl nrst zneitn ns upozoruje na vjime-nou udlost v zazen, nap. nadmrn mechanic-k opoteben dl, a je dvodem k revizi zazen

k zabrnn vzniku poruchy.Snmae zneitn mohou bt tak umstny na ser-visnch ltranch agregtech pro kontrolu dosaenistoty oleje po ltraci obsahu ndre nebo istotyplnnho oleje.

Pstroj, oznaovan jako PODS (Portable Oil

Diagnostic System), je penosnm pstrojem s vy-

sokou pesnost men. Vy cenu pstroje kompen-zuje fakt, e jeho men nahrazuj drah laboratorntesty oleje. Je uren pro diskontinuln men. Lze

jej pipojit k hydraulickmu obvodu nebo provstmen vzorku odebranho do lahviky.

- termotiskrna

- elektrick erpadlo + Li-ion akumultor

OPCom portable II

Velikost stic: 4 / 6 / 14 / 21 mPoet stic: skupina 4 25 ISO 4406Viskozita: 5 1000 mm2s-1, Max. tlak v obvodu: 320 barPrtok: 50 400 ml / minOperan pam: 1250 hodnot / SD kartaPesnost men: 1 tda ISO 4406Vyhodnocen: ISO 4406 / SAE AS4059

PODS Pro

Velikost stic: 4 100 m (8 micch rozsah)Citlivost: 1 m (JIS-B-9925:1997)Max. poet stic: 90 000 (pi 10 % koincidenci)Max. tlak v systmu: 420 bar

Prtok: 15 50 ml / min (automatick regulace)Men viskozity: 4 424 mm2s-1

Vyhodnocen: ISO 4406 / NAS 1638 /MIL-STD-1246C / NAVAIR01-1A17 / SAE AS 4059

Snma typu LubCos H2Oje uren pro snmn

relativn vlhkosti oleje. e je voda v oleji vraznkodlivm faktorem, nen teba popisovat. Tentosnma nachz uplatnn ve vech obvodech, kdehroz nik vody z chladcho okruhu, prnik vodyz vnjho prosted, nap. pi myt mobilnch za-zen, nebo nrst obsahu vody vlivem konden-zace pi vraznch teplotnch zmnch. Minerlnolej je schopen pijmat a 500 ppm vody (= 0,5 lH

2O / 1 000 l oleje), syntetick estery dokonce a

2 200 ppm (2,2 l H2O / 1 000 l oleje).

LubCos H2

O

Men veliiny:

Teplota: - 20 + 120 C ( 1K) Relativn vlhkost: 0 100 % ( 3 %)Maximln tlakv obvodu snmae: 10 bar

Snma typu LubCos H2O plus IIum vyhodnocovat

krom relativn vlhkosti tak chemick opoteben degradaci oleje. Na olej psob pi provozu zejm-

na oxidace a zmny teplot. Dochz k chemickmzmnm a postupn ztrt uitench vlastnost,jako jsou lubrikan vlastnosti a schopnost penetenergii. Prvodnm jevem strnut je nrst kyselosti


28/84

28


oleje, kter se vyjaduje v jednotkch TAN (TotalAcid Number), to je mnostvm KOH v mg, kterbychom museli pidat ke vzorku oleje 1g, abychomdoshli pvodnho pH. Tohoto jevu vyuv snma,mc krom relativn vlhkosti tak elektrickou vo-

divost oleje a jeho relativn permitivitu. Ob velii-ny pochopiteln zvis na pH kapaliny, respektivena mnostv volnch iont.V tomto ppad nen pro uivatele ani tak zajma-v absolutn hodnota mench veliin, jako tren-dy strnut oleje a pedpov termnu jeho poteb-n vmny.

20 mA). Pamov jednotka m kapacitu 3000 sadnamench hodnot. Snmae lze pipojit k potai,k zobrazovac a zznamov jednotce (data logger)LubMon Visu nebo do komplexnch dicch systmpomoc sriov sbrnice CAN open (krom LubCos

H2O).Voln dostupn software LubMon PCLight(www. argo-hytos.com) umouje prci s daty, jejicharchivaci, sledovn trend apod., software LubMonCongje uren pro konguraci snma.K jednotce LubMonVisulze pipojit pes rozhran RS232 dva snmae a dle dva snmae s analogovmvstupem. K dispozici jsou ti spnan vstupy va-rovnch signl. Jednotka me bt tak pipojenak potai (USB-B), intranetov sti (RJ45), ke sbrniciCAN open nebo mohou bt data ukldna na SDkartu. Jednotku lze tak snadno vestavt do ovl-

dacho panelu stroje.

LubCos H2

O plus II

Men veliiny: Teplota: -20 +120 C ( 1K) Relativn vlhkost: 0 100 % ( 3 %) Relativn permitivita: 1 7 (0,015) Elektrick vodivost: 0 8 x 105pSm-1

Snma LubCos Levelje vylepenm typem ped-chozho snmae. Je uren zrove k men vkyhladiny oleje v ndri na principu men elektric-k kapacity.

LubCos Level

Dlka sondy:

375 mm 615 mm

Snma LubCos Visplusje uren pro sledovn vis-kozity oleje. Zejmna je vyuvn tam, kde hroz do-plnn jinho typu oleje do systmu. Snma vyhod-nocuje tzv. SAW viskozitu (Surface acustic wave).

LubCos Visplus

Men veliiny: Teplota: -20 +120 C ( 0,5K) SAW viskozita: 8 400 mm2s-1 (5) Relativn permitivita: 1 5 (0,02)

Veker snmae LubCos jsou opateny zvitemG3/4 a lze je zaroubovat do ndre nebo blokuv nzkotlak vtvi obvodu (tlak do 10 bar). Jsou na-pjeny naptm 9 a 33 VDC a maj elektrick krytIP67. M tak teplotu oleje a pepotvaj name-n hodnoty na referenn teplotu 40C pro zajitn

porovnatelnosti daj pi sledovn trend. Dvanc-tikolkov konektor se zvitem M12x1,5 umoujenejen napjen mic a pamov jednotky snmae,ale tak vstup dat (RS 232 + 2 analogov signly 4

Namen data mohou bt tak bezdrtov pene-na pes GSM-brnu na velk vzdlenosti do dicchcenter. To je vhodn zvlt u tko pstupnchzazen v ternu (nap. vodn a vtrn elektrrny)nebo u mobilnch zazen.Modul pro penos dat LubMon Connect umouje

pipojen a 10 sad snma, umstnch na rznchzazench. Kad sada me obsahovat monitorstic OPCom II, snmae LubCos H

2Oplus II / LubCos

Level a LubCos Visplus, a 6 snma s analogovm

LubMon Visu

LubMon Connect


29/84

29


vstupem (nap. snma tlaku). Modul zajiujeautomatick penos dat do ethernetov st nebopomoc GSM modemu bezdrtov na Internet.

Pokud se rozhodnete pro vyuit snma ve Va-em zazen, nemuste se stt nutn odbornkypro senzoriku a sdlovac techniku. Nai odbornciVm rdi pomohou s vbrem a instalac snma-, stejn jako se zajitnm penosu dat, zpro-voznnm systmu a zakolenm. erpaj nejenz teoretickch znalost, ale zejmna ze zkuenosts praktickmi aplikacemi u zkaznk. Zvate v-hody, kter Vm senzorika nabz, a monitorujtestav Vaeho zazen z pohodl obvacho poko-

je. Na pekroen nastavench limitnch hodnot

Sada snma pipojench na sbrnicia k modulu LubMon Connect.

parametr Vs pak upozorn mobiln telefon te-ba i v divadle.

Text: ARGO-HYTOS s. r. o.


30/84


31/84


32/84


33/84


34/84


35/84


36/84


37/84


38/84


39/84


40/84


41/84


42/84


43/84


44/84


45/84


46/84


47/84


48/84


49/84


50/84


51/84


52/84


53/84


54/84


55/84


56/84

56


Hrbka PVD povlakov je od nie-

koko nanometrov, najastejiedo 2 4m. Na zistenie mechanic-kch vlastnost, ako je tvrdos jetreba poui tak metdy a postu-py, pri ktorch by nameran hod-noty tvrdosti neboli ovplyvnenvlastnosami substrtu. Na dru-hej strane, depozciou povlakuna povrch materilu, sa vytvrapovlakovan systm, a preto prihodnoten jeho charakteristk jedleit poui metdy, ktor zo-haduj adhzne sprvanie sapovlaku, ale tie kohzne vlast-nosti povlakovanho substrtu.

Metodika experimentov a spra-

covanie vsledkovV rmci experimentlneho progra-mu bola pouit ako substrt oceBhler S 600 Isorapid (C 0,88 %,

Mn 0,35 %, Si 0,22 %, P 0,021 %,S 0,011 %, Cr 4,12 %, Mo 4,978 %,V 1,77 %, W 6,50 %). Jej truktra

bola tvoren martenzitom a karbidmi. Povrch

ocele bol pred povlakovanm leten a odmas-ten.Povlaky TiAlN/CrN a CrN boli na povrch substrtudeponovan pomocou zariadenia ARC PL 1000 sotyrmi katdami a nanokompozit (TiAl)N/a-Si

3N

4

(alej nACo) v zariaden LARC 80 s dvoma kat-dami. Technologick parametre procesu s uve-den v tab. 1.truktrna stavba tudovanch povlakov boladokumentovan na rastrovacom elektrnovommikroskope JSM 7000F fy JEOL. Na obr. 1, 3a 5 s zbery kolmch lomovch plch povla-kovanch systmov. Na obr. 2, 4, a 6 s spektrich chemickho zloenia.

K zkladnm charakteristikm mechanickchvlastnost systmu tenk povlak substrt patrmikrotvrdos. Meranie mikrotvrdosti poda Vic-kersa sa uskutonilo pri zaaen 50 g v smerekolmom na povrch vzorky, priom priemernhodnota HV 0,05 bola stanoven z 10 meran.

Dleit je zaisti, aby indentor prenikol max.do hbky 1/10 hrbky povlaku, m meranie ne-bude ovplyvnen vlastnosami substrtu. Kee

PovlakTechnologick parametre

Substrt Teplota pri depozcii [C] Prd na elektrde [A] Naptie [V] Tlak [MPa]

TiAlN

S600

430AlTi/180 40

1,0Ti/210 160

CrN 450 Cr/130 120 2,0

nACo 450AlSi/82

75 1,4Ti/100

Tab. 1 Technologick parametre PVD procesu


57/84

57


ilo o rovnak substrt pri vetkch povlakoch,pri meran bolo pouit zaaenie, pri ktorom

Obr. 1 Stpovit truktrna stavba CrN povlaku, REM Obr. 2 Spektrum chemickho zloenia CrN povlaku, REM

Obr. 3 Stpovit truktrna stavba TiAlN/CrN povlaku, REM Obr. 4 Spektrum chemickho zloenia TiAlN/CrN povlaku, REM

Obr. 5 Kompaktn truktrna stavba nACo povlaku, REM Obr. 6 Spektrum chemickho zloenia nACo povlaku, REM

bol vtlaok zreten a bolo ho mon odmera.Priemern hodnoty mikrotvrdosti HV 0,05 pre


58/84

58


jednotliv povlaky a oceov substrt s uvede-n v tab. 2.Tab. 2 Hodnoty mikrotvrdosti

Povlak HV 0,05

TiAlN-CrN 2090

CrN 1462

nACo 2510

substrt 1280

Tvrdos vetkch typov povlakov bola vyia v po-rovnan so substrtom. Najvyie hodnoty mik-rotvrdosti boli nameran na nanokompozitnompovlaku. Nanokompozit (TiAl)N/a-Si

3N

4mal kom-

paktn, husto uloen truktrnu stavbu, ktor savyznauje vysokou tvrdosou.

a) b) c)Obr. 8 Povrch vzoriek po Kaloteste: a) TiAlN-CrN, b) CrN, c) nACo

Obr. 9 Vsledky merania akustickej emisie AE preanalyzovan povlakovan systmy

od 0 do 100 N bolo uren zaaenie, pri ktoromdolo k odtrhnutiu vrstv y, o zodpoved miereadhzie danho povlaku k substrtu. Na obr.9 je zvislos signlu akustickej emisie od p-sobiacej zaaujcej sily indentora na povrchvzorky pre analyzovan povlakovan systmy.Pre povlak CrN bola normlov sila F

n= 80 N,

pre TiAlN/CrN kritick zaaenie zodpovedalo

Na obr. 8 s dokumentovan povrchy vzoriek sostopou po Kaloteste. Povlak TiAlN/CrN mal hrb-ku 2,65m, z toho hrbka CrN predstavovala0,503m. Povlak CrN mal hrbku 1,75m, hrbkanACo (TiAl)N/a-Si

3N

4bola 1,8m. Hrbka vetkch

povlakov bola uren odtanm rozmerov med-zikruia (stopy po Kaloteste) a alej vpotompoda znmych vzahov.

Na hodnotenie adhznych sl v systme tenkpovlak substrt bola pouit vrypov sk-ka scratch test. Pri zvyovan zaaujcej sily

Obr. 10 Morfolgia vrypu po scratch teste pre povlaky: a) CrN, Fn= 80 N, TiAlN /CrN, Fn = 75 N, c) nACo, Fn = 45 N


59/84

59


59


sile Fn= 75 N, a pre nACo bola normlov sila

potrebn na odtrhnutie povlaku Fn= 45 N.

Morfolgia vrypu pre uveden typy povlakovje zobrazen na obr. 10. Pri celkovom rozsahupsobiacej normlovej zaaujcej sily 100 N

(zodpoved celej rke obrzkov), bolo monuri miesto poruenia zodpovedajce normlo-vej sile F

npre tudovan povlakovan systmy.

Tieto hodnoty predstavuj mieru adhzie presledovan typy povlakov.

ZverCieom experimentlnych prc bola analza PVDpovlakov TiAlN/CrN, CrN a (TiAl)N/a-Si

3N

4. Bola

zisten ich hrbka, tudovan truktrna stav-ba povlakov aj medzifzovch rozhran povlak

substrt a bolo uren ich chemick zloenie.Z mechanickch charakteristk bola kvantiko-van mikrotvrdos a adhzia systmu povlak oce. Prezentovan vsledky s sasou rozsiah-lejieho vskumu vplyvu zloenia a technolgieprpravy PVD povlakov na ich vlastnosti. Cieom

je optimalizciou chemickho zloenia a tech-nolgie deponovania zska optimlne itkovvlastnosti materilov s PVD povlakmi.Prspevok je sasou rieenia projektu VEGA2/0061/14 a APVV . 0677-11.

Text: Doc. Ing. Mria Hagarov, PhD.Ing. Dagmar Jakubczyov, CSc.

The article presents assessment of struc-ture and properties of tool steel on whichwere deposited thin coatings. These coat-

ings on the Ti-base were deposited on thesteel S 600 fy Bhler by ARC and LARCcoating technology. For determinationof coating properties was used hardnessmeasurement and Calotest method forestimate of thickness. Structure of coatedsamples was observed by electron micros-copy. As regards the abrasion resistantof coated materials was used Rockwelltest for determine adhesive cohesivebehaviour coatings. The results of Rock-well test were documented by graphic

record of acoustic emission. Wear trackof coated samples, after test, was evalu-ated by microscopy.

english abstract

V souasn dob je na veletrhy pihlenaada vznamnch firem.

Na ppravch a organizaci veletrh, vetnodbornho doprovodnho programu, se po-dl vznamn odborn garanti, nap. Asocia-ce designr UVU R, Asociace inovanhopodnikn R, Cech brusi a vrobc n-stroj, esk metrologick spolenost, es-k logistick asociace, esk spolenost pronedestruktivn testovn, esk spolenoststrojrensk technologie, esk svaz vdec-kotechnickch spolenost, Inenrsk aka-demie R, Inenrsk akademie R, Sdruen

podnikatel a ivnostnk R a ada dalch.Cel tm spolenosti ABF, a.s. je pipravenpotencilnm vystavovatelm nabdnout pro-aktivn pstup, odborn konzultace v rmcivstavby expozic a umstn stnku. Samo-zejmost je zprostedkovn vystavovate-lm libovoln potu vstupenek zcela zdarma.m dve se zjemci pihls, tm vce metm ABF pomoci propagovat danou spole-nost a produkty, v rmci svho prostoru i-rok mediln kampan!Bli informace najdou zjemci na strnkchveletrh:www.forindustry.cz, www.forlogistic.cz

V termnu 15. 17. dubna 2014 pivt v-

stavit PVA EXPO PRAHA Letany nvtv-

nky 13. ronku mezinrodnho veletrhu

strojrenskch technologi FOR INDUSTRY

a soubn 4. ronku mezinrodnho ve-

letrhu dopravy, logistiky, skladovn a ma-

nipulace FOR LOGISTIC.


60/84

60


Oitn od ntru i pokoven zahr-nuje zejmna mechanick operace,kter s sebou vedle nklad na kva-likovanou pracovn slu nesou i ri-ziko, e se nln vrobek pokod.Volbou vhodnho maskovacho ma-terilu pro zakryt mst, kde je bar-va, pokoven nebo lak nedouc,lze doshnout zven produktivitypi souasn spoe nklad. Mas-kovn me bt pouito v suchchi mokrch procesech. Pklad such-ho procesu, kde me bt maskov-n pouito, je kabinov tryskn, kdejsou denovny oblasti, kter budouvystaveny tryskacm mdim.

Metody maskovnMaskovac metody spadaj do trva-lch a doasnch kategori. Mezi do-asn masky pat vosky, psky, barvya jin metody, jde tedy o maskant,

kter se pouije jen jednou, odstran

se a zlikviduje nebo se recykluje. Trval masky jsou

navreny tak, aby byly v souladu s konkrtnm tva-rem, a jsou vyrobeny z materil, kter odolvajpsoben chemikli do t mry, e je mon je po-ut vcekrt bez jejich degradace.Vroba tchto trvalch maskovacch ppravk jedrah a obvykle mus bt odvodnno nap. vel-kou vrobn sri nebo jinou vhodou, jako je vy- kvalita povrchu. Trval masky vytvej nzkouhladinu odpadu v ase, zatmco doasn masky,zejmna psky, generuj velk mnostv nepoteb-nho materilu, kter obvykle vyaduje likvidacijako nebezpen odpad.dn metoda maskovn nen vhodn pro vech-ny technologick operace. Kad z nich m sv v-hody a nevhody.

Maskovac lakyPrakticky vechny laky mohou bt suen vzdu-chem. Nicmn poadovan doba suen se budeliit v zvislosti na takovch faktorech, jako jetlouka povlaku, teplota a vlhkost. Vzhledem

k tomu, e vechny laky obsahuj tkav ltky,kter se mus odpait ped ponoenm do hor-kho roztoku, tak se suen doporuuje. Suenme bt provedeno v surn s nucenm ob-hem vzduchu, varnou deskou, nebo dokonce pec.Nedodren plnho vyschnut lmu me mtza nsledek puche a body (pin). Na obrzku. 1 je ukzka jednoho z pouvanch maskova-cch lak, dal pouit maskovacho laku je vidtna obrzku . 4.

VoskyPokud je to mon, vosk je nejekonomitj a nej-efektivnj zpsob maskovn, protoe vosk mebt recyklovn sejmut a znovu pouit. Za elemObr. . 1 Ukzka sten sthnutho maskovacho laku


61/84

61


dosaen optimln adheze s voskem by mla btprvn vrstva velmi tenk. Toho me bt dosaenonapklad pedehvnm sti v peci, aplikac odm-aovadla par nebo ponechnm v lzni, dokudnedoshne teploty vosku. Vsledn prvn vrstva

Obr. . 4 - Ukzka dlu, kde je kombinovna technologie

maskovn voskem a krycm lakem (prosvtajc zelen barva)

Maskovac pskyMaskovac psky se pouvaj pi pokoven, aby sezabrnilo pokoven v urit sti vrobku. Psky sedl do dvou kategori, kovovch a nekovovch vizobrzek . 5. Kovov psky jako vodie elektrick-ho proudu se pouvaj v aplikacch a mstech, kdemaskant potebuje njak proud od oblasti, kter

m bt pokryt. Nekovov psky psob naopakjako izoltory.Funkc potebnou u vech psek je vysok rovepevnosti v tahu (odolnost proti roztren), chemick

je velmi tenk, ale bude dobe pilnut. Pokud jeprvn vrstva pli siln, je vosk porzn a hroz,e nebude plnit svj el. Na zkladn vrstvu sepak nanej dal vrstvy, podle velikosti pokovo-vanho dlu obvykle tikrt a ptkrt. Nanennslednch vrstev je u rychl, ale mus bt rov-nomrn, aby se ji nanesen vrstvy neodtrhlyanebo aby se nevytvoily na dlu bublinky. Pedplnm vytvrdnutm vosku je nutn odstranitvosk z ploch, kter se budou pokovovat i jinakpovrchov opracovvat, a to strenm maskova-c psky nebo sekrbnutm vosku, a nakonec sedl s voskem se nech vychladnout. Vychladnutvosku je snadno rozpoznateln podle jeho barev-n zmny pi prbhu chladnut viz obrzek . 2.Dal mon aplikace je uvedena na obrzku . 3.

Po pokoven se vosk odstran ponoenm do hork

vodn lzn, nejlpe s pepadem, aby bylo monvosk po vysuen znovu vyut. Tm se tm ve-chen vosk z pokovovanho dlu odstran. Po sta-en vosku je poteba jet povrch dlu doistit,protoe na dlu zstv velmi tenk vrstvika vos-ku, kter by mohla ovlivovat dal opracovnvrobku. K odstrann je vtinou poteba poutorganick rozpoutdlo.Voskov lzn jsou obvykle vytpny elektrickmipmotopy, je ohvaj olej v plti ndr. Zdrojtepla by se nikdy neml pmo dotkat ndre ob-

sahujc vosk, protoe nadmrn teploty mohourozloit vosk, co vede k jeho patn pilnavosti.patn pilnavost me tak vyplvat z pouitvosku, kter byl kontaminovn velkm mnostvm

Obr. . 2 Detail vosku na barevn rozdl bhem chladnut

kyseliny chromov z opakovanho pouit voskuna maskovn.Vechny tyto zkuenosti jsou s komernm produk-tem, ovem existuj i galvanovny, kde si pipravujvosk sami.

Obr. . 3 Aplikace vosku pomoc ttce


62/84

62


odolnost jak psky, tak lepidla, provozn teplotaa typ lepidla (a jeho dlouhodob kompatibilitas roztoky, pro kter maj bt pouity). Psky existujv rznch tloukch. Silnj verze maj tendencibt pouity ve vce abrazivnch podmnkch, za-

tmco ten verze jsou vyuvny v aplikacch, kdeje vyadovna maximln exibilita. Silnj ps-ky je t upravit do konkrtnch tvar, zatmcou tench psek je to jednodu, ale jsou mnodoln proti odru.

a odoln vi povtrnostnm vlivm (odoln protidegradaci UV zenm).Zpevovan hlinkov psky jsou navc vysocepizpsobiv a prun, eho se vyuv pro spi-rlov balen kabel, hadic a popruh na ochranu

proti teplu a ohni. Obalen hadice zstanou pru-n, ani by se pska pokodila nebo roztrhla. Majvelkou pevnost a tm pdem malou opotebova-telnost, vysokou strukturln pevnost a odolnostproti proraen.

Obr. . 5 Nejbnj typy psek pouvanch pi maskovn

Kovov pskyPouit kovov psky nastv zejmna v ppadechvyadujcch tepelnou vodivost, ochranu protiteplu a ohni, odolnost proti chemiklim, povtr-nostnm vlivm a teplu. Metalizovan psky mo-hou bt pouity k odveden proudu od povrchus vysokou proudovou hustotou, jako jsou hranya ostr geometrick tvary. Vzhledem k vodivostikovovch psek je tak mon lpe urit hranici,snen / odstrann vroby strom nebo uz-lk z ostrch hran dl. Je mon pout i ko-vov psky, kter nemaj lepidlo, pak se vyuvpekryt plastovou pskou. Druh a nkdy i tetvrstva plastov psky se bn aplikuje na kovo-v flie psky, aby se udrela sprvn na mst

a vytvoila lep utsnn.Hlinkov pskyHlink je levnj a m lep prunost. Lepidlo prohlinkov psky je obvykle na bzi akrylov slou-eniny, ale mohou bt pouity tak psky bezlepidla. Psky jsou odoln vi vlhkosti a chemi-klim, protoe pomhaj utsnit a ochrnit mno-h citliv spoje a povrchy. Tepeln vodivosti sevyuv k tomu, e maximalizuje efekt ohvnnebo ochlazovn zvtenm penosu po vtploe. Dle odrej teplo a svtlo, tm pomhaj

ochrnit plastick komponenty od tepeln defor-mace. Pomhaj zlepit viditelnost zvtovnmodrazu zdroj tepla. Tak jsou ohnivzdorn (po-mhaj ochrnit sousti proti pokozen ohnm)

Obr. . 6 Ukzka maskovn pskou

Obr. . 7 Detail dlu, kter bude jet zavoskovn, kritick

msto je preventivn jet zamaskovno olovnou pskou

Olovn pskyJsou elektricky vodiv a dky tomu rozloen prou-

du pi pokovovan eliminuje tvorbu nnos na hra-nch. Tak jsou kyselinovzdorn, co je pedurujepro irok monosti vyuit pi leptn, frzov-n a galvanickm pokovovn. Jsou velmi tvrn


63/84

63


a vysoce pizpsobiv, lze je snadno zpracov-vat hladicmi nstroji. Pro jejich nepropustnostpro rentgenov zen se vyuvaj pro chrnnkomponent ped rentgenovm zenm, nebo

jako vynikajc znakova a loktor pro kontrolu

rentgenovho zen.Sklenn pskyPsky se skelnou tkaninou jsou oblben pro pou-it v ppadech vyadujcch pevnost v tahu, odol-nost proti extrmnm teplotm a ohnivzdornost.

Polyesterov pskyJde o jednostrann psky uplatujc se v aplikacch vy-adujcch malou tlouku psky, kde me mt tlou-ka psky kritickou dleitost, pevnost v tahu, dlouhouivotnost a odolnost proti extrmnm teplotm.

Maskovn pomoc polymerHork taveniny polymer psob podobnm zp-sobem jako vosky. Jsou to pevn smsi z buty-rtu. Mohou bt inn pouity, upraveny a znovupouity. Neposkytuj ovem optimln adhezi, jsoupomrn drah, a maj zpach, kter je asto pova-ovn za nedouc. Pouit hork taveniny na bzibutyrtu v roztocch s obsahem smedla me mtza nsledek organick zneitn nkterch pokovo-vacch proces. Pro plnou ochranu mohou bt po-adovny etn vrstvy. Vytvrzovn tchto povlakme bt dosaeno suenm na vzduchu po dobut hodin nebo vce. Maskant me bt tak suenv surn pi teplot 70C po dobu 30 minut.Doporuen tlouka lmu se li v zvislosti na tvarua lenitosti vrobku a vlastnm postupu pokoven.

Tyto ppravky obvykle obsahuj jedno nebo vcerozpoutdel. Nkter z nich pedstavuj nebez-pe poru / vbuchu. Mezi typick rozpoutdlapat toluen, xylen, technick benzn, perchlore-thylen a dal.Trval masky

Trval masky jsou obvykle vyrbny z chemickya tepeln odolnch plast, nap. z polyetylenu,polypropylenu, dle z gumy, PVC nebo kov. Zt-ky a hadice mohou bt pouity pro kryt otvora vstupk. Tato metoda maskovn je velmi in-n a relativn i levn v ppad tvarov stlch p-pravk pro pokoven a dky opakovanmu vyui-t i nejekologitj. Pokud je ovem pokovovnoirok spektrum tvarov rozdlnch ppravk, jejvhody se ztrcej.

ZvrMaskovn sloek a ploch je nezbytnou soustkadho procesu povrchovch prav. A se jedno brouen, otryskn, kulikovn, eloxovn, chemic-k frzovn, plazmov stkn, nebo pokovovn,masky vdy psob jako bariry pro ppravu povr-chu. m sloitj a komplikovanj komponenty,tm dle trv aplikovat a odstranit maskovn, jako

jsou psky, vosky a laky na bzi rozpoutdel. V-br vhodnho maskovacho ppravku tedy velmi

zle na typu pokovovanch ppravk, pokovova-cch technologi atd. Nelze tedy zeveobecnit, ktermaskovac ppravek je nejlep.

Text: A. Faltnkov, M. Hruka

Obr. . 8 Zvsov technika, nkter zvsy jsou upravenpro konkrtn dly, take je lze povaovat za trval masky

Obr. . 9 Ukzka monch komern dostupnch

maskovacch pomcek

Tyto psky maj nzkou rove exibility (8 %prodlouen), take se nedaj snadno aplikovatna sloit geometrick povrchy.Plastov pskyPlastov psky se pouvaj v mnoha polymer-

nch typech, tloukch a kch. Psky mo-hou bt vyrobeny bez lepidla nebo samole-pic s nkterm z ady lepidel, kter mus mtchemick sloen v souladu s pedpokldanmpouitm psky.Vinylov a polyethylenov pskyJsou dan pro aplikace psek v ppadech vy-adujcch tvrnost pro irokou adu pouitjako je rovn zakrvn ntr, ochrana povrchua oznaovn, barevn kdovn. Jsou k dispoziciv rznch barvch, ideln pro kdovn, oznao-

van a pro dekorativn poadavky, odolnost protiodru a odolnost proti chemiklim, ist odstra-nn je poadavek, aby po odstrann na povrchunezstaly dn zbytky lepidla.


64/84


65/84


66/84


67/84

67


Tlouka povlaku nanesenhona podklad je vzdlenost mezipovrchem povlaku a povrchempodkladu. Metoda men tlou-

ky danho povlaku je uvedena jenu nkterch specifikac povlak- v odpovdajcch technickchnormch. Pokud tato specifikacenen pedmtem jinch pedpis,lze vyut doporuen technickchnorem. Metody men tloukypovlak jsou dan typem podkla-dovho materilu, typem povlakua jeho pedpokldanou tlou-kou (resp. poadovanou pesnos-t a rozsahem micch pstroj).Stanoven tlouka vrstv y povla-ku zvis do jist mry na poui-tm zpsobu men. Nktermimetodami lze zjistit znan roz-dly tlouky na extrmn malchplochch, jinmi metodami ty tomstn rozdly tlouky nelze zjis-tit. V praxi se obvykle m povla-ky na definovan ploe nebo se

uvd poet men na defino-van ploe.

Normy zavdj zkladn pojmy: povlak - souvisl vrstva anor-

ganickho (kovovho, konverz-nho, oxidickho) a/nebo orga-nickho materilu vytvoenjednm nebo opakovanm na-nesenm na podklad rznmitechnologiemi (rovm po-

norem, rovm stknm, po-norem, postikem, ttcem, sespolupsobenm elektrickhoproudu, apod.),

men plocha plocha, na kter se provedejedno men (zorn pole mikroskopu, plochapod sondou, plocha, ze kter se odstran po-vlak, atd.),

oblast men plocha, na kter se provedepoadovan poet men,

mstn tlouka hodnota tlouk y zjitnv dan oblasti men jako prmrn hodno-ta jednotlivch men v oblasti men,

prmrn tlouka hodnota zjitn ana-lytickmi metodami nebo prmrn hodno-ta mstnch tlouek rovnomrn rozloenchna povrchu.

K men tlouky povlaku lze pout adu rz-nch metod a pstroj.

Pehled metod men tlouky povlak

Men tlouek organickch povlakOrganick povlaky jsou pedevm ntrovsystmy a dal typy povlak (plasty, prko-v ntrov hmoty, apod.), kter jsou nan-eny na adu podkladovch kov u rznchtyp vrobk. Tlouky ntr se pohybujod cca 20 m (nap. kontinuln lakovan ko-

vov psy), 100 250 m ntry bnch kon-strukc a vce ne 2 000 m (nap. specilnntry nanen na horka na vysoce mecha-nicky i korozn namhan stavebn prvky - je-zov klapky, konstrukce uloen v zemi, atd.).Pro men tlouek organickch povlak sepouv ada metod, kter jsou zavedenyv SN EN ISO 2808 Ntrov hmoty - Stano-ven tlouky ntru (tabulka 1). Detailn po-pisy metod jsou uvedeny v ad norem promen kovovch a anorganickch povlak -

viz tabulky 1 a 2. Pokud nen pro danou me-todu zavedena samostatn technick nor ma,je me toda detailn po psna v norm SN ENISO 2808.


68/84

68


Men tlouek kovovch a jinch anorganic-

kch povlakKovov a anorganick povlaky pedstavuj adupovlak, kter se nanej rznmi technologiemia podle toho se li dosahovan tlouky povlak: rov st kn - t louky povlak

od 100 do 250 m rov nanen ponorem - tlouky

od 80 do 150 m rov kontinuln nanen ponorem - tlou-

ky od 10 do 30 m e l e k t r o l y t i c k p r o c e s y - t l o u k y

od 5 do 20 m konverzn povlaky - tlouky od 5 do 10 m.

Metody men tlouky povlaku jsou norma-lizovan v SN EN ISO3882Kovov a jin anor-ganick povlaky Pehled metod men tlouky tabulka 2.

Zkladn poadavky na men tlouek tchtopovlak jsou denovny normami SN EN 1403Ochrana kov proti korozi - Elektrolyticky vylou-

en povlaky - Metoda specifikace veobecnch

poadavka SN EN ISO 2064 Kovov a jin an-organick povlaky Definice a dohody tkajc semen tlouky. Specikovan tlouky povlak

jsou minimln mstn tlouky zmen v libo-volnm mst funknho povrchu.

Tabulka 1 - Postupy stanoven tlouky vrstvy ntr (SN EN ISO 2808)

Metoda Podklad Oblast pouit b Norma

Stanoven tlouky mokrho lmu

Mechanick Mc heben X nd/d c c l/p/f ASTM D 4414

Mc koleko Xa nd/d c c l/p/f ASTM D 1212

chylkomr Xa nd/d c c l/p/f

Gravimetrick Xa nd nc l

Fototermick Xa nd nc l/p EN 15042-2

Stanoven tlouky suchho lmu

Mechanick Rozdl tlouky Xa nd/d c c l ASTM D 1005

DIN 50933

Men prniku Xa D c l

Prolometrick X D nc l ISO 4518

Gravimetrick X D c l/p/f

Optick Pn ez X D c l ISO 1463

Klnov ez X D c l/p/f DIN 50986

Magnetick Magnetick

odtrhov

Fe nd c l/p/f ISO 2178

Magnetick

indukn

Fe nd c l/p/f ISO 2178

Viv proudy NFe nd c l/p/f ISO 2360

Zptn beta zen X nd nc l/p ISO 3543

Fototermick X nd nc l/p EN 15042-2

Ultrazvukov X nd c l/p/f

Stanoven tlouky nezesovanch povlak prkov hmoty

Gravimetrick X nd nc l

Magnetick Magnetick

indukn

Fe nd/d c c l/p ISO 2178

Viv proudy NFe nd/d c c l/p ISO 2360

Fototermick X nd/d c nc l/p EN 15042-2a X/Fe/NFe = kad/feromagnetick/neferomagnetick podkladbd = destruktivn, nd = nedestruktivn, c = kontaktn, nc = bezkontaktn, l/p/f = pouiteln v laboratornch/provoznch/polnch podmnkch, c Zvis na postupu


69/84

69


ZvrPednostn jsou v praxi pouvny nedestruktivnmetody, ale jako arbitrn metody stanoven tlou-ky jsou technickmi normami pro jednotliv typypovrchovch prav obecn doporuovny mikro-skopick metody.Pro volbu vhodn metody men tlouky je nutnznt i obecn zkonitosti o tvorb povlak u adypovlak je tlouka ovlivnna tvarem soustkynebo dlu a tak technologi povrchov pravy obrzek 2. Pro volbu msta men je nutn vybratvhodn plochy.

Men tlouek vcevrstvch systmPi men vcevrstvch ntrovch povlak lze nede-struktivn metodou stanovit pouze celkovou tloukucelho systmu. Tlouky jednotlivch vrstev ntrlze stanovit destruktivn metodou mikroskopickyna pnm ezu povlakem.Povlak rovho zinku je neferomagnetick a orga-nick povlak je nevodiv. Magneticko-indukn me-todou je mon zmit celkovou tlouku obou vrs-tev. Vzhledem k elektrick vodivosti zinkov vrstvyje mon metodou vivch proud zmit tloukuorganickho povlaku. Speciln sondy, tvz. duln,umouj jednotliv men tlouek obou vrstevv tom samm mst povrchu (obrzek 1).

Nedestruktivn metody Destruktivn metody

Mikroskop s dlenm svazkemsvtelnch paprsk a SN ISO 2128

Mikroskopick metodaSN ISO 1463

Magnetick metoda SN ISO 2178SN ISO 2361

Prolometrick metodaSN ISO 4518

Metoda vivch proud SN EN ISO 2360Rastrovac elektronov mikroskop

SN EN ISO 9220

Rentgenospektrometrick metodySN EN ISO 3497

Rozpoutc metody gravimetrick rozpoutc, vkov metoda a gravimetrick analytick metoda

SN EN ISO 10111 SN EN ISO 3892 SN ISO 2106Coulometrick metoda

SN EN ISO 2177

Metoda zptnho rozptylu zen betaSN EN ISO 3543

Odporov metoda SN EN 14571

a v uritch ppadech me bt destruktivn, b v uritch ppadech me bt nedestruktivn

Tabulka 2 Metody men tlouky kovovch a jinch anorganickch povlak (SN EN ISO 3882)

Nov vyvjen typy povlak jsou rychle zavdnydo technick praxe, ale v mnoha ppadech nejsoupro tyto typy povlak vypracovny odpovdajc

jednoduch metody men tlouek.Principy metod stanoven a/nebo men tloukypovlaku budou uvedeny v dalm dle.

Text: Kateina Kreislov, Markta Parkov

-

magneticko indukn metoda

metoda vivch proud

Obrzek 1 Vyuit jednotlivch metod pro men tloukyjednotlivch vrstev duplexnch systm

Tlouku jednotlivch vrstev vcevrstvch elektroly-ticky vylouench kovovch povlak lze mit cou-lometrickou metodou.Souasn pstroje kombinuj rzn metody v jed-nom micm systmu. Pouitm pslun modu-

lov karty (magnetick, magnetick indukce, vivproudy, modikovan viv proudy, elektrick od-por, zptn rozptyl beta zen) se vytvo systmna poadovan mc lohy.

Obrzek 2 Rozloen tlouk povlak pro vybran

technologie povrchovch prav


70/84

70


KorozeKoroze je proces, pi k term jenejastji povrch kovovch, ne-

kovovch, ale i anorganickchmateril samovoln a postup-n naruovn vlivem chemic-kch nebo elektrochemickchreakc s okolnm prostedm.Tento je v ne lze zcela zas tavita nen jednoduch ho alespoco nejvce oddlit i zpoma-lit. Probhat me v rznchprostedch, jako plynech, ka-palinch, zeminch a rznchchemickch ltkch, kter jsous materilem v pmm styku.Negativn dsledek se meprojevit mnohdy rozdln. Zm-nou vzhledu ponaje pes zhor-en pvodnch vlastnost ado t nejhor podoby, kdy do-chz k plnmu zneho dnocena rozpadu celistvosti samotn-ho materilu. Rychlost psobe-

n tchto jev m pmou zvis-lost na mnoha faktorech. Nlek nim klimatick podmnky oko-l, relativn vlhkost prosted,srky, tlak a proudn vzduchu,plynn zneitn, vzdun sali-nita, celkov teplota, neistotyv podob prachu, biologit i-nitel, apod.Riziko koroze je u ady vrobkvy pevn ve fzi pepravy,

skladovn a manipulace, tedyv obdob ne se soust dosta-ne k samotnmu spotebitelia na msto pouvn vrobk.

Zpsoby uloen vrobk pi skladovn a pe-prav se denuj: zpsob 1- voln uloen na nekrytch mstech,

tj. voln sklady, oteven dopravn prostedky(nekryt ploiny voz a paluby lod);

zpsob 2 - uloen pod psteky, kryt, alejinak neuzaven prostory (lon plochy krytplachtou);

zpsob 3- uloen v uzavench prostorechbez pravy prosted (nevytpn sklady, kon-tejnery, skov nkladn automobily, nkla-dov prostory lod, apod.);

zpsob 4 - uloen v uzavench, klimatizo-vanch prostorech, tj. sklady s regulovanmkryptoklimatem, kontejnery s vypaovacmiinhibitory koroze.

KonzervaceZtrty zpsoben koroz jsou vdy znanou eko-nomickou zt. Protikorozn ochrana je protovelmi dleit a je zapoteb j vnovat zvenoupozornost. Vasn zlepen ochrany proti korozije pspvkem, kter me snit nsledky koroz-nch ztrt na minimum. Za tmto elem se clen

Obr. 1 Korozn mapa R korozn bytky pro uhlkovou ocelpo prvnm roce expozice


71/84

71


Tabulka 1 Typick atmosfrick prosted k odhadu stupn agresivity (EN ISO 9223) vystavena, ekologick podmn-ky pi aplikaci i po n, cena, zp-sob dekonzervace atd.Ochrannmi protikoroznmiprostedky se rozum soubor

opaten pro zabezpeen do-asn protikorozn ochranymaterilu.Rozshlou skupinu povlako-vch konzervanch doas-nch protikoroznch prosted-k tvo produkty na ropnbzi. Na trhu jsou zastoupe-ny konzervan prostedky jakpro krtkodobou meziopera-n ochranu, tak i stedndo-

bou a dlouhodobou konzer-vaci, kter se velmi snadnoa rychle nanej na povrchsoust.

Kritrium poadovan dobyochrany: mezioperan (do 1 msce); krtkodob

(do 6 msc); stedndob

(max. do 2 let); dlouhodob

(a 10 let).

Obr. 2 Test vytsnn vody (Dewatering uid)

provd innost nazvan konzervace. Ta me mt celouadu nejrznjch podob. Trval protikorozn ochranase realizuje nap. ve form povlak kov nebo pomocorganickch ntr. Doasn protikorozn ochrana sedl podle zpsobu aplikace na ppravky k pmmu

nanen, kter tvo na povrchu barirovou ochran-nou vrstviku (povlak) a ppravky obalov. V praxi seasto e kombinace ochrann vrstvy a obalu.Dleitm lnkem ve fzi ppravy protikoroznchopaten je korozn przkum, kter stanov korozivitudanho prosted s nvrhem protikoroznch opaten.Pro posouzen rizik a odhad koroznch bytk mate-ril slou speciln korozn mapy klimatickch p-sem a oblast (viz obr. 1) a stupn korozn agresivity(viz tabulka 1).Volba optimln ochrany je asto komplikovan. Uruje j

sloen a citlivost materilu, charakter povrchu (drsnost,istota), technologick monostmi aplikace (ponor, po-stik, nanen ttcem). Dle i tvarov sloitost vrobkua hmotnost, funknost, prosted jakmu bude soust

Koroznagresivita

Typick prosted pklady

Vnitn Venkovn

C1Velminzk

Vytpn prostorys nzkou relativn vlhkost

a nevznamnm zneistnm koly, kancele, apod.

Such nebo chladn klimatickpsmo, atmosfrick prosted

s velmi malm zneitnma dobou ovlhen pout,Arktida/Antarktida

C2 Nzk

Nevytpn prostorys mnc se teplotoua relativn vlhkost, s malmzneistnm sklady,sportovn haly, apod.

Mrn klim. psmo, atm. prosteds malm zneistnm venkovskoblastiSuch nebo chladn klim. psmo,atm. prosted s krtkou dobouovlhen

C3 Stedn

Prostory se stedn etnostkondenzace a stednmzneistnm potravinskzvody, prdelny, mlkrny,apod.

Mrn klim. psmo, atm. prostedse stednm zneistnm mstskoblastiSubtropy a tropy, atmosfrickprosted s malm zneistnm

C4 Vysok

Prostory s velkou etnostkondenzace a velkmzneistnm prmyslovzvody, plaveck bazny,apod.

Mrn klim. psmo, atm. prosteds velkm zneistnm SO2nebovlivem chlorid zneistnmstsk oblasti, pobren oblasti(bez postiku vodou)Subtropy a tropy, atmosfrickprosted se stednm zneistnm

C5 Velmivysok

Prostory s velmi velkouetnost kondenzacea/nebo velkm zneitnm doly, nevtran pstekyv subtropech a tropech

Mrn a subtropick klim. psmo,atm. prosted s velmi vysokmzneistnm SO2a/nebo vlivemchlorid prm. oblasti, pobenoblasti

CX Extremn

Prostory s tm neustlou

kondenzac nebo extrmnvlhkost a/nebo velkmzneistnm nevtranpsteky ve vlhkch tropechs proniknm venkovnhozneitn v. chlorid

Subtropick a tropick klim.

psmo, atm. prosted s velmivysokm zneitnm SO2a/nebosilnm vlivem chlorid extrmnprm. oblasti, poben oblasti,psoben soln mlhy


72/84

72


Tabulka 2 Klasikace prostedk doasn protikorozn ochrany (ISO 6743-8)

Oznaen Obecn Pouit Podmnkyprosted

Typ a vlastnosti povlaku SymbolISO-L

Pklady pouit Poznmky

R Doasnproti-

koroznochrana

Zkladnpouit:

Ochranakovbez po-vrchovpravy

Mrnpodmnky

Kapalina vytsujc vodu a vy-tvejc tenk ochrann lm

RA Mezioperan ochranastrojrenskch

a zkladnch soustek

Odstrann vhodnmrozputdlem nebo

vodoueditelnmdetergentem(odstrann nennutn)

Kapalina vytsujc vodu a vy-tvejc tenk ochrann lm

RB prostedky s vodouvytsujcmi vlastnostmi

RB

RBB

Konzervan prostedky

RC prostedky s vodouvytsujcmi vlastnostmi

RC

RCC

Nronpodmnky

Konzervan prostedky

RD prostedky s vodou

vytsujcmi vlastnostmi

RD

RDD

Ocelov plechy, deskykovov soustkyOcelov trubky, tye

a drty

Odstrann vhodnmrozputdlem nebovodoueditelnm

detergentemProstedky na bzirozpoutdel vytvejcolejov a vazelnov lm

RE prostedky s vodouvytsujcmi vlastnostmi

RE

REE

Odlitky,rouby, matice, vrutyHlinkov plechy

Prostedky na bzirozpoutdel vytvejcvoskov a such lm

RF prostedky s vodouvytsujcmi vlastnostmi

RF

RFF

Mechanick soustkyHlinkov plechy

Prostedky na bzirozpoutdel vytvejcbitumenov lm

RG Strojrensk dlyep npravy

Odstrann vhodnmrozputdlema mechanickmpsobenm

Vodou editeln prostedkyvytvejc voskova vazelnov lm

RH Potrub, drtya mechanick sousti

Odstrann vhodnmrozputdlem nebovodoueditelnmdetergentem

Prostedky na bzi vodoueditelnch nebo rozpoutdlovch roztokvytvejc mechanickysnmateln povlaky

RP Hlinkov plechyPlechykorozivzdorn oceli

Mechanicky sejmutnebo vhodnmrozputdlema vodoueditelnmdetergentem

Polymern povlaky nanenz taveniny

RT Strojrensk a zkladnsoustkyMal pesn nstroje

Mechanick sejmut

Mkk viskzn vazelny nan-en za studena nebo za tepla

RK LoiskaStrojn sousti

Odstrann rozput-dlem nebo setenm

Zkladnpouit:Ochra-na kovs povlaky

Vechnypodmnky

Konzervan prostedky RL Kontinulnlakovan psyZinkovan plechySmontovan soust-ky: motory, zbran

Mechanicksejmut nebovhodnmrozputdlema vodoueditelnmdetergentemProstedky na bzi vodou

editelnch neborozpoutdlovch roztokvytvejc voskova such lm

RM Povrchy s povlakyntrovch hmotKaroserie automobilKontinuln lakovanpsy a plechy


73/84

73


Technick smrnice na povlakov prostedkydoasn protikorozn ochrany je soust dopo-ruen norem ISO dle technick normy SN ENISO 6743 Maziva, prmyslov oleje a pbuznvrobky (viz tabulka 2).

(tda L) skupina R (Doasn ochrana protikorozi): konzervan oleje; konzervan roztoky; konzervan vazelny; konzervan vosky; konzervan emulze.

Jedny z nejpouvanjch a nejdle zavede-nch na trhu jsou konzervan oleje. Urenyjsou pedevm pro krtkodobou a stedn-

dobou ochranu eleznch i neeleznch kovv du msc, v kombinaci s vhodnm balenmje lze pout i pro ochranu dlouhodobou. Kon-zervan inek tchto produkt je dn jednakpovlakem oleje, kter zabrauje pstupu vlhkos-ti k povrchu, tak i nslednou barirou v podo-b ptomnho inhibitoru (ltek zpomalujcchi zamezujcch korozi). Konzervan oleje seli svou viskozitou, kter ovlivuje schopnostoleje udret se na oetenm povrchu a sluochrann vrstvy.Konzervan roztoky nachzej uplatnn tam,kde z bezpenostnch i ekologickch dvodnelze pout jin konzervan prostedky. Roz-toky jsou snadno biologicky odbourateln, ka-paliny maj irok spektrum uitnch vlastnos-t. Uplatnn nachzej nap. pi vrob prola trubek, kde slou i pro nslednou konzervaci.Vyznauj se vysokou vydatnost a jsou navrenyna krtkodobou mezioperan konzervaci elez-nch i neeleznch kov v uzavenm prosted.

Po odpaen vody zanechaj na povrchu konzer-vovanho materilu tenkou suchou ochrannouvrstvu (nezneiuj obal). Lze je aplikovat ihnedpo opracovn, kde je povrch sousti jet sezbytky provoznch mdi (chladicch, obrbcchvodou msitelnch kapalin).Dal v ad konzervanch prostedk s velicedobrou pilnavost ke kovovm povrchm, na kte-rch tvo mkk povlak, jsou konzervan tuky.Pouvaj se vude tam, kde i pi provozu zaze-n jsou primrn pouvny jako mazivo. Obecn

jsou uren na dlouhodobou ochranu vnjchi vnitnch povrch vrobk ze eleznch i neelez-nch kov, pro mazn a konzervaci loisek, kluz-nch ploch atd. Tak jako montn konzervan

produkty pro korozn ochranu kovovch sous-t a kotvcch prvk, pro dlouhodob skladovni na volnm prostranstv.Jedny z nejinnjch protikoroznch prostedks velmi silnmi povlaky jsou konzervan vosky.

Po zaschnut vytvo na povrchu pevn, ale prunochrann lm, kter dobe odolv i mechanic-kmu pokozen, vod a solm i bez dodaten-ho balen. Konzervan vosky jsou roztoky nebodisperze mikrokrystalickch vosk ppadn je-

jich sms, nap. s parafny a inhibitory korozev organickch rozpoutdlech. Tyto prostedkyzajiuj dlouhodobou ochranu i pi ztenchklimatickch podmnkch (konzervaci vrob-k dopravovanch mezikontinentln nmondopravou do tropickch oblast). Jsou vhodn

na konzervaci irok kly rznorodch kovo-vch i nekovovch materil (mobiln technikypi dlouhodobm skladovn).V ppad konzervanch emulz se d vyut i je-

jich chladic a mazac schopnost pi operacchtskovho nebo beztskovho obrbn kov.

Tyto kapaliny se tak asto pouvaj jako zku-ebn nebo tlakov mdia hydraulickch sou-stav. Sla povlaku a ochrann innost je zvislhlavn na zvolen koncentraci. Vhodou toho-to ochrannho lmu je, e se v ad ppad jinemus nsledn dekonzervovat.

ZvrOchrann innost konzervanch prostedkse posuzuje podle minimln relativn ochranninnosti na zklad urychlen laboratorn zkou-ky, kterch existuje velk mnostv. Ke zkoukmse pouvaj nap. standardn etalonov desti-ky kov (nejastji oceli t. 11) o rozmrech 30 x80 mm (viz Obr. 2), kter se nakonzervuj a peri-

odicky prohlej v prbhu klimatickho pso-ben. V nkterch ppadech je vhodn zkou-et prostedky doasn protikorozn ochranyi na skutench vrobcch. V tomto ppad semohou projevit nedostatky v pedchozch pra-vch itn, odmaovn, atd.Jeliko protikorozn ochrana materil je astov praxi podceovna, lze se setkat s hrubm za-nedbnm zkladnch pravidel technickch pod-mnek doasn protikorozn ochrany. Optimlnvolbu vhodnho ochrannho systmu pro kon-

krtn podmnky a sprvn vbr konzervanhoprostedku je dobr konzultovat s dodavatelemnebo pmo u vrobce.

Text: Ing. Petr Bene


74/84


75/84


76/84


77/84


78/84


79/84

OCHRANN ETIKETYNalepenm naich ochrannchetikiet na faktry dvate najavoaktvnu starostlivos a nekompro-misn prstup k termnu splatnostivystavenej faktry.

FINANN A KREDITN INFORMCIEFinann produkty slia svojimi inform-

ciami predovetkm ku zniovaniu

objemu nedobytnch pohadvok,

minimalizcii potu dlnkov i

neplatiov a vberu vhodnch

obchodnch partnerov. Umouj

dkladn preverenie obchodnho

partnera ete pred samotnm uzavretm

obchodu. Vaka vhodnmu vberu a

sprvnemu nastaveniu platobnchpodmienok vrazne znite

nklady na vymhanie, prpadne

poistenie pohadvok.

OBCHODN A MARKETIN-GOV INFORMCIEAk mte zujem expandova a

njs novch zkaznkov, radi

by sme Vm v tom pomohli.Nechcem Vm ale preda

databzu v krabike s mnost-

vom kontaktov. Naim cieom je

Vaa spokojnos a V itok a teda

novo zskan zkazky. Preto by sme s

Vami radi konzultovali Vae konkrtne

potreby a predstavy a navrhli Vm

optimlne rieenie.

Bisnode Slovensko, s.r.o.M. R. tefnika 379/19, 911 60 Trenn, T: 032-7462640, E: [email protected], W: www.bisnode.sk

-ti

hradufaktry

sledujemevsystme

Monitoringuplatobne

j

disciplnyslovenskch

lustrator

ptimlne rie

epie

t vnsn sta


80/84


81/84


82/84


83/84


84/84

TriboTechnika_2014_2

Documents

Transcript of TriboTechnika_2014_2