týnecké listy - Velký Týnec

TÝNECKÉLISTY

TÝNECKÉLISTY

Měsíčník obce Velký Týnec - 26. ročník - 9/2016 - cena 10,- KčMěsíčník obce Velký Týnec - 26. ročník - 9/2016 - cena 10,- Kč

7 Žádáme o omezení tranzitní dopravy v obci 14 Skauti opět tábořili na Slezské Hartě 16 Rodinné centrum Čmelda existuje již pět let! 25 Sedlačí a vede obec Suchonice29 Karel IV. a Morava

7 Žádáme o omezení tranzitní dopravy v obci 14 Skauti opět tábořili na Slezské Hartě 16 Rodinné centrum Čmelda existuje již pět let! 25 Sedlačí a vede obec Suchonice29 Karel IV. a Morava

ZÁŘIJOVÝ ÚVODNÍK PRÁZDNINOVÉ KALENDÁRIUM

TÝNECKÉ LISTY Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Vel. Týnec 1, IČO 00299669. Ev. číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXVI., č. 9 vyšlo v září 2016. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce:

Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktorka: . Redakční rada: Mgr. Stanislav Denk e-mail: mistostarosta@velky tynec.cz. Grafická úprava: Pavel Peňaška, e-mail: penaska.pavel@ centrum.cz. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc.

Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce.

Periodický tisk územního samosprávného celku -

Mgr. Vendula Vránová PhDr. Petr Hanuška Ph.D., e-mail: starosta@velky tynec.cz,

měsíčník Obce Velký Týnec.

POČASÍ

2 ÚVODNÍK, KRONIKA

Vendula Vránovášéfredaktorka

Petr Hanuškaredaktor

Kamila Grmolenskáredaktorka

Vojtěch Hrudníkdopisovatel

Andrea Thunováredaktorka

Pavel Peňaškagrafik

Eliška Tomečkováredaktorka

INZERCIChcete mít

v Týneckých listech?Tak pište na [email protected] nebo volejte 585 151 111

Foto: archiv redakce

Foto na titulní straně: Spokojení účastníci pivních a gulá-šových slavností 2016, foto: cellovka.zonerama.comµ

Kroniku připravil Petr Hanuška

Milé čtenářky, milí čtenáři,držíte v rukou zářijové číslo Týneckých listů a to znamená,

že prázdniny, čas oddechu, dovolených a lenošení, je pro tento rokza námi a podle encyklopedie na evropském kontinentu

pomalu nastává jev zvaný babí léto.Pobavilo mě, jak se jedno z nejkrásnějších ročních období dá popsat

vědeckými termíny. Dočetla jsem se, že babí léto je označením déletrvajícího slunečného, teplého a málo větrného počasí,

které je doprovázeno velkou amplitudou mezi denními a nočními teplotami. Pro toto období je typická nehybná anticyklóna

setrvávající nad střední a jihovýchodní Evropou.Babí léto je jednou ze singularit v ročním průběhu počasí

ve střední Evropě.Singularitou je myšlena poměrně pravidelná odchylka

od celkového trendu počasí, podmíněná zvýšeným výskytemurčitých povětrnostních situací v dané části roku.

Zní to až cimrmanovsky, že? Zajímavé, jak suše lze popsat období,

které je podle mne dobou vlahého vzduchu, romantických mlh, měkkého teplého slunečního svitu, krásných a tak trochu tajemných

mlhavých rán, příjemných večerů s krásnými západy sluncea malebné přírody plné teplých barev.

Vedle babího léta nám ovšem také s koncem prázdnina začátkem podzimu nastává čas sklizně plodin všeho druhu.

Sklizně chmele, vína, brambor, švestek, jablek, lnu…A velká část z nich jde různými způsoby přetavit v lahodné moky,

které za dlouhých zimních večerů člověk jako když najde.Sklizeň částečně vtrhla i do našeho domu.

Po mém nevinně vypadajícím souhlasu na bratrovu otázku„Chceš cuketu?“ se u nás v kuchyni objevilo několik ale opravdu obřích

cuket a my začali hledat, jak je zužitkovat.„Kreativně“ jsme celý týden jedli cuketovou sekanou,

cuketové placičky, cuketovou buchtu…Po pátrání mého muže na internetu po zajímavém receptu

máme v komůrce nespočet sklenic cuketového čatný,cuketových hadů a cuketového leča.

Po této zkušenosti budu příště asi více zvažovat své odpovědi.Nutno přiznat, že kromě spousty cuketových produktů

máme také plné police nově zavařených okurků,dvě velké sklenice kvašáků, nějakou tu hruškovici

a kvas na slivovici krásně kvasí.A to ani nemluvím o tom, že hlava naší rodiny uvažuje ještě

o zavařování kozích rohů či pečeném čaji.Prostě znáte to, až se nás zima zeptá…

tak máme připravenu odpověď.Sice dřevo do kamen ještě nemáme, takže možná zmrzneme,

ale hlady a žízní u toho rozhodně strádat nebudeme.A co vy, naši čtenáři, máte vše sklizeno?

Apropo, věděli jste, že dříve se babímu létu říkalo léto sv. Václava, protože jeho svátek slavíme uprostřed této meteorologické singularity? Takže na závěr Vám, milí čtenáři, chci popřát krásné a pohodové babí

svatováclavské léto! A vzhůru na václavky!Vendula Vránová

ČervenecKonečně zase středoevropské léto! Nejen horko, ale i občasný déšť. Ně-kteří lidé reptali, ale poslední roky nám poněkud zkreslily představu o jeho podobě.První dekáda. Noc: 18, 20, 17, 15, 12, 12, 14, 10, 13, 13. Den: 28, 31, 22, 25, 23, 26, 21, 22, 24, 28.Druhá dekáda. Noc: 21, 21, 18, 16, 12, 12, 14, 12, 16, 16. Den: 35, 31, 25, 17, 19, 17, 24, 24, 26, 24.Třetí dekáda. Noc: 16, 16, 16, 18, 18, 18, 18, 19, 20, 19, 16, 16, 17. Den: 27, 29, 30, 27, 32, 30, 30, 28, 26, 27, 29.

1., 8., 15. a 29. července

9. července

23. července

26. července

30. července

5., 12., 19. a 26. srpna

13. srpna

14. srpna

20. srpna

Letní kino Velký Týnec - Obec Velký Týnec a Týnečák - 21.00 hodin

O pohár starosty obce - SDH Velký Týnec - zámecká zahrada - od 14.00 hodin

IX. ročník Pivních a gulášových slavností - KŠKS - zámecká zahrada - od 9.00 hodin

Mírový pochod Padajátra 2016 ve Velkém Týnci - Obec Velký Týnec - zámecká zahrada - od 17.00 hodin

Setkání seniorských tanečních skupin - Klub seniorů Velký Týnec - zámecká zahrada - od 13.00 hodin

Letní kino Velký Týnec - Obec Velký Týnec a Týnečák - 21.00 hodin

Srpnová noc - TJ Sokol Velký Týnec - zámecká zahrada - 20.00 hodin

Týnecké hody 2016 - kostel Nanebevzetí Panny Marie - 9.45 hodin

TFC v hasičském sportu - areál hasičské zbrojnice - 13.00 hodin

SrpenA jedeme dál v červencovém duchu! Na server

zí ne-dostatek vláhy!První dekáda. Noc: 15, 12, 17, 19, 15, 14, 13, 12, 15, 13. Den: 22, 24, 23, 30, 23, 22, 24, 29, 24, 16.Druhá dekáda. Noc: 12, 7, 13, 14, 15, 12, 14, 10, 15, 14. Den: 17, 19, 22, 25, 24, 22, 22, 24, 24, 27.Třetí dekáda. Noc: 15, 15, 12, 14, 15, 14, 13, 14, 19, 14, 10. Den: 19, 21, 24, 25, 26, 27, 27, 29, 25, 24, 22.

u www.intersucho.cz už nepatříme k oblastem, kde hro

Stanislav Denkredaktor

Foto: P. Hanuška

Mírový pochod Padajátra 2016 měl zastávku na zámecké zahradě

Starostovo slovo3OBECNÍ SERVIS

Starostovo slovoAni v průběhu prázdniny se neza-stavily práce směřující k vylepšení vzhledu našich obcí, resp. moderni-zaci naší infrastruktury. Ve spolupráci s projekční firmou APC SILNICE, s. r. o. obec připravuje pro-jekty pro stavební povolení na zbu-dování komunikace v ulici Sadová, resp. na prodloužení vozovky v ulici Boční. Nutno poznamenat, že jde o rozvojové lokality, pro které zhruba od počátku minulého desetiletí platí obecní strategie „vše za své“. Na vysvětlenou. Stejně jako v celé čtvrti Podštampilí by mělo proběhnout vy-budování sítí na finanční náklady zde stavících spoluobčanů. Každý z nich totiž na počátku řízení na stavbu vlastního rodinného domu obdržel vyjádření obce, že v příslušné loka-litě obec nevlastní žádné inženýrské sítě a nebude je ani v dohledné době budovat. Nikomu ze stavebníků při vizi existence „vlastního hradu“ tato podmínka nevadila. Situace se změ-nila ve chvíli, kdy tito stavebníci zko-laudovali a začali žít u „polní“ cesty. Jakoby náhle začali trpět ztrátou pa-měti, vyžadují okamžitou dostavbu inženýrských sítí po obci. Samozřej-mě dostalo se jim odpovědi, která korespondovala s výše uvedeným obecním stanoviskem.Do lokality Podštampilí zhruba před deseti lety vstoupili dva investoři - obec Velký Týnec a Stavby Žádník Velký Týnec. Ti na své náklady po-zemky rozparcelovali, zasíťovali a te-prve následně je prodávali. Obec tak nabídla svým mladým občanům 22 stavebních pozemků, jejichž cena

2v té době činila 600,- Kč/m . Tenkrát tuto šanci využilo 6 investorů s trva-lým pobytem ve Velkém Týnci. Ná-sledně se cena pozemků postupně zvedala do téměř trojnásobné výše. Bohužel podobní investoři se v uli-cích Sadová a Boční nenašli. Došlo zde k postupnému rozprodeji po-zemků jednotlivými majiteli. A pří-chozí stavebníci investovali pouze do svého, nikoliv do společných sítí. Obec jim v poslední době vypomohla stavbou veřejného osvětlení. Nyní nabídla pomocnou ruku podruhé. Připravuje projektovou dokumen-taci, vyřídí stavební povolení a v blí-zkém časovém horizontu při dostat-ku finančních prostředků přistoupí k realizaci stavby silničních povrchů. V Sadové ulici je navíc situace kom-plikovaná tím, že v polovině ulice není vybudována kanalizace ani vo-dovod. Je tedy jasné, že stavbě ko-munikací bude muset předcházet stavba právě těchto sítí. I to vyřizuje na příslušných úřadech obec. Kdo to zaplatí? Zřejmě to opět spadne na obecní pokladnu…Proč takový rozvleklý úvod? Obča-nům v Sadové i Boční ulici byl zaslán návrh projektu zbudování silnice. Re-akce některých z nich je poněkud za-rážející. Do jisté míry chápu, že ti, kdo zde mají pouze zahrady a pole, na vybudování vozovky nespěchají, ba jsou rozhodně proti němu. Dů-vodem je například obava z toho, že ulicí bude projíždět nákladní do-prava!!!??? Nechtějí mít za plotem asfaltovou silnici, stačí jim polnička. Vozovka je blízko jejich plotu atp. Ovšem reakce některých občanů zde již bydlících jsou hodně překva-pivé. Bezplatně darovat pozemek

obci?! Vyloučeno!!! Budovat parko-vací záliv před svým domem na vlastní náklady? Aby mi tam stálo cizí auto, ne? Vyloučeno!!! A tady nebude chodník???!!! Atd. Pominu, kudy vede stavební čára, která po-čítala s širokou vozovkou i chod-níkem. Pominu, že navrhovaná pů-vodně 3,5 metrů široká komunikace, která byla zúžena na 3 metry, aby nebyla příliš blízko nějakého plotu, vede pouze po obecním pozemku!!! Pominu, že plánované parkovací zá-livy jsou zamýšleny jen a výhradně pro potřeby těch, kteří je budou mít před domy (stavebníci si nebudou muset složitě vyřizovat stavební po-volení na Magistrátu města Olo-mouce). Jen znovu zopakuji: náklady na projekt i na samotnou realizaci by měly být uhrazeny z prostředků zde bydlících spoluobčanů!!! Je mi líto, ale co nyní napíšu, mi jejich sym-patie sice nezíská, ale nemohu jinak: pokud s nabízenou pomocí budou mít nějaký zásadní problém, jsem přesvědčen, že přesunutí pláno-vaných finančních prostředků ně-kam jinam nic bránit nebude. Na jiném místě si třeba investice budou vážit více. Během prázdninových měsíců pro-bíhala oprava havarijního stavu ka-nalizace v Tovární ulici, na kterou obec získala dotační prostředky z Ministerstva zemědělství ČR (1,7 mil. Kč) a Olomouckého kraje (0,5 mil. Kč). Z vlastní kapsy musí dodat 1,2 mil. Kč. Stavba byla k 31. srpnu dokončena. Když už jsme u získaných dotačních prostředků. Obec nejenom peníze získává, ale také je kontrolována, zda je řádně použila. Na počátku měsíce května proběhla kontrola České inspekce životního prostředí na akci Rozšíření a modernizace ČOV Velký Týnec. Inspektorky konstato-valy, že obec řádně splnila všechna stanovená kritéria.

V měsících květnu a červnu probíha-la kontrola Finančního úřadu v Olo-mouci na akci Zateplení ZŠ 6. – 9. ročník. Kontrolní orgán nezjistil žád-né pochybení.V červenci proběhla kontrola správ-nosti realizace projektu Dokončení kanalizace v Čechovicích, tentokrát ze strany Ministerstva zemědělství ČR. I tento kontrolní tým konstato-val, že obec postupovala a postupu-je řádně v souladu s pravidly.Nyní běží veřejnosprávní kontrola na akci Revitalizace centra obce Velký Týnec, na kterou jsme získali pro-středky z ROP Střední Morava.

Věřte, že sice budujeme s velkým elánem, ale žijeme ve stejně velkém napětí, zda jsme vše udělali správně a v ničem v žádném směru nepochy-bili! A když tak rozprávím s mnoha kolegyněmi a kolegy z jiných měst a obcí, jsou při čerpání dotací velmi obezřetní. Dokonce se přiklánějí k názoru, že raději budou svá sídla modernizovat pomaleji a za své, než čekat, že nějaká kontrola v xtém kole zjistí nějaký formální nedostatek.

V měsíci září se naplno rozběhne stavební akce Rekonstrukce komu-nikace a chodníků v Čechovicích, resp. v ulicích Týnecká a Ke Mlýnu. Akce je realizována ve spolupráci s Olomouckým krajem. Zatímco kraj si musí připravit 26 milionů korun, obec „jen“ 1,9 miliónů korun. Stavbu provádí Společnost COLAS CZ, a. s. + GEOSAN GROUP a. s., termín do-hotovení je 30. listopadu 2016.Někteří občané se na poslední chvíli „probudili“ a začali si vyběhávat po-volení na realizaci kanalizačních a vodovodních přípojek. Obec při-tom minimálně dva roky upozorňo-vala, že dojde k úpravě komunikací a chodníků a že je neodbytně nutné

si tyto záležitosti dořešit! Věřte, že se opozdilcům budeme snažit vyjít vstříc, ale pokud by to mělo ohrozit termíny dokončení stavby, budeme muset všem těmto aktivitám vysta-vit jednoznačné stop.Do konce srpna jsme připravovali nutné podklady pro dotaci na opravy komunikace v Komárově. Ty jsme úspěšně na MMR ČR úspěšně dolo-žili. Nyní čekáme na poslední doku-ment potřebný k zahájení staveb-ního řízení. Po vydání stavebního po-volení okamžitě zahajujeme samot-nou stavbu.Dne 29. června proběhlo 13. zase-

dání Zastupitelstva obce Velký Tý-nec. V jeho rámci mj. zastupitelé schválili padesátiprocentní příspě-vek obce na pořízení biopopelnic. Zájemce tak zaplatí za popelnici místo 1.200,- Kč poloviční částku. Dále přijali dotaci z prostředků Olo-mouckého kraje ve výši 500.000,- Kč na opravu kanalizace v Tovární ulici. Pověřili starostu obce výběrem fir-my, resp. podpisem smlouvy s fir-mou na akci Rekonstrukce komuni-

kací a chodníků v Čechovicích. Schválili smlouvu s firmou CTS corp., s. r. o. na podání žádosti o dotaci na vybudování Sběrného dvora v obci Velký Týnec z programu OPŽP.Dne 27. července proběhlo 14. za-sedání Zastupitelstva obce Velký Týnec. V jeho rámci mj. zastupitelé vzali na vědomí zprávu o podpisu smlouvy se Společností COLAS CZ, a. s. + GEOSAN GROUP a. s. na akci Rekonstrukce komunikace a chod-níků v Čechovicích. Dále schválili výběr firmy MS stavby, s. r. o. z Olo-mouce - Nedvězí na realizaci akce Velký Týnec – oprava místních komu-nikací v ulici Komárov za cenu 3.362.849,04 Kč bez DPH. Schválili

výběr firmy INVESTOL s. r. o. z Buko-van na akci Stavební úpravy skaut-ské klubovny v Čechovicích za cenu 560.877,- Kč bez DPH. Schválili nákup příkopového ramene od firmy ALFA PROFI s. r. o. z Brna za cenu 217.305,- Kč bez DPH. Schválili při-jetí firmy STAVING engineering s. r. o. z Olomouce - Nemilan na akci III/43621, III/43622 Velký Týnec - re-konstrukce silnice - TDI za cenu 90.750,- Kč s DPH.

Petr Hanuška

Krásnou dělají obec její občané - domy v ulici Na Kříbě

Foto: P. Hanuška

Oprava kanalizace v Tovární ulici Opravujeme zámeckou zeď

Foto: P. Hanuška Foto: P. Hanuška

A tak při různých příležitostech od-povídám na jednu otázku: Pane sta-rosto, jak propagujete získané dota-ce z našich fondů? Říká se tomu publicita, a já musím dohledávat v Týneckých listech, kdy jsem o té které dotaci psal. Přiznám se, že vždy najdu jednu nebo maximálně dvě zmínky. Je mi totiž do jisté míry „trapné“ opakovaně psát o věcech, o nichž jsem vás již informoval. Ale zákon to vyžaduje, budu se muset podle toho zařídit. Proto mi dovolte učinit takovou malou dotační rekapi-tulaci z posledních let.V programu ROP Střední Morava jsme v letech 2013-15 realizovali projekt Revitalizace centra obce Vel-ký Týnec. Jeho celkové náklady dosá-hly výše 4.310.551,- Kč. Týkal se oži-vení „mrtvých“ míst u kina či při chodníku směřujícímu do areálu ma-teřské školy. K atraktivním součás-tem patří stavba kašny, krytého mostku přes Beroňku či instalace herních prvků. Prostor před zdravot-ním střediskem byl také doplněn o tzv. městský mobiliář. Součástí projektu byla i instalace bezbariéro-vého přístupu do budovy. Velký projekt jsme řešili na SFŽP. Nesl název Velký Týnec - intenzifika-ce a rozšíření ČOV. Celkové náklady dosáhly výše 25 milionů Kč, z toho dotace 16.492.115,- Kč. Stavěli jsme, kolaudovali a zkušebně provo-zovali v letech 2013-16. Nyní jsme již v režimu běžného provozu a po pře-dání závěrečného vyhodnocení. V rámci OPŽP jsme získali čisticí stroj. Projekt nese název Snížení prašnosti v obci Velký Týnec, jeho realizační část probíhala v období 2013-15 a celkové náklady dosáhly výše 2.068.979,- Kč. Ministerstvo životního prostředí k nám bylo vlídné i s přijetím projek-tu Přírodní zahrada v mateřské ško-le. Realizační doba 2015-16, náklady ve výši 1.208.950,- Kč, z čehož jsme hradili částku 10%. Nádherné pří-rodní herní prvky zkrášlily školní za-hradu, takže děti mají na čem dová-dět.Z programu SFŽP pocházejí i finan-ční prostředky na akci Zateplení a výměna oken MŠ Velký Týnec. Celkové náklady činily zhruba 3,5 milionů korun, přičemž dotace 1.821.222,- Kč. Jak vypadají nový ka-bát i zánovní okna, můžete vidět sa-mi, takže jakýkoliv popis je nadby-tečný.Před několika dny jsme zkolaudovali Dostavbu kanalizace v Čechovicích, na níž jsme získali prostředky z Mi-nisterstva zemědělství ČR a Olo-mouckého kraje. Stavba dosáhla ná-kladů výše 12 mil. Kč, přičemž dotač-ní příspěvky pokryly 80% nákladů.Na konci srpna byla dokončena Oprava havarijního stavu kanali-zační stoky XXIVa v ulici Tovární. Donátory jsou opět Ministerstvo ze-mědělství ČR a Olomoucký kraj. Z Prahy přiteklo zhruba 1,7 mil. Kč, z Olomouckého kraje 500 tisíc, 1,2 mil. Kč byla přiložena z obecní pokladny. P. Hanuška

Dotačníprogramyposledních

letNemusí. Když do ní dáte jen to, co tam patří. Nejčastějším zdrojem zá-pachu je kvasící bio odpad z ku-chyně. Bakterie z něj se pak vrhnou na vše, co je vlhké, a ten uličník smrad na vás vyskočí při každém otevření víka. Když nechcete, aby bydlel ve vaší popelnici, tak ho pře-staňte krmit. Odstřihněte ho od zdroje. Obecní úřad vám nabízí skvě-lou příležitost. Koš na kuchyňský biologický odpad zdarma do každé domácnosti. Nejlépe je odpad se-parovat přímo tam, kde vzniká.Dáte-li slupky od brambor, nať ze zeleniny, zbytky z čištění zeleniny a zbytky z ovoce do hnědého plasto-vého koše a následně jeho obsah vysypete do kompostéru nebo do hnědé popelnice na bio-odpad, má smrad ve vaší popelnici na komu-nální odpad utrum. Nejenom že se tak zbavíte nepříjemného zápachu, ale zároveň snížíte množství me-tanu, který dost závažným způso-bem ovlivňuje oteplování celé naší planety. Držme se však při zemi. Přidám ještě jednu radu do kyblíku. Na jeho dno si dejte list kancelář-ského papíru nebo stránku z novin a ušetříte si práci s vymýváním. A jednu radu do popelnice. Nechte její víko pootevřené, alespoň na kla-cík. Obsah tak bude průběžně vysy-chat. Podmínkou však je vysypat obsah sáčku z koše do jejích útrob. Ještě pár slov k novinkám, kterých jste si možná všimli na hlavních hní-zdech tříděného odpadu.V jakémsi zkušebním provozu jsme tam umístili nádoby na kovové obaly a použitý jedlý olej. Jsou to komodity, jejichž sběr není podporován firmou Eko-kom, ale přesto je dobré je vytá-hnout z komunálního odpadu a při-měřeně využít. Do popelnic s nápi-sem KOV je možné odkládat nápo-jové plechovky, konzervy od potra-vin, zvířecí konzervy, tuby, uzávěry a víčka od nápojů, jogurtů atd. Nao-pak do těchto nádob nepatří stlače-né kovové nádoby od kosmetiky a jiných sprejů, kovové obaly od ba-rev, benzínu a motorových olejů. Tyto obaly patří do nebezpečného nebo velkoobjemného odpadu a je třeba je odevzdat na sběrném dvoře. Popelnice na použité jedlé oleje slou-ží k tomu, abyste do nich mohli od-ložit umělohmotné láhve s olejem z fritéz nebo i běžného smažení. Olej, který se dostane do kanalizace, v ní způsobuje velké problémy. Při vysrážení v potrubí dokáže vytvořit i nepropustné špunty. V čističce způ-sobuje zvýšené zatížení a obtížně se odbourává. SK-OIL Morava oleje zpracovává a ty nacházejí s

Stanislav Denk

vé uplat-nění například v energetice, sta-vebnictví či lesnictví. Fyzikálně upra-vené odpadní oleje se dají přidávat k pohonným hmotám, a tak dochází i k šetření přírodních zdrojů.Výtěžnost obalového kovu a použi-tých olejů si koncem roku vyhod-notíme, a pokud bude dobrá, tak roz-šíříme jejich sběr na všechna sběrná místa. Hodně úspěchů a dobrý pocit při třídění!

Smrdí vám popelnice?

4 OBECNÍ SERVIS

V měsíci září blahopřejeme k narozeninámtěmto spoluobčanům

KINOVelký TýnecKINO

Velký Týnec2. září 201619:30 hodin

RODINNÝ FILMJak se vypořádají se svobodoudva teenageři, jejichž rodičese vydali na dlouhou cestu?

Produkce ČR, GER, 95 minutVstupné Kč 50,-

Přístupno od 12 let

9. září 201619:30 hodin

OREL EDIE

Produkce GB,USA, 106 minutVstupné Kč 50,-

Touha splnit si životní sen je motorem každého člověka.

Životopisný. Komedie.

16. září 201618:00 hodin

ZOOTROPOLISMěsto zvířat

Animovaný, dobrodružný, rodinný film o zvířatech, která

spolu žijí ve velkém městě.

Produkce USA, 109 minutVstupné Kč 50,-

23. září 201619:30 hodin

KRÁLOVÉ HOR

Drama o zachránci mláděte orla, které spojí osud

a vznikne velké přátelství.

Produkce AUT, 97 minutVstupné 50,- Kč

30. září 201619:30 hodin

JÁ, OLGA HEPNAROVÁ

Příběh mladé ženy, která použila nákladní vůz jako

zbraň a zabila 8 lidí.Drama. Psychologický.

Produkce ČR, POL, 105 minutVstupné 50,- Kč

Přístupno od 15 let.

Jsem pravidelným čtenářem Týnec-kých Listů a sleduji jejich vývoj po celou dobu jejich existence.Jakmile se objeví na pultě „U Stej-skalů“, musím je mít. V rychlosti pro-běhnu všechny stránky. Úvodník, slovo starosty, grafy policejní statis-tiky, historie, archeologie, zahrád-ka a kolik padlo gólů.Když dojdu k poslední stránce, vrá-tím se k „výročím regionu“, zjistím, že jsem nikoho neznal, a vzpomenu si na rubriku „Jubilea“. Přečtu si jmé-na od nejmladších po nejstarší a snažím se těm jménům přiřadit konkrétního člověka. Někdy je to celkem detektivka, ale já jsem spo-kojený, až když má každé jméno svoji tvář. Přesně to samé jsem udě-lal i s prázdninovým dvojčíslem. Dostal jsem se až k osmdesátníkům a uvědomil jsem si, že mi tam něco nebo spíše někdo chybí. Ve stejném

roce a ve stejném měsíci se totiž narodil i můj tatínek. Najednou mi bylo moc líto, že tam nemohu číst jeho jméno. Jako by na něho zapo-mněli. Jako by nikdy nebyl.Nemohu to tak nechat. To prázdné místo musím něčím zaplnit a tu ne-spravedlivost musím něčím napra-vit, a čím jiným, než abych všem vypověděl, že tu byl. Znám jeho mladou tvář z mlhavých vzpomínek a fotografií - nestárne.Ve skříni u maminky visí jeho hasič-ská uniforma jako němý svědek je-ho profese a také velké záliby.Osud nám nedopřál mnoho společ-ných chvil. Odešel uprostřed života. Tímto malým článkem chci vzpome-nout společně s těmi, kdo jste Jendu Zdráhala z Chaloupek znali.6. srpna by měl osmdesáté naroze-niny.

Mirek Zdráhal

Nenaplněné jubileum

září 2016

říjen 2016

7. září Cvičení s Luckou Společenský dům ve Velkém Týnci

10. září Memoriál Milana Vrby v tenisové čtyřhře

17. září Hodové posezení s cimbálem ve Vsisku

17. září Čmeldův bazárek Hasičská zbrojnice ve Velkém Týnci

18. září Výstava květin, ovoce a zeleniny ČZS Společenský dům ve Velkém Týnci

24. září Vzpomínka na T. G. M. Památník padlým na kopci Hradisko

24. září Vinobraní v Čechovicích hospoda Na Návsi od 18 hod.

24. září Vinobraní ve Velkém Týnci

30. září Zájezd do pivovaru Pernštejn

6. října Posezení pro seniory ve Vsisku

22. října Folklorní festival Ke kořenům Společenský dům ve Velkém Týnci

27. října Oslava vzniku ČSR Lampionový průvod k Památníku padlým na kopci Hradisku

19.00 hod.,

Týnecké informatorium

Mladá rodina

v obci Velký Týnec.

Za nabídky předem

děkujeme.

Tel.: 732 480 109

Email: [email protected]

hledá

stavební pozemek

Obecní úřad Velký TýnecZámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1

Úřední hodiny pro veřejnost:pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30

Telefonické kontakty:

Elektronické adresy:

[email protected], [email protected]

Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph.D. ........

Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk ..................Místostarosta - Jaroslav Chytil .........................Sekretariát - Radka Tomečková ........................Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .........Stav. úřad - Ing. Bc. Karla Šimarová Brzobohatá ....Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................Účetní obce - Radana Procházková ...................Správce obecního majetku - Petr Drápal ...........Obecní policie Velký Týnec ...............................

585 391 495585 151 113

fax: 585 391 506585 151 110585 151 119585 151 111585 151 115585 151 118585 151 114585 151 116585 151 112725 544 540

HLEDÁME NOVÉHO PROVOZOVATELE

RESTAURACE NA ZÁMKU

Na Úřední desce obce Velký Týnec je umístěna nabídka pronájmu pro-stor v zámecké restauraci. Obec hledá nového provozovatele resta-uračních služeb. Využijte jedineč-nou příležitost na místě, které si v minulých letech získalo mezi svý-mi návštěvníky vysoký kredit skvělé domácí kuchyně!!!Předložte písemně stručně svou nabídku na možnost provozování, vč. služeb, které byste byli schopni zabezpečit (režim denního i víken-dového provozu, jednorázové ak-ce, svatby, rodinné oslavy atp.).Čekáme na šikovného podnikatele či podnikatelku, kteří se nebojí vel-ké výzvy!

Dr. Petr Hanuška,starosta obce

5OBECNÍ SERVIS

Čtenářský deníkaneb poslední přírůstky v týneckých knihovnách

NOVÉ KNIHYNové knihy v Místní knihovně Velký Týnec

Knihovny ve Velkém Týnci, v Čecho-vicích i ve Vsisku jsou pravidelně zá-sobovány novými přírůstky, jejichž seznamy vycházejí každý měsíc na stránkách Týneckých listů. Z novinek vybíráme dva tituly ze současné doby, oba z ostavského nakladatel-ství DOMINO:

Adele Parks – Tady a teď

Kniha má podtitul: rozhodující život-ní chvíle jen málokdy rozpoznáme, když se právě odehrávají.Nastoupíte do letadla a posadíte se vedle naprosto neznámého člověka. Nakolik je pravděpodobné, že vám onen spolucestující změní život - zvláště když je na první pohled pa-trné, že jste každý úplně jiný? Joanna je životní optimistka, v každém člo-věku, kterého potká, spatřuje téměř spřízněnou duši. Naproti tomu Dea-na dovedla krutá životní zkušenost k postoji zahořklého cynika, který důvěru k jiným považuje za slabost. Zdání ovšem může klamat a let z Londýna do Chicaga trvá docela dlouho. Dostatečně dlouho na to, aby Joanna s Deanem mohli zjistit,

jestli každý z nich nemá něco, co ten druhý potřebuje. Nikdy totiž nemů-žeme vědět, jestli se právě tady a teď nerozhoduje o tom, jak naloží-me se svou minulostí a kam se náš život bude ubírat dál. Třeba ve chvíli, kdy vystoupíme z letadla...Příběh je vyprávěn z pohledu něko-lika zainteresovaných postav. Celko-vě nese román několik známek ne-jednoznačnosti, k nimž přispívá i ne-vhodně zvolená obálka a zejména poslední kapitola, kvůli níž bohužel příběh působí, jako kdyby sama au-torka nevěděla, zda zamýšlela, aby se jednalo o román komický či tra-gický. Rozhodnutí je na vás.Ostrava, Domino 2014, 471 stran.

Lisa Kleypas – Dívka s hnědýma očimaAneb „radši být sama, než si nechat znovu ublížit. Láska stejně všechno zkomplikuje. Anebo ne?“. Avery Crosslinová je nadaná módní návr-hářka a majitelka prosperující sva-tební agentury. Profesní úspěch je pro ni vším, na lásku přestala věřit ve chvíli, kdy jí těsně před svatbou oznámil snoubenec, že si ji nevez-me, protože ji nikdy skutečně nemi-loval. Na jedné svatbě se Avery pot-ká s přitažlivým fotografem Joem Travisem. Ten ji sice přitahuje, ale Avery se nemíní bezhlavě vrhnout do vztahu. Joeově zájmu sice pod-lehne, ale po noci snů si žádné plány do budoucna nedělá, zatímco Joe ano... Kniha je čtvrtou částí ze série Travis. Předchozí díly mapovaly život jedno-tlivých sourozenců Travisových, pa-třících k vlivné houstonské rodině.Dívka s hnědýma očima vás nezkla-me, hledáte-li vtipný, čtivý příběh s prokreslenými vedlejšími postava-mi a jiskřivým, nekomplikovaným dějem.Ostrava, Domino 2015, 288 stran.

Připravila Kamila Grmolenská

Beletrie dospělá

1. POSPÍŠILOVÁ, Jarmila: Když se rojí smrt2. McKINLEY, Tamara: Příslib naděje3. BERÁKOVÁ, Zora: Fantom staré pevnosti4. ROBB, J. D.: Na mě si nepřijdeš5. HOWARD, Linda: Nečekej slitování6. WHITTON, Hana: Prsten princezny Judity

1. Barreau, Nicolas: Láska v Paříži2. Brezovická, Lubica: Medové příběhy3. Clarková, Mary H.: V podezření4. David, Petr: Nejkrásnější výlety autem II5. Edwardson, Ake: Poslední případ6. Hjorth, Michael: Němá dívka 7. MacCreight, Kimberly: Případ Anelia

8. Moyes, Jojo: Jeden plus jedna9. Patterson, James: Podezřelý č. 110. Roberts, Nora: Tajuplná žena11. Sklář, Richard: Anděl smrti12. Toibín, Colm: Brooklyn13. Vondruška, Vlastimil: Králův dluh

Připravila Marta Ivančíková

Nové knihy v Místní knihovně VsiskoBeletrie dětská7. DRIJVEROVÁ, Marina: Zakletá zvířátka8. KLEPÁČ, Vladimír: Král lesa9. TURK: Leonardo je génius10. MALÝ, Radek: Kam až smí smích11. ROŽNOVSKÁ, Lenka: Škola pohádkového kouzlení12. DAVIS, Jim: Garfield u lizu

Připravila Eliška Navrátilová

Naše galerie zahájila nový výstavní cyklus současného výtvarného umě-ní. Tematicky ani technicky není nijak omezen. Jsme připraveni uspořádat výstavu jednoho obrazu kterému-koliv tvůrci.Obraz tentokráte zapůjčila Galerie Caesar Olomouc a jde o prodejný exponát.

Čas tělaautor Oskar Přindiš (1947 -2012)

Obraz z autorova surrealistického období datovaný rokem 1975. Na potemnělém nebi se v pravém horním rohu vznáší fra-gment ženského těla označený písmenem A. Ňadro připomínající spíše oční bulvu zvědavě bradavkou pozoruje dění vůkol. Z pomyslného podbřišku vystřeluje červe-ná linka obkružující zářivou drobnou pla-netku, aby se pak propojila s fragmentem hnědého těla v protilehlém rohu. Na lince je zapsáno sdělení A+B EXORDIUM. Hně-dé tělo je znázorněno v pomyslném ana-tomickém řezu, jehož středem je šourek napojený na plíce. Do nich je místo dýcha-cí trubice vlepen elektrický kabel. V kon-

OBRAZY PŘÁTELZámecká galerie pro jeden obraz

trastu s dramatickým děním v horní části je poklidná surrealistická krajina zabydle-ná barevnými koulemi.

Všechny zájemce o umění srdečně zve Stanislav Denk

4 OBECNÍ SERVIS6 OBECNÍ SERVIS

OBECNÍ POLICIE INFORMUJEOBECNÍ POLICIE INFORMUJE

Podrobnější informace o činnosti a dostupnosti obecní policie Velký Týnecnaleznete na www.velkytynec.cz

Mgr. Filip Raclavskýstrážník obecní policie Velký Týnec

725 544 [email protected]

Úřední hodiny:pondělí 10:00 - 17:30úterý 9:00 - 12:00středa 9:00 - 12:00

Informační měřič rychlosti zazname-nává rychlost přibližujícího se vozid-la a tuto rychlost následně zobrazuje na digitálním displeji. V průběhu měsíce srpna byly v obci Velký Týnec instalovány dva infor-mační měřiče rychlosti. Měřič umí-stěný na ulici Ke Vsisku informuje projíždějící řidiče také o aktuální venkovní teplotě vzduchu.

V druhé polovině srpna byla Policii České republiky odeslána žádost o omezení tranzitní dopravy (12 t) v obci Velký Týnec. Na základě opa-kovaných žádostí občanů obce Velký Týnec rozhodlo vedení obce, že po-žádá příslušné orgány, do jejichž kompetence daná problemati- ka spadá, o souhlasné stanovisko k omezení tranzitní dopravy.Na základě ustanovení § 24a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komu-nikacích proto obec Velký Týnec žádá zákaz tranzitní nákladní dopravy, a to stanovením dopravního značení do vybraných lokalit.Cílem žádaného opatření je zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy na území obce Velký Týnec a snížení škodlivých imisí, které jsou s náklad-ní tranzitní dopravou spojeny (hluk, prašnost, vibrace). Obec Velký Týnec je přesvědčena, že uvedením zákazu tranzitní nákladní dopravy v život, nedojde k žádným komplikacím, jak ze strany okolních obcí, tak ani ze strany samotných řidičů nákladních vozidel. Nárůst kamionové dopravy

Statistika PČRsrovnání předchozích let a 1. pololetí 2016 (Q2)

Informační měřiče rychlosti Žádost o omezenítranzitní dopravy (12 t)

v obci Velký Týnecv okolí obce Velký Týnec, jako důsle-dek zákazu, nelze očekávat, a to především díky velmi specifickému umístění obce a širokým možnostem okolních komunikací vyšších tříd, které se nacházejí v bezprostředním okolí.

Věříme, že naše argumentace je oprávněná, a že nové stanovení do-pravního značení je vhodným a při-měřeným opatřením (právní regula-cí), které neomezuje své adresáty (ani okolní obce), současně jim ne-stanoví žádné nadbytečné povi-nnosti, a v žádném případě nenaruší bezpečnost a plynulost silničního provozu.Jak se k žádosti vysloví Krajské ředi-telství Policie České republiky Olo-mouc, a případně Magistrát města Olomouce, nelze v této chvíli před-jímat. Případné kladné nebo zamí-tavé stanovisko dotčených orgánů, doplněné konkrétním právním zdů-vodněním, vám přineseme v někte-rém z následujících čísel Týneckých listů.

Druhý měřič uvedený do provozu na ul. Grygovské potom upozorňuje řidiče na překročení nejvyšší povo-lené rychlosti v daném úseku blika-jícím panelem „ZPOMALTE“.Zprovozněním obou měřičů rychlosti dává obec signál občanům, že se o bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, včetně dodržování předepsané rychlosti vozidel, zají-má. Jedná se o preventivní krok vůči neukázněným řidičům, kteří zapo-mněli, že se nachází v obci, a součas-ně jde o vhodnou alternativou ke sní-žení rychlosti projíždějících vozidel.Pokud se informační měřiče osvědčí, je obec připravena zakoupit další za-řízení v následujícím roce.

Foto: F. RaclavskýFoto: F. Raclavský

Ilustrační foto.

7OBECNÍ SERVIS

Ulice Ke Vsisku... Grygovská...

informovat v následujících týdnech a sdělíme jim také to, že jejich účty i další sjednané produkty automatic-ky převedeme do naší nejbližší po-bočky ve Velké Bystřici, Zámecké náměstí 19, na kterou se budou moci obracet v jakýchkoliv záležitostech. Kompletní obsluhu klientů zajistí i kterákoli jiná pobočka České spoři-telny, bez ohledu na to, kde mají kli-enti uloženu dokumentaci ke svým účtům. Pro klienta se tak nic nemění (nastavení produktů, čísla účtů atd. zůstanou stejná). K obsluze svého účtu mohou vyu-žívat také naše elektronické bankov-nictví SERVIS 24 (internet/telefon), Mobilní banku SERVIS 24 s nepřetr-žitým provozem nebo si kontrolovat zůstatky na účtech díky aplikaci Můj stav. K dispozici je jim i bezplatná informační linka Finanční skupiny České spořitelny 800 207 207.

Děkuji Vám za pochopení a pevně věřím, že zachováte České spořitel-ně přízeň.

Tomáš František SedláčekOblastní ředitel retailového

bankovnictví pro OlomouckoČeská spořitelna

Proč bude od 1. října 2016 uzavřena pobočka České spořitelny ve Velkém TýnciVážený pane starosto,naším cílem je mít pobočky tam, kde je klienti využijí. Chod poboček proto pečlivě sledujeme, provádíme ana-lýzu jejich využití a na základě této analýzy upravujeme naši pobočko-vou síť tak, aby byly pobočky na jed-né straně přístupné klientům v čase a místě, kde je opravdu využijí a zá-roveň, abychom dosáhli maximální efektivity provozu na straně druhé. Výsledkem pak bývá úprava otevíra-cí doby (rozšiřování i zkracování), přesun či otevírání nových poboček, příp. uzavírání poboček. Tím, jak se mění rytmus života měst a obcí, využívají klienti některé po-bočky stále méně (například v cen-trech menších měst), zatímco v ji-ných lokalitách, kde by je využilo velké množství lidí (typicky třeba ná-kupní centra), je poboček nedo-statek. Od toho se odvíjejí i rozhod-nutí o přesouvání poboček z méně využívaných lokalit do oblastí s hust-ším provozem. Je nám jasné, že tou-to politikou některé klienty nepotě-šíme, na druhé straně ale zpřístup-níme služby většímu počtu klientů v jiné oblasti. Z toho důvodu jsme se rozhodli ukončit provoz naší pobočky ve Velkém Týnci k 1. říjnu 2016.Klienty o uzavření pobočky budeme

Zemní plyn je jedna z jistot dnešní doby, která nám naprosto tiše a spo-lehlivě slouží, topí, vaří, a v nemálo případech i pohání naše vozy.Aby tomu tak bylo i nadále, je ovšem potřeba věnovat jistou pozornost údržbě zařízení, které plyn v jeho síle krotí. Nemalou roli v této situaci řeší prevence. Mnozí z nás berou zemní plyn jako něco co jen nená-padně vyvanuje z hořáků sporáků a karem, nicméně málo kdo ví co je příčinou tak lehkého vánku, jež ne-způsobí žádnou škodu, nýbrž je jen užitečným sluhou. Toto srdce celého děje je „regulátor zemního plynu“.

Teď si asi kladete otázku: Co s tím má prostý občan společného? Od-pověď je na snadě: Naprosto vše.

Hlavní uzávěr plynu (HUP) je uzavírací ar-matura, která odděluje odběrné plynové zařízení (OPZ) od plynovod-ní přípojky. HUP je součást OPZ.

Mnozí z nás žijí v představách, že vše co se nachází ve skříni „Hlav-ního uzávěru plynu“, lidově HUP, patří do majetku distributorské spo-lečnosti, a ta má přece povinnost se o tyto zařízení starat. Bohužel tomu tak není, HUP je v majetku vlast-níka odběrného plynového zaří-zení a veřejnost o této skutečnosti nemá v drtivé většině ani ponětí. Teď přichází na řadu drobné poučení o skutečném stavu věci:

Malé zamyšlení nad životní jistotou - plynemCo je to Odběrné plynové zaří-zení (OPZ)?Veškerá zařízení připojená na plyná-renská zařízení, počínaje hlavním uzávěrem plynu (HUP) až k zařízení pro konečné využití plynu. Vyjma plynoměru.

Čí je hlavní uzávěr plynu (HUP)?Vlastnictví HUP je stanoveno záko-nem č.458/2000 Sb., v platném zně-ní v §2, odst. 2, písm. b), bod 5 - HUP je v majetku vlastníka odběrného plynového zařízení.Zdoj: https://www.rwe.cz/ds/ds-operativni-sprava-siti-11421/

V nemálo případech vypadá HUP opravdu zanedbaně a přitom z pozi-ce regulátoru plynu jde o sofisti-

kované zařízení s jemnou mecha-nikou, která má stěžejní roli ve sni-žování tlaku plynu ze středotlaku (0,5-4 Bar) (v pneumatikách auta je tlak 2,2 Bar) na

Co z této skutečnosti vyplývá?Jelikož „regulátor zemního plynu” je ze své podstaty „vyhrazené plynové zařízení”, které splňuje přísná kri-téria zkoušek a jejich výsledky jsou podloženy certifikáty Strojírenského zkušebního ústavu s. p. Brno ( CZ ), kde všechny parametry jsou garan-továny na zkušebních zařízeních vý-robce, která splňují požadavky stát-ní zkušebny, ČSN EN 12279 a TDG 60903, vztahují se na něj jisté náro-ky na preventivní pravidelnou kon-trolu funkce, která je definovaná legislativou minimálně jednou za tři roky.

V této chvíli asi přichází otázka: Co tato skutečnost pro mne zna-mená?Tady je malý výčet možných dů-sledků:

nízkotlak (0,02 Bar), což je redukce na jednu setinu pů-vodního tlaku!

Nesprávná funkce regulátoru má za následek proniknutí středotlaku do přívodu odběrného plynového zaří-zení (OPZ), na který spotřebiče nej-sou dimenzovány - například de-strukce plynového kotle.Absence již zmíněných kontrol a tu-díž nemožnost doložení kontrolních a revizních zpráv u soukromých sub-jektů vystavuje tyto riziku postihu při nenadálé události související s regulační technikou ve smyslu „obecného ohrožení”.A v neposlední řadě neplnění pojist-né události ze strany pojišťovatele, neb zmíněné zprávy jsou nedílnou součástí podkladů pro likvidátora pojišťoven.

GMR GAS® s.r.o. jako tradiční výrobce vyhrazených plynových za-řízení (regulátorů zemního plynu) - RP-6, RP-10, Alz-6U, Al-z8, vzhledem k velkému časovému odstupu mon-táže plynových regulátorů při plyno-fikaci a jejich prokazatelnému stáří, důrazně vyzývá k zahájení u soukro-mých subjektů k výše zmíněným kontrolám a pravidelné údržbě těch-to zařízení.Kontrola spočívá v ověření těsnosti spojů a membrány, kontroly výstup-ního a uzavíracího tlaku, funkce po-jistného ventilu a bezpečnostního uzávěru, časová náročnost na kon-trolu v tomto rozsahu činí cca 30 min.

V souvislosti s kontrolou funkčnosti a Vašeho klidného spánku se s důvě-rou obraťte na místního servisního technika p. Ladislava Švédu,tel. : +420 775 072 911,e-mail: [email protected]

GMR GAS® s.r.o., Husova 691, Skutečwww.gmrgas.cz


Cítíte se doma během dne osaměle, potřebujete kontakt s vrstevníky či si jen zacvičit, procvičit paměť a ji-né? Pak je naše Centrum pro vás ideálním místem.

Dovolte mi představit vám naší orga-nizaci Sociální služby pro seniory Olomouc, která je zřizovaná Olo-mouckým krajem a jež sociální služ-by poskytuje již více než 45 let. Někteří z vás již využívají naše služ-by. Ráda bych upozornila na Cen-trum denních služeb, které oficiál-ně pod tímto názvem funguje již od 1. 1. 2007 a navazuje na více než 20-ti letou tradici denního pobytu a stře-diska osobní hygieny. Služby posky-tované na centru denních služeb jsou určeny pro seniory a osoby s chronickým duševním onemoc-něním s různou formou DEMEN-CE

va nemoc, vaskulární či smíšené de-mence) ve věku od 50 let, které mají sníženou soběstačnost v zajiš-

(Alzheimerova nemoc, demence u Parkinsonovy nemoci, demence u Huntingtonovy nemoci, Picko

ťování svých základních životních potřeb a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Uživatelé mohou využít denní pobyt či jen služby hygienické péče. Provozní doba Centra je v pracovní dny od 6:30 do 18:00 hodin a v sobotu od 7:30 do 14:00 hodin. Nabízíme i dopravu do Centra a zpět.V rámci denního pobytu nabízíme různé aktivity. Konkrétně se jedná například o cvičení jemné a hrubé motoriky, udržování vědomostních znalostí, tréninky paměti, reminis-cenční terapie (čtení starých novin, sledování TV pořadů z archivu ad.), muzikoterapie, ergoterapie - kera-mické práce, výtvarné práce, peče-ní, logopedická cvičení, společné ne-bo individuální čtení, procházky do okolí, společné oslavy narozenin apod. Při péči využíváme různých nových a moderních poznatků práce se vzpomínkami, stimulace pěti smyslů – Snoezelen koncept, canis-terapie, a další. Bližší informace získáte u vedoucí centra Mgr. V. Hojgrové na telefonu 585 754 615, 724 873 077 či sociální pracovnice L. Hrabcové, DiS. na tele-fonu 585 435 858.Využít můžete i webové stránky

.Naše Centrum se nachází na adrese Rooseveltova 88a, Olomouc - Nové Sady. Těšíme se na vás!

www.sluzbyproseniory.cz

I vaši občané mohou využít naše služby

9OBECNÍ SERVIS

OBEC VELKÝ TÝNEC pořádácestovatelskou přednášku

austrálieaustrálie

v pondělí 3. října 2016 v 18.00v místním kině

v pondělí 3. října 2016 v 18.00v místním kině

Australská projekce rodiny Márových vás často donutí vydechnout:„To snad není možný.“

Objeli celý kontinent kolem dokola a vydali se i do horoucího středuk posvátnému rudému monolitu Uluru.

Cestou nakrmili skákající krokodýly, šnorchlovalive Velkém bariérovém útesu, házeli bumerangemnebo naslouchali hraní Aboridžinců na didžeridu.

Žasli v poušti mezi tisícovkou skalních jehel Pinnacles, nadšeně krmili klokany z ruky a šplhali po žebříku kolem stromu do výšky 70 metrů.Prožijete společně s nimi příběh plný dobrodružství, napětí a radosti. Jiří Mára je autorem devíti cestopisných knih a dokumentárních filmů

z různých koutů světa.

Více informací naleznete na www.jirkamara.cz

10x se zastupiteli10x se zastupiteliRádi bychom vám přiblížili Zastupi-telstvo obce Velký Týnec zvolené v komunálních volbách v roce 2014 a ustanovené na 1. zasedání kona-ném dne 5. listopadu 2014.Do konce volebního období vám představíme prostřednictvím ankety postupně všechny zvolené zastupi-tele. Tentokráte jsme oslovili pana Mgr. Jakuba VRÁNU.

Jak dlouho bydlíte ve Velkém Týnci? Do Velkého Týnce jsem poprvé přijel v roce 1998 jako student na brigádu na archeologický výzkum a už jsem zde zůstal, neboť jsme oba s mou že-nou dostali v Olomouci práci v na-šem oboru.

Odkud pocházíte? Pocházím z blízkého města Opavy.

Co se vám ve Velkém Týnci nejvíce líbí? Moje žena J.

Co byste chtěl jako zastupitel zlepšit? Vždy je co zlepšovat, ale i přesto si myslím, že věci obecné jdou v Týnci správným směrem.

Co vás v poslední době nejvíce pobavilo? Překvapivě mě pobavil film Teorie tygra, který jsem shlédl, když jsem pomáhal při přípravě letního kina. A těším se na další pokračování série Kancelář Blaník, která mě dokáže velmi pobavit svou nadsázkou.

Co vás v poslední době nejvíce naštvalo?

Já jsem celkem klidný člověk a roz-čiluji se velmi málo, pouze mi vadí vrůstající byrokracie, která mi čím dál tím více komplikuje mou práci.

Kde a jak trávíte pracovní čas? Jako archeolog většinou trávím čas prácí v terénu, ať se jedná o vedení archeologických výzkumů na ohro-žených lokalitách stavební činností či provádění archeologických dohle-dů na nejrůznějších stavbách v rám-ci Olomouckého kraje. Součástí mé práce je také psaní odborných člán-ků a prezentace výsledků našich vý-zkumů. Koneckonců již jsme měli přednášky o archeologii také v Týnci i v Čechovicích.

Jak trávíte volný čas? Rád čtu a občas rád uvařím zajíma-vé recepty. Taky mám rád posezení s přáteli u dobrého moku.

Máte nějakou oblíbenou knihu? Nemám přímo jednu oblíbenou kni-hu, ale mám rád knihy ze žánru sci-fi, fantasy anebo historické. Během roku také přečtu velké množství knih, které se týkají mého zaměst-nání.

Máte nějaký oblíbený sport (pa-sivně či aktivně)? Pasivně se rád dívám na lední hokej, biatlon a fandím všem našim repre-zentantům. Aktivně anebo spíše rekreačně se rád projedu na kole a v zimě na běžkách. Nakonec mu-sím zmínit, že s oblibou chodím na houby, ačkoliv to není sport.

Ptala se Kamila Grmolenská

Na podzim 2016 se uskuteční volby v senátním obvodu číslo 61, do kte-rého patří i vaše obec. Jsem rád, že jsem v uplynulém období měl mož-nost jako senátor za Olomoucko spo-lupracovat jak se vedením obcí, tak i dalšími lidmi podílejícími se na ži-votě v regionu. Patří k nim například dobrovolní hasiči, ale také sportovci, různé spolky a řada individuálních dobrovolníků. Rád bych jim touto cestou za uplynulých šest let podě-koval. Bez nich by byl život na našem venkově mnohem chudší a jedno-tvárnější. Jako senátorovi, který do-sud ve volebním obvodu vykonává mandát, mi připadla úloha seznámit vás se způsobem hlasování.

1. kolo volebPrvní kolo voleb do Senátu se usku-teční ve dnech 7. a 8. října. Občané v příslušném obvodu dostanou vo-lební lístky do svých poštovních schránek. Otevření volebních místnostíPátek 7. října 14:00 - 22:00 hodinSobota 8. října 8:00 - 14:00 hodin

2. kolo volebDruhé kolo voleb se uskuteční ve dnech 14. a 15. října. Volební lístky se ve druhém kole do schránek ne-roznášejí, voliči je dostanou přímo ve volebních místnostech. Nezapo-meňte jít k volbám i ve 2. kole!

Blíží se letošní volby do SenátuOtevření volebních místnostíPátek 14. října 14:00 - 22:00 hodinSobota 15. října 8:00 - 14:00 hodin

Senát v uplynulých letech prokázal, že je důležitou částí ústavního systé-mu, když se mu podařilo napravit řadu nepřesností a chyb v zákonech přicházejících z Poslanecké sněmov-ny. Podpořte proto jeho práci svou účastí ve volbách, ať už chce dát svůj komukoliv.

Ing. Martin Tesařík senátor za Olomoucko

Od září se znovu zjednoduší cesto-vání hromadnou dopravou. Občané ji budou moci jezdit s jedinou jízden-kou. Ta bude platit ve všech spojích objednávaných Olomouckým krajem, ale také městské hromadné dopravě v Olomouci, Prostějově, Přerově, Šumperku, Zábřehu a Hranicích.

K 1. září se do systému IDSOK bude integrovat šest zbývajících želez-ničních tratí číslo 270, 274, 280, 290, 300 a 330. „Na jednu jízdenku tak bude možné cestovat všemi spěšnými a osobními vlaky, příměstskými autobusy, ale i MHD,“ vysvětluje hejtman Olo-mouckého kraje Jiří Rozbořil.

Jízdenky si cestující budou ku-povat na obvyklých místech, tedy u řidičů autobusů, v po-kladnách Českých drah i v infor-mačních kancelářích dopravců.

„Naše práce se nyní dostává do další strategické fáze. Nadále pracujeme na rozšíření bezkon-taktního odbavení, které se tý-ká časových jízdenek a přiřa-zení takzvaných časových ku-pónů IDSOK na bankovní karty v co největším rozsahu. Proza-tím tento způsob odbavení fun-guje v autobusech na Jesenicku a Prostějovsku, včetně zdejší MHD a snahou je co nejvíce více informovat cestující, že tento způsob placení je možné vyu-žít,“ sděluje ředitel Koordiná-tora Integrovaného dopravního

systému Olomouckého kraje Jaro-slav Tomík.

Tratě zařazené k 1. zářído IDSOK

270 Hoštejn - Zábřeh na Moravě - Olomouc - Přerov - Hranice na Moravě - Polom274 Litovel předměstí - Mladeč280 Hranice na Moravě - Hustopeče nad Bečvou290 Olomouc - Uničov - Šumperk300 Přerov - Chropyně - Nezamyslice330 Přerov - Říkovice

Vlakem, autobusem i tramvají na jednu jízdenku

Foto: archiv M. Tesaříka

Foto: archiv J. Vrány


REDAKČNÍ DOTAZNÍKREDAKČNÍ DOTAZNÍKPředstavujeme členy redakce Týneckých listů - Pavel Peňaška, grafik

Pavle, v TL máš na starosti jejich grafickou podobu. Jak ses k této práci dostal? A co to všechno ob-náší?Vystudoval jsem olomoucké poly-grafické učiliště - obor sazeč, kde jsem se setkával se Standou Den-kem, který tam tenkrát dělal vycho-vatele na internátě. A když před lety nastoupil do zastupitelstva naší ob-ce, shodou okolností se hledal ně-kdo, kdo by převzal štafetu po Liboru Tomečkovi, který Týnecké listy dělal přede mnou, tak si vzpomněli na mě.A co to obnáší? Musím zkontrolovat kompletnost a správnost všech elektronicky do-dávaných dat, kvalitu fotografií, in-zerci a vše pak seskládat v grafic-kém programu do těch správných rubrik tak, aby vše na sebe nava-zovalo.

Jaké je tvé povolání? Baví tě to?K již zmíněné vystudované škole jsem si přidal ještě krátkou návštěvu pražské polygrafické školy, což ze mě udělalo kompletního polygrafa.Od té doby se pohybuji u novin a pra-cuji jako tiskař v jedné z olomouc-kých novinových tiskáren.S našimi výrobky se v podstatě set-káváte denně, ať už to jsou regio-nální noviny nebo třeba letáky ak-čních nabídek jednoho z řady super-marketů.

Grafika TL se mi moc líbí, jejich celková úprava, barevnost…Kde pro jejich výtvarnou strán-ku hledáš inspiraci? Je to nároč-né?Jak už odtušíte z odpovědi výše, víc jak dvacet let se pohybuji mezi tisko-vinami, tak mám odkud čerpat ná-pady.Náročné?Ono je to spíš o oblíbenosti. Když dělám rubriku, která mě baví, jde to rozhodně rychleji, než když zalamuji například těžký filozofický text. V mi-nulém čísle jsem si užil nejednu těž-kou chvilku s poezií.

V TL se také objevují tvoje tipy na zajímavá výletní místa, která jsi sám navštívil. Usuzuji z toho, že cestuješ rád. Cestujete celá rodina? A kde hledáš náměty na místa svých cest? Cestujeme rádi, je to koníček, který nás spojuje. Společně rádi pozná-váme nová místa a nemusí to být ani moc daleko. Jak najdeme společnou volnou chvil-ku, koketujeme s myšlenkou, že ně-kam vyrazíme.Náměty, kam vyrazit získávám díky dalšímu mému koníčku - geocachin-gu.

Jak ty a tvá rodina rádi trávíte volný čas?Každý máme kromě toho cestování další své záliby, které nám naplňují volný čas.Manželka má svůj internetový ob-chůdek, který pro ni není koníčkem, ale koněm. Děti rády blbnou s ka-marády, jezdí na kole, surfují na in-ternetu... Každý máme to svoje.

Hráls fotbal. Byl jsi brankař, že? Věnuješ se sportu pořád? Po-případě jakému?Fotbal už je pro mě uzavřená ka-pitola. Už je to spoustu let, co jsem s ním skončil. Nešlo to skloubit s mou časově náročnou prací. Noviny se vyrábí ve večerních a nočních hodi-nách šest dnů v týdnu. Časově se mi to krylo s tréninky a zápasy...Rád jezdím na kole, nebojím se dlou-hých výšlapů do hor...

Jdou v tvých sportovních šlépě-jích i tvoje děti?Děti se snažíme vést k pohybu, ale žádné nedělá organizovaný sport. Jezdí na kole, běhají, rády plavou, provozujeme turistiku... Hlavně je to tím, že oba s manželkou pracujeme na směny a tomu se přizpůsobil i chod naší rodiny.

Jak vnímáš sportovní dění v naší obci?Sport v Týnci a okolí samozřejmě sleduji. Fandím fotbalistům, hokejis-tům a obdivuji týnecký gymnasti-kový zázrak.

Vím, že děláš geocaching. Je to zajímavé. Přiblížíš našim čtená-řům o co jde? Jak dlouho už keš-ky hledáš? A je nějaká keška i v Týnci nebo okolí? Jakou nej-zajímavější kešku jsi našel?S geocachingem jsem začal zhruba před sedmi lety. Měl jsem najednou díky konci ve fotbale dost volného času, který jsem si mohl organizovat podle sebe a nebyl jsem vázaný na pevný termín tréninků a zápasů. Když si zadáte heslo geocaching do

internetového vyhledávače, vyjede vám definice, že je to zábava na pomezí sportu a turistiky. Něco na tom bude, ale od doby, kdy to takto někdo definoval už uplynulo spoustu času a všechno se posunulo o hodně dál.Nechci tady nic škatulkovat, ano, je v tom turistika, ano, je v tom i sport, ale i spousty dalších zdánlivě nesou-visejících odvětvích.Prvotní myšlenkou geocachingu by-lo dostat lidi do přírody nějakým za-jímavým způsobem.Podstatou je najít někým ukrytou schránku za pomoci navigačních pří-stojů, zeměpisných souřadnic a in-ternetu.Schránka musí obsahovat nějaký zá-pisník, do kterého její nálezce pod-pisem potvrdí její nalezení a násled-ně se o zážitky s tím spojené může ostatním pochlubit na internetu. Z něj získává i informace potřebné k jejímu nalezení nebo například informace o místě, kde se schránka nachází.Kešky, jak se schránkám říká (podle anglického slova cache znamena-jícího schránka), se nachází nejen po celém světě, jedna je i mimo něj. Na orbitální vesmírné stanici ISS. Vět-šinou se umisťují na něčím význam-ných místech. Možnostem se však meze nekladou. Některé se nachá-zejí přímo ve městech například v podobě dutého šroubu na lavičce v parku nebo falešné šišky, jiné v pří-rodě ukryté například v dutinách

pařezů nebo v podobě falešných hub. Zvláštní kategorií jsou pak kešky nalezitelné pouze se speciální výbavou - horolezeckou, potápěč-skou, paraglajdem...Jak už jsem říkal, nerad bych něco škatulkoval, každý si najde to své.Někdo je hledá způsobem, že jich chce mít co nejvíce, jiný si poctivě vybírá podle doporučení jiných ná-lezců zveřejněných na internetu. Někomu vyhovují jen městské kešky, jinému jen ty umístěné vysoko v ko-runách stromů...Já jich za dobu, co se tomu věnuji nalezl přes čtyři tisíce a našel se právě v tom vybírání poctivých krás-ných kešek před jejich kvantitou.V živé paměti mám například ne-dávno navštívené kešky u alpských ledovců nebo dříve v břidlicovém dole v Oderských vrších. Těžko říct, která se mi nejvíc líbila. To nejde porovnávat. Tvůrci kešek jsou oprav-du kreativní.Ano, i v Týnci a blízkém okolí máme několik kešek. Někteří z čtenářů o nich vědí a poctivě nám na jejich fungování dohlížejí.

Máš nějaký cestovatelský sen?Sny samozřejmě mám a pomaličku si je plním, ale vždycky by měl ales-poň jeden zůstat nesplněný, aby se měl člověk na co těšit, když už se mu ty ostatní splní.

Ptala se Vendula Vránová

Dnešní výroba piva ve velkých pi-vovarech je o dokonalých a čistých technologiích, kdy člověk přijde s pozdějším výrobkem do styku jen minimálně. Ale ještě před 50 lety tomu bylo jinak - pi-vo se vyrábělo ře-meslně, pivovary se hemžily spoustou lidí, koní a aut, vedly do něj koleje a vlaky rozvážely pivo do okolí i do širého svě-ta. Mnohá tehdejší řemesla zanikla do-cela, některá přeží-vají jako ukázka dávných dob.Povídání o těchto ře-meslech Vás pře-nese do doby, kdy se dřevěné sudy v pi-vovarech vyráběly i smolily, kdy se v zimě na rybnících a řekách ledovalo, aby bylo dostatek ledu do pivovarů i do hospod.Dozvíte se, jak vzni-kaly první pivní lá-hve, kdy keramické korunky nahradily korkové zátky a kdy hliníkové sudy vytla-čily dřevěné, aby krátce nato byly sa-my nahrazeny no-

Řemesla v pivovarech a kolem nějvými, modernějšími. Na pozadí hi-storických filmů a fotografií se se-známíte s tím, jak pivo vyráběli naši dědové a jejich dědové.

Malá ukázka toho, jak vznikaloaktuální číslo Týneckých listů

Foto: archiv P. Peňaška

11OBECNÍ SERVIS

GULÁŠOVÁ GALERIE

Foto: I. Stejskal

Neoznačené fotografie: cellovka.zonerama.com

Foto: I. Stejskal

SKAUTSKÉ OKÉNKOSKAUTSKÉ OKÉNKO

Náš skautský oddíl Poutníci Čecho-vice letos opět vyrazil na dvoutý-denní tábor společně s oddílem z Velkého Újezdu. Tábor se konal jako obvykle na Slezské Hartě. Společně s námi byli na táboře i dvě skautky z polského spřáteleného oddílu z Ratiboře a hostili jsme také 12 dětí z komunitního centra z polského Ket-ře, které doprovázel náš dlouholetý přítel Wieslaw Janicki. Mimo tyto zahraniční účastníky nás potkalo první zahraniční překvapení hned druhý den. Do tábora přišla trojice

cizinců a žádali nás o vodu do svých lahví. Protože měli kolem krku šátky, bylo zjevné, že se jedná také o skau-ty. Z krátkého rozhovoru vyplynulo, že se jedná o skauty z německé orga-nizace BdP (Bund der Pfadfinderi-nnen und Pfadfinder). Sdělili nám, že jsou z Marburgu a že putují po České republice. Jejich cesta vedla přes Prahu, Šumperk, Jeseníky, Slezkou Hartu a cílem jejich cesty byl Tábor. Další skupinky z jejich oddílu puto-valy ve stejné chvíli v jiných místech Česka. Vyměnili jsme si kontakty, pohostili jsme je obědem, poradili jsme jim pár cestovatelských tipů a zajímavá místa v okolí Slezské Har-ty. Pak už pokračovali ve svém puto-vání.Další překvapení se dostavilo o tý-

Našemu skautskému středisku se ve spolupráci s obcí Velký Týnec poda-řilo získat prostředky na realizaci projektu „Junácká alej“. Grant byl udělen Nadací Partnerství, největší environmentální organizací u nás, která usiluje o zlepšení životního prostředí na lokální úrovni mj. po-mocí přidělování menších dotačních částek na projekty, které může zor-ganizovat jakákoliv obec, spolek či jednotlivec.

Projekt „Junácká alej“ navazuje na předchozí práci naší obce a týnec-kých junáků v minulosti, při které byly kromě údržbových prací vysá-zeny nové stromy do již existující aleje. V této etapě budeme dosazo-vat dalších 30 nových stromů (jde výhradně ovocné stromy), aby alej nabyla celistvosti a díky ovocným stromům také užitečnosti. Zároveň chceme alej udělat více lákavou pro procházkáře, proto zde plánujeme vybudovat jednoduchou lavičku na posezení.Výsadbu a další práce budeme reali-zovat v říjnu. Do ní bychom chtěli zapojit jak další týnecké organizace, tak i širší veřejnost. Jste proto srdeč-ně zváni, abyste přiložili ruku k dílu a pomohli nám zlepšit prostředí, ve kterém žijeme a trávíme volný čas.

Projekt Junácká alej je realizován za finanční podpory Nadace Partnerství a běžců RunCzech.

Jakub HadašAndromeda, Velký Týnec

Tak jako každým rokem, konala se i letos koncem července ve Staré Vodě u Libavé pouť ke Sv. Anně. Před poutí skauti opět upravovali ce-lý areál, tj. sekli jsme trávu na louce před kostelem, upravovali jsme hro-

Pouť ve Staré Voděby na hřbitově, obnovili jsme zniče-ný Richterův kříž vlevo u cesty od ko-stela ke Královské studánce, opravili rám Schifnerova kříže pod kostelem. V sobotu 23. 7. byla Stará Voda opět plná poutníků, odhadem 2000 lidí.

Přijel také autobus s německými rodáky, a to jak ze Staré Vody, tak i z dalších vesnic Libavska. Při odsu-nu v roce 1946 byli dětmi, mnohým je tedy dnes už více jak 80 let. Ke svému rodišti mají stále silný vztah. V minulosti finančně přispěli např. na obnovení podlahy v kostele nebo na rekonstrukci kaple Královské stu-dánky. Zájem navštívit tato místa mají i mladí lidé. Např. u obnovené-ho Richterova kříže se sešli syn, vnučka a pravnučka původního sta-vitele kříže. Sobotní mši celebroval pan děkan Hanáček od sv. Mořice z Olomouce a ministroval mimo jiné i skaut Vá-clav Cenkr z Doloplaz. Večer jsme pak společně s rodáky uspořádali světelný průvod od kostela ke Krá-lovské studánce. V neděli se rodáci vydali i do okolí, do zaniklých vesnic, podívat se do míst, kde kdysi stávaly jejich rodné domy. Odpolední mše byla především určena poutníkům z farnosti Moravský Beroun; přišel ale také průvod českých a němec-

kých poutníků z Bělotína, kteří byli na cestě dva dny. V úterý 26. 7., v den svátku sv. Anny, byla sloužena mše v německém jazyce, při které skauti střediska Velký Týnec obdrželi symbolický dře-věný křížek za budování mostů čes-ko-německého porozumění. Rádi bychom vás upozornili, že v ne-děli 25. září 2016 dopoledne bude vysílán na ČT 2 v programu „ Cesty víry„ třicetiminutový dokument o hi-storii a současnosti Staré Vody.

Jan Pečínka

Nečekané návštěvy na Slezské Hartěden později. Do tábora přišla čtve-řice cizinců a žádali nás o vodu. Měli také šátky kolem krku. Usoudili jsme tedy, že jde o druhou skupinu z mar-burgského oddílu. Chlapci nás ale vyvedli z omylu. Šlo sice o skauty, byli také z Německa, ale tentokrát šlo o členy mnohem menší organiza-ce než Bdp a sice Pfadfinderbund Mecklenburg-Vorpommern ze seve-roněmeckého města Greifswald. Tito skauti také putovali po Česku. Měli v plánu kratší trasu a více času na průzkum památek i přírodních zajímavostí. Jejich cílem bylo dojít do Opavy. Měli však náskok oproti své-mu plánu a tak s radostí přijali naši nabídku na přespání u nás v táboře. Nejprve si dali oběd a pak jsme se bavili o jejich skautské organizaci. Zahráli jsme si fotbalové utkání, chlapci se projeli na našich kánoích a večer jsme společně zpívali u tábo-ráku. Niklas Wille, nejstarší a nejzku-šenější devatenáctiletý poutník, se s námi podělil o zážitky z cest, které absolvoval v minulých letech. Se svou družinou navštívil Itálii, Sloven-sko, Španělsko, Francii a Nor-s k o . P r á v ě v Norsku se mu líbilo nejvíce.Zajímalo nás také, jak rodiče kluků vnímají jejich pěší puto-vání po cizích zemích. Podle Niklase je důle-žité sbírat zku-šenosti na vý-pravách po oko-lí a na první pu-tování vyrazit se zkušeným vedoucím. Na

cestách dochází k větším či menším problémům, ale právě takové výzvy člověka zocelí, a ve chvílích, kdy se musí postarat o sebe a své mladší kamarády, získá neocenitelné zku-šenosti. Druhý den naši přátelé sba-lili svůj stan, každý z nich si na záda naložil jeden z jeho čtyř dílů, nabrali si zásoby vody a vyrazili na cestu. Jejich nejbližším cílem bylo najít a prozkoumat pár řopíků českoslo-venského opevnění z let 1935-1938.Nikdy by nás nenapadalo, že nás potká taková náhoda, aby do naše-ho tábora zavítaly hned dvě ná-vštěvy putujících skautů z ciziny. Bylo to příjemné setkání a pokusíme se s těmito skauty zůstat v kontak-tu. Opět se nám potvrdilo, že skauti mají své bratry a sestry po celém světě a není těžké na ně narazit. Vždy se přitom setkáte s vřelým při-jetím a s přirozenou vstřícností, což je jedna z kouzelných charakteristik skautingu.

Jiří DvořákPoutníci, Čechovice

Výsadbanových stromův Junácké aleji

Foto: J. PečínkaFoto: J. Pečínka

Foto: J. Dvořák

Foto: J. Dvořák

14 SKAUTSKÉ OKÉNKO

Od 4. do 14. srpna se konal CEJ 2016 v Polsku. CEJ - Central European Jam-boree, v překladu Středoevropské Setkání Skautů, nebylo úplně středo-evropské, jelikož přijeli skauti až z Egypta, Alžírska či Spojených stá-tů. Dohromady bylo asi 1800 účast-níků z 29 zemí.

Vše se odehrávalo v krásném pol-ském městě Vratislavi. Náš tábor se nacházel kousek od řeky Odry v mí-stním parku. Do města bylo možné dostat se městskou hromadnou dopravou a kochat se krásnou histo-rickou částí Vratislavi. Také program, který si pro nás při-chystali, byl velice pestrý a zábavný. Každý den byl od 9 do 15 hodin blok, ve kterém po subcampech probíhalo 6 programů. První byla velká hra - Ztracený malíř, kdy jsme se během různě těžkých úkolů dorozumívali mezi sebou anglicky. Dalším, tento-krát dvoudenním programem byl výlet s přespáním mimo tábořiště. Vlakem z Vratislavi jsme jeli pod Jelenie Góru, následoval výšlap ná-rodním parkem na Jelenie Góru s pol-ským průvodcem, kde jsme z vršku hradu měli rozhled na široké okolí a dokonce i na Sněžku. V místě pře-spání pod horou na nás čekala netra-diční aktivita - kolečkové běžky. Ve-čer jsme, naše česká patrola spolu se slovenskou a egyptskou, udělali oheň. Zpívali jsme písně, vyprávěli si a nakonec jsme šli všichni spát. Ráno jsme zase vyrazili na vlak, který nás odvezl zpátky do Vratislavi. V pon-dělí jsme měli na programu návště-vu muzea, ale ta se k naší smůle neuskutečnila, protože měli zavře-no. 9. srpna v úterý nás čekala skautská služba a tedy malování skautského institutu. Další den jsme chodili po památkách - kostely, mos-ty, náměstí. Středeční program byly umělecké workšopy. Tedy přesněji šití, tisk na plátěné tašky nebo malo-vání na obličej. V pátek se konal

Středoevropské Setkání Skautů

International Day, kdy každá země měla svůj stánek s jídlem, aktivi-tami, národními tanci či hudbou. By-lo zajímavé poznat různé kultury všemi smysly. Předposlední den jsme my a naši slovenští přátelé vy-razili do města na oběd a nakoupit poslední suvenýry a dárky. Každé odpoledne probíhaly volnoča-sové aktivity - jízda na čtyřkolce, le-zení po nakloněné stěně, hry, tan-ce… A téměř každý večer se u hlav-ního pódia konala party s moderní hudbou k poslechu i tanci či jen k po-skakování do rytmu. Jeden večer byl dokonce v režii českého kontingentu pro nejen české účastníky, kde byl například fotokoutek, taneční souboj či karaoke. Rozhodně jsme se ani chvíli nenu-dily, ať už kvůli programu anebo no-vě poznaným přátelům nejen ze sousedních států, ale například z Velké Británie nebo z Černé Hory.

A nakonec - cílem skautingu je vy-tvářet lepší svět a Jamboree bylo příkladem kooperace mezi národy, kulturami a generacemi. A po zku-

šenosti s touto akcí, jsme rozhod-nuty jet i za dva roky do Maďarska.

Marie Zdráhalová

Foto: T. Sudolská

Foto: T. Sudolská

Foto: T. Sudolská

15ČLÁNKY

Vážení čtenáři,dovolte, abych vás po prázdninách pozdravil ze školy. 1. září jsme slav-nostně zahájili nový školní rok 2016/2017 a přivítali na naší „ho-rolezecké expedici“ opět o něco více žáků než v loňském roce. Slavnostně jsme také pasovali 40 žáků 1. třídy.Během letošních prázdnin probíhala na obou školních budovách řada pra-cí. Na staré škole jsme zcela rekon-struovali podlahy ve dvou učebnách a v 1. oddělení školní družiny, na no-vé škole jsme zahájili přípravu projektu, jehož cílem je přebudování šaten na dvě nové odborné učebny a zbudování moderních šaten v su-terénních prostorách školy. Výkopo-vé práce již započaly a my jsme za-hájili rekonstrukci rozvodů vody a odpadů v pravém křídle školní budovy. Tato investiční akce patří ke klíčovým úkolům na letošní školní rok.Během podzimních měsíců připraví-me stěhování pobočky ZUŠ Žerotín Olomouc ze staré školy do uvol-

Konec roku bývá všeobecně spojo-ván s rekapitulací uplynulého ob-dobí. Učitelé mají možnost hodnotit dvakrát, nejen tedy konec roku ka-lendářního, ale i konec roku školního. A tak se společně podívejme o rok nazpět.Loňský začátek školního roku 2015- 2016 se trochu lišil od těch ostat-ních. O prázdninách měla být prove-dena výměna plastových oken a za-teplení budovy mateřské školy. Akce se ale patřičně protáhly a tak 1. září vítali děti nejen učitelky ve třídách, ale i řemeslníci na lešení. Hluk stave-niště se stal na pár týdnů dopro-vodem našich veškerých činností a her, zvukovou kulisou pohádek i ukolébavek. Ale stálo to za to! Škol-

Na prahu nového školního roku 2016 - 2017něného školního bytu a tím jednak vytvoříme ZUŠ a jejím žákům dů-stojné prostředí a pro nás získáme prostor pro provoz všech oddělení školní družiny a zájmových kroužků.V obou školních budovách probíha-ly během prázdnin malířské práce a další drobné úpravy a opravy.Za hladký průběh při realizaci a tr-valou péči a podporu děkuji vedení obce Velký Týnec a rovněž provoz-ním zaměstnancům školy v čele se školníkem panem Miroslavem Zdrá-halem.V letošním roce nás čeká realizace několika projektů. Budeme pokračo-vat ve spolupráci se Střední průmy-slovou školou strojnickou v Olomou-ci ve sdílené výuce a kroužcích.Dále se chystáme na projekt zamě-řený tentokrát především na vzdě-lávání pedagogů ve všech oblastech problematiky nově zaváděné inklu-ze. Další projekty jsou ve fázi přípra-vy.S činností zájmových kroužků od září 2016 se můžete seznámit na škol-

ním webu. V průběhu školního roku počítáme se všemi tradičními škol-ními akcemi, před prázdninami vás pozveme na „Školní zahradu“.Jménem všech zaměstnanců školy chci vyslovit přání, aby následující školní rok byl rokem úspěšným. Kva-litní prací, velkým pracovním úsilím,

mimoškolní aktivitou a spoustou ak-cí, které pro děti pořádáme, chceme udělat maximum pro to, abyste byli se vzděláváním vašich dětí spoko-jeni a abyste nám i nadále zachovali přízeň.

Mgr. Tomáš Jurka

modlitbě? Mluvíte s nimi někdy o svém životě s Bohem? Snažíte se budovat domácí církev, když společ-ně nasloucháte Božímu slovu a učíte se jeden v druhém vidět Krista a dá-vat si navzájem lásku Ducha Sva-tého?Nejsme andělé a všichni hřešíme. Proto potřebujeme pokání a odpuš-tění. Kardinál Dolan v jedné knize vzpomíná na manžele, kteří slavili 65. výročí svatby. Když se jich ptal na jejich tajemství, manžel odpověděl: „Když jsme se brali, řekl nám kněz, že každý večer před spaním si máme kleknout vedle sebe u postele, po-modlit se spolu Otče náš a pak se jeden druhému omluvit za cokoliv, čím jsme jeden druhého zranili. Bez ohledu na únavu, rozzlobení či roz-rušení jsme nikdy neměli ulehnout, aniž bychom si řekli „promiň“, když mezi námi něco skříplo. Měli jsme i hodně těžká období, ale toto jsme dodrželi.“Jak jednoduché! V manželství není důležité, kdo má pravdu, kdo vyhra-je, ale kdo více miluje, kdo umí z lás-ky odpouštět s vědomím, že on sám potřebuje odpuštění od lidí i od Bo-ha. Milosrdná láska nepohrdá spra-vedlností, ale ze soucitu ji překra-

čuje, když doplňuje, co druhý v lásce nedotáhl. Láska, která odpustí, ni-kdy odpuštěnou vinu nepřipomíná, ale vidí druhého novýma očima jako očištěného.Drazí rodiče, zaveďte tuto praxi do Vaší rodiny a naučte to i Vaše děti. Zachráníte svou rodinu před nebez-pečím rozpadu, dětem zajistíte lásku domova, na kterou mají právo, a bu-dete z nich mít radost i v budouc-nosti. Nemůžete dát dětem nic vět-šího, než dobrou křesťanskou výcho-vu. Skvělé zkušenosti by nám mohli vyprávět rodiče, kteří své děti svě-řili, zasvětili Bohu rukama Panny Marie, kteří je ve svém srdci přiná-šeli na mši svatou už od početí, nebo tehdy, kdy se v dospívání od Boha vzdalovali. Bůh je nezklamal a Panna Maria se ukázala jako dobrá matka a mocná přímluvkyně, jako spolehli-vá průvodkyně na cestách i pro ty, kteří bloudili.Všem rodinám diecéze denně posí-lám požehnání, zvláště v tomto roce milosrdenství, a prosím Boha, aby nechal své uzdravující milosrdenství vítězit ve Vašich srdcích a v celých rodinách.

Váš arcibiskup Jan

Pastýřský list otce arcibiskupa Jana Graubnera k zahájení nového školního rokua umí překvapit svou štědrostí a ne-čekanou pomocí.Dovolte však, prosím, abych vedle přání k začátku školního roku se Vám svěřil i s jednou ze svých bolestí. Raduji se z každého pokřtěného dítěte, ale mám starost o velkou částz nich, protože nejsou vychovávány ve víře vůbec, nebo chodí do nábo-ženství jen do prvního svatého při-jímání. U každého křtu dítěte někdo slíbil, že je vychová a vyučí ve víře. Slib před Bohem je velmi vážná věc. Křtem jsme děti zavázali ke křesťan-skému životu. Když je nenaučíme křesťansky žít, těžce jim ubližujeme. I když už školní rok začal a přihlášky do náboženství měly být podány před prázdninami, přihlaste, prosím, nepřihlášené děti mimořádně aspoň nyní a to i do vyšších ročníků včetně situací, kdy už nějaký čas nechodily.Všechny školy - i střední a učňovské - mají povinnost zajistit výuku nábo-ženství, když se přihlásí aspoň sedm žáků. Pokud je jich někde méně, mají děti a mládež možnost výuky na kaž-dé faře.Školní náboženství však nestačí. Dě-ti potřebují příklad a zkušenost víry v rodině i ve farním společenství. Milí rodiče, vidí Vás děti klečet při

Drazí bratři a sestry,milost a pokoj od našeho Pána Ježíše Krista ať naplní srdce každého z Vás, zvláště pak dětí a mládeže, kteří za-čínají nový školní rok. Začátek září patří k nejnáročnějším obdobím roku v našich rodinách. Předcházely však prázdniny, které nabídly většině z Vás chvíle odpočinku a načerpání nových sil i upevnění vztahů v rodině díky společným zážitkům. Láska pro-jevená druhým snahou naslouchat, porozumět, potěšit a pomoci, přinést radost, projevit uznání, či jen tiše doprovázet nebo nést kříž druhého, odpouštět a znovu dávat důvěru, vy-tváří domov, šťastné a pevné zá-zemí, které potřebují Vaše děti. Blahopřeji všem, kterým se to aspoň trochu daří, a děkuji všem, kteří se o to snaží. Děkuji všem, kteří i přes těžkosti a někdy i velké překážky budují stabilitu rodiny, nebo se ji sna-ží udržet. Děkuji všem rodinám, kte-ré mají tak široké srdce, že přijímají i větší počet dětí. Takoví si zaslouží naši úctu a taky pomoc. Zároveň pro-sím mladší zdravé rodiny, aby měly dost odvahy rozšířit srdce pro přijetí dalších dětí, a vyprošuji jim zkuše-nost velkorysé Boží pomoci, která nikdy nezklame zdravou důvěru

ka vypadá v novém kabátě nádher-ně.Po téhle etapě započala úprava škol-ní zahrady. Tu ozdobily nové prů-lezky, lavice, houpačka, hmyzí do-meček a jiné balanční či herní prvky – vše provedeno ve velmi estetickém přírodním rázu. Realizace však byla ukončena až po Vánocích, a tak jsme na otestování museli počkat až na přívětivé jarní počasí.Ale nahlédněme i do samotné školky. Tu letos navštěvovalo 122 dětí v pě-ti odděleních. Výchovně-vzdělávací proces byl doplňován řadou rozma-nitých aktivit. V naší škole jsme například přivítali kouzelníka, cho-vatele exotického ptactva, loutko-herce i muzikanty. Děti navštívily ně-

kolik divadelních představení v Olo-mouci, vzdělávací programy ve Slu-ňákově. Díky návštěvě skanzenu v Modré u Velehradu se děti sezná-mily se životem ve středověké ves-nici. Zde jsme také zhlédli místní zajímavost - podvodní tunel. Nad svými hlavami jsme pozorovali ryby přímo v rybníce. Děti si vyzkoušely role řidičů i policistů na Mobilním dopravním hřišti v areálu naší MŠ a na hradě Bouzov dokonce role malých práčat v rámci rytířského klání. Ve škole probíhal kroužek se-znamování s angličtinou, hra na zob-covou flétnu, taneční kroužek a ly-žařský výcvik.Nechyběly ani společné akce pro ro-diče s dětmi - podzimní či vánoční

tvořivé dílničky, zábavné soutěže Bubákování nebo Drakiáda v teple a suchu, Mikulášské a Vánoční pose-zení s programem, besídky pro ma-minky. Nemůžeme opomenout Indi-ánskou zahradní slavnost s opéká-ním. Až při výčtu všech aktivit mi dochází, že to byl pěkně nabitý rok. V červnu jsme se rozloučili s 39 před-školáčky, jejichž místa zaplní nově přijaté děti.Věříme, že každý si z uplynulého ro-ku odnesl něco příjemného, a dou-fáme, že v letošním roce tyto zážitky obohatíme. A začneme hned v září, protože letos o prázdninách se ve školce „jen malovalo“…

Za kolektiv MŠ Jana Přikrylová

Ohlédnutí za školním rokem 2015-2016 v Mateřské škole Velký Týnec

Foto: P. Hanuška

16 ČLÁNKY

Dne 1. července 2016 proběhla nová akce na hřišti „Čmelda jede na dovolenou!“ Akce byla podpořena MAS Hanácké Království Strategií komunitně vedeného místního roz-voje. Děti si vyzkoušely soutěže tematicky spojené s létem a dovo-lenou například hod gumákem na cíl, zabalení batohu na výlet a projití

V září se uskuteční opět tradiční ba-zárek! Všechny srdečně zveme dne 17. září 2016 od 8.00 do 11:00 hodin do sálu Hasičské zbrojnice Velký Tý-nec nakoupit si oblečení a výbavu pro děti na nadcházející zimu.

Od září se můžete těšit každé pondě-lí na hernu s programem pro bato-látka a jejich maminky, a dokud nám počasí dovolí, budeme realizo-vat páteční výlety do přírody, za kul-turou či sportem. Již 9. 9. 2016 s ná-mi můžete jet na výlet do Sluňá-kova, kde je pro nás připraven zají-mavý program, přihlášky a bližší informace na email svatpet@ seznam.cz. Dále připravujeme pro děti adap-tační program před nástupem do mateřské školy „Miniškolka”. Info schůzka bude v úterý 6. 9. od 15.00 - 16.00 hod. Miniškolka bude každé úterý od 9.00 do 12.00 hod.Neopomněli jsme ani na rodiče, pro které jsme připravili kurz efektiv-

Rodinné centrum Čmelda funguje již 5 let!Jsme velice potěšení, že i nadále se rodinné centrum těší zájmu ma-minek a v tomto roce zájem doko-nce největší ze všech těch posled-ních pět let. Pravidelně se koná dopolední herna s programem, kde se kromě pohy-bových her maminky s dětmi věnují i vyrábění, učí se říkanky, vyměňují zkušenosti a řeší problémy spojené s mateřstvím.Po 5 letech jsme se rozhodli provést obnovu v našem centru, která začala loni nákupem nového koberce a le-tos díky obci Velký Týnec získalo Ro-dinné centrum Čmelda i nový kabát. Všechny prostory byly nově vyma-lovány. Díky pomoci maminek byl dokončen úklid prostor, včetně umy-tí oken, vykachlíčkovaní a úklid vy-bavení.V září se tedy maminky s dětmi mo-hou těšit na krásné barevné prosto-ry, jen se podívejte! Písníčky a básničky v kruhu

Program od září 2016ního rodičovství, ve kterém se dozví spoustu užitečných rad o vý-chově dětí. Kurz bude probíhat každé úterý od 13. 9. - 29. 11. tj, 12 lekcí za 1500,- Kč, lektorka Jana Dostálková Baciak.Přihlášky na email.janabaciak@ seznam.cz

Kromě pravidelných akcí – dopolední herny a cvičení pro dětise konaly již klasické akce – bazárek a karneval.

Karneval probíhal v duchu Večerníčka.

Čmelda jede na dovolenoutrasy, ulovení ryby, postavení tábo-ráku - vatry, a další.Děti si užily skákací hrad a bublinko-vou show a na závěr si opekly špe-káčky. V průběhu akce byli rodiče informováni o Strategii komunitně vedeného místního rozvoje MAS Ha-nácké Království a jejích cílech.

Foto na stránce: archiv MC Čmelda

Zářijová výročí středomoravského regionuPřed 50 lety – dne 3. září 1966 zemřel v brněnské nemocnici Msgre Prof. ThDr. František CINEK, katolický kněz a profesor dogmatiky na teologické fakultě v Olomouci, jedna z nejvýznamnějších osob-ností katolické církve.Pocházel ze Stichovic u Plumlova, kde se narodil 20. 7. 1888. Školu vychodil v Mostkovicích a v r. 1908 maturoval na gymnáziu v Prostě-jově. Pak odešel do kněžského se-mináře v Kroměříži. V mládí byl ovlivněn uměleckým kruhem Karla Dostála – Lutinova a Josefem Floria-nem. Na velehradských unionistic-

kých kongresech se sblížil s A. C. Stojanem a stal se jeho předním spolu-pracovníkem a následně životopiscem. Po kněžském svěcení v r. 1912 působil jako studijní prefekt na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V r. 1917 získal doktorát z teologie a byl promován na teologické fakultě v Olomouci. V l. 1921-50 působil pedagogicky na bohoslovecké fakultě v Olomouci. V r. 1935 se stal profesorem dogmatiky na fakultě. Za nacistické okupace v únoru 1942 byl zatčen gestapem a odsouzen ke čtyřem letům věznice. Prošel káznicemi v Německu a Polsku.Počátkem r. 1945 byl odeslán do koncentračního tábora Osterode v Sasku a pak do solných dolů ve Walbecku. Těžká práce velice podlomila jeho zdraví. V létě 1945 pracuje v kněžském semináři v Olomouci, je zvolen děkanem fakulty a záhy prvním prorektorem Univerzity Palackého (1946). Za vlastenecké zásluhy byl vy-znamenán Čs. válečným křížem a jmenován papežským prelátem. Po zrušení teologické fakulty (červenec 1950) byl nucen stáhnout se do ústraní. Vypomáhal v duchovní správě, na Sv. Hostýně a Velehradě, kde je také pohřben na Slavíně. Podzim života strávil na faře v Mostkovicích. Na svém kontě má přes 300 knih a odborných statí. Z nich je třeba jmenovat zejména: Arcibiskup Dr. Antonín Cyril Stojan (1933); K národnímu probuzení mo-ravského dorostu kněžského 1778-1870 (1934); Velehrad víry. Duchovní dějiny Velehradu (1936). Hojně publikoval v periodikách Akord, Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci, Časopis pro přátele liturgie v Praze, Časo-pis katolického duchovenstva v Praze, Časopis slovanských bohoslovců, Časopis vlasteneckého musea, Hlídka Na hlubinu, Našinec a Život. Kromě mateřského jazyka, který pěstoval s významovou přesností a hlubokou básnickou pestrostí, ovládal němčinu, italštinu, francouzštinu a samozřejmě latinu a řečtinu. Od října 1934 byl členem Družiny literární a umělecké a od r. 1936 i členem výboru DLU.

Před 70 lety – dne 5. září 1946 se ve Vsetíně na-rodil prof. Mgr. Jindřich Štreit. dr.h.c., fotograf a vysokoškolský peda-gog.Dětství trávil deset let na Valašsku, odkud se v r. 1956 přestěhoval s ro-diči a sourozenci do obce Těchanov

v podhůří Jeseníků. První podnět k fotografování dostal od otce v r. 1963. V témže roce maturoval na gymnáziu v Rýmařově a poté odešel do Olomouce na univerzitu. R. 1967 absolvoval PdF UP v Olomouci obor výtvarná výchova a studia zakončil první samostatnou výstavou fotografií. Poté pracoval jako učitel na ZŠ v Rýmařově, v l. 1968–82 byl ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. V r. 1982 byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění z vězení nesměl učit. Zprvu pracoval v knihovně Okresního pedagogického střediska v Bruntále, po roce byl dispečerem Státního statku v Rýžovišti. Po sametové revoluci byl rehabilitován a r. 1990 pobýval v USA, v l. 1991–92 ve Francii, r. 1995 navštívil Japonsko, r. 1996 Sibiř a realizoval další projekty po celé Evropě. Od r. 1992 externě vyučuje na FAMU v Praze a na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Od r. 1972 se plánovitě věnoval zobrazování vesnického života. Soustředil se na portrét a romskou tématiku. Období let 1974-77 věnoval studiu na Škole výtvarné fotografie v Brně. Jeho závěrečnou prací byla kolekce snímků z divadelního zákulisí. Kromě samo-statných katalogů výstav lze jeho fotografie najít v monografiích a také jako ilustrace ve dvanácti Myšlenkách do kapsy (1992–98). Na svém kontě má více jak třicet knih. V r. 2006 mu bylo uděleno státní ocenění Medaile za zásluhy I. třídy (u příležitosti státního svátku vzniku samostatného Česko-slovenska). V září 2009 jmenován vysokoškolským profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V květnu 2010 byl zvolen králem Majálesu UP v Olomouci. Dne 2. 10. 2014 mu udělila Umělecká rada Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Bratislavě čestný doktorát (dr.h.c.), jako jedi-nému fotografovi v Česku a na Slovensku.

Jubilantovi k významnému jubileu srdečně gratulujemea přejeme pevné zdraví i trvalý tvůrčí elán!

Před 145 lety – dne 6. září 1871 se v Nákle narodil Karel FIŠARA, rolník, archeolog, národopisný publi-cista.Od mládí měl velký zájem o historii a přírodní vědy. Vlastnil sbírky motýlů a starožitností. Jeho sbírka nálezů poutala pozornost známých archeologů z okolí. V r. 1905 navštívil Náklo a Fišarovy sbírky i Tomáš G. Masaryk. Sbírky chtěl koupit i rakouský arcivévoda Evžen, velmistr německých rytířů, ale nakonec je koupil MUDr. Jan. Smyčka (1855-1927) pro litovelské muzeum. Ve sbírce starožitností bylo 1059 předmětů z doby mladší kamenné, bronzové, lužické, gallské a římské. Numismatická sbírka čítala 332 mincí. Odebíral té-měř všechny archeologické časopisy, do nichž psal o svých nálezech a zku-šenostech. Nejvíce publikoval do Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a do Pravěku. Byl členem všech vzdělávacích spolků v Nákle. Zemřel 23. 5. 1910 v rodišti.(Vrbka, Josef: Rolník-archeolog Karel Fišara. In: Mojmírova říše, 2, 1939, č. 8, S. 97-100.)

Před 95 lety – dne 9. září 1921 zemřel v Uherském Hradišti Alois ZÁBRANSKÝ, vl. jm. František Červínek, právník a spisovatel.Pocházel z Jáchymova u Nákla, kde se 8. 2.1858 narodil v rodině cestáře. Po vychození dvojtřídky pracoval dva roky s otcem a v l. 1871-79 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel na studia práv do Prahy, podporován nákelským lékařem F. Volným, s jehož dcerou se později oženil. Po absolutoriu nastoupil r. 1884 na praxi u krajského soudu v Olo-mouci, odkud byl posílán na výpomoc k okresním soudům, např. do Strážnice či Jemnice. Po třech letech zakotvil trvale v Uherském Hradišti, kde byl r. 1912 jako rada zemského soudu předčasně pensionován, údajně pro důrazné české a satirické vystupování a výsměch soudní byrokracii v li-terární tvorbě. Autor humoristických povídek a románů. Psal do časopis Švanda dudák, do Lidových novin, Nivy a Osvěty. Používal i další pseu-donymy: Florián Čahoun, Kašpar Šťovík, Baltazar Pelyněk ad. Knižně de-butoval románem Z nového labyrintu světa (1907), který byl z velké části autobiografický. Kratší humorné a satirické prózy vyšly ve sbírce povídek Na potulkách se Švandou (1919), Tři z Hané (spolu s O. Bystřinou aj. Spá-čilem-Žeranovským, 1943) a Lásko, milá lásko (1920). Nejlepším jeho dílem je hanácká trilogie Břehule čili poslední hastrman na Hané (Břehule, Poled-nice, Hastrman, 1919). Ve všech svých knihách užíval v řeči lidových postav hanácké nářečí.(Lexikon české literatury.4/II. Praha, Academia 2008; Červinka, B. F.: Hrob Aloise Zábranského zůstane uchován. In: Z pamětí literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 254-257.)

Před 70 lety – dne 15. září 1946 se v Olomouci na-rodil RNDr. Břetislav SMYSL, CSc., uznávaný toxikolog, vysokoškolský pedagog, výtvarník, pro-zaik a herec.Od dětských let tíhnul k divadlu. Velký vliv na jeho životní lásky měli učitelé na základní škole. Od dva-nácti let byl kmenovým členem loutkářského souboru Kašpárkova říše. Ztratil tam trému, naučil se je-vištní mluvě a začínal hlavní rolí v Křídové pohádce od Františka Če-

cha. Střední školu chemickou v Přerově absolvoval v r. 1964 a poté se vrátil do rodiště, kde studoval PřF UP, obor analytická chemie. Promoval v r. 1969 a doktorem se stal o pět let později. Působil v Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty univerzity. V r. 1991 obhájil na Kar-lově univerzitě v Praze disertační práci a získal titul kandidát věd. Byl členem odborných společností v ČR i ve světě. V r. 1985 byl vyznamenán prestižní cenou Humboltovy Univerzity v Berlíně za zásluhy o soudní obor toxikolo-logii. Profesí toxikolog, jehož životní láskou byl kumšt. Od studentských let byl literárně činný. Publikoval povídky, fejetony, text apeally, kresby, pla-kátovou a užitou grafiku, koláže, asambláže. Jeho tvorbu můžeme najít na stránkách časopisu Červený květ nebo Květy, Dikobraz aj. Kreslené vtipy vystavoval v Ostravě v Divadélku Waterlo. V 60. l. byl činný v amatérských divadlech spolu s Pavlem Dostálem a Richardem Pogodou. Olomoucké veřej-nosti se prezentoval v pořadech: Jablko od stromu, Nesmysloviny (2000-2001), které se konaly v Besedním sálu Muzea umění. Sbíral mj. i kuchařky, kterých měl asi 200, a rád vařil. Připravoval nákresy pravoslavných kostelů na Olomoucku, vymýšlel skládací loutková divadla a rozhodně se s ním nikdo nenudil. Zemřel 15. 1. 2008. Měl dva syny, kteří podědili lásku k divadlu a umění.(Ševčíková, H.: Osobnosti – Moravy.eu www.)

17VÝROČÍ

Před 135 lety – dne 16. září 1881 se v Horních Pase-kách u Rožnova narodil Josef PETŘEK, učitel, sokolský a národní pracovník.Po absolvování učitelského ústavu v Příboře odešel učit do Černovíra u Olomouce. Od r. 1905 učil v Hodolanech. V době 1. sv. války bojoval na jižní frontě a po návratu musel za protirakouskou činnost učit ve Skrbeni. Od lis-topadu 1919 učil na škole v Pavlovičkách, kde se stal řídícím učitelem a zůstal zde až do penzionování (1939). Aktivně se podílel na práci v Sokole, v Národní jednotě, přispíval do různých novin a časopisů. V r. 1925 vydal knihu o vzniku a činnosti Národní jednoty. Psal do Stráže Moravy a Vla-stivědného sborníku střední a severní Moravy. O deset let později vyšla další jeho kniha. Duchem a srdcem. Za 2. sv. války se zapojil do partyzánského hnutí, ale už v září 1939 byl zatčen a internován v koncentračním táboře ve Štěpánově u Olomouce. V důsledku nemoci byl po měsíci propuštěn. Po atentátu na Heydricha byl jeho syn, pravoslavný duchovní Dr. Vladimír Petřek spolu s biskupem Gorazdem dne 18. 6. 1942 zatčen a dne 5. září t. r. popraven. Krátce na to byla zatčena celá rodina Petřkova i s deseti dětmi. Naposledy byli uvězněni v Osvětimi a postupně popravováni. Kromě rodičů i čtyři děti: a to Vladimír, Milada, Jaroslav a Miroslav. Josef Petřek byl popraven 7. 2. 1943. Dne 4. 5. 1947 jim Národní jednota pro východní Moravu odhalila na budově školy v Pavlovické ulici č. p. 51 pamětní desku od Julia Pelikána s reliéfním portrétem umučeného vlastence Josefa Petřka a s nápisem „Věrni zůstaneme“, doplněným trnovou větévkou.(Vykupitelé. Olomouc 1947. * Tichák, M.: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc 2002, S. 116.)

Před 30 lety – dne 16. září 1986 zemřel v Praze Karel SVOLINSKÝ, český malíř, vysokoškolský pedagog, ilustrátor.Narodil se 14. 1. 1896 na Svatém Kopečku u Olomouce a do čtrnácti let žil v rodišti a Lošově. Měšťanskou školu navštěvoval ve Velké Bystřici. Jeho babička a dědeček z tatínkovy strany bydleli v Radíkově. Vztah k rodnému kraji, hanáckému folk-lóru, se projevil v celém jeho díle. Studoval na pražské Uměleckoprů-myslové škole, od r. 1945 působil na této umělecké škole sám jako pe-dagog. Byl členem Spolku výtvar-ných umělců Mánes a Sdružení čes-kých umělců grafiků Hollar. Motivy

pro svou tvorbu hledal především ve folkloru a přírodě. Kromě kresby se věnoval také volné a užité grafice. Byl také scénografem a knižním ilustrátorem. V l. 1950-55 prováděl výzdobu olomouckého orloje a v témže období působil též jako scénograf v olomouckém divadle. Z hlediska bo-tanického je nutno tvorbu Karla Svolinského ocenit výrazně pozitivně. Řadí se k autorům zlatého fondu české botanické ilustrace.(Chadraba, R.: Folklór v díle Karla Svolinského a starší tradice. In: Studie Muzea Kroměřížska 1992/1993. S. 68-70. * Plachá, Z.: Vzpomínka na Karla Svolinského. In: Velkobystřické noviny, 1993, č.4, S.4-5.)

Před 70 lety – dne 18. září 1946 zemřel v Olomouci ThDr. Josef Rostislav STEJSKAL, biskup Církve česko-slovenské husitské.Narodil se 27. 4. 1894 v Hostkovicích na Olomoucku. Střední školu studoval v Olomouci a r. 1914 absolvoval Slovanské gymnázium. Poté absolvoval bohosloveckou fakultu a stal se knězem římskokatolické církve. Po převratu vystoupil z katolické církve. O Vánocích r. 1919 byl u vzniku Církve čes-koslovenské husitské, která byla vyhlášena 8. 1. 1920 v Praze. Stal se jedním z jejích průkopníků na Moravě. Od 15. 3. do 10. 7. 1920 byl farářem ve Vel-kém Týnci, poté působil do r. 1921 ve Vacanovicích. Pak byl rok v olomoucké diecézi, kde pracoval jako tajemník patriarchy a vrátil se sem i po studiích v Paříži v r. 1924. Dne 6. 4. 1925 byl zvolen biskupem moravským, s působností i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. V teologii Církve českoslo-venské husitské hájil princip svobody svědomí a formuloval text Vyznání víry Církve československé. Byl redaktorem Náboženské revue. V době paříž-ského pobytu napsal studii Les Proces de Jean Huss. (Tomeš, J.:Český biografický slovník XX. století. Praha 1999, S. 194 * Salajka, M.: Proces ustavování a duchovní správy náboženských obcí Církve česko-slovenské husitské 1920-2000. Praha 2003.)

Před 75 lety – dne 20. září 1941 se v Baťově (nyní Otrokovicích) narodil Jo-sef Antonín ZENTRICH, český bylinář, filozof a od-borný spisovatel.Původním povoláním papírenský technik pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale v r. 1968 byl z politických důvodů přeřazen na

práci pomocného dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a samovzdělávání. V r. 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě začal zajímat o mož-nosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910-81), který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to usilovných patnáct let samostudia. V l. 1969-72 dálkově studoval astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v r. 1981, kdy po náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu. V papírně setrval až do r. 1983 a bylinářskou praxi vykonával načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V r. 1985 přešel pod křídla JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci (1990). Literárně debutoval knihou o lé-čivých bylinách Byliny v prevenci (1985). Po r. 1989 začal spolupracovat s MUDr. Josefem Jonášem a začátkem r. 1990 vyšla kniha Přírodní a lidové léčitelství slovanských národů, která byla záhy rozprodána, přestože vyšla v nákladu 290 000 výtisků. Na svém kontě má na třicet titulů. Jeho knihy vycházely především v nakladatelstvích Fontána a Eminent. V r. 1990 si otevřel bylinářskou poradnu též v Olomouci. Spolupracoval také s TV Ostra-va v pořadu Pod pokličkou. V posledním rozhovoru publikovaném v časopisu Meduňka je uvedeno, že se pokládal především za bylináře. A když začínal provozovat vlastní praxi, pěstoval a sušil bylinky pro své pacienty. Postupem let, když se klientela rozrůstala, začal spolupracovat s lékárenskými firma-mi. Za nejlepší ze svých knih považoval třídílnou Encyklopedii moderního bylinářství, kde zpracoval přes 400 bylin. Ne nadarmo měl přezdívku „cho-dící encyklopedie léčivých bylinek“. Zemřel 4. 9. 2012 v Kroměříži a pohřben byl v Otrokovicích - Kvítečkově.(Ševčíková, H.: Osobnosti Moravy. Dtb.eu 2012. Parte.)

Před 75 lety – dne 22. září 1941 se ve Velké Bystřici narodil Václav BOHAČÍK, varhaník, člen velkoby-střického chrámového sboru a komunální poli-tik.V r. 1946 se rodina s pěti dětmi přestěhovala do Mariánského Údolí.

Václav dojížděl do Olomouce, kde studoval jedenáctiletku a maturoval v r. 1958. Protože nemohl pokračovat z politických důvodů na vysoké škole, vyučil se mechanikem kancelářských strojů. Na vojně v Přerově pracoval jako letecký mechanik. Poté se vzdělával při zaměstnání na Strojní prů-myslové škole strojnické a po absolvování trvale zakotvil v Moravii, kde pracoval třicet šest let. Čtyři roky před odchodem do důchodu zastával funkci místostarosty obce Hlubočky. Byl známým varhaníkem a tenorovým zpěvákem v chrámovém sboru u otce Josefa Olejníka. Zemřel 23. 7. 2009 v Hlubočkách a pohřben byl v rodišti.(Peřinová, M.: Biografie Václava Bohačíka. 2014. Rkp a fotografie)

Před 115 lety – dne 28. září 1901 se v Horních Stu-dénkách narodil Václav RÝZNAR, učitel, vlastivědný pracovník, kronikář rodné obce, autor národopisných a sociologických studií.Od jedenácti let chodil na Reálné gymnázium v Litovli, kde maturoval v r. 1920. Poté studoval práva v Brně, která však nedokončil a věnoval se učitelskému povolání. V l. 1925-30 učil ve Štítech, kde působil jako odborný učitel na měšťanské škole. Průběžně si doplňoval vzdělání, od r. 1926 na filo-zofické fakultě v Brně, po r. 1946 znovu na univerzitě v Olomouci. Od r. 1930 byl ředitelem měšťanské školy v Horní Olešné, od r. 1937 učil v Jestřebici a Krasíkově. V období protektorátu se odstěhoval do Olomouce, kde vyu-čoval na několika různých školách až do konce války. Po osvobození 1945 působil jako osvětový inspektor, po únoru 1948 opět jako učitel. Při všech svých učitelských štacích se aktivně zapojoval do spolkového a kulturního života. Byl činný v Národní jednotě východomoravské, organizoval kursy pro divadelní ochotníky. Po r. 1945 vedl několik let Okresní pedagogické stře-disko, v období 1967-72 působil i jako odborný asistent ve Výzkumném ústavu odborného školství v Praze, pracoviště Olomouc. Poslední léta se věnoval vlastivědné práci, historii severní Moravy a svého rodiště, kde vedl v l. 1932-78 místní kroniku. Jeho publicistická činnost je dokumentována v řadě periodik denního tisku: Pozor, Moravský sever, České slovo, Volné slovo. Obsáhlejší stati publikoval v osvětových a vlastivědných časopisech Komenský, Věstník svazu českého učitelstva, Národnostní obzor, Vlasti-vědný sborník střední a severní Moravy, Stráž Moravy a sborník Severní Morava. Knižně vydal několik sociologických studií z prostředí severo-moravských hraničářů, na jejichž základě se stal členem sociologické sekce Čs. společnosti pro studium národnostních otázek. V r. 1937 se zúčastnil Všeslovanského pedologického kongresu v Lublani. Pro děti napsal Lyžařské pohádky, které se dočkaly třech vydání. V r. 1946 vyšla také sbírka jeho příležitostných veršů s názvem Hanácké metropoli. Román Kvas, který vycházel na pokračování v Moravském severu v l. 1935-36 zůstal nedo-končen a v rukopisu zůstala též sbírka Pověsti z kraje pod Bukovou horou. Zemřel 2. 5. 1980 v Olomouci. (Filip, Z.: Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 47. * Melzer, M.: Václav Rýznar sedmdesátníkem. In: Severní Morava, sv. 21. Šumperk 1971, S. 73-75. * Biografický slovník Slezska a Severní Moravy. 2. Opava, Optys, 1994, S. 104-105)

Připravila Hana Ševčíková

18 VÝROČÍ

V posledních týdnech prošel jsem si knihu Miloše Doležala nazvanou Jako bychom dnes zemřít měli, kterou mě poslal jeden mladý muž, kterého to-to dílo oslovilo, tak jako mě. Poslední léta svobody (1989 – 2016) sleduji precizní práci našich spisovatelů, no-vinářů, historiků, kteří pravdivě in-formují českou společnost o období neomezené vlády komunistické di-ktatury v letech 1948 – 1989, která likvidovala demokracii, svobodu, ro-dinu a církev, naplnila věznice stejně jako ve válku fašisté koncentráky. Vícekrát jsem vzpomněl, že v té do-bě se našlo hodně lidí, kteří diktatuře sloužili, např. likvidací selského sta-vu, udavačstvím, likvidací kulturního dědictví národa. Připomínám také ale ty, kteří si zachovali rovnou pá-teř, zachovali si čisté svědomí. A všechna ta duchovní negativa ublí-žila národu více, než případná bída hmotná.

Venkovský kněz z Vysočiny P. (páter) Josef Toufar dodýchal 25. února 1950 kolem půl deváté večer ve věku ne-dožitých 48 let. Na přísně střeženém nemocničním pokoji č. 9 v luxusním státním sanatoriu. Josef Toufar (pře-jmenovaný Zouhal) zemřel na zánět pobřišnice po puknutí žaludečního vředu. Pitva byla provedena 22. úno-ra 1950, protokol o pitvě byl upraven tak, že zmínky o četných zhmoždě-

Hola, hola, škola volá. Prvního září začíná nový školní rok. Pro mnohé rodiče čas radostí a pro děti čas starostí, někdy naopak. Když zalis-tuji ve své paměti, tak jsem se ně-které roky do školy těšila a byl čas, kdy bych uvítala raději delší prázd-niny. Nyní jsem už ve věku, kdy se těším na setkání se spolužáky. Ve Velkém Týnci je pěkná škola. T. č. je tam ředitelem Mgr. Tomáš Jurka, který školu vede od roku 2002. Jeho předchůdcem byl první polistopa-dový ředitel školy Jaroslav Hlaváč, který oslavil letos v březnu význam-né životní jubileum. Ano, narodil se v Olomouci dne 7. března 1941, ale celý svůj život prožil v Grygově. Do nové školy ve Velkém Týnci nastoupil jako žák v roce 1952 a po studiích na pedagogické škole a vojně se sem

Zářijový časv roce 1962 vrátil jako učitel. První dva roky působil na 1. stupni, od roku 1964 až do konce své aktivní uči-telské působnosti na 2. stupni školy. V roce 1968 dokončil dálkové stu-dium na Pedagogické fakultě UP v Olomouci aprobaci matematika – základy techniky. Těmto předmě-tům, spolu s hudební výchovou, také vyučoval. V roce 1990 se stal ředi-telem školy. Po odchodu do důchodu ještě dva roky učil na zkrácený pra-covní úvazek. Ve své pedagogické činnosti se věnoval hudbě, přede-vším pak dětskému sborovému zpě-vu. Byl znám jako sbormistr dětské-ho pěveckého sboru na škole. Úzce při tom spolupracoval s učitelem hudby a varhaníkem panem Anto-nínem Tomkem (1928). Byl také jedním z prvních členů pěveckého

sboru národopisného souboru Týne-čáci, založeného v srpnu 1986 man-želi Ladislavem a Marií Čecháko-vými. K tomuto připomenutí mne přivedly vzpomínky holického kantora a olo-mouckého varhaníka Jiřího Rédy, rovněž sbormistra dětského pěvec-kého sboru, který s úctou vzpomíná na výše jmenované. Především pak na výměnné koncerty školních dětských pěveckých sborů velkotý-neckého a holického. Do dalších let přeji jubilantovi Jaro-slavu Hlaváčovi hodně zdraví, po-hody a milých vzpomínek na své kolegy a žáky.

Hana Ševčíková

Jako bychom dnes zemřít mělininách, podlitinách trupu a končetin musely být odstraněny. Ve skuteč-nosti byl P. Toufar příslušníky StB ubit k smrti. Příslušnice StB, která byla v pokoji při Toufarově smrti, v roce 1952 vypověděla: „Toufar měl po celém těle velké krevní podlitiny, by-lo jasné, že byl zmlácen asi takovým stylem, jako si já pamatuji na krevní podlitiny z koncentračního tábora.“ Smrt faráře Toufara byla důsledkem tvrdého boje proti církvi v roce 1950 na Vysočině. Farář Toufar byl nucen přiznat, že zázrak pohybu křížku na oltáři při jeho kázání, byl podvod. Odmítnutí smyšlené události ho stá-lo život, byl ubit příslušníky StB k smrti. V knize na straně třináct je popsáno, jak po čtyřech letech na-léhavých dopisů příbuzných dne 20. 7. 1954 zastavili dva příslušníci StB na silnici příbuznou P. Toufara paní Marii Pospíšilovou-Toufarovou, která se jim představí a oni ji předají koženou náprsní peněženku a ka-pesní hodinky po strýčkovi se sprá-vou o jeho operaci a o jeho smrti v roku 1950, pohřben že je v Praze-Ďáblicích. Převzetí několika jeho věcí musela písemně potvrdit na kousku papírového sáčku. Druhý den byla v archivu Ministerstva vnitra uložena oficiální zpráva o uzavření případu. Kniha je plna písemných dokladů o krutosti a týrání lidí. Jsou tu uve-řejněna i fakta o osobním vlivu nej-vyšších představitelů režimu s. Gott-walda, Čepičky a dalších na minister-stvech na likvidaci P. Toufara a dal-ších tzv. nepřátel lidově-demokratic-kého zřízení. V loňském roce byly také objeveny a vykopány ostatky P. Toufara na ďáblickém hřbitově v hromadném hrobě. Ostatky byly pohřbeny v kostele v Čihošti. V Cyrilometodějském kalendáři roku 2016 přečetl jsem si také na stra-nách 183 – 192 vzpomínky spiso-vatele Ivana Klímy, který vzpomíná na své dětství a začátek války, bě-hem níž strávil tři a půl roku v Te-rezíně a na poválečnou dobu s jejími iluzemi, mstou a komunistickým blouzněním, které se nevyhnulo ani jeho rodině, jak v knize poctivě vy-práví. Přeji tedy českému národu dovídat se pravdu o své minulosti a dostatek odvážných osobností pra-vdu mluviti.

Vojtěch Hrudník

U cibule kuchyňské je nejčastější a nejzávažnější skládkovou hnilobou krčková hniloba cibule. Mezi běžně pěstovanými odrůdami není pod-statnější rozdíly v náchylnosti. Vý-jimkou jsou všechny běloslupké odrůdy, které jsou velmi náchylné, a proto i prakticky neskladovatelné. Cibule vypěstované z přímých vý-sevů jsou přibližně desetkrát méně napadány krčkovou hnilobou oproti cibulím vypěstovaným ze sazečky. Porosty cibule nikdy nesmí být pře-hnojovány dusíkem a případná zá-vlaha by měla být uskutečňována pouze v první polovině vegetace. Ideálním termínem je doba, kdy při-bližně dvě třetiny rostlin má pole-hlou („zalomenou“) nať, avšak tato je ještě zelená. Nať by měla být z ci-bulí odstraňována až po jejím dů-kladném zaschnutí. Po sklizni je tře-ba cibule řádně dosušit a skladovat až po přetřídění. Pro skladování je optimální teplota 0 až 3 °C a vlhkost vzduchu okolo 65 %.

Základem ochrany proti skládkovým chorobám česneku jsou opět pre-ventivní opatření. Z nich nejdůleži-tější je používání absolutně zdravé sadby a minimálně pětiletý odstup mezi pěstováním cibulovin na jed-nom pozemku. V případě výskytu fusariové nebo bílé hniloby by však tento odstup musel být minimálně osm let. Mezi jednotlivými odrůdami jsou rozdíly v náchylnosti ke sklád-kovým chorobám a všeobecně platí,

RADY ZAHRÁDKÁŘŮMRADY ZAHRÁDKÁŘŮMNejčastější skládkové hniloby zeleniny

že odrůdy česneku jarního typu (Be-nátčan, Lumír a Matin) jsou odolnější než typu ozimého a to i v případě, že tyto jsou vysazovány již na podzim. Podzimní výsadba by měla být pro-váděna co nejpozději. Přezrálý čes-nek, jehož cibule mají porušenou ce-listvost vrchních suchých suknic ne-bo cibule dokonce jsou rozpadlé na jednotlivé stroužky, jsou podstatně hůře skladovatelné. Při sklizni a veš-keré manipulaci se sklizeným čes-nekem musíme zacházet velmi opa-trně, neboť i na sebemenší mecha-nická poškození reaguje okamžitým viditelným poškozením a většinou následnou hnilobou. Oproti cibuli ku-chyňské je možné u česneku odstra-ňovat nať i kořeny ihned při sklizni. Pro skladování cibule a česneku je optimální teplota 0 až 3 °C a vlhkost vzduchu okolo 65 %.

Nejzávažnější skládkovou chorobou mrkve, ale částečně i petržele, pastináku a celeru je černá hniloba mrkve. Základem preventivní ochra-ny je volba vhodných odrůd urče-ných pro dlouhodobější skladování, důsledné dodržování osevních po-stupů (hostitelské rostliny na stej-ném pozemku nepěstovat dříve než za čtyři roky) a skladování jen fy- ziologicky nepřezrálých, zdravých a mechanicky nepoškozených ko-řenů, a to v optimálních podmín-kách, kterými je teplota 0 až 4 °C, vlhkost vzduchu 90 až 95 % a střed-ně intenzivní větrání. Vzhledem k tomu, že k infekci kořenů dochází smýváním patogena z listů, je vhod-né porosty mrkve za vegetace ošet-řit přípravky Askon nebo Ortiva.

Jaroslav Rod

Krčková hniloba cibule

Černá hniloba mrkve

19Z ANÁLŮ PAMĚTI; ČLÁNKY

Foto: 2x J. Rod

Foto: P. Chramosta

Co je to móda?Aneb oblečení je užité umění, ne jaderná elektrárna, není důvod k panice

20 INSPIRACE

Co vlastně znamená slovo móda? Ať už označuje cokoli, faktem zůstává, že jí neunikneme. Nemluvím o mód-ních trendech, ale o stylu oblékání. A uznejte sami, ten se týká každého vždy a všude. Doma. Na procházce. V obchodě. V práci. V baru. Na kon-certě. V restauraci. Na sportovním klání. V divadle.Nátělník a děravá tepláková sou-prava na doma. Džíny a košile na ples. Vytahané triko coby noční ko-šile. Adidas tepláky do restaurace. Večerní šaty do divadla.Každý den volíme, co si při nejrůz-nějších příležitostech oblečeme. Ano, někdo „to“ řeší více, jiný méně. Obecně je bohužel prokazatelné, že standard společnosti, co se oblékání týče, klesá, takže na plese skutečně uvidíte pány v riflích (byť sebedražší, jsou to stále rifle) a v restauraci 4* hotelu stolujete s hosty v teplácích (byť značkové, jsou to stále tepláky).Jistě není nutné utrácet tisíce, oblé-kání je spíše o pocitu, intuici, ná-padu. A toho, koho tyto hry nebaví, může zachránit kodex etikety.Loňské letní číslo Elle zkoumalo ná-zory na módu českých módních vůd-ců. Ptalo se nejvýznamnějších čes-kých a slovenských módních znalců, co si rádi oblékají a co si o módě vlastně myslí.Pro inspiraci vám přinášíme několik odpovědí.

„Cestu si buď najdu, nebo udělám.“Frederik Múka, model

CUKETOVÝ ZÁZRAKCUKETOVÝ ZÁZRAKTento měsíc vám přinášíme re-cepty, ve kterých dominuje cu-keta. Nemá žádnou výraznou chuť, proto si ji můžete upravit na sladko i na slano.Cuketa byla údajně vyšlechtěna v Itálii, a to z tykve. Má minimál-ní obsah kalorií a vysoký obsah minerálů. Díky tomu příznivě působí na srdce, ledviny, trávicí ústrojí, pomáhá při léčbě cu-krovky, revmatismu a dny.

Recepty z cukety jsou vesměs rychlé a na přípravu i ingredien-ce nenáročné. Ostatně sami se můžete přesvědčit.

Cuketové minipizzy můžete po-dávat jako lehkou večeři či jako zdravou přílohu k obědu.Ingredience: cuketa, olivový olej, kečup či sekaná rajčata, bylinky, sýr a šunka dle prefe-rencíOčištěnou cuketu nakrájejte na zhruba půl centimentrová ko-lečka, naskládejte je na plech vyložený pečícím papírem a zlehka je potřete olivovým olejem. Poté na každé kolečko kápněte kečup či sekaná rajčata nebo protlak, posypte vašimi

Cuketové minipizzy

oblíbenými bylinkami (orega-nem, italskou či provensálskou směsí atd.). Na každé kolečko můžete dát kousek šunky či různé druhy sýrů, ty můžete na-strouhat nebo jen nakrájet. Vložte do rozehřáté trouby na 180°C a pečte dokud se cuketa nevysuší a sýr nerozteče, cca 15min. Minipizzy je také možné v troubě grilovat.

Křupavé cuketové chipsy jsou lehkým a rychlým občerstvením pro rodinu i pro návštěvu. Do-plnit je můžete jemným bazal-kovým dipem. Ingredience: 1 větší cuketa, su-šený česnek, sůl;dip: olivový olej, 1 kelímek zaky-

Cuketové lupínky

sané smetany, hrst čerstvých bazalkových listů

Očištěnou cuketu nakrájejte na velmi tenká kolečka, opět je naskládejte na plech vyložený pečícím papírem a zlehka je potřete olivovým olejem. Poté je posypte vaším oblíbeným kořením, můžete i sušeným čes-nekem a solí. Chipsy pečte do zhnědnutí okrajů, tedy dokřupava, zhruba 15 minut. Dip vytvoříte smícháním kelím-ku zakysané smetany s lžící oli-vového oleje, přidat můžete nakrájené čerstvé listy bazalky (nebo alespoň bazalku suše-nou).

„Oblečení je užité umění, ne jader-ná elektrárna.Není důvod k pa-nice.“Jan Králíček, fashion a beauty consultant elle

„Můj každodenní outfit je umělecké dílo. Nebojte se experimentovat.“Martin Tyl, vlasový stylista

„Příležitost přeje připra-veným.“Liběna Rochová, módnínávrhářka

„Móda je zají-mavá tím, že je zbytečná, a proto se za ní dá ušetřit.“Matouš Ti-chý, model

„Skrz módu dáváme ostatním lidem prostor, aby si o nás vytvořili určitý dojem.“Josef Utěkal, model

„Móda je jako tanec.Tančete ji s lehkostí.“Lenka Kermes, stylistka

„Móda mě ne-přestane bavit nikdy. Móda je můj život, móda jsem já.“Simona Krainová, modelka a herečka

„Trocha sametu, nějaké to hedvábí, něco málo červeného,a hlavně nechtít být cool, protože IN je být OUT.“Zuzana Stivínová, herečka

„Móda je pro mě kromě práce hlavně zábavou, zároveň ale má jasně daná pravidla. Co nosíme, je odrazem osobního vkusu a řekne to o nás mnohé i beze slov.“Barbora Bergová, majitelka PR agentury

„Móda je umění, a proto se v ní meze nekladou.“MarianaKlangová, modelka

„Je sakra dobré vědět, že co je COOL není IN!“Františka Číž-ková, módní publicistka

„I když je venku hnusně, my žije-me vkusně.“Pavel Ivančic, módní návrhář a pedagog na VŠUP

„Nezáleží, co nosíš. Záleží, jak to nosíš.“Branislav Šimončík, fotograf

„Nejdůležitější je najít samu sebe.“Ivana Mentlová, módní návrhářka

Zářijová dílnička je sice jednodu-chá, ale kouzelná.Jediné, co budete potřebovat, je voda, nůžky a papír.Z papíru si vystřihněte libovolné tvary, krásně vypadají květy, které si můžete voskovkami či pastelkami různě vybarvit. Vystřiženou květinu sbalte, tj. okvětní plátky zahněte dovnitř a mírně stlačte.Nyní umístěte výtvor na vodní hla-dinu (v bazénku, umyvadle, kastrůl-ku atd.) a sledujte... zázrak.

Kouzlení s vodouPapírová květina se po dotyku s vo-dou sama rozvine.Zkoušet můžete všelijaké tvary, ve-likosti i způsoby pomačkaní.Toto kouzlo lze použít při nejrůzněj-ších příležitostech, např. při oslavě lze takto efektně dát přání oslaven-ci, samo se před ním rozvine. Vyhrát si můžete i na Vánoce či Nový rok a vhodit do „kouzelné studánky“ napsaná přání.Přejeme vám příjemnou tajuplnou zábavu.

Foto: E. Peňašková

TIP NA VÝLETHřebečskými důlními stezkami k rezavému potoku,měsíční krajině a rozhledně, na kterou se leze dolů

TIP NA VÝLETHřebečskými důlními stezkami k rezavému potoku,měsíční krajině a rozhledně, na kterou se leze dolů

Your Cupof English TeaVáš šálek anglického čaje vám nabízí možnost krátkého procvičení anglic-ké slovní zásoby a gramatiky. Nároč-nost je stupňována dle úrovní od za-čátečníků až po pokročilé, správná řešení jsou uvedena na konci rubriky.

ElementaryAnswer these simple questions (odpovězte na otázky) :

1 What is your first name?2 What is your surname?3 Are you a student?4 Are you married?5 Are you French?6 Are you Czech?7 Are you from Velký Týnec?8 Do you work in Velký Týnec?9 How old are you?10 What is you favourite colour?

Pre-intermediateThis time we practise the correct word order of questions in the pre-sent and past tense.Put the word or phrase in the right place in the question (vložte slovo na správné místo v otázce):

1 How are you? (old)2 Where the shopping centre? (is)3 How often do you to the radio? (listen) 4 What time did arrive? (your bro-ther) 5 Where was born? (she)6 Where your teacher from? (is) 7 What is your colour? (favourite) 8 What does this word? (mean) 9 Why didn´t write to me? (you) 10 Does start at 9.00? (the class)

IntermediateForm new words from old – add one noun to all four words to form new single-word nouns or two-word nouns, the noun can be added before or after the word (vytvořte nová slova přidáním jednoho pod-statného jména ke všem čtyřem slo-vům - buď před nebo za daná slova)(example: BAG - handbag, kitbag, bagpipes, sleeping bag)

1 chair, hole, kind, snow2 father, foot, ladder, in3 chatter, gear, juke, post4 flower, coffee, hole, tea5 cut, horse, line, net(Penguin Books Ltd 1993, p. 139)

(Solution (řešení): Elementary: 1 My first name is... 2 My surname is... 3 Yes, I am/ No, I am not. 4 Yes, I am/ No, I am not. 5 Yes, I am/ No, I am not. 6 Yes, I am/ No, I am not. 7 Yes, I am/ No, I am not. 8 Yes, I do/ No, I don´t. 9 I am … years old. 10 My favourite colour is...Pre-intermediate: 1. How old are you? 2. Where is the shopping centre? 3. How often do you listen to the radio? 4. What time did your brother arrive? 5. Where was she born? 6. Where is your teacher from? 7. What is your favourite colour? 8. What does this word mean? 9. Why didn´t you write to me? 10. Does the class start at 9.00?Intermediate: 1 man: chairman, manhole, mankind, snowman, 2 step: stepfather, footstep, stepladder, step in, 3 box: chatterbox, gearbox, juke-box, post box, 4 pot: flowerpot, coffee-pot, pothole, tea pot, 5 hair: haircut, horsehair, hairline, hairnet)

Připravila Kamila Grmolenská

Místo, na které bych vás rád dnes pozval, určitě mnozí znáte. Jen z ji-ného úhlu pohledu. Při cestování autem směrem na Litomyšl a dál na Krkonoše, krátce za Moravskou Tře-bovou narazíte na silniční tunel pod osadou Hřebeč, která mu dala jmé-no. Jde o tuctovou cestu, tak kdo by tady čekal něco zajímavého.A že tady těch zajímavostí je!

Hřebečská amomálie

Sjedete-li ještě před stoupáním ke zmiňovanému tunelu doprava na vedlejší silnici, budete zakrátko pro-jíždět místem, které má svou zvlášt-nost. Pokud vám to podmínky v provozu dovolí, zkuste po sto metrech za-stavit auto, vyřadit rychlost a od-brzdit... Pojedete do kopce!Dokonce i položená PET láhev na silnici se bude kutálet do kopce...Dříve si lidé mysleli, že na tomhle a podobných místech řádí gravitač-ní anomálie, ale jde o pouhou optickou iluzi, kdy sklon okolního terénu opticky mění i sklon inkri-minované silnice.Ale já vás do těchto míst chci po-zvat hlavně do přírody...

Hřebečské důlní stezky

Po čtyřech stech metrech od sjetí z hlavní silnice směřující k tunelu. můžete napravo zaparkovat a vydat se poznávat Hřebečské důlní stezky. Zdejší kopce jsou totiž prošpikovány starými důlními díly, v nichž se tě-žily například železné rudy, baryt, grafit, žáruvzdorné jílovce nebo ci-hlářské suroviny.Se všemi důležitými informacemi vás seznámí tabule naučné stezky. Jedna z nich se nachází pod mos-tem nedaleko vašeho parkoviště.

Rezavý potok

První velkou zvláštností těchto míst je rezavý potok. Dostanete se k ně-mu po necelém kilometru cesty. Směr vám ukáže infopatník naučné stezky. Voda v potoku je zbarvena do rezava díky oxidům kovů. Ač vy-padá krásně, nenechejte se zmást, je jedovatá. Se vším vás opět v pra-vý čas seznámí infotabule naučné stezky.A schválně, proč si myslíte, že jsou na potoce vystavěny dřevěné kas-kády viditelé na horní fotografii?Jde o sedimentační mechanismus. Ve vzniklých jezírcích se vysrážejí a usadí železité látky a voda pak dál

už tolik neškodí přírodě.

Udánské hradisko

Využijete-li nabídky naučné stezky pokračovat hlouběji do lesa, narazí-te po dalším cca kilometru na Udán-ské hradisko.Na místě stával vodní hrádek franc-kého typu. Tvořila jej pouze obytná věž v nepravidelném čtyřúhelníku hradiska. Toto zemanské sídlo zani-klo na přelomu 13. a 14. století, po připojení Udánek k moravskotřebov-skému panství. Našly se zde zlomky středověké keramiky. Do současnos-ti se zachovaly náznaky vodního pří-kopu a při mé návštěvě zde rostlo mnoho druhů hub.

Měsíční krajina

Dost bylo lesa. Stejnou cestou se můžete vrátit k autu a vydat se starou cestou nahoru nad tunel na Vyhlídku u tety. Ale ještě než vy-stoupáte na nejvyšší bod, odbočte v serpentině na cestu vedoucí k lo-mu. Nelekněte se kovové brány, ta je pouze symbolická a bývá většinu času otevřená. Využijte volného pro-stranství za ní k zaparkování tak, abyste neomezovali náklaďáky vyjíždějící z lomu a vydejte se po cestě pár desítek metrů dál. Na levé straně se nachází uzavřené důlní dílo Emil, do kterého můžete pro-střednictvím další infotabule nahléd-nout.Máte-li nahlédnuto, vydejte se jen o pár metrů dál, projděte řídkými stromy kolem cesty po vyšlapané

cestičce doprava a nechejte si spad-nout bradu.Ocitnete se na obrovské haldě hlu-šiny (fotografie dole), kterou za čas její existence přetvořila příroda na měsíční krajinu.Až se dostatečně vynadíváte, vyjeď-te na vrchol kopce k motorestu U te-ty, kde se můžete díky krásné vy-hlídce rozhlédnout po okolí nebo se občerstvit a najít přímo naproti mo-torestu červenou turistickou značku, která vás dovede k zajímavé roz-hledně.

Netradiční rozhledna

Dvoukilometrová pohodová pro-cházka lesem vás dovede až k jediné rozhledně na Moravě, na kterou ne-budete stoupat nahoru.

Toto je jen málo z toho, co tento kout naší vlasti nabízí. Pokud si ho chcete užít ještě více, najděte si na inter-netu informace například o Mladě-jovské úzkokolejce nebo o rozhledně Strážný vrch.

Trasu dnešního tipu na výlet lze ab-solvovat jak pěšky, tak i kole (pozor, cyklostesky jsou v rekonstrukci a mí-sty se jede po makadamu, dopo-ručuji kolo se širokými plášti). Vzdá-lenosti mezi jednotlivými zajíma-vostmi nejsou velké, tak výlet mohu doporučit i dětem. Věřím, že se vám bude na Hřebči líbit! A počkáte-li si na pravý ba-revný podzim, bude to paráda.

Pavel Peňaška

Foto: P. Peňaška

Foto: P. Peňaška

Týnka a Týnek jdou do školyTýnka a Týnek jdou do školySoutěžní křížovka

Obrázková křížovka

Škrtačka

Tentokrát žáci 3. B Mach a Šebestová

v sedmi humorných kapitolách pomocí

kouzelného sluchátka promění psa

Jonatána v kluka a vezmou ho na školní

výlet, vypraví se do doby ledové a při-

vedou odtud člověka neandrtálského

jako názornou školní pomůcku, vyléčí

spolužákovi Kropáčkovi angínu, obo-

hatí biologický kroužek o slona, kte-

rého zakoupí za poklad zabavený

pirátům a navštíví planetu Ťap-ťap.

Mach a Šebestová jdou do školy

Řešení Obrázková křížovka: zvonek Škrtačka: mikrovlnky Čtyřsmměrka: šnek Stránku připravila Eliška Tomečková

22 KOŠÍK NAŠÍ TÝNKY

Ahoj děti,prázdniny utekly jako voda

a zase musíme do školy.

Tak ať se vám celý

školní rok daří!

Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? Odpověď na hádanku vyluštíte v křížovce. Citron, jahody, kiosek, klokani, koupaliště, led, let, loď, mapa, nanuk, ostrov, piknik, vážka, voda, výletníci

Kniha měsíceMach a Šebestová jdou do školy

1. Penál jinak2. Školní stůl, u kterého sedíme, se jmenuje… 3. Píšeme do něj4. Ve škole se učí také český… 5. Píšeme jím do sešitu

6. Stříháme jimi papír7. Mažeme ní tužku z papíru8. Píše na ní paní učitelka během hodiny9. Známky se zapisují do …. knížky 10. Učebnice čtení je…

Sousedka se ptá se malého Toníka, který právě začal choditdo první třídy: „Co je tvůj nejoblíbenější předmět ve škole?" Odpověď Toníka najdete v tajence.

Návod na luštění: Pojmenujte obrázek a do tabulky napište příslušné písmenko. např.: KOLO – 2., 3. = O,L

Čtyřsměrka

Maminka sedí v letadle vedle cizí paní. Když se dozví, že je to paní učitelka, okamžitě vybídne svého chlapce, aby předvedl, jak pěkně umí počítat. „20, 19, 18, 17, 16…" „Výborně, to ses naučil z nějaké pěkné početnice, viď?" „Ne, z (dokončení v tajence)."

Vyškrtejte písmenka A, E, D, F, P, X, S, T – ze zbylých písmenek vám vyjde tajenka

Najdi cestu doprostřed jablíčka.

Bludiště

zdroj obrázku: pixabay.com

Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. Co je to? Odpověď na hádanku vyluštíte v křížovce.

Aktovka, fix, lavice, penály, pero, pijáky, pouzdro, pravítka, propiska, svačinka, tabule, tuš, tužky

Když se vám podaří tajenku této křížovky vyluštit, její řešení zašlete poštou, emailem nebo ho zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111, email sekretariat@ velkytynec.cz a to do konce aktuálního měsíce. Uveďte své jméno, příjmení, věk a adresu, na kterou máme výhru poslat, pokud si pro ni nepřijdete osobně. Výherce se dozvíte vždy v následujícím čísle. Přejeme hodně štěstí a těšíme se na správné odpovědi!

Tajenka z minulého čísla zní: Pudlenka.Výherkyní se stává Monička Pazderová, které zasílámeknižní odměnu. Gratulujeme!

Zn. tantalu

Lesní zvíře

Fran-couzsky dáma

Vodorov-ná pod-zemní důlní

chodba

Radovan domácky

Proto (latinsky)

Pouzdro na šípy (zastar.)

Chača-turja-novo

jméno

Pražská stavební obnova

Anglicky dlážděný

Destička z pálené

hlínyInic. rež. Kleina

Zpěvní ptáci

Omast-ky

Past na ryby

Angl. jachty

Podnikv Praze

Vlastní krtům

Dává se pod stůl

Jenom (nářeč.)

TV mo-derátor

Žánr popu-lární

hudby

Bez-kmenná dřevina

Městov Mexiku Santa...

Výkal

Osobní zájmeno

Kukaččí cito-

slovce

Rajský protlak

Maximální vypětí před

koncem

Amer. kovboj-

ská podívaná

Vzá-cnost

1. část tajenky

Malé oko

Mezinár. název souhv.

lev

Regio. mu-zeum v

Mikulově

Do toho prostoru

Ne

Česáč

Žalost

Řím-ských 2050

Hle (nářeč.)

Symbol lásky

Zabít

Tělocvič. prvek

Název hlásky M

Teď

Styl hudby

Sloven. číslovka

Podnož

Správné znění tajenky zašlete poštou, e-mailem nebo ho zate-lefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, tele-fon: 585 151 111, e-mail [email protected], a to do konce aktuálního měsíce.

KŘÍŽOVKA

Ran-hojič

Rozšířená část jícnu

ptáků

Odborník ve fyzice

Zn. pro piano-pianis-simo

Vespod

Pružiny

Tajenka z prázdninového dvojčísla: Člověk je proto člo-věkem, že je schopný sebeovládání.

V září knihu nikdo nevyhrává, protože nepřišla žádná správná odpověď.

Zkr. Pražské-

ho deníku

Zn. dlaž-diček

Úlovek

Provinění (mn. číslo)

Model fiatu

3. část tajenky

Stařec

Zkr. světové

orga-nizace

Oři

Stavba

Ibsenovo drama

Rozměry

Vyvažov. letadla za

letu

Jehlič. stromrou

Japon. lovkyně ústřic

Smě-rový úhel

Míšenec

Tajenkou zářijové křížovky je výrok Homera Jay Simpso-na, hlavní postavy amerického animovaného seriálu Simpsonovi.

Neroz-hodný

výsledek v šachu

Zbavo-vati

plevele

Vida

Jméno McBaina

Dužnatý plod

Domácí zvířata

Před-ložka

2. část tajenky

Věnovati

Chem. prvek zn. NB

Zn. am. dolaru

Inic. 1. ČS

prezi-denta

Nemoc-niční

odděleníDomác. Oliver

Angl. běžet

23KŘÍŽOVKA

Cizímuž.

jméno

Zn. argonu

Pomůcka:Ama, Nora, Osan,

Oupad, Paved,

Run, Tao, Toul, Trim,

Yachts

Okresní hygie-nická

stanice

Římsky501

Asiec

Oděv

Zn. mraž. krému

Citosl. zobnutí

Bibl. mo-řeplavec

Rozum(u Konfucia)

Domácky Olga

Klesání

Kilo-newton

Zkr. naší měny

Štvát

Povel kočího

Národní shro-

máždění

Infarkt myo-kardu (zkr.)

Kocour (nářeč.)

424 SPORT

KOMIKS ZLÁ OVCEKOMIKS ZLÁ OVCE

Fotbalová sezóna jede na plné obrátkya týnečtí muži jsou na prvním místě

K prvnímu utkání nového ročníku okresního přeboru nastoupilo naše družstvo proti ambicioznímu nováč-kovi z Majetína. Soupeř přijel s úmy-slem obrat nás o body. V jeho řadách působí řada našich bývalých hráčů, o to bylo střetnutí napjatější.Od úvodních minut jsme soupeře za-čali přehrávat a záhy jsme se dostali do vedení brankou Tomáše Grofka ze skrumáže. V dalším průběhu prv-ního poločasu jsme si vytvořili něko-lik šancí, které zůstaly nevyužity. Bo-hužel ve druhé polovině prvního poločasu jsme soupeři dovolili pře-brat aktivitu, z čehož pramenilo vy-rovnání krásnou střelou po odraže-ném míči po standardní situaci a do šaten se šlo za smírného stavu.Druhý poločas začal opět naším tla-kem. Z počátku bez brankového efektu. Všechny diváky zmrazila chy-ba v domluvě obrany a gólmana, po

S Majetínem za tři body

které střílel soupeř do prázdné bran-ky, ale naštěstí trefil jen boční síť. Poté se podařilo Michalu Dosoudilovi zakončit ze skrumáže a následně z úniku po levé straně uzavřel skóre Jarda Pospíšil střelou přes pokutové území na zadní tyč. V závěru utkání opět přebral iniciativu soupeř, ale naštěstí již nezakončil žádnou z na-dějných situací.

Velký Týnec - Majetín 3 : 1 (1 : 1) Br: 12. Grofek Tomáš, 54. Dosoudil Michal, 72. Pospíšil Jaromír Sestava: Janák - Dosoudil, Švéda, Grofek, Coufal M. - Slíva, Hrudník, Koliba, Majer - Glier, Pospíšil Střídání hokejově: Kovařík, Fabisz, Coufal O.

V. Týnec - Horka n. M. 4 : 1 (2 : 1) Br: 11. Glier Petr, 36. Ehrenberger Tomáš, 49. Pospíšil Jaromír, 52. Slíva Tomáš

Horka odjela s prázdnou

Sestava: Janák - Mádr, Fabisz, Grofek, Coufal M. - Slíva, Hrudník, Doležel, Majer - Glier, Pospíšil Střídání hokejově: Koliba, Ehrenber-ger, Coufal O.

Utkání v Drahanovicích pro nás ne-dopadlo dobře! Po 10. minutách jsme vedli 0:2 a nic nenasvědčovalo tomu, že odjedeme bez bodů. Do-mácí snížili v 19. minutě, ale naši hned za minutu odpověděli 1:3. Ško-da byl to náš poslední gól v tomto utkání. Domácí do poločasu otočili na 4:3 a v druhém nás doslova do-razili 6:3!

Herní kolaps v Drahanovicích

Drahanovice - V. Týnec 6 : 3 (4 : 3) Br: 5. Majer Lukáš, 10. Kovařík Pavel, 20. Grofek Tomáš Sestava: Janák - Koliba, Fabisz, Grofek, Coufal M. - Slíva, Hrudník, Kovařík, Majer - Coufal O., Pospíšil Střídání hokejově: Mádr, Pazdera

Ve 4. kole k nám zavítalo mužstvo SK Šumvald. Utkání moc krásných mo-mentů nepřineslo, byl to boj. Po dvou penaltách byl poločasový stav 1:1. Ve druhém poločase to na sebe hattrickem vzal Tomáš Ehrenberger a upravil skóre na 4:1.

V dalším zápase jsme zajížděli do Přáslavic. V utkání jsme hned od úvo-du prohrávali, ale do 30. minuty jsme po brankách Ondřeje Coufala, Micha-la Kristena a Pavla Kovaříka výsledek otočili. Domácím se těsně před od-chodem do kabin podařilo snížit na 2:3. Po 10. minutách druhé půle bylo srovnáno na 3:3. Čtvrt hodiny před koncem utkání strhl vedení na naší stranu Jarda Pospíšil, ale domácí opět srovnali na konečných 4:4.V penaltách byli úspěšnější Přásla-vice 4:2.

V utkání čtvrtfinále Hanáckého poháru se týneckým do cesty posta-vilo mužstvo FK Hlubočky.Hosté dorazili v neúplné sestavě a toho jsme dokázali využít, po 90. minutách byl stav 1:1, branku vstře-lil Jarda Pospíšil.Postup do semifinále sme si poté vystříleli v penatovém rozstřelu, kte-rý skončil 5:4.O finále jsme si to rozdali s Maje-tínem.Ten má v poslední době velký pro-blém s marodkou a přijel s torzem

Více o fotbaluve Velkém Týnci

naleznetena internetových stránkách

www.fotbalvelkytynec.cz

Body zůstaly doma

V. Týnec - Šumvald 4 : 1 (1 : 1) Br: 51., 59. a 90. Ehrenberger Tomáš Sestava: Janák - Koliba, Fabisz, Gro-fek, Pazdera - Slíva, Hrudník, Ehren-berger, Majer - Kovařík, Pospíšil Střídání hokejově: Glier, Kristen, Má-dr, Coufal O.

10. Pospíšil Jaromír,

Z Přáslavic jen bodPřáslavice - V. Týnec 4 : 4 (2 : 3) pen. 4:2

Br: 17. Coufal Ondřej, 27. Kristen Mi-chal, 28. Kovařík Pavel, 74. Pospišil Jaromír Sestava: Janák - Mádr, Fabisz, Gro-fek, Majer - Kristen, Hrudník, Do-ležel, Kovařík - Coufal O., Pospíšil Střídání hokejově: Dosoudil, Cha-mlar

Týnec bude hrát finále Hanáckého poháru!

mužstva. Z jeho strany mělo utkání nádech pouťáku, kdy několik borců vypadalo, že mají pod dresem v ob-lasti břicha schovaný míč. Měla to být jednoduchá záležitost, ale naši hráči se s tím nedokázali poprat! Spoustu šancí jsme pořádně neza-končili, nebo je pochytal hostující gólman. Naštěstí jsme zvítězili 2:0 brankami Jardy Pospíšila a Lukáše Majera.Ve středu 14. září od 17:00 hodin si zahrajeme doma finále proti SK Čer-venka.

ZA PL TEMZA PL TEMPokud pojedete do nedaleké obce Suchonice a náhodou se budete tou-lat po jejím okolí, třeba narazíte na traktor, v němž bude za volantem trůnit žena. A možná že to bude paní Jitka Růžičková, soukromá zeměděl-kyně a zároveň starostka obce. Dá-ma sic menší postavou, ale velká silným hlasem a nebojácností při-jmout třeba i nepopulární rozhod-nutí.

Jitko, jak se stalo, že jsi vyměnila volant svého traktoru za staro-stenské kormidlo? Jednalo se spíš o souhru náhod než o mé rozhodnutí „věnovat se správě věcí veřejných“.V roce 2006 jsem podnikala jako sou-kromý zemědělec, společně s man-želem jsme obhospodařovali 50 ha pole a k tomu jsme měli 400 kusů prasat ve výkrmu. Práce bylo až nad hlavu a ani ve snu by mě nenapadlo, že bych se měla věnovat ještě ně-čemu jinému. Nikdy jsem nebyla v žádné politické straně, ani jsem nepracovala v zastupitelstvu obce, proto jsem byla překvapená, když mě oslovili zástupci KDÚ-ČSL, jestli bych nechtěla doplnit jejich kandi-dátku do voleb do obecního zastupi-telstva. Souhlasila jsem s kandida-turou s tím, že pokud bych byla skutečně zvolená, tak bych se jako člen zastupitelstva účastnila schůzí asi jednou za dva měsíce. V pod-statě jsem ani nevěděla, co práce v zastupitelstvu obnáší. Navíc jsem kandidovala za stranu, která volby v obci nikdy nevyhrála, tak jsem si nedělala starosti. Byly dvě kandidátky - Sdružení nezá-vislých a KDU-ČSL. A stalo se, co ni-kdo nečekal, lidovci vyhráli! Já jsem dostala nejvyšší počet hlasů a tedy i nominaci na starostku obce. Proto-že jsem skutečně neměla představu, co mě čeká, a ostatní členové nové-ho zastupitelstva mě přesvědčili, že to určitě zvládnu, a slibovali, že bu-dou pomáhat ze všech sil, tak jsem funkci starostky přijala. Místostaros-tou se stal bývalý starosta obce.

Jak se ti podařilo sladit orbu s úředničením?Sladit obě činnosti bylo těžké hlavně na začátku prvního volebního ob-dobí. Všechno bylo nové, měla jsem velkou chuť do práce, chtěla jsem dělat všechno, co se dosud v obci ne-dělalo. Naštěstí byl začátek voleb-ního období v zimě, kdy jsem přece jen měla trochu víc času. Je to už pár let a pořád mám v paměti, jak to bylo složité. Když jsme v roce 2008 skon-čili s chovem prasat a začali dělat jen rostlinnou výrobu, situace se trochu uklidnila. Jsem si jistá, že pokud by-

chom pokračovali v chovu prasat, nemohla bych zastávat funkci sta-rostky ani první volební období. Také v této době byla zvolena do funkce místostarostky ing. Pavla Přidalová, která se stala mojí pravou rukou a významným způsobem mi s prací na obci pomáhala a pomáhá dodnes. Dnes už také vím, že i „starostování“ je umění možného a že se žádný člo-věk nemůže zavděčit všem a staros-ta už vůbec ne.

Zdržme se chvíli ještě na poli. Být v naší zemi sedlákem není vůbec nic jednoduchého. Větší družstva si vypomáhají pěsto-váním a chovem ledasčeho. Če-mu se věnuješ ty?V současné době pěstujeme pšenici ozimou, řepku ozimou a ječmen jar-ní. U tak malého zemědělce je těžké pěstovat více plodin, protože tech-nologie pěstování jednotlivých plo-din jsou finančně náročné, ať už se jedná o stroje, sklízecí techniku nebo odbyt komodit v malém množství. Protože nemáme žádné zaměstnan-ce a i moje holky už vyletěly z hní-zda, tak se nemůžeme pustit ani do plodin náročných na ruční práci, jako je třeba zelenina.

Pokud bychom se vydali přes ko-pec, možná bychom narazili na dalšího zemědělce v úřednic-kých službách – pana ministra zemědělství Mariana Jurečku. Když nastupoval do funkce, pro-vázela ho nadějná očekávání. Konečně je to chlap na svém mí-stě. Naplnila se?Podle mého názoru by mé hodnocení práce pana ministra bylo stejné, jako když občané hodnotí práci svého starosty. Skoro každý občan si totiž myslí, že by to dělal lépe a radost-něji. Ani já nemám o práci ministra zemědělství žádnou představu. Ne-vím jaké má možnosti, co vůbec může udělat, která nařízení jsou jeho vlastní nápady a které jsou jen apli-kací evropských norem a nařízení. Můžu hodnotit jen výstupy Minister-stva zemědělství ČR, které pro ze-mědělce starší 40 let a malé země-dělce nejsou příznivé. Ať už se jedná o čerpání dotací na plochu, kdy mla-dý zemědělec (do 40 let) má dotaci podstatně vyšší, nebo při získávání ostatních dotací, kdy jsou bodově zvýhodnění mladí a začínající země-dělci. Pravděpodobně se jedná o snahu dostat do zemědělství mla-dé lidi. Tímto způsobem je zvýhod-

Práci v zemědělství mám velmi ráda,říká suchonická starostka Jitka Růžičková

něna malá část zemědělských pod-nikatelů, ale situaci to nijak neřeší. Staří podnikatelé v zemědělství (nad 40 let) nemohou předat podnikání mladým, protože musí pracovat až do důchodu, tedy nyní minimálně do 63 let, a mladí nemohou začít, proto-že nemají půdu. V současné době je veškerá zemědělská půda obhospo-dařována, a i když ji mladý podni-katel koupí, výpovědní doba je i 10 let. Podle mého názoru by bylo mno-hem lepší, kdyby mladí zájemci o podnikání v zemědělství viděli, že se jejich rodičům v podnikání daří, že i po 40. roku věku, kdy do důchodu budou mít asi 35 let, jsou pro stát perspektivní a mají možnost své far-my rozvíjet a udržovat zase pro své děti. Podpora mladých zemědělců může fungovat v zemích, kde staří zemědělci dostávají dotaci na před-časné ukončení činnosti. To se však naší republiky netýká. Ale to jen můj pohled zemědělce, který má už delší dobu více jak 40 let. Mladí zemědělci to asi budou vidět jinak.

Dobře. Představme si situaci, že se staneš ministryní zeměděl-ství ty. Co bys udělala jinak?Kdybych zasedla na ministerské kře-slo, tak to nejlepší, co bych mohla udělat pro další pozvednutí českého zemědělství, je to, že bych se mini-sterského křesla vzdala a vrátila se k práci na poli. To mi docela jde. V současné době má totiž země-dělství tolik problémů, že je nedo-kážu ani všechny objektivně popsat a už vůbec bych je nedokázala řešit.

Vraťme se tedy na suchonický obecní úřad. Jak je velký? Jaký servis poskytujete svým obča-nům?Na obecním úřadě je neuvolněná starostka a místostarostka a pracov-nice na zkrácený úvazek, která za-jišťuje hospodářskou činnost. Nemá-me žádné stálé pracovníky, sečení trávy a zimní údržbu zajišťují pracov-níci na dohodu. I v tak malé obci jsou činnosti co do rozmanitosti stejné jak na velké obci. Pro občany zaji-šťujeme ověřování podpisů a listin, výpisy z katastru nemovitostí a řidi-čům výpisů z bodů. To jsou základní služby, které zajišťuje každá obec. Snažíme se také občanům pomáhat i při řešení jejich osobních problémů.

Obraťme pozornost k místnímu zastupitelstvu. Jak je početné? Jaké výbory a komise zřizujete?Zastupitelstvo má 7 členů, kontrolní a finanční výbor. Komise nemáme žádné. Co se týká pořádání kultur-ních, sportovních a společenských akcí, podílí se na jejich organizaci

Práci v zemědělství mám velmi ráda,říká suchonická starostka Jitka Růžičková

Paní Jitka Růžičková je ta usměvavá dáma v podřepu (vlevo)

Suchonice žijí svou kulturou Posilovna

Foto: 3x archiv obce Suchonice

všichni členové zastupitelstva včet-ně rodinných příslušníků.

Takže práce s veřejností se vám daří?Hlavně v poslední době se do práce v obci zapojují i ostatní občané, kteří pomáhají, případně sami organizují kulturní a společenské akce. V obci je funkční jednotka sboru dobrovol-ných hasičů, která každoročně pořá-dá soutěž v požárním útoku. Podílí se na organizaci všech akcí v obci. Pře-sto, že v obci nemáme žádné spor-tovní oddíly, tak to neznamená, že by občané v Suchonicích žádné spor-ty neprovozovali. Děvčata jsou člen-kami skupiny mažoretek Trixie, kde dosahují vynikajících sportovních výsledků. Jiné holky jsou členkami oddílu estetické gymnastiky ve Vel-kém Týnci, kde úspěšně reprezentují i na mezinárodní úrovni. Kluci se vě-nují fotbalu v sportovních oddílech sousedních obcí. Úspěchy našich sportovců by nám mohly závidět i mnohem větší obce.

Práce zastupitelstev obcí je hodno-cena podle toho, co se jim v přísluš-ném čtyřletí podařilo udělat. Tak co jste všechno zvládli?Podařilo se rekonstruovat budovu mateřské školy, kde v současné do-bě máme 50 dětí, které sem dojíždějí i z okolních obcí. Máme dětské hři-ště, venkovní posilovnu a loni jsme postavili přístavbu kuchyně u soko-lovny. Do konce roku dokončíme rekon-strukci sokolovny a vybudování ven-kovního posezení. U mateřské školky jsme koupili pozemek, kde posta-víme hřiště pro menší děti. Obec ta-ké koupila budovu bývalé prodejny smíšeného zboží a teď hledáme nájemce. Pak nás čeká nový územní plán obce, revitalizace jak aleje ke hřbitovu, tak lip kolem hřiště.

Pojďme k Jitce Růžičkové sa-motné. Jsi suchonická rodačka? Nejen, že jsem suchonická rodačka, ale i manžel je rodák ze Suchonice. Když jsem se vdala, tak jsme na vo-zíku převezli osobní věci o čtyři do-my dál a bylo přestěhováno. Nevím,

Stovky členů národopisných tanečních a hudebních souborů v hanáckých krojích se představí během Setkání Hanáků s hejt-manem Olomouckého kraje ve středu 28. září 2016 v Olomouci. Šestý ročník akce nabídne kro-mě krojovaného průvodu mě-stem či vystoupení jednotlivých hanáckých souborů také vítání Marie Terezie v největší vojen-ské pevnosti na Hané, krojovou poradnu, speciální litovelské pivo Hanák, vystoupení Hradi-šťanu s Jiřím Pavlicou nebo Vo-jenského uměleckého souboru Ondráš.

VI. Setkání Hanáků s hejtmanem Olomouckého kraje se uskuteční ve středu 28. září 2016 v Olo-mouci, kam po Velké Bystřici, Dolo-plazech, Tovačově, Prostějově a Zá-břehu doputoval festival hanáckých tradic. Program ale začíná už o den dříve, kdy od 19:30 na olomouckém Horním náměstí svůj tanečně-hu-dební program O zbojníkovi před-staví Vojenský umělecký soubor On-dráš z Brna. Účinkovat v něm bude téměř stovka tanečníků, hudebníků a zpěváků. Přímo ve středu 28. 9. pak Olomou-čany probudí dechovky v ulicích mě-sta, jedna bude vyhrávat také přímo z historické tramvaje. Samotné Set-kání Hanáků začne v 9 hodin ráno lidovými zpěvy Hanáckého muž-ského sboru Rovina a mší v kostele sv. Michala s účastí krojovaných Ha-náků. V 11 hodin vyjde z Korunní pevnůstky průvod Hanáků. Na Horním náměstí pak před hlav-ním podiem proběhne slavnostní zahájení s pozdravy hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila, senátora Parlamentu ČR Martina Te-saříka a primátora Statutárního mě-sta Olomouc Antonína Staňka. Po naražení prvního soudku speciálního litovelského piva Hanák a společné písni všech krojovaných Hanáků se začnou jednotlivé hanácké soubory představovat na Dolním náměstí. Jedním z hlavních bodů dramaturgie letošního Setkání Hanáků s hejtma-nem Olomouckého kraje bude od 14 hodin Uvítání Marie Terezie na Hané, v němž do Olomouce císa-řovna zavítá na návštěvu vojenské pevnosti. Téměř stovka krojovaných účinkujících z celé Hané ji pozdraví jedinečným tancem „cófavá“ a sou-časně přesvědčí, že i „v Holomóci na placi só tam vojáci“. Na hlavní scéně pak bude následovat přehlídka dět-ských i věkem zralých zpěváků lido-vých písní a koncert ojedinělého hu-

jestli je to výhoda nebo nevýhoda, ale většinu občanů znám od dětství a tak trochu vím, co od nich můžu čekat.

Jak vnímáš svou rodnou hroudu?Jak vnímám svou obec? No přece jakou svou. Prožila jsem tu s rodiči, třemi bratry, babičkou a dědečkem krásné dětství. Vdala se a vychovala tři holky. Už téměř 20 let tu podni-kám a 10 let jsem starostkou. Znám všechny starousedlíky a celé jejich rodiny. Dnes se sem vracejí vnou-čata starousedlíků a děti mých vrs-tevníků s rodinami a aktivně se za-pojují do života v obci. Jako v každé obci i zde jsou lidé, kteří se do obce přistěhovali a na vesnici nezapadli. Neúčastní se žádných obecních akcí a prakticky je potkávám jen při pla-cení poplatků.

Uvědomuji si, že tvoje holky pů-sobily v oddílu estetické gy-mnastiky TJ Sokol Velký Týnec. Je to tak? A co ty? Také jsi tančila a cvičila v rytmu hudby? A co tvé současné koníčky? Skutečně dvě dcery léta působily v oddílu estetické gymnastiky ve Vel-kém Týnci jako gymnastky a později jako trenérky. Já jsem spíš dělala holkám zázemí. Sama jsem se žá-dnému sportu nevěnovala, ale do-cela ráda plavu, i když jen tak pro zábavu. S koníčky je to horší, ráda chodím do divadla, čtu nebo spíš jsem ráda četla (a v důchodu zase budu), mám ráda přírodu.Práce v zemědělství mi skutečně za-bere spoustu času, ale mám ji velmi ráda.

Má suchonická starostka nějaké velké přání, které by si ve svém životě chtěla splnit?Po pravdě řečeno nemám žádné zvláštní nesplněné přání. Mám jen taková ta obyčejná přání, jako je zdraví pro všechny mé blízké, aby se holkám dařilo, na obci to klapalo a pokud se bude trochu dařit i v pod-nikání, tak mi ke štěstí nic chybět nebude.

Ptal se Petr Hanuška

Dne 6. srpna 2016 se od 10 hodin ko-nal další ročník tradičního Motosrazu a rockové zábavy pořádaný Motoklu-bem berani Grygov. Akce se konala v areálu grygovské sokolovny. Pro návštěvníky byl připraven bohatý doprovodný program během celého dne. V rámci této akce se konalo i dětské odpoledne, ve kterém byly pro děti připraveny různé úkoly na stanovištích po celé zahradě, největ-ší úspěch u malých návštěvníků mě-la jízda na čtyřkolce. Dětské odpo-ledne bylo zdarma a zúčastnilo se jej bezmála 50 dětí. Letošní ročník přilákal nejen děti, ale i rekordní počet motocyklů, těch bylo

Motosraz 2016 v Grygově je minulostívíce než 60. Během akce vystoupily tři kapely, z toho jedna místní. Ná-vštěvníci si mohli jako obvykle za-soutěžit v různých soutěžích, byla připravena ohnivá show a večerní překvapení ve formě GoGo tanečni-ce. Motoklub berani Grygov děkuje všem návštěvníkům za návštěvu a obyvatelům obce Grygov děkuje za toleranci při konání akce. Další naše velká plánovaná akce je RockPLES 2017, ten se uskuteční 18. února 2017 v sokolovně Grygov a jeho návštěvníci se opět mohou těšit na nevšední zábavu. Jedná se již o jubilejní 5. ročník a pro ná-vštěvníky bude připraveno překva-pení. Před RockPLESem se bude ko-nat dětské odpoledne zdarma pro všechny děti s možností zasoutěžit si, zatančit a získat drobné dárečky. Budeme se na Vás těšit na nějaké z našich dalších akcí. Více informací o klubu najdete na našich webových stránkách www.mkberani.cz nebo na Facebooku MK berani Grygov.

Martin Škárek

debního seskupení Hradišťan s Jiřím Pavlicou.Záměrem letošního ročníku Setkání Hanáků je pozvat do Olomouce ne-jen členy národopisných souborů a muzik, ale v rámci kampaně „Přijďte v kroji“ se setkat také s pa-trioty z celého regionu, kteří Hanou za svůj domov považují a mají doma ještě původní kroj, byť nekompletní. Pokud dorazí tito Hanáci v lidovém oděvu do informačního stánku na Horním náměstí, získají stylovou od-měnu a atraktivní poukázky od part-nerů akce. Navíc pro ně bude po celý den otevřena krojová poradna, kde se zájemci dozví, jak o kroj pečovat.Součástí festivalu Hanáků bude také farmářský trh a nabídka tradičních rukodělných výrobků, komentované prohlídky expozice o Hané ve Vlasti-vědném muzeu Olomouc, speciální program v Pevnosti poznání nebo krátká inspekční návštěva Marie Te-rezie ve vojenském ležení v Korunní pevnůstce.

VI. Setkání Hanáků s hejtmanem Olomouckého kraje pod záštitou Ing. Jiřího Rozbořila, hejtmana Olo-mouckého kraje a doc. Mgr. Anto-nína Staňka, Ph.D., primátora Sta-tutárního města Olomouc, pořádá Hanácký folklorní spolek za vý-znamné finanční podpory Olo-mouckého kraje a za podpory Sta-tutárního města Olomouc.

Setkání Hanákůfestival krojů, tanců, písní a tradic

15. října od 15 h v sokolské zahradě v grygově

Dýňový jarmarkDýňový jarmarkRodinné centrum Grygov pořádá

Součástí akce bude prodejní jarmark,soutěže a úkoly pro děti, občerstvení, hudba aj.

Všechny zájemce o příjemně strávené odpoledne zve RCG


PŘESAHYSTUDIEKřesťan a islám

PŘESAHYSTUDIEKřesťan a islám

TEXTYPrózy Štěpána Kučery a Michala VieweghaBásně Václava Maxmiliána

TEXTYPrózy Štěpána Kučery a Michala VieweghaBásně Václava Maxmiliána

LIDOVÉ ZVYKY, SVÁTKY, TRADICEPatron naší země - svatý Václav


RECENZEPetr Hanuška o Kunderově románua českých detektivkách

RECENZEPetr Hanuška o Kunderově románua českých detektivkách

ROZHOVORS archeoložkou Vendulou Vránovou

ROZHOVORS archeoložkou Vendulou Vránovou

KAPSÁŘPrázdniny ve světě očima Petra Hanušky

KAPSÁŘPrázdniny ve světě očima Petra Hanušky

Křesťan a islám(Dokončení z předchozích čísel TL)

5. Jak se máme stavět k upr-chlické vlně, kterou nyní v Evro-pě zakoušíme?Tato otázka nespadá bezprostředně do kompetence teologů, nicméně s tím, co bylo řečeno výše, nevyhnu-telně souvisí. Určitě se jedná o zále-žitost velmi spletitou, a proto jed-noduché, „černobílé“ odpovědi jsou vyloučeny. Určitě bychom neměli propadat jednostranné xenofobii. Na druhou stranu hlasy těch, kdo se cítí ohroženi z hlediska bezpečnosti i ekonomicky, protože to vše bude placeno z našich daní, z nichž pak zbude méně na zdravotnictví, škol-ství, kulturu a sociální péči, nelze vnímat jen jako cosi vyloženě od-souzeníhodného. I obavy o naši kul-turní identitu mohou mít z dlouho-dobějšího hlediska své opodstatně-ní, protože masy příchozích nemu-sejí s sebou přinášet ochotu přijmout naše hodnoty a naši demokracii, náš právní řád a náš ústavní pořádek. Nastalou situaci ale můžeme vnímat také jako pobídku k něčemu pozi-tivnímu: pokud my Evropané nebu-deme mít dostatek vlastních dětí, pak podle přirozených zákonitostí, které také mají svůj původ v Bohu, ztratíme budoucnost a v posledním důsledku i zemi, kterou nyní spra-vujeme! Přistěhovalecká vlna může být pohnutkou k hlubšímu zamyšlení nad naší kulturní i náboženskou identitou!K tomu, co bylo řečeno, si dovolíme podotknout, že radikální islám nemá v oblibě určité skupiny obyvatelstva, mezi něž sice patří křesťané, zpra-vidla označovaní v islámských tex-tech jako polyteisté a modloslu-žebníci, nikoli však na prvním místě. Nebylo tomu tak vždy, ale dnes by se této vlny měli velmi vážně obávat naši židovští spoluobčané. Mezi rizi-kové skupiny patří také naši spolu-občané s jinou pohlavní orientací. Koho ale radikální islamisté opravdu nesnášejí, jsou ateisté. Rovněž ti, kdo se hlásí k darwinismu, by dané riziko neměli brát na lehkou váhu. To, že křesťan s někým názorově nesouhlasí, určitě neznamená, že by mu přál cokoli zlého, a proto o vše-chny tyto naše spoluobčany máme výhledově vážné obavy. Víme, že postavení ženy v islámském světě není vždy právě komfortní a nečiní zadost nárokům na lidskou důstoj-nost a spravedlnost, což se mimo-chodem již zejména v Německu za-čalo projevovat.Další ohrožení již nastává, protože v nejrůznějších volbách můžeme po celé Evropě očekávat posun voleb-ních preferencí k radikální pravici, která bude šikovně zneužívat obav lidí o bezpečnost. Už to je nesporný problém, neboť krajně pravicové strany mají tendenci k výrazně auto-ritářské vládě, která umenšuje pro-stor osobní svobody.Ti, kdo volají po otevřenosti a po-moci potřebným, mají nesporně pra-vdu. Pravdu ale mají i ti, kdo před právě zmíněnými riziky varují. Jako křesťané bychom měli vnímat s po-rozuměním jedny i druhé a působit pokud možno ve službě smíření a hledání toho nejvyváženějšího ře-šení.Ptejme se, komu to vše hraje geo-politicky do karet. Odpověď je jedno-

duchá: destabilizace Evropské unie se zamlouvá těm, kdo by si opět chtěli tento kontinent parcelovat a připravit nás o těžce nabytou poli-tickou svobodu. V ohrožení není ani tolik křesťanská víra, protože ta pře-koná veškerá úskalí. Hospodin nedo-pustí, aby víra vymizela, byť se jí bude držet třeba jen malý zbytek věrných, jak tomu bylo tolikrát v dě-jinách Izraele. V ohrožení je primár-ně demokracie a nynější politické uspořádání našeho světa. Na Evrop-skou unii u nás sice mnozí lidé že-hrají, nicméně všichni by si měli uvědomit, že politicky zatím neexi-stuje nic, co by pro nás bylo lepší,

a proto nejen v dané situaci bychom ji rozhodně neměli destruovat, po-kud si nepřejeme opět upadnout do vazalství určité mocnosti. Mnohem racionálnějším postupem je budovat ji a pomocí demokratických pro-středků usilovat o její zkvalitnění, a to i po duchovní stránce.

6. Nynější krize a křesťanská charitaZ vlastní zkušenosti víme, že řada lidí vyjadřuje znepokojení nad po-mocí poskytovanou uprchlíkům, když na naše potřebné se tak čas to nedostává. Někdy bývá nepřímo kri-tizováno křesťanství, které prý svou pomoc poskytuje kdekomu.Když čteme Nový zákon, snadno zjistíme, že Ježíš nás napomíná, aby-chom za bližního pokládali každého, kdo je reálně v nouzi, a to bez ohledu na jeho národnost, barvu kůže, ná-boženské přesvědčení. Jedná se o velmi dobře známé podobenství o dobrém Samaritánovi (srov. Lk 10, 25-37). Toho bylo v antice rozhodně třeba, protože pro Žida byl primárně bližním zase Žid, stejně jako pro příslušníky ostatních národů to byli zase jejich soukmenovci, i když Sta-rý zákon vybízí také k projevům soli-darity a ohleduplnosti vůči přistěho-valcům a otrokům. Tato univerzální solidarita je rodnou sestrou univer-zality poselství spásy a následně všeobecnosti Kristovy církve. Záro-veň je ale třeba důrazně podtrhnout, že pomoc křesťan rád poskytuje sku-tečně potřebnému, ale nikoli pod-

vodníkovi a taškáři, který chce zne-užívat jeho naivitu. Skutek milosr-denství prokázaný potřebnému nás skutečně připodobňuje našemu Pá-nu. Když projevujeme dětinskou dů-věřivost a necháme se napalovat, určitě nás to s Pánem nespodobuje. Křesťan by však měl mít zároveň na paměti, že jeho prvním bližním je především spolubratr ve víře. V rané církvi shledáváme charitní pomoc poskytovanou všem potřebným, ale zároveň primárně odpovědnost, již křesťané projevovali vůči svým bra-třím a sestrám ve víře, kteří se ocitli v nouzi, jak o tom svědčí například široce pojatá sbírka v různých cír-

kevních obcích po celém Středomoří ve prospěch chudých křesťanů v Je-ruzalémě a v Palestině. V prvních staletích bylo takových sbírek na podporu pronásledovaných, jejich rodin, postižených epidemiemi a pří-rodními katastrofami bezpočet.A tady je třeba hlubokého zamyšlení. Mnozí se zasazují za pomoc upr-chlíkům, což není jistě tak úplně špatně, nicméně západní křesťané zapomínají na své bratry a sestry ve víře, kteří vydávají svědectví v ze-mích, kde vládne islám. Jejich posta-vení ve společnosti se v jednotlivých zemích různí, a to podle toho, jaký vliv má ve společnosti radikální islám. Není tajemstvím, že mnozí z nich každoročně přicházejí o život! A západní svět, Evropa i většina zá-padních křesťanů to z různých dů-vodů nebere příliš v potaz. Jestliže poskytujeme pomoc muslimským uprchlíkům, neměli bychom za to dů-razně požadovat, aby se v muslim-ských zemích jednalo skutečně lid-sky s našimi bratřími ve víře?!

7. Proč relativně tak překvapivý počet mladých lidí z Evropy sedá na lep propagandě Islámského státu?Tento jev nás jistě znepokojuje, po-kud se necítíme přímo zaskočeni. Proč to dělají? Proč jsou ochotni dokonce nasazovat život v polovo-jenských, teroristických, ba dokonce ve válečných podnicích? Nebyli vy-chováni v demokracii, v úctě k životu a k evropským hodnotám?

Byli, ale náš svět jim neposkytuje žádný ideál! Jen konzum a ne zcela smysluplná politická hašteření. Sou-časná mainstreamová filosofie a hi-storiografie ve jménu postmoderny správně likviduje staré ideologie, nicméně zároveň s tím potírá, ze-směšňuje a destruuje ideály. Nezívá na nás den co den duchovní prázd-nota z valné většiny toho, co nabízejí hromadné sdělovací prostředky i in-ternetové prostředky komunikace? Nejsou naši politici bohužel tak často negativním pří kladem nepravdi-vosti, vypočítavosti, populismu, ho-nu za vlastním obohacením? Tohle určitě neplatí o všech volených zá-stupcích lidu, nicméně těch, kteří za tuto duchovní a mravní spoušť nesou značnou míru odpovědnosti, zase není bohužel tak málo.Nesmíme se divit, že mladý člověk, zhnusený tímto duchovním zahnívá-ním, se nechá snadno oslovit tím, co mu připadá jako čistý ideál, za nějž je možno bojovat a položit život. Je to sice ideál pokřivený, nicméně v onom duchovním vakuu se mnoha lidem může jevit jako východisko. Není to pro nás výzva k novému uchopení a předkládání reálného křesťanského ideálu? Výzva k nové misii ve jménu Ježíše Krista, ukři-žovaného a oslaveného Spasitele člověka? Misie ve jménu smyslupl-nosti, lidské důstojnosti, která je spjata s vědomím a rozvíjením vlast-ní identity. Kdo si totiž neváží sám sebe a své lidské a duchovní totož-nosti, jenom stěží si může vážit těch ostatních!

Literatura ke konzultaci:Jednotlivé položky řadíme podle au-tority dokumentu, pokud je totožná, podle data vydání. II. vatikánský koncil, Nostra aetate, in Dokumenty II. vatikánského kon-cilu, český překlad - Karmelitánské nakladatelství: Kostelní Vydří 1995, s. 549-556.Jan Pavel II., Redemptoris missio, encyklika ze dne 7. 12 1990, český překlad - Zvon: Praha 1994.Kongregace pro nauku víry, List bi-skupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace (Orationis formas ze dne 15. 10. 1989), in Mezinárodní teologická komise, Křesťanství a ostatní ná-boženství, český překlad - Krystal OP: Praha 1999, s. 65-82.Kongregace pro nauku víry, Domi-nus Iesus, deklarace o jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista, český překlad - Sekretariát ČBK: Praha 2000.Mezinárodní teologická komise, Kře-sťanství a ostatní náboženství, český překlad –Krys tal OP: Praha 1999, s. 16-64. (Nejde o magiste-rium, autorita dokumentu je odbor-ná, nicméně je zajištěna nerozpor-nost se stanoviskem

Kolektiv autorů v abecedním po-řadí:M. CAJTHAML, P. DVOŘÁK, D. HEI-DER, E. KRUMPOLC, T. MACHULA, D. D. NOVOTNÝ, C. V. POSPÍŠIL, J. ŠTĚPÁN, J. VOGEL, J. VOKOUN (Čle-nové autorského týmu jsou doktoři, docenti, profesoři filosofie a teologie na CMTF UP, FF UP, TF JU, HTF UK, KTF UK)

428 STUDIE

ROZHOVORV naší příloze Přesahy vedeme hovo-ry s lidmi z různých vědeckých či kul-turních oborů z celé naší země. Dnes jsem nemusel směřovat příliš dale-ko, protože archeoložka Vendula Vránová bydlí v Čechovicích. A mj. se zabývá i stopami, které za sebou zanechal císař a český král Karel IV., jehož jméno je v letošním roce opa-kovaně připomínáno.

Vendi, pomaličku doznívá jubi-lejní rok oslav spojených s odka-zem císaře a českého krále Karla IV. Společně s manželem Jaku-bem se mj. věnujete archeolo-gickému výzkumu spojenému s jeho působením na Moravě. Nakolik četné stopy to jsou? Při-znám se, že vazba Karel IV. a Mo-rava mi říká jediné - Karel, mar-krabě moravský...Karel byl zpočátku zčásti na Moravu „uklizen“ otcem Janem Lucembur-ským, aby mu nekonkuroval, protože velká část šlechty by raději jako krá-le viděl Karla, který byl brán jako do-mácí dědic Přemyslovců, než cizince Lucemburka.Karel přišel na Moravu a zjistil, že velká část královského majetku je v zástavě u šlechty, protože tak Jan Lucemburský řešil potřebu hotovosti na války, reprezentaci, svůj dvůr atd. Karel jako jednu z prvních věcí jako markrabě moravský shromáždil za pomoci svého strýce olomouckého biskupa Jana Volka dostatek pro-středků, aby mohl vykoupit důležité strategické zeměpanské hrady v Olomouci, Brně, Znojmě. A pak po-kračoval i s dalšími jako Lukov, Telč, Veveří, protože jejich ovládnutí bylo nutné pro jeho vládu na Moravě.Různými politickými i vojenskými ak-cemi zajistil Moravě klid na hranicích a například roku 1348 zřídil v Olo-mouci a Brně dva hlavní zemské soudy. V roce 1349 se markrabětem stal Karlův mladší bratr Jan Jindřich. Poté Karel IV. do zemské správy Mo-ravy zasahoval jen minimálně. A Jan Jindřich byl stejně schopný a obratný politik jako jeho bratr Karel. Karel se snažil zajistit bezpečnost i uvnitř Mo-ravy, například na ochranu důležité obchodní cesty vedoucí z Olomouc-ka do Slezska, nechal tady nedaleko u Jívové vybudovat nový hrad dnes zvaný Tepenec. Mimochodem jediný hrad, který Karel na Moravě založil.

Hrad Tepenec. Kde se nacházel? Jak vypadal? Jaká byla jeho

ROZHOVORKarel IV. byl rozhodně výjimečný člověk,

říká archeoložka Vendula Vránovástručná historie? Jakou plnil ve své době funkci? Hrad Tepenec se nacházel, a jeho zbytky ještě nacházejí, na vrcholku kopce nad Bělkovickým údolím, v katastru obce Jívová. Byl to po-měrně rozlehlý hrad (plocha přes 3 ha) s malým hradním jádrem a vel-kým předhradím, či díky své funkci spíše hradním městečkem, kde sí-dlili řemeslníci, obchodníci, celnice. Funkce hradu je určena v zakládací listině Karla IV., kde je uvedeno, že na hradě bude sídlit purkrabí, kat a měla zde fungovat celnice pro kup-ce a tržnice.

Jaké byly jeho osudy po jeho opuštění?Bohužel hrad neměl dlouhého trvá-ní. Během války moravských mar-krabat koncem 14. století se o hrad dvakrát bojovalo. Poté na něm sídlila loupeživá posádka, která napadala okolní statky biskupa. Ten kolem roku 1400 dal část svých majetků, včetně Tepence, do zástavy králi Zikmundovi a ten tak měl důvod hrad s loupeživou posádkou napad-nout, protože vlastně bránil svůj majetek. Hrad byl obléhán, dobyt a poté pobořen, aby už v něm nikdo nemohl sídlit a loupit. Roku 1405 markrabě Jošt daroval Tepenec i s okolním majetkem kartuziánům v Dolanech, protože byl velkým me-cenášem tohoto řádu. Tepenec zů-stal v držení kartuziánů až do jejich zrušení při Josefínských reformách koncem 18. století.

A v 60. letech 20. století byl osud hradu zpečetěn definitivně, když by-lo rozhodnuto, že dostane přednost těžba kamene před kulturní památ-kou. Tepenec byl vyňat ze seznamu kulturních památek a je postupně odtěžován. A probíhají zde archeolo-gické záchranné výzkumy.

Pojďme k archeologickému vý-

zkumu. Jak dlouho probíhá a kteří archeologové na něm pracovali? Výzkumy na Tepenci probíhají řadu let. S přestávkami už od roku 1968, v návaznosti na to, jak postupuje čelo lomu a je potřeba uvolnit další prostor pro těžbu. Prozatím poslední sezona proběhla v roce 2012 a další je plánovaná na příští rok. Napřed vedli výzkumy archeologové z olo-mouckého Vlastivědného muzea (V. Burian, V. Dohnal), v 90. letech výzkum převzali moji kolegové z Ar-cheologického centra (M. Kalábek) a poslední tři výzkumné sezóny po-tom já.

Co všechno archeologové obje-vili?

Napřed výzkumy probíhaly v pro-storu hradního jádra, které bylo od-těženo jako první. Objevili zde po-zůstatky hradního opevnění, ka-menných budov a například i kovár-ny. V posledních letech se soustře-ďujeme na předhradí. Víme, že okolo volného prostranství, kde byla stud-na, byly domy se suterény vyseka-nými do skály, a ty mohly sloužit ja-ko sklady. Z Tepence máme už ně-kolik desítek tisíc nálezů, převážně keramiku a kovové předměty. Na-cházíme zde řemeslnické nářadí, do-klady obléhání hradu v podobě šipek do kuše nebo kamenných koulí do praku, doklady jízdní hradní posádky jako jsou podkovy nebo ostruhy. Na-příklad zde máme také doloženo jedno z prvních použití palných zbraní u nás. Jsou to olověné válečky – projektily do hákovnic.Překvapivým nálezem byla v roce 2008 studna. Její dřevěné roubení je dendrochronologicky (na základě letokruhů) datováno až do roku 1548, kdy je hrad již zříceninou a v majetku kartuziánů. Z nálezů je zřejmé, že studna zde byla zbudo-vána již ve středověku a v 16. století byla znovu obnovena. Souvisí to se znovuzaložením vsi Jívová, která byla v té době pustá, a kartuziáni ji v roce 1547 nechali znovu osídlit.

Co k tématu Karel IV. A Morava přidali manželé Vránovi?Svou troškou do mlýna se chystáme přispět. Letos jsme v souvislosti se 700. výročím narození Karla IV. zí-skali od Ministerstva kultury ČR

grant na vydání knížky o Tepenci. Měla by vyjít koncem tohoto roku.

Tepenec údajně nebyl spojen jen s výstavbou středověkého opev-nění, ale měl svou daleko starší historii…Na vrcholu kopce bylo v pozdní době bronzové (1000 – 700 př.n.l.) velké hradisko opevněné mohutným ka-menitým valem. Nacházíme zde ti-síce zlomků pravěké keramiky, bron-zové ozdoby nebo kamenná kultovní kolečka, ale také pozůstatky stovky zásobních jam i několika staveb. Všechno jsou to doklady, že hradisko bylo osídleno několik stovek let. A vlastně mělo zčásti stejnou funkci jako Karlův hrad. Hradiska té doby bývají umístěna na okrajích tehdej-ších sídelních regionů, často ve stra-tegických polohách v blízkosti důle-žitých obchodních komunikací či tras spojujících jednotlivé sídelní regiony. V případě Tepence se mohlo jednat o jednu z větví jantarové stezky, což je prastará obchodní trasa spojující sever Evropy s civilizačním centrem kolem Středozemního moře.

Vraťme se zpět ke Karlově osob-nosti. Jak „největšího Čecha” vnímáte vy? Nepřeháníme to s jeho glorifikováním? Myslím, že on si to své místo na slun-ci absolutně zaslouží. Byl to rozhod-ně výjimečný člověk, státník evrop-ského formátu, politik s obrovským rozhledem a rozvahou, politickou in-tuicí, dobrý a starostlivý hospodář a obratný diplomat. Velmi inteli-gentní a vzdělaný - uměl číst a psát a nestyděl se za to. Mluvil několika jazyky… Prostě silná osobnost své doby. Jedna z největších. Myslím, že dnes máme jen malinko zkreslený obraz v tom, že si ho představujeme jako mírného klidného člověka jako z filmu Noc na Karlštejně. On byl ale také zdatný bojovník, v mládí se zú-častnil řady bitev, v dospělosti se účastnil rytířských turnajů. Byl to po-stavou Přemyslovec. Na svou dobu velký urostlý a silný muž. Antropolog Emanuel Vlček zkoumající jeho ko-stru ho popisuje, že měl postavu těžkého atleta.A já osobně nepřestávám obdivovat jeho schopnost podívat se na věci v globálním měřítku, vidět souvi-slosti, předvídat a podle toho být schopný bezvadně vést své země správným prosperujícím směrem. Snažil se zajistit věci, které země a její lidé k prosperitě potřebují - bez-pečnost, jasné zákony a jejich vyma-hatelnost, možnost vzdělání.Rozhodně je to osobnost, na kterou bychom měli být hrdí a je dobře, že se o něm mluví.

Ptal se Petr Hanuška,Foto: archiv V. Vránové

29ROZHOVOR

Na vrcholku kamenolomu stával středověký hrad Tepenec. Dnes

dochována již jen část plochy předhradí (v pozadí vesnice Jívová).

Tepenec - středověká studna se dřevěným roubením ze 16. století.

Tepenec na výřezu z mapy části panství Dolanských kartuziánů z roku 1724.

Kdysi v tomto domě uvařil otec ny-nějšího majitele dva Armény zaživa se zelím a Arméni žijící v Damašku museli své krajany jíst. Ti Arméni ukradli pašovi zelí; on zloděje odhalil a takto je potrestal.

z poznámek Kláry Plöhnové, později Mayové, na zadní straně fotografie „paláce Assada paši“ v Damaškučerven 1900

Vojáci vjeli do města od severu hlav-ní branou Bab al-Faraj. Po rozloučení s arménskou rodinou jsme tedy radši objeli půlku města a zamířili k jižní bráně Bab Kisan, aby nás nikdo nespojoval s dopolední střelbou na fezy. Před hradbami jsme nejdřív cítili a potom i viděli hromady hnoje, určené k vytápění bezmála čtyř sto-vek městských lázní. Napadlo mě, jestli apoštola Pavla, když utíkal z Damašku právě touto branou, vy-provázel na cestu stejný pach ko-bylinců.Náš příjezd podle očekávání nevzbu-dil žádnou pozornost. Chvíli jsme jen tak projížděli ulicemi a vdechovali pro změnu vůni máty a pečeného kebabu, zastavili jsme na hřbitově Bab al-Saghir, kde leží několik po-tomků a následovníků samotného proroka Mohameda, a nakonec jsme bosí a pokorní vešli do velkolepé Umajjovské mešity.„Pořád nechceš uvěřit v Mohameda, když vidíš všechnu tu nádheru?“ šeptal mi hadží Halef, který mě se po všechny roky našeho přátelství snažil obrátit na islám. Nevěděl ovšem, že mluví s člověkem, který dokázal obrátit na křesťanství i ně-kolik severoamerických indiánů v čele s rudým bratrem Vinnetouem.Ukázal jsem na velkou starobylou skříň přikrytou bílozeleným balda-chýnem, před níž stály dvě tlusté svíce: „Nezapomeň, že tady je uložená hlava Jana Křtitele. Právě před tímto naším světcem se v ranních hodinách vlní zahalené muslimské ženy a prosí ho o mužské potomstvo.“„Máš pravdu, sídi, následovníci va-šeho Ísy ibn Marjam jsou všude,“ vzdychl tiše Halef.„A jedna z věží Umajjovské mešity nese přímo Ježíšovo jméno,“ nedal jsem se zastavit. „Až přijde soudný den, bude právě na této věži Ísa ibn Marjam žádat zpátky klíč k me-šitě...“„Ó, sídi, jak jen mě napadlo podnítit tě opět k věroučným tématům!“ hořekoval můj malý Halef. Utíkal se před mými slovy skrýt na nádvoří a ani se nezastavil u zázračné stud-ny, jejíž voda má podle mohame-dánských pověr prodlužovat lidský život.Po návštěvě mešity jsme zamířili do křesťanské čtvrti. Ne že bych chtěl Halefa dál trápit věroukou - v této části města se ale dalo snáz sehnat pivo, jímž jsem rád splachoval prach cest při svých výpravách v Orientu

TEXTYTEXTYVězeň damašský

Poslední výstřel Kary ben Nemsího

(úryvek)

Štěpán Kučera

i v Americe. Měli jsme štěstí, protože jsme záhy objevili kavárnu, kde pro-dávali pravé plzeňské pivo z Mni-chova. Objednal jsem u kavárníka pro sebe lahev dvanáctky a pro Ha-lefa sklenici čaje, když vtom se v ro-hu místnosti zdvihla povědomá hla-va v turbanu, ležící až dosud ochable na stole.„Kara ben Nemsí!“ poznal mě po hla-se dávný přítel.„Osman paša!“ nespletl jsem se ani já.„Pro vás vždycky jenom Adolf,“ po-kračoval přítel.„A já pro vás Karel,“ ujistil jsem ho vesele.Koho jiného bych mohl potkat tady u dobrého piva než Adolfa Farkaše, Čecha a rakousko-uherského důstoj-níka, který však přešel na tureckou stranu a přijal jméno Osman. V Ca-řihradu začal jako pouhý adjutant a turecky a arabsky uměl říct na-nejvýš „čaj“, ale díky svým scho-pnostem postupně dosáhl až hod-nosti paši. Před lety jsme spolu zažili oslnivé dobrodružství v Mezopotá-mii a já náš tehdejší příběh hned zalepil arabskou gumou a vyslal s ním spřáteleného beduína na nejbližší poštovní úřad, takže dnes je k dostání u všech dobrých knihkupců jako román Vězeň bagdádský. Os-man mi tehdy díky svojí hodnosti paši náramně prospěl - o to víc mě překvapilo, když jsem ho teď viděl v Damašku polehávat na kaváren-ském stole.„Už rok nejsem paša,“ vyprávěl, po-té co přivrávoral k našemu stolu a dopadl na židli vedle mě. „Ten ničema Basad se bál mojí moci, a tak mě pomluvil před sultánem, že jsem rakousko-uherský vyzvědač. Přijel jsem do Damašku, abych se mu pomstil, ale co zmůžu sám proti celému vojsku, proti zdem jeho pa-láce.“ Škytl a přivlastnil si moje pivo. „A víte, co ten lotr teď udělal? Dal si mě zavolat, a že prý jako Evropan určitě umím dobře vařit zelí. Tfuj!“ plivl na podlahu, až jsem musel ke kavárníkovi vyslat omluvný pohled. „Mám mu uvařit na zelí nějaké dva Armény, takhle mě chce ponížit před celým dvorem!“Zpozorněl jsem.„Od té chvíle tady sedím, piju a če-kám, až si pro mě pošle.“Bylo smutné vidět přítele takhle zlomeného, ale tušil jsem, že můžu pomoci jemu i zajatým Arménům.„Němci taky umějí vařit zelí,“ řekl jsem.Vzhlédl ke mně a znovu škytl. „Karlíčku, víte, že mě nikdy nebavila tahleta česko-německá otázka, kdo je v čem lepší...“„Myslím to tak, že byste mě s sebou mohl vzít jako pomocného kuchaře.“Teď zpozorněl i on.„Karle, milý, nepřemožitelný Karle, že vám se v hlavě rodí plán!“Popadl mě kolem ramen a Halef se radoval s námi, i když nerozuměl německy ani slovo.

Neměl jsem v hlavě přímo plán, spíš jsem pozvání do Basadovy kuchyně pokládal za dobrý způsob, jak pro-niknout do paláce a snad se dostat až k samotnému pašovi. Potom už by pro člověka mojí kuráže a by-strosti nemělo být těžké Basada zajmout a vyměnit jeho svobodu za svobodu nebohých Arménů a za do-pis sultánovi, odvolávající veškeré pomluvy na adresu mého přítele.Než jsem stačil všechno dobře uvážit, vstoupilo do kavárny deset vojáků.„Sídi, to jsou...“Stiskl jsem Halefovi loket, aby nás předčasně neprozradil. Ano, byli to ti, které jsem dnes tak neuctivě připravil o pokrývky hlavy. Přicházeli teď prostovlasí, zamračení a důstoj-níkovi z uniformy zmizely některé odznaky jeho důstojenství - zřejmě trest za nepodařenou dopolední výpravu.„Tak sem jsi zalezl,“ zašklebil se důstojník na mého přítele. „Paša pro tebe posílá, půjdeš s námi.“Adolf na mě zoufale pohlédl. Tohle byla naše příležitost, rozhodl jsem se proto vojáky vyprovokovat.„Jak to mluvíš s mým přítelem Os-manem?!“ zahřměl jsem na mluv-čího. „A kde máš vůbec svůj fez? To všichni vojáci v Damašku chodí takhle neupravení?“Důstojník chvíli nemohl najít odpo-věď na takovou troufalost. Zmateně si mě prohlížel. Potom zpozoroval moji opakovací pušku a začalo mu docházet, že to je jediná zbraň široko daleko schopná střeleckého kousku, v němž se on sám stal jedním z terčů. Sledoval jsem s potěšením, jak mu svítá, aby mu vzápětí v očích vyšlehl plamen hněvu.„Ty pse! Ať jsi, kdo jsi, půjdeš s námi! Když vyváznete jenom s baštoná-dou, budete mluvit o štěstí.“ Baš-tonáda je výprask, obyčejně na cho-didla nebo na záda, v Osmanské říši velice oblíbený druh trestu a potupy. „Chopte se všech tří,“ obrátil se k ostatním vojákům.„Stůjte!“ zvolal jsem hlasem tak hřmotným, až kavárníkovi vypadla z rukou sklenice. Ještě než stihla do-padnout o zem, vyskočil jsem, chytil důstojníka jednou rukou za hrdlo, druhou za opasek, zdvihl jsem ho do výšky jak otýpku slámy a mrštil jím proti jeho druhům. Všichni se svalili na jednu hromadu, zatímco já jsem ještě stihl zachytit kavárníkovu skle-nici a zachránit ji před roztříštěním. „Šukran,“ vydechl kavárník. Ti z vo-jáků, kteří se ještě dost nepotloukli o stolky a židle, vyskočili a chtěli tasit šavle, ale to už jsem byl zpátky u nich a prvního udeřil pěstí do spánku, až padl v bezvědomí zpátky na zem.Před časem na besedě v Drážďa-nech se mě jedna čtenářka ptal, jak můžu být Old Shatterhand, když mám tak malé ruce. Vysvětlil jsem jí, že nejde o velikost rukou, ale o po-stavení kloubů a správný úhel úderu.

Přál bych si, aby tu teď ta dáma mo-hla být s námi.Mezitím Adolf, který do sebe obrátil i Halefův čaj a trochu se vzchopil, tasil revolver. Nato přiskočil také malý šejk Haddedínů se svými po-stříbřenými káhirskými pistolemi a oba drželi vojáky v šachu.„Ne my s vámi, ale vy půjdete do paláce s námi!“ řekl jsem klidně a potěšilo mě, že vůbec nejsem zadýchaný, ačkoli mi táhne už na šedesát. „Halefe, vysyp jim z pušek střelivo.“Malý šejk bez ptaní splnil rozkaz. Můj plán byl takový – budeme předstírat, že jsme zajatci vojáků a necháme se jimi doprovodit do paláce. Ve sku-tečnosti budou ovšem oni zajatci naši. Svoje revolvery schováme v pláštích, jejich zbraně naopak mu-sejí být vidět, ovšem zneškodněné. Koně a pušky jsme za patřičný bakšiš nechali u kavárníka, ty na naší nad-cházející výpravě nebudeme potře-bovat.

*Vidíte, Karel May je přes svých šest desítek let ještě podnikavý a při-praven k činu, platí-li to dobru druhého.

Karel May v dopisu J. Dederlemu8. listopadu 1899

Vojáci nás vedli ulicemi a lidé se smáli, pokřikovali a těšili se na veřejnou baštonádu. Občas po nás někdo hodil nahnilou datli a netušil, že důstojníkovi, který kráčel první, míří na záda hlaveň mého revolveru a že moji přátelé hlídají zbylé vojáky. Tohle mám nejradši, předstírat, že jsem poražený, ponížený, prostomy-slný. Až posměváčkové zjistí, jak se nechali přelstít a že je vysoce pře-vyšuji, budu se smát já. V takových chvílích se vždycky cítím být msti-telem všech zneuznaných a podce-ňovaných. S mojí rostoucí proslulostí je však čím dál těžší hrát si na prosťáčka. S úsměvem vzpomínám na začátek svojí současné výpravy – jaký po-prask vyvolala má přítomnost na lodi plující z italské Katánie do Káhiry. Když mě v lodním seznamu objevil profesor Lesser z Berlína, byla moje svoboda rázem pryč. Zpráva o mně se rozkřikla po celé palubě a všichni chtěli vstoupit do Afriky s Karou ben Nemsím. Vidím, že do Damašku moje pověst ještě nedoputovala. Pro můj dnešní plán je to dobré, ale stejně se nemůžu ubránit lehkému roztrpčení. Musím se přeptat Feh-senfelda, jestli by nešlo přeložit pár mých románů do arabštiny.

Palác, který teď obývá Ašár Basad se svou ženou Asmou, nechal postavit před sto padesáti lety jeden z jeho předchůdců, guvernér Assad al-Azm. Navzdory hrozícímu nebezpečí jsem se těšil, až se tam podívám,

430 TEXTY

protože ta stavba představuje skvost damašského stavitelství.V doprovodu vojáků jsme došli až ke kamenné zdi, která z paláce činila nedobytnou pevnost. Když náš dů-stojník vysvětloval stráži u hlavní brány, že přivádí Osmana se dvěma jeho kuchařskými pomocníky, přiti-skl jsem revolver přímo na jeho zá-da, aby ho snad nenapadlo naznačit strážci náš skutečný úmysl nějakým tajným posunkem. Důstojník však zjevně neoplýval odvahou a voják v bráně zase neoplýval ostrovtipem, takže jsme bez obtíží vstoupili do-vnitř.Vešli jsme na nádvoří z bílého ka-mene, s bohatě zdobenou kašnou uprostřed. Palác měl tvar krychle, stejně jako nejposvátnější muslim-ská stavba – Kaaba v Mekce. Rád bych připomněl, že jsem jako jediný křesťan naší doby do Mekky vkročil a zase ji ve zdraví opustil, což podrobně líčím v prvním díle románu Ve stínu pádišáha. Damašský palác na rozdíl od Kaaby nebyl černý, ale vykládaný různobarevnými kameny a pestrými mozaikami. Halef před tou nádherou spráskl ruce a pronesl vzletnou a halasnou řeč o Alláhově velikosti, takže se k nám zvědavě seběhl skoro celý dvůr. Byl jsem to-mu rád, protože jsem alespoň zjistil, že mnoho vojáků tu Basad nemá. Zřejmě zcela důvěřoval tloušťce a výšce svých hradeb.Z domu nám vyšel vstříc eunuch, pašův osobní sluha. Důstojník mu řekl, kdo jsme, a eunuch se vrátil do domu, aby se zanedlouho opět objevil s rozkazem přivést nás přímo

k Ašáru Basadovi. Vstoupili jsme do budovy, rozdělené na dvě poloviny, salamlik a harém. Původně byly ur-čeny k oddělení mužských a žen-ských členů domácnosti, ovšem v moderní době sloužil salamlik k pašově veřejné činnosti, přijímání hostí a pořádání slavností, kdežto v harému se odehrával jeho soukro-mý život. V hlavním sále salamliku jsem uviděl obraz německého císaře v životní velikosti, dar našeho monarchy. Jiné obrazy tu nebyly, protože mohamedánům je zakázáno nechat se zpodobňovat, o to víc však všude viselo koberců a květin.Když jsme prošli sálem, eunuch ote-vřel dveře do další místnosti a vpu-stil nás dovnitř.Naskytla se mi podívaná jako z Pří-běhů tisíce a jedné noci. V každém rohu stál podsaditý Núbijec v tur-banu, u stěny seděl hudebník a hrál na oud, arabskou loutnu, a uprostřed pokoje, na vyšívaném koberci, tan-čila mladá otrokyně s překrásnými tmavými vlasy. Před zadní stěnou se rozkládal široký divan, na němž se-děl Ašár Basad se svojí ženou As-mou.Ašár se očima vpíjel do dívčina těla a Asma do jejího ponížení.Paša chtěl očividně Osmanovi předvést svůj blahobyt i to, že se kvůli jeho přítomnosti nehodlá dopouštět žádných oficialit.Když jsme vstoupili, hudebník pře-stal hrát a dívka tančit.Asma práskla bičíkem a otrokyně od-běhla ke stěně, kde usedla k lout-nistovi.

„Příteli Osmane!“ zašklebil se Ašár a ani se nenamáhal vstát z divanu. Jen pevněji sevřel svoji drahokamy vykládanou dýmku s jantarovým prstencem, jako kdyby někoho škrtil. „Jsem rád, že jsi přijal pozvání k hos-tině.“Napadlo mě, kolik chudáků by vy-zdvihl z bídy jediný kámen z pašovy dýmky. Vtom moji pozornost upou-talo něco jiného – pohled Basadovy ženy Asmy, upřený na mě.„Koho jsi to přivedl s sebou?“ pokra-čoval Ašár. „Tihle s tebou budou chystat tu arménskou pochoutku? Dva špinaví beduíni, co je vyvrhla poušť?“ Uvědomil jsem si, co nedávno psali v novinách - Asma studovala v Evro-pě a navštívila i moji vlast. Zřejmě mě tedy poznala, protože každý, kdo vkročil do Německa, musel aspoň zahlédnout moji podobiznu v lovec-kém obleku. Bylo třeba jednat ry-chle, než nás prozradí.Strhl jsem ze sebe plášť a namířil revolver na Ašára.„Jestli se někdo v téhle místnosti pohne, zemřeš,“ řekl jsem mu pev-ným hlasem.„Vy jste je neodzbrojili?!“ trhl paša hlavou směrem k vojákům, kteří už ovšem stáli s rukama nad hlavou a dívali se do hlavní Halefových pistolí.Núbijci vykročili ke mně, ale Ašár, rázem bledší než mramorové oblo-žení pokoje, je pohybem ruky zarazil.Adolf pohotově zavřel dveře na zá-voru a přiložil svou hlaveň k dílu.„Ach, Karel May, největší německý spisovatel!“ vzdychla teď Asma.

„Ještě než nás zastřelíte, směla bych vás požádat o podpis?“„Ale beze všeho,“ sklonil jsem re-volver a sáhl do náprsní kapsy, kde vždy nosím svazek podepsaných fotografií.Toho využili Núbijci a skočili po mně. Byli až k neuvěření silní, ale přesto bych si s jedním nebo dvěma poradil – znám neselhávající hmat, při němž stačí vsunout palec pod protivníkovu klíční kost a zbylými čtyřmi prsty ho sevřít pod lopatkou –, ovšem čtyři Núbijci byli i na mě příliš. Popadli mě za ruce, za nohy i za hrdlo a svalili mě na zem. Halef s Adolfem mi při-skočili na pomoc, při tom se však odvrátili od vojáků, kteří se na ně zezadu vrhli jako pouštní šakali a ztloukli je pažbami svých nena-bitých pušek.„To bylo zákeřné, paní Asmo,“ sípal jsem, zatímco mi černé prsty drtily ohryzek. „Ale tu fotografii vám stej-ně rád dám.“Zle se zasmála. „V životě jsem neotevřela žádnou vaši knihu. V Ně-mecku jsem četla Goetha!“Před očima se mi zatmělo. Vzepjal jsem se k poslednímu pokusu vypro-stit se ze sevření Núbijců, ale marně.„A v novinách psali, že vaše romány vyřadí z bavorských knihoven, prý je v nich moc násilí.“To už bylo příliš. Poslední věc, kterou jsem slyšel, byl Asmin ďábelský smích. Pak jsem konečně omdlel.

Jožo k mé radosti vypadá vcelku za-ujatě. Rychle mu vysvětlím, že Rocco i Tre-fa, gigolo a nájemný vrah, mají už od počátku jejich pochybné kariéry společného šéfa: závratně bohatého mafiána.„K němu se vrátím později,“ dodám, ale Jožo už mě pohání rukou, abych nezdržoval, a tak mu doleju prose-cco a rychle pokračuju: „Náš šéf?! vybuchne Rocco okam-žitě. Kde na něj prosím tě vzala Viola kontakt? A hlavně proč by mu vůbec volala? Nevolala, přeruší ho Trefa. Mé služby se jaksi neobjednávají po telefonu, brouku. Nejsem… rozvoz pizzy!Chceš říct, že Viola — Ale nedokáže tu otázku dokončit. Nadechne se. Nakloní se blíž k Tre-fovi. Chceš říct, opakuje Rocco, že moje nezvěstná snoubenka si u našeho mafiánskýho šéfa —Jo! Přesně tak! přeruší ho Trefa rázně a zkontroluje pohledem spoluces-tující. Vítej ve skutečnym světě! Tvo-je někdejší snoubenka jaksi nedávno požádala o služby, který poskytuju… Učinila zajímavou poptávku. To je celý.Přitiskne si ukazováček na rty. Jakou poptávku? zašeptá Rocco.Nestandardní! praví Trefa tiše. Víc ze mě nedostaneš! Rocco si položí obličej do dlaní a zhluboka dýchá. Potom vzhlédne a bezděčně přitom sjede prsty až k prstenu zavěšenému na zvláštním tříbarevném řetízku, který připomí-ná jedovatého korálovce.Vážně si myslíš, že zrovna s Violou by

MelouchUkázka z chystaného románu

Michal Viewegh

byl tvůj posranej život lepší?! řekne Trefa a položí Roccovi ruku na ra-meno. Rocco z okna vlaku pozoruje skály nad řekou, jako by nad Trefovou otázkou skutečně přemítal, ale po-tom se k němu znovu otočí a v jeho očích je už zase vztek. Proč mi doprdele lžeš?Trefa polekaně zdvihá prsty k přísa-ze. Nikdy v životě jsem ti nelhal, Rocco! Jenom jsem ti možná neřek všechno — ale nikdy jsem ti nelhal!Co je to za zasranou dialektiku?! Pročs mi kurva neřek všechno?!Trefa zaváhá. Trať se zlehka stáčí a v onom táhlém oblouku kola vagó-nu nepříjemně skřípou. Abych tě chránil, řekne vážně.Chránil?! odfrkne si Rocco. Před čím asi tak?!Dívají se na sebe.Před tím, co bys neunes, kamaráde, praví Trefa.Blíží se další stanice, strojvedoucí ubírá rychlost a potom začíná brzdit. Kov znovu skřípe o kov a odstředivá síla tlačí Rocca k Trefovi, takže se musí rukou zapřít o stolek pod ok-nem, aby do přítele nenarazil. Náhle celá souprava stojí.Nech to spát, zašeptá Trefa do na-stalého ticha. Kývne hlavou k Sázavě. Čas běží, voda teče, říká. Nevstoupíš dvakrát do stejný řeky — a tak dál.Seru ti na lidový úsloví. Pro mě to není minulost!Víš, co děláš? pokračuje Trefa co možná klidně. Otvíráš hroby a oži-vuješ mrtvoly! Žijem tady a teď, pro-boha svatýho!

Slovo mrtvoly Rocca vyděsí natolik, že sebou polekaně trhne.Není mrtvá, že ne?! zvolá. No zřejmě nebude mrtvá, když nám dělá poptávky, že? říká popuzeně Trefa. Je zatraceně živá!To zatraceně byla chyba, uvědomí si ihned. Zatraceně živá? Jak to herdek my-slíš? zvolá okamžitě Rocco. Rocco, já jsem v tý kriminálce, na kterou právě koukáš, ten hodnej, chápeš? říká mírně Trefa. Rocco hla-sitě zaúpí. Pardon! zvolá ihned Trefa a s omluv-ným úsměvem se rozhlíží po vagóně. Zkoušíme divadelní vystoupení — ochotnický.Asi tragédie, ne? konstatuje do ticha jeden ze skupinky čtyř mladíků a dvou dívek, popíjejících pivo z ke-límků. Trefa s křečovitým úsměvem krčí rameny: Bohužel…Vy budete na tragédii dobrej, to se hned pozná… ale tady hezounovi tragédie moc nejde, že mám pravdu?Ta poznámka vyvolá ve vagónu ve-selí, které uvolní nahromaděné napětí. Trefa uraženě mlčí a civí z okna. Dív-ky si cosi špitají. Ta jeho posedlost starou láskou a je-jím domnělým zmizením začíná být vážně patologická, říká si vztekle Trefa. To se Rocco snad domnívá, že mu ji unesli scientologové? UFO? Nebo ukrajinská mafie do bordelu v Kyjevě? A jak to, že ji za všechny ty roky — v éře internetu — nedokázal najít? To mu nebylo divný, že je je-dinej člověk na světě, kterej ji ještě

pořád hledá… nebo přinejmenším jedinej, kdo si na nějaký hledání je-ště hraje? Trefa ví, že Rocco ve skutečnosti Violu nikdy opravdu najít nechtěl. Protože co se stane, Jožo, když svůj ztracenej romantickej idol najde-me?“ ptám se, zatímco producentovi na terase dolévám prosecco. „Obvykle nic moc,“ říká.„Správně! A proč, Jožo? Protože na-jednou už žádnej ztracenej roman-tickej idol nemáme! Najdem ho, a tím o něj paradoxně přijdem!“Producent k mému překvapení toliko přikývne, takže můžu pokračovat: „Opravdu romantické, vzrušující a rozkošně sladkobolné to bývá — jak všichni víme — právě jenom do doby, než se ztracený idol objeví (v lepším případě ještě pár měsíců či let potom). Kdyby Trefa Roccovi řekl, proč ho Viola nedávno kontaktovala, Rocco by nevěřil vlastním uším… Možná by se zhroutil, ale určitě by konečně přišel o svý pseudoroman-tický iluze. Konečně by si připustil, o koho tu jde: o děvku-zlatokopku, která svoje tělo prodala sice jenom jednomu kunčoftovi, ale zato pěkně draze!“ „Lesk a bída kurtizán,“ říká Jožo. „Přesně tak!“ zvolám. „Trefa Violu znal — a nepřipadalo mu na ní nic mystickýho… Vůbec nic! Ale krása je v očích toho, kdo se dívá, že? Trefa samozřejmě chápe, proč si Rocco Violu takhle zidealizoval, ba zmý-tizoval: tak strašně k tomu svýmu námezdnímu prcání potřeboval ro-mantickej protipól, že si ho sám vytvořil… Vlastnoručně si vyrobil femme fatale! Dívku z obrazu,

31TEXTY

chceš-li… jenomže ten obraz je bohužel plagiát! Viola není o nic menší děvka než námezdní milenec Rocco!“„Vlastně se k sobě docela hoděj,“ poznamená Jožo kysele. „Dokonce se v jistým smyslu báječně doplňujou! Ani sám Trefa sedící v Po-sázavském pacifiku najednou neví, proč vlastně svému příteli v tom vy-touženém shledání brání… No tak Rocco Violu najde — a co jako? říká si. Aspoň si konečně sundá klapky z očí! Zatímco Trefa takto přemítá, Rocco z okna pozoruje říční břeh (v mí-stech, kterými vlak právě projíždí, dosahuje zvednutá hladina Sázavy pouhý metr pod násep). Náš kra-savec ovšem podobné detaily ne-vnímá. Nezaregistroval pořádně ani to, jaký rozruch před chvílí způsobil ve vagóně. Když se konečně znovu otočí k Trefovi, řekne hlasem, kte-rému se nedá odporovat:Pokračuj!To hlavní jsem ti řek, naváže po-slušně Trefa — ale už ví, že tentokrát to dotáhne až do konce. Stala se z ní naše typická klientka, co se potře-buje zbavit manžela. A jako bonus samozřejmě shrábnout jeho prachy. Spokojenej?Manžela?! vyjekne Rocco. Ona se vdala?Jo, vdala se. Cos čekal, Rocco? Co sis myslel, že po tom svým takzvaným zmizení dělá? Že pěstuje v Jese-níkách biozeleninu? Že adoptovala deset malejch cigošů? Nebo odjela do Afriky s Lékařema bez hranic?Rocco mlčí. Za okny vlaku je nyní velká chatová kolonie: minizahrádky, minitrávníč-ky, ministromečky a spousta kytiček. V příštím životě budu chatař, pomy-slí si Trefa. Kéž by!Rocco kroutí hlavou. Ne… tomuhle nedokáže uvěřit.Nevěřím, že by se Viola dokázala chovat jako tahle… chladnokrevná svině! říká.Jeho hlas zní dutě.Představivost má svý hranice, kámo. Nebo spíš něco jako bezpečnostní ventil, pokrčí rameny Trefa.“„To přirovnání je mimochodem velmi přesný,“ podotknu. „Je to, Jožo, sa-mozřejmě moje přirovnání — ale Rocco ho ani tak neocení.“„Ani ja z toho nie som celkom zo-sratý,“ ušklíbne se producent, nicméně mi i nadále naslouchá. Já jsem ale pro tuto chvíli hotov.„Ty ji nemáš rád, konstatuje po dlou-hé chvíli docela klidně Rocco, když se na Trefu znovu podívá.Ne! uchechtne se Trefa spontánně. To fakt nemám!“

MÍSTO VODY

Je to nádherné místo, kde můžete nebe i vlny vidět ve stejný čas. Střecha jsou okna plaveckého bazénu s modrými víry lapenými mezi dvěma deskami skla. Voda po provázcích slaňuje k hladině a okolo krku jí váže zlatý náhrdelník vln.

NOČNÍ DÝCHÁNÍ

Jako poslední chvílekdy já nevidím tu svou,kdy ona nevidí tu její,kdy už dávno nikdonevidí žádnou, ani tu první.A díky malé červené kontrolce,kvůli které nemůžu v noci spát,mám pocit, že i počítače dýchají.Že jim skrze plastová tělaproudí bílé krvinky elektronůa skrze malou oranžovou diodujim hledíme do srdcejako do skalpelem rozříznutého nebea každé dvě vteřiny vidíme nádecha pak půlvteřinu plastové smrti.

Václav Maxmilián (na fotografii ten vpravo) se narodil v roce 1987. Je básník a prozaik. Doposud publikoval v časopisech Host, Tvar, Pandora, Protimluv aj. Do kul-turních magazínů píše recenze na knihy a komiksy. Na FF MU v Brně studuje bohemistiku a estetiku. Jeho první sbírku uvozují verše Louise Aragona: „Všechny hrozné pohromy hrozí tomu, kdo se ožení s vílou / a chce s ní jít do krajin, jež nenajdeme na žádné mapě“; a skutečně – meziměstí je u něj předobrazem pro všechny proluky a „slepé skvrny“ našeho bytí. Na konci cest nejsou cíle, ale vždy jen přístavy, krátká zastavení před další cestou. Meziměstí je pokusem o rozrušování jistot poe-zie, paradoxně jemným pokoušením prošlapaných cest.

Václav Maxmilián

Michal Viewegh se narodil 31. března 1962 v Praze. Je autorem společenských románů a parodických próz. Ve své tvorbě využívá postmoderních postupů.Pochází z rodiny inženýra chemie, matka je právnička. Po maturitě na gymnáziu v Benešově, krátkém studiu na VŠE a ně-kolika příležitostných zaměstnáních vy-studoval na FF UK v Praze češtinu a peda-gogiku. Učil na Základní škole ve Zbra-slavi. Od roku 1993 byl redaktorem nakla-datelství Český spisovatel. Roku 1995 se stal spisovatelem z povolání.

32 TEXTY

19RECENZE 33

Po deseti letech od prvního domá-cího vydání Nesnesitelné lehkosti bytí přináší brněnské nakladatelství Atlantis další „velký“ román Milana Kundery nazvaný Život je jinde.Na vysvětlenou slůvka „velký“ uveď-me, že během dekády se mohli čtenáři potěšit drobnějšími esejis-ticky laděnými pracemi, resp. ree-dicemi již v tuzemsku vydaných ti-tulů. Román Život je jinde Kundera napsal ještě v Čechách, jeho dokončení da-tuje rokem 1969. Poprvé vyšel česky v nakladatelství manželů Škvorec-kých 68Publishers v Torontu v roce 1979, ve francouzském překladu Francoise Kérela však již o šest let dříve. Francouzský spisovatel Clau-de Roy o něm psal v pařížském tý-deníku Nouvel Observateur tak nad-šeně, že ve zkrácené podobě doprovází jeho text Kunderův román v podobě doslovu. A pro úplnost je-ště dodejme, že ve stejném roce 1973 získal Kunderův text literární cenu Prix Médicis.O Milanu Kunderovi se u nás píše v jakýchsi vlnách, které jsou vyvo-lány buď „objevnými“ zprávami z je-ho života v Čechách, nebo domácím vydáním letitých textů, s kterými pro mě nepochopitelně šetří. Netroufám si odhadnout, kdy vyjdou v českém překladu jeho francouzsky psané prózy, jimiž stabilně podtrhuje reno-mé spisovatele světového formátu.

RECENZERECENZEDůležitý Kunderův román je konečně tady!

Obávám se, že se jich ve svém po-zemském životě nedočkám…Román Život je jinde byl některými publicisty zmiňován v souvislosti s údajnou „udavačskou“ aférou, kte-rá se před několika lety rozhořela na stránkách týdeníku Respekt. Kunde-ra si měl podle některých interpretů tímto textem ulehčit svému obtěž-kanému svědomí. Přiznám se, že mě podobné vývody nechávají zcela chladným. A to i přes ten fakt, že ačkoliv romanopisec důsledně trvá na tom, že jeho texty nemají být spojovány s konkrétní dobou ani pro-storem, jsem přesvědčen, že Kunde-ra vyrostl v mimořádného prozaika mj. i díky zkušenosti či konfrontaci s Historií (psáno schválně s velkým H) rodného středoevropského regio-nu. Osobně mám jeho texty pochá-zející z „českého“ období raději, než prózy vznikající za hranicemi ne-vděčné domoviny. Jednoznačně souhlasím s názorem, že Život je jinde je skvělý román, který se neztratí nejen v evropském kontextu. Pokud jsem se zmiňoval o roli osobní autorovy zkušenosti, je to jedno z pater, kterým se při čtení románu procházím. Čechy v době vadnoucí první republiky, během ně-mecké okupace, v poválečných tur-bulencích a únorovém puči i v ča-sech nástupu komunistické kosy ne-milosrdně stínající hlavy všem reak-cionářským živlům. Kundera však

nepíše - a nečinil tak ani v Žertu, jehož jedna časová rovina je spojena s časy dělnické diktatury 50. let - žádnou beletrizovanou dokumentár-ní kroniku. Píše román o básníkovi, jehož individuální osud metaforicky zobrazuje čas revolučních přeryvů, který ve jménu nového života krutě a nemilosrdně smete vše odcháze-jící. A právě tato románová rovina nabízí univerzálně zkušenost, jež je sdílná čtenáři na jakémkoliv místě naší planety.Buďme konkrétnější. Básník Jaromil se rodí do zdánlivě idylického rodi-nného prostředí, v němž vládne hýčkající mateřská láska. Matka jej ubezpečuje o jeho výjimečnosti patrné již od jeho prvních krůčků a slovíček. Právě síla slova, slovního uchopování světa, častá tajemná nepochopitelnost řečeného, lyrický opar nahrazující skutečnost, vyřče-ná slova přesahující Jaromilův racio-nální horizont jsou protiklady k jeho mentálnímu slabošství. V něm pře-vládá nerozhodnost, slepé napodo-bování, myšlenkové i slovní krádeže, dominance mateřské manipulativní instituce, jež ho provází po celý jeho krátký život. Když přichází revoluce, kterou si mladý lyrik ztotožní se sku-tečným, nikoliv doposud lživě žitým životem, halasně a důvěřivě popírá vše minulé. Ve jménu její čistoty a potřeby zbavit ji veškerého ple-vele, udává bratra své dívky na poli-

cii. Sám pak téměř tragikomicky umírá v důsledku prochlazení…Jsem si vědom, že předešlá dějová rekonstrukce násilně román zjedno-dušuje. Těch interpretačních dvířek, která se nabízejí k otevření, před čtenářem demonstruje samozřejmě daleko více. Mnohé z motivů spo-jených kupříkladu s postavou matky (tělo, tělesnost ad.) se objevuje i v jeho dalších novějších textech. Svou pozornost by si zasloužilo i po-drobné vyložení „lyrického princi-pu“, jenž podle Kundery stál a nadále stojí u zrodu většiny krvavých eska-pád lidské historie. Motivy smrti, lásky, sexu, žárlivosti, resp. moder-ního umění, to všechno má v této próze své důležité místo. Stejně jako precizní kompoziční práce prostřídá-vající řečnické party, resp. změna rytmu vyprávění. Svého času mi jeden přítel psycho-log a spisovatel říkal, že Kunderovo psaní je jedna velká bublina, do které stačí píchnout špendlíkem a ona bez-hlučně splaskne. Měl jsem ho a mám ho rád, ale nemohu s ním souhlasit. Milan Kundera je podle mého skrom-ného soudu v našem i světovém literárním kontextu výjimečný autor.

Petr Hanuška

Milan Kundera: Život je jinde. Brno, Atlantis 2016, 364 stran.

Snad mi redakce i vy čtenáři promi-nete, že se dnes zpronevěřím tradič-nímu obsahu rubriky, která slibuje vý-pravy za žhavými kulturními činy. Může za to dovolenkový čas a v po-sledních dnech i olympiáda. V rámci letního lenošení jsem začal splácet jeden čtenářský dluh. A navíc nesle-dovat heroický zápas Lukáše Krpálka o zlato by byl opravdový hřích…Ale zpět k těm dluhům. Pravidelní čtenáři vědí, že mě poněkud více za-jímá česká literatura „zlatých šedesá-tek“ plná výrazných spisovatelských jmen i dodnes inspirativních knižních titulů. Byla to i doba, která vrátila mí-sto i lesk tzv. okrajovým žánrům, o kterých o třicet let dříve psal Karel Čapek. Detektivní literatura se po-stupně zbavovala otevřeně prorežim-ního zatížení a začala nabízet příběhy v klasickém střihu plné lidských po-klesků (čili zločinu) odhalovaných svéráznými a důvtipnými vyšetřova-teli, resp. kriminalistickými týmy. No-vodobí sherlockové z českého ryb-níčku sice neoplývali nijak výjimeč-nými schopnostmi, ale nechyběl jim selský rozum, kombinatorické schop-nosti, poznání lidské psychiky ani pochopení pro člověčí slabosti. Zajímavou dvojici stvořila pražská ro-dačka Hana Prošková (rozená Bořkov-cová, 1924-2002), dcera malířky a hu-debního skladatele. Zatímco kapitán Vašátko oblékal řádnou uniformu teh-dejšího kriminalistického oddělení Ve-řejné bezpečnosti, malíř Horác mu do řemesla fušoval pouze jako detektiv-amatér. Ten prvně jmenovaný měl smysl pro systematickou práci zalo-ženou na shromažďování racionálních

Konzumace detektivního žánru je návykovádůkazů, tomu druhému pomáhala při řešení záhad umělecká imaginace i pochopení pro existenci iracionál-ních jevů. Poprvé se potkali v příběhu nazvané Měsíc s dýmkou z roku 1966, který si jako dítě předškolního věku pamatuji coby televizní inscenaci. Černobílá obrazovka napínavému pří-běhu pomáhala svou černobílou ko-morností a dramatickou hudbou, tak-že o noční snové můry jsem měl vy-staráno. Prošková nenabízela příběhy, v nichž by to jednoduše dějově odsypávalo. Zajímal ji psychologický rozměr zlo-činu, k němuž se hříšník uchyluje ne-jen kvůli materiální zištnosti, spole-čenskému sebeprosazení, násilnic-kým sklonům, vyšinutosti, ale i vinou extrémních podmínek a situací, ve kterých se ve svém životě ocitá. Au-torka nejednou v rámci hry překra-čovala pravidla detektivního žánru. Více jí vyhovoval menší prostor po-vídky než rozlehlá románová krajina. Charakterově rozkošně rozporuplná postava malíře Horáce přitahuje zločin různého kalibru i na rozličných místech naší domoviny. Čtenáři v nej-menším nevadí, že by to ve skuteč-nosti přece nebylo možné. Ale i přesto Prošková o silných stránkách i sla-bostech lidské mentality věděla a za-chytila hodně. Dokázalo to nejen v detektivních knihách, z nichž ještě namátkou jmenujme Černé jako smo-la, Tajemství obří číše, Tajemství pla-net až třeba po Jahody se šlehačkou, ale i v povídkových souborech mimo vyšetřovací žánr Mořeplavba a Obro-va zahrádka.S kapitánem Exnerem, postavou pro-

zaika Václava Erbena (1930-2003), jsem se také poprvé seznámil díky filmovému zpracování. Poklad by-zantského kupce mě bavil díky po-loze, kterou šťastně zvolil režisér Ivo Novák – byla to krimikomedie. Svižný rytmus vyprávění, dynamická hudba, ironický elegán Exner Jiřího Valy, po-třeštěný Horác v sukních Gabriely Vránové a nezapomenutelně nevrlý doktor Soudek Jiřího Sováka mě při-měli k tomu, abych se začetl i do literární podoby. A jsem v tom až po uši, stejně jako Erbenovi fanoušci po několik desetiletí. Na rozdíl od Proš-kové Erben upřednostňoval romá-nové schéma. Dával si velkou práci s detailní expozicí příběhu, v níž je čtenář svědkem zločinu, přičemž do-stává vyčerpávající informace o vraž-dou znesvěceném prostředí i atmo-sféře panujícího času. Teprve poté je naše nulanulasedmička vytržena z náručí milující dívky či ženy a vy-slána na místo činu. Po ruce jsou kapi-tánovi pomocníci Beránek a Vlček, na rozkazy samozřejmě čeká celý zása-hový tým. Exnerova vyšetřovací me-toda samozřejmě vycházela z nejmo-dernějších výdobytků kriminalistické vědy, rozhodovala však jeho intuice, schopnost dialogu s podezřelými svědky, postupné dosazování tu pa-sujících, tu nepasujících kamínků do mozaiky zločinu. Ano, to je to proslulé „tak si to shrňme“. Stejně jako z po-vídek Hany Proškové, tak i z Erbe-nových příběhů lze vyextrahovat, jak se doba jejich vzniku měnila. Jak se méně a méně soudruhovalo a život dostával - bohužel jen dočasně - punc občanské normálnosti. A pro pořádek

připomeňme některé tituly - Znamení lyry, Bláznova smrt, Vražda pro Zla-tého muže, Efektivně mrtvá žena…Poněkud ve stínu, nikoliv zapomenutý v seriózních literárních dějinách, zů-stal zajímavý psychologicky laděný detektivní román Pavla Naumana (1907-1976) Dlouhý stín času (1966). Pražský rodák, absolvent přírodově-deckých a uměnovědných studií, re-daktor Lidových novin i pracovník na ministerstvech to zkoušel v různých žánrech. Dětští čtenáři budou znát jeho Pohádky o mašinkách, milovníci historického žánru demytizačního Faona či antiutopii Zlatý věk. V de-tektivní próze zachytil příběh začí-najícího kriminalisty, který v podobě deníkových záznamů rekonstruuje zá-hadnou vraždu ženy pocházející z kdysi bohatých kruhů. Tady vyhra-něná charakterizace vyšetřovatele zcela ustupuje modelování zločinu, jehož pachatel má ruce od krve téměř po celý svůj život. Žádné čáry, žádné mimořádné schopnosti, jen trpělivá mravenčí práce několika vyšetřo-vatelů pod vedením „zelenáče“ nako-nec odkryjí šokující skutečnosti. Milovníci detektivního žánru vědí, na-kolik je jeho konzumace návyková. Svědčí o tom jeho ohromná obliba, která nepolevuje, ba naopak při po-hledu na ediční plány dnešních nakla-datelských domů vzrůstá. Návrat k českému archivnímu vzorku zřejmě nemůže současné akční škole různé provenience konkurovat. Ale zapo-mnění si určitě nezaslouží…

Petr Hanuška

ARCHEOLOGICKÁ ZAJÍMAVOST

DĚJINY A SOUČASNOST

Historický kalendář1. září 1941 - zemřel Jiří Orten, básník (* 30. srpna 1919)2. září 1666 - v Londýně začal velký požár 3. září 1781 - narodil se Evžen de Beauharnais, francouzský šlechtic a Napoleonův pobočník († 21. února 1824)4. září 476 - 1886 - po téměř 30letém boji se náčelník Apačů Geronimo vzdal v Arizoně americké armádě5. září 1876 - narodil se Antonín Benjamin Svojsík, zakladatel českého skautingu († 17. září 1938)6. září 1791 - pražský arcibiskup hrabě Příchovský korunoval Leopolda II. českým králem7. září 1836 - ve Svatovítské katedrále v Praze se konala poslední česká královská korunovace - Ferdinand V. (Dobrotivý)8. září 1871 - narodil se František Modráček, československý politik († 23. března 1960)9. září 1901 - zemřel Henri de Toulouse-Lautrec, francouzský malíř a grafik (* 24. listopadu 1864)10. září 1721 - podepsáním Nystadského míru skončila velká severní válka11. září 1941 - nedaleko amerického Washingtonu začala stavba Pentagonu12. září 1871 - císař František Josef I. potvrdil možnost korunovace českým králem13. září 1901 - narodil se František Kocourek, novinář, rozhlasový reportér a spisovatel († 14. května 1942)14. září 1926 - první vydání knihy Medvídek Pú15. září 1811 - narodil se Jan Nepomuk Škroup, český hudební skladatel († 5. května 1892)16. září 1701 - zemřel Jakub II. Stuart, král Anglie, Skotska a Irska (* 1633)17. září 1156 - Babenberkové získali Privilegium minus18. září 1911 - zemřel Pjotr Stolypin, ministerský předseda Ruska (* 14. dubna 1862) 19. září 1991 - na ledovci v Ötztalských Alpách nalezen Ötzi, přirozená mumie člověka z doby měděné20. září 1946 - zahájen první ročník filmového festivalu v Cannes21. září 1796 - narodila se Marie Eleonora Windischgrätzová, šlechtična, manželka Alfreda Windischgrätze († 12. června 1848)22. září 1601 - narodila se Anna Rakouská, francouzská královna a regentka, matka Ludvíka XIV. († 1666)23. září 1901 - narodil se Jaroslav Seifert, básník († 10. ledna 1986)24. září 1541 - zemřel Paracelsus, alchymista (* 1493)25. září 1626 - zemřel Mikuláš Dačický z Heslova, šlechtic a spisovatel (* 1555)26. září 1981 - zemřel Roy Cochran, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 26. ledna 1919)27. září 1941 - zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě jmenován Reinhard Heydrich28. září 1891 - zemřel Herman Melville, americký spisovatel a básník (* 1819)29. září 1571 - narodil se Caravaggio, barokní malíř († 1610)30. září 1941 - začal hlavní útok německých vojsk na Moskvu (druhá světová válka - operace Tajfun)

ARCHEOLOGICKÁ ZAJÍMAVOST

Co jsou rytířské ideály? Jak se měnily v průběhu času? Není to jen roman-tická představa přejatá z literárních děl? A jak představa „dobrého muže a opravdového rytíře“ ovlivňovala společenský život? A najdeme ně-jaké zbytky „rytířských ctností“ i v dnešním světě? Na to se snaží odpovědět články historiků Libora Jana (Pronikání rytířských ideálů do českých zemí), Václava Bůžka (Ide-ály křesťanského rytířství v předbě-lohorské době), Ivo Cermana (Rytířský ideál v době osví-cenství) a Zdeňka Bezecného (Vzpomínky na rytířské časy očima šlechticů 19. a 20. sto-letí). Tematický blok Promě-ny ideálu rytířství od stře-dověku po moderní dobu završuje rozhovor s Karlem Schwarzenbergem o ideálech rytířských ctností a odkazu rodové paměti.Z netematických článků roz-hodně stojí za pozornost člán-ky o pracovních táborech, o proměně italského fašismu jako regionálního hnutí v ce-lonárodní politickou stranu a zamyšlení archeologa Jana Klápštěho nad knihou o zbo-ření starého Mostu v souvi-slosti s pamětí a „měkkými“ hodnotami. Textem o Pavlu Juráčkovi a jeho filmu Postava k podpírání začíná nová ru-brika – Filmové dědictví.

DĚJINY A SOUČASNOSTZářijové číslo Dějin a současností

Z dalších rubrik v zářijovém vydání naleznete Cameru obscuru, Řeč šlechtických sídel, Středověké pra-meny a vylíčením života Amadise Waleského pokračuje seriál o hrdi-nech.V historii se pořád něco děje…

www.dejinasoucasnost.cz

Zářijové číslo očekávejte 13 září.kontakt: [email protected]

Před šesti tisíci lety, v pozdní době kamenné, stála ve Slavoníně, v mí-stě dnešní ulice Arbesova a jejím okolí vesnice lidí, jejichž kulturu označujeme jako jordanovskou. Ar-cheologové z Archeologického cen-tra v Olomouci zde v současné době zkoumají její pozůstatky v místech stavby budoucích rodinných domů a komunikace k nim vedoucí. Ar-cheologové tady již objevili na 50 sídlištních hospodářských jam, dva půdorysy žlabových domů a pozů-statek po nadzemní pravoúhlé kůlové struktuře.

Osady v této době nebyly velké, mo-hlo v nich žít tak 3-6 rodin, to zna-mená zhruba 20-30 lidí a každá ro-dina měla svůj dům. Pojem žlabové domy vlastně znamená, že archeo-logové dnes najdou v terénu jen spodní část nadzemní dřevěné kon-strukce domů ve formě žlábku. A ty-to obvodové žlábky mohou předsta-vovat například zbytky po roubené konstrukci domů. Mezi domy byly

Objev osadyz pozdní doby kamenné ve Slavoníně

rozesety různé hospodářské jámy sloužící jako sklípky k ukládání obilí či jiných potravin nebo např. jako jámy odpadní. Zásobní jámy mohou být často poměrně hluboké a do-sahovat i hloubky až dvou metrů. Jejich hrdlo bývá úzké a směrem ke dnu se hruškovitě rozšiřují. Úzké hrdlo bylo snazší hermeticky na zimu uzavřít (drny, slámou, hlínou) a bez přístupu vzduchu zde uchovat obilí na jarní setbu. V pozdní době ka-menné se poprvé začíná používat oradlo a využívat dobytek. Takže v osadách se také nacházely ohrady s dobytkem, jednu takovou může ve Slavoníně dokládat nalezená kůlová konstrukce. Jordanovská osada ve Slavoníně představuje i díky množství prozkou-maných objektů důležitý nález. Do-kladů o lidech této kultury nemáme na našem území mnoho. A výzkum ve Slavoníně nám po provedení všech přírodovědných analýz a vy-hodnocení výzkumu pomůže lépe porozumět tomu, jak tito lidé žili, jaké druhy obilí pěstovali nebo jaká zvířata chovali.Vedle osady z pozdní doby kamenné byl ve Slavoníně také odkryt žárový hrob z mladší doby bronzové (1 300 – 1100 př. n. l.). V hrobě byly objeve-ny spálené lidské kosti a milodary – bronzová jehlice a kamenný brou-sek.

Vendula Vránová

28. září slavíme svátek svatého Vá-clava, který je považován za hlav-ního patrona naší země. Zároveň je to také historicky doložená postava a první svatořečený českého půvo-du. Postava, jejíž tradice sehrála vel-mi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dyna-stie v rámci křesťanské Evropy. Václav byl český kníže z rodu Pře-myslovců, který žil v 10. století a byl zavražděn svým bratrem Bolesla-vem na jeho sídle ve Staré Boleslavi 28. září 935, pravděpodobně pro velké neshody bratrů v názorech o směřování českého knížectví. Václav začal být uctíván jako světec již brzy po své smrti. Při převozu jeho těla ze Staré Boleslavi na Pražský hrad do rotundy sv, Víta se stalo ně-kolik zázraků a tehdy začala pro-měna knížete ve světce. Zajímavé je, že převoz Václavova těla do sídla panovníka se nemohl udát bez jeho svolení, což znamená, že sám Bole-slav kult sv. Václava podporoval.Od 10. století je kníže Václav uctíván jako světec. Od druhé poloviny 11. století je svatý Václav chápán jako vládce a ochránce českého státu, čeští panovníci jsou bráni li-dem jen jako jeho zástupci. Tuto myšlenku podpořil i Karel IV., když na světcovu lebku vložil svatováclav-skou korunu (součást korunovačních klenotů), kterou si český král směl od

světce půjčovat jen při výjimečných příležitostech. V době národního obrození byl svatý Václav vzpomín-kou na českou národní velikost a slá-vu a proto ho nadšeně přijalo české národní obrození. Vlastenci začali v 19. století pořádat v jeho jménu poutě a manifestace. A v dnešní do-bě navazujeme na tuto starou tradici a den smrti sv. Václava je také dnem české státnosti. Již od středověku až do dnešních dní se s přestávkami 28. září konají svatováclavské cír-kevní poutě do Staré Boleslavi. Při nich je vždy vystavena jako relikvie lebka sv. Václava, jinak uložená v katedrále sv. Víta na Pražském hra-dě.Oslavy svátku sv. Václava byly důležitým datem také ve světském, hospodářském životě. Od dne sv. Vá-clava bylo v některých krajích zvy-kem hnát stáda dobytka ze vzdále-ných horských pastvin do vesnic v údolí a podle dávné tradice bylo také možné začít pást dobytek na strništích v rámci obecního katastru.A několik pranostik na závěr. Jedna klasická…“Na svatého Václava babí léto nastává“. Jedna praktická… “Přijde Václav, kamna připrav“. A jedna obecně zářijová…“Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom“.

Vendula Vránová


Slavonín - Arbesova, archeologický výzkum. Studenti archeologie při výzkumu pravěké zásobní jámy

Foto: V. Vránová

34 LIDOVÉ ZVYKY, SVÁTKY, TRADICE; HISTORIE

PRÁZDNINOVÝ KAPSÁŘPRÁZDNINOVÝ KAPSÁŘA tak nám začaly prázdniny! Psát o teroristických atentátech, střel-bách, vraždách, kterých jsou plné noviny, nebudu. Chci se z života radovat, dokud to jen trošku půjde!A první červencový večer k tomu byl i důvod. Malí Velšané úžasně převál-covali ve čtvrtfinále Belgii 3:1. I když Hazard, Van Bruyne and comp. kolo před tím poslali domů maďarské tepláky, velšský drak nekompromis-ně sežehl jejich rostoucí ambice. Němci den poté překopali Italy po re-míze 1:1 v rekordně dlouhém penal-tovém rozstřelu až v 9. sérii. Smut-ným hrdinou se stal italský kanonýr Zaza, jenž nastoupil na hřiště v úpl-ném závěru kvůli penaltám a které-mu se svět posmívá za komické po-skakování (jako tučňák, koník, cviče-ná kočka či pes) před tím, než pře-kopl míč vysoko nad branku.Díky moravským věrozvěstům a Ja-nu Husovi jsme mohli my Češi na-fouknout víkend na vícero odpočin-kových dnů. Vzhůru tedy za objevy krás Berounska a širokého okolí! Be-roun, Nižbor (se zastávkou na Za-stávce Tomáše Hanáka), Rakovník, Branov (Pamětní síň Oty Pavla), Luž-né (železničářské muzeum), Lány (muzeum T. G. M.), Křivoklát, Točník, Žebrák, Hořovice, Svatý Jan pod Ska-lou, Dobříš, Příbram se Svatou Ho-rou, Březnice, Rožmitál pod Třemší-nem (za Jakubem Janem Rybou), Karlštejn (že by za Karlem IV?), Mní-šek pod Brdy, Chrustenická šachta, Zbiroh, Posázavským Pacifikem z Davle (soutok Vltavy a Sázavy) do Týnce nad Labem (za starostou Mar-tinem). Krajina i památky krásné. Upravenost obcí a městeček poně-kud horší, to by mi tam u nás doma neprošlo…

V neděli 3. července uplynulo 150 let od největší bitvy na našem území u Hradce Králové. Zrodu novodobé-ho Německa nic nebránilo, Češi údaj-ně přestali věřit v budoucnost hab-sburského mocnářství.Při pojížďkách na Benešovsku či D5 jsem narážel na tajemné billboardy tohoto znění: Kdo má větší důvěru než Miloš Zeman? Lidová tvořivost pohotově přispěchala s připsanou odpovědí: Brouk Pytlík, Baron Prášil, Baba Jaga nebo Glum.Od 1. do 9. července probíhal v Kar-lových Varech 51. mezinárodní fil-mový festival. Hlavní cenu získal ma-ďarský film Rodinné štěstí o životě rodin dvou sester v jednom bytě. Ne-chyběly zahraniční hvězdy (Willem Dafoe, Jean Reno ad.), „nesmrtelná teta“ Jiřina Bohdalová dostala cenu za celoživotní přínos českému filmu. (V případě některých jedinců by bylo lépe, kdyby přestali hrát v pravý čas, aby nedevalvovali své renomé vý-tečných herců dramatických i kome-diálních kusů!!!) Obnovené premié-ry se dočkal digitálně čistý film In-timní osvětlení Ivana Passera. Tento kousek ze zlatých šedesátek patří

k národnímu filmovému pokladu!!!Tak mistrem Evropy se stal horší tým: Portugalsko. Je to takové smut-né pravidlo, které zavedli v roce 2004 řečtí hoši, kteří se „probeto-novali“ až na evropský trůn.

Začali jsme s opravou zničené ka-nalizace v ulici Tovární. Díky, pane ministře Mariane!V Kentucky postavili Noemovu archu podle biblických parametrů. Cílem projektu má být duchovní náprava „pomýlené“ generace.A tak ve Velké Británii opět vládne žena. Theresa Mayová je označo-vána za druhou „železnou lady“. Po-znávací znamení: extravagantní boty! Jejím úkolem je bezproblémo-vý rozvod Britů s Evropskou unií.Nová hra, která u/zachvátila svět, nese označení Pokémon GO. To máte v ruce mobil, někam podle souřadnic jdete a na inkriminovaném místě chytáte virtuální figuru. Údajně je to nejlepší hra na posilování fyzické kondice, kterou počítačoví mágové kdy vymysleli! Nevím, proč zdokona-lujeme roboty?! My se v ně poma-ličku proměňujeme…A tak v úterý 12. července začalo konečně pršet, i u nás! Prší i dnes ve čtvrtek 14. července a už začínají problémy se stoupajícími hladinami řek, ne u nás. A údajně pršet jen tak nepřestane! Za tři dny v Týnci na-pršelo 81 mm. Je to jako v politice: ode zdi ke zdi. Zatím děkuji za kaž-dou kapku, protože nedostatečné zásoby spodních vod jsou stále mou noční můrou! To tak spím, protože slyším dopadat kapky na střešní ok-no. A náhle se probudím, protože přestalo pršet!!! A tak čekám, až se zase rozprší, abych mohl v klidu spát. No, je to normální?Ve Francii se zase zabíjelo! V Nice najel nákladním autem do davu nic netušících lidí neznámý člověk a 84 jich zabil. Myslím na ně, modlím se za ně… A druhý den se armáda v Tu-recku pokusila o vojenský převrat. Neúspěšně.Pondělní večer 18. července nabídly Olomoucké barokní slavnosti operu Facetum musicum z roku 1736 uchovanou v cisterciáckém klášteře v Oseku a sestavenou z děl A. Vival-diho, G. F. Händela, A. Lottiho a Ano-nyma. Mimořádný zážitek! Dějově pro dnešního diváka poněkud „sta-tický“ spektákl, v němž Diogenes hledá za denního světla člověka zdravého rozumu – jeho protihráč-kou je Svoboda dávající lidem absolutní volnost. Podivně se škle-bící, kroutící a dovádějící herci. Moti-vicky návratné pěvecké recitativy. Fenomenální hudba (jak to napsat jinak?!). Výtečné pěvecké výkony – zvláště bas Jaromíra Noska (Dioge-nes) a soprán Lucie Rozsnyó (Epicu-reus Primus – Hudba). Dokonalé kostýmy i kulisy. Prostě mimořádný Ensemble Damian!!! Tak letos prý nebude tak tropické

léto jako vloni, prohlásili meteoro-logové ke konci 29. týdne. Vracíme se k tomu typicky středoevropské-mu, chladnějšímu, s teplotami do 30 stupňů a občasnými dešti. Snad budou mít jednou pravdu!U Gibraltaru ťukla britská jaderná ponorka HMS Ambush do obchodní lodi. Kromě poškození velitelského můstku se naštěstí nic a nikomu ne-stalo! Lepší zprávou je návštěva kapustňáka širokonosého na paddle-boardu jedné dámy plavící se u Flo-ridy. Býložravý kluk se krátce poroz-hlédl, zjistil, co je nového, a zase odpádloval. V Mnichově se střílelo do lidí, v Ans-bachu vybuchla nálož…Deváté gulášové a pivní slavnosti se vydařily! Zámeckou zahradu navští-vily mraky převážně spokojených lidí. Hlučná noční hudba nedala spát těm, kteří chtěli zalézt do svých pe-líšků. Není člověk ten, který by se zavděčil všem…Ve francouzském městečku Saint-Étienne-du-Rouvray islamisté za-vraždili šestaosmdesátiletého kato-lického kněze Jacquese Hamela. Slo-va o Evropě ve válce nejsou jen slo-va…Na několik prvních srpnových dnů opět v Třeboni. Spím. Jím samé ryby. Chodím po náměstí i zámeckém are-álu. Plavu shakespearovským sty-lem „být, či nebýt“ jako o život! Vyhýbám se nepochopitelně kolu ja-ko čert kříže! Večer sleduji úžasný britský sitkom s ještě lepším českým dabingem Haló! Haló! Vyrážím do Jindřichova Hradce, na Červenou Lhotu, do Tábora i Českých Budě-jovic. Prostě krása! Bodré dopoled-ne, opět za rok!

Za oceánem v Brazílii nám začaly v pátek 5. srpna další olympijské hry. Proč mě zrovna ty letošní tolik ne-vzrušují???Pozor! Ve stejný den uběhlo padesát let od vydání beatlesovské desky Revolver. Elpíčko plné ozvěn LSD, indických motivů a hudebních vylo-menin, které předběhly svou dobu a technicky znemožnily písničky pre-zentovat na koncertech. Jo. Opět se vracejí zaručené zprávy o smrti Paula McCartnyho, k níž mělo dojít ve stejném roce při autonehodě. Na-hradil ho dvojník, tedy ten dnešní Paul, který je prý skladatelsky lepší než originál. A údajně to měl v ně-jakém rozhovoru potvrdit i Ringo Starr! Paulové, díky za úžasnou muziku!!!O tom, že sleduji každou dopadlou dešťovou kapku, jsem již psal. Mám ještě jinou, zřejmě předchozím reži-mem infikovanou úchylku. Svádím každoroční boj o zrno! Jak si tak jez-dím naší zemí, jsem silně znepo-kojen, kolik zrna nebylo ještě skli-zeno. Doufám, že to kluci v kombaj-nech co nejdříve napraví!Anžto posluchač rozhlasové Dvojky, bedlivě jsem 6. srpna naslouchal

povídání o filmu Trhák. Když jsem ho viděl poprvé, myslel jsem, že se Pod-skalský, Smoljak a Svěrák zbláznili! Nezbláznili! Ten hudebně laděný kousek je prostě zcela úchvatný! Jak tato parodie na sociál-realismus mo-hla v roce 1980 autorům projít, to je mi dodnes záhadou… A další letní úchylka za humny! Na stará kolena jsem se zamiloval do detektivek Hany Proškové a Václava Erbena. Promiň, Vildo Čekspíre! Na tebe dojde později!Tak přece jen ta olympiáda! Na síti se vedou spory kolem účasti mexické gymnastky Alexy Morenové (výška 147/váha 47 kg) nazývané „gy-mnastická venuše“. Pravda, na první pohled je jasné, že podvýživou zřej-mě netrpí. Zatímco její krajané na ni chrlí urážky („vepřík na výletě“, „účastnice v soutěži hotdogů“), ostatní svět se jí zastává a označuje ji za vynikající sportovkyni. Judista Lukáš Krpálek získal 11. srp-na zlatou medaili!!! Moc tomu sportu nerozumím, leč jeho urputnost a tou-ha vyhrát byly strhující!!! Tenistky ve čtvrtfinále čtyřher (Šafářová, Strý-cová, Hradecká, Hlaváčková) utekly hrobníkovi z lopaty a jdou dál! Kdež-to Petra Kvitová lehce smetla Ukra-jinku Svitolinovou. A to jsem si myslel, že mě olympiáda nemůže rozházet!!!Na chviličku v Pulčinských skalách, resp. v nejvýše položené vesnici vsetínského okresu v Pulčíně. Krása! Valašská městečka, vesnice i ves-ničky jsou krásně zvelebené. A jejich názvy? Skoro všechny jsou Valašské - Klobouky, Bystřice, Polanka, Pří-kazy, Senice… Vyřezávaný Betlém v Horní Lideči. Dvakrát přes kopec v Luhačovicích a pěšourem kolem Luhačovické přehrady. Za spisovate-lem Ludvíkem Vaculíkem na hřbitově v Brumově-Bylnici. Největší zklamá-ní? Vsetín. V porovnání s ostatními zmiňovanými sídly stále poněkud socialisticky neutěšeně vyhlížející…Ať tu olympiádu mám za sebou: pro-vázel ji déšť českých bronzových medailí a zklamaných medailových nadějí. Jen Járovi Kulhavému to na horském kole trochu jelo a Josefu Dostálovi zase na lodičce svižně pádlovalo.Ve střední Itálii bořilo a zabíjelo 23. srpna zemětřesení o síle 6,2 Ri-chterovy stupnice. Otřesy se o den později vrátily.A v Bruselu atentátníci zorganizovali výbuch v kriminalistickém centru. Aby prý zahladili stopy…Tomáš Rosický se po patnácti letech vrátil do Sparty Praha. Snad tu její hru trochu pozvedne!!!Ve školství chybí tisíce učitelů, na-psala paní ministryně Valachová. A bude hůř!

V předposlední srpnový den zemřela ve věku 74 let Věra Čáslavská. Ne-dostižná česká olympijská medai-listka. Člověk, který si prošel celo-světovou slávou i rodinnou tragédií. Čest její památce! Petr Hanuška

Socha T. G. M. v Lánech

Fotbalové EURO má svého vítěze

Co jiného vás může vítat přivjezdu do Třeboně...

Věra Čáslavská

týnecké listy - Velký Týnec

Documents

Transcript of týnecké listy - Velký Týnec