Odborná recenze:doc. Tomáπ PetráËek, Th.D., Ph.D.Mgr. Petr Polehla, Ph.D.Benedikt T. Mohelník, Th.D.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA »R

Vop¯ada, DavidSvat˝ Ambroæ a tajemství Krista / David Vop¯ada. – První vydání. – Praha :Krystal OP, 2015. – 223 stranISBN 978-80-87183-73-1

27-9˝01/07˝-284-051(=124) * 27-9˝01/07˝-284 * 27-277.2 * 27-312 * 27-317/-318 * 27-9˝00˝- Ambroæ, svat ,̋ 339-397- latinπtí církevní otcové – 4. stol.- patristika – 4. stol.- biblická hermeneutika – 4. stol.- biblická exegeze – 4. stol.- æivot Jeæíπe Krista- uËení Jeæíπe Krista- rané k¯esªanství – 4. stol.- texty- komentovaná vydání- studie

27-1/-2 - K¯esªanská teologie. Dogmatická teologie [5]

Kniha vychází s laskavou podporou nadace Renovabis(projekt CZ 019963).

© David Vop¯ada, 2015první vydání © Krystal OP, 2015obálka © Barbora Solperová, 2015

ISBN 978-80-87183-73-1

ÚVOD

Svat˝ Ambroæ vykonával svou sluæbu v dobÏ náboæenského p¯e-chodu spoleËnosti od rozliËn˝ch pohansk˝ch kult˘ ke k¯esªan-ství. Sám byl p¯esvÏdËen, æe je povolán napomáhat christiani-zaci vπech aspekt˘ æivota obyvatelstva. Mnoho jeho souËasník˘p¯estoupilo na k¯esªanství ze vπelijak nedokonal˝ch p¯íËin – nej-ËastÏji kv˘li snadnÏjπímu kariérnímu postupu v dobÏ, kdy sek¯esªany stávali i císa¯i. Mnoho konvertit˘ si p¯eneslo do novÏp¯ijatého náboæenství mnoho zvyklostí, návyk˘ a postoj˘, na nÏæbyli zvyklí v pohanském ritu. Ambroæ vnímal, æe christianizacenem˘æe probÏhnout pouze povrchnÏ, ale æádá si zapojení lid-sk˝ch srdcí. K tomu vyuæíval p¯edevπím sv˝ch kázání, v nichæ seposluchaËe snaæil p¯ivádÏt k jádru k¯esªanské zvÏsti a k setkánís Kristem prost¯ednictvím Písma svatého. Kaædá jeho stránka –o tom byl p¯esvÏdËen nejen Ambroæ, ale i mnozí dalπí církevníotcové – odhaluje posluchaËi a Ëtená¯i smysl, kter˝ do obecn˝chdÏjin lidstva i soukrom˝ch dÏjin ËlovÏka vloæil B˘h zjevující sev Kristu. Tento smysl naz˝val „tajemství Krista“. Kniha, kteroudræí Ëtenᯠv rukou, chce ukázat zp˘sob, jak Ambroæ vykládalPísmo a jak se snaæil do tohoto tajemství Krista uvádÏt své po-sluchaËe, aby z nÏho zaËali plnÏji æít a aby tak k¯esªanská víramohla opravdu promÏnit jejich æivot.

Nejprve Ëtená¯e struËnÏ seznámíme s Ambroæov˝m æivo-tem. Nezam˝πlíme p¯itom p¯inést kompletní a kriticky zpraco-van˝ biskup˘v p¯íbÏh, chceme pouze zasadit následnou studiia samotné texty do historického kontextu, aby tak mohly v˝-mluvnÏji promlouvat. KlíËovou a úst¯ední úlohu v AmbroæovÏæivotÏ a biskupské Ëinnosti hraje Písmo svaté. Dalπí kapitoluproto zamϯíme na Ambroæ˘v vztah k biblickému textu a zmí-níme alespoÚ základy jeho biblické hermeneutiky. Takto vyzbro-jeni se jiæ budeme moci pustit do jádra naπeho v˝kladu, kterép¯edstavuje tajemství Krista, o nÏmæ Ambroæ velice Ëasto hovo¯í

9

a k nÏmuæ chce své posluchaËe a Ëtená¯e blíæe dovést. To tvo¯ísouËást jeho mystagogie, aª k¯estní, nebo celoæivotní.

Následující oddíl knihy pak tvo¯í komentovaná antologieAmbroæova díla, která si klade za cíl osvÏtlit, jak svÏtec o jednot-liv˝ch aspektech tajemství Krista hovo¯í. Soubor vybran˝ch Am-broæov˝ch text˘ se otevírá úryvky ilustrujícími biskupovu láskuk Písmu svatému, kter˝m æiví sv˘j æivot, svou biskupskou sluæbua kter˝m touæí æivit také æivot své církve. Ostatní texty jsme se-¯adili tak, jak se vztahují k tajemství Kristova vtÏlení, k tajemstvíjeho ve¯ejného æivota, utrpení a vzk¯íπení. K¯esªan zakotven˝v katolické tradici jistÏ post¯ehne, æe v˝bÏr tÏchto text˘ se doznaËné míry p¯ekr˝vá s tajemstvími obsaæen˝mi v r˘æencovémodlitbÏ. Není to náhodou – autor této knihy to povaæuje zanáznak skuteËnosti, æe teologie tajemství nikdy tak docela nevy-mizela z hledáËku k¯esªanské duchovní zkuπenosti a æe neæivilajen „vysokou“ teologii, n˝bræ i vπední æivot past˝¯˘ církve a ce-lého Boæího lidu. Mezi církevními otci je pak Ambroæ autoremnanejv˝π mariánsk˝m a JeæíπovÏ matce vÏnuje velkou pozornost.Ukazuje p¯itom na povolání kaædého k¯esªana, aby do svého æi-vota p¯ijal Krista-Slovo tak jako Panna Maria, „která s láskouk Synu ukládala s mate¯skou náklonností vπechna jeho slova“.3

Tajemství Krista se slaví v k¯esªanské liturgii. Proto lze p¯ed-pokládat, æe Ëtená¯i-kazatelé budou moci vyuæít Ambroæov˝chtext˘ a jeho p¯ístupu k tomuto tajemství také pro svou sluæbu,kdyæ sami jako liturgové a mystagogové uvádÏjí k¯esªansk˝ liddo tohoto tajemství v rámci celého církevního roku, a to od ta-jemství Kristova narození a dÏtství aæ po utrpení a vzk¯íπení. Alenemusí b˝t ku prospÏchu pouze past˝¯˘m: vybrané Ambroæovytexty mohou obohatit vπední æivot vπech k¯esªan˘, kte¯í se chtÏjícel˝m sv˝m æivotem p¯imknout ke svému Pánu.

3 AMBROÆ, Exp. ps. cxviii XIII 3 (SAEMO 10, 60).

SVAT› AMBROÆ

Svat˝ Ambroæ nezapadá tak docela do bÏæn˝ch πkatulek. O tomsvÏdËí uæ okolnosti jeho k¯tu – pok¯tít se nechává teprve vechvíli, kdy je zvolen na podzim roku 374 milánsk˝m bisku-pem, aniæ by absolvoval oficiální katechumenát.4 Stranou πlyvπechny rady pastorálních epiπtol a apoπtolsk˝ch otc˘, a do-konce i vπechna na¯ízení koncil˘ o tom, æe k církevnímu ú¯adunemá b˝t volen nedávno pok¯tÏn˝ Ëi neofyta.5 Ambroæ vπaknebyl ani kariérista, ani „rychlokvaπka“. StruËnÏ nastíníme Am-broæovy osudy, aniæ bychom si p¯itom nárokovali úplnost – jsmesi vÏdomi, æe Ëeskému Ëtená¯i se bude muset dostat podrobnÏj-πího æivotopisu milánského biskupa aæ nÏkdy v budoucnu.

AMBROÆŸV PŸVOD A MLÁDÍ

O AmbroæovÏ osobnosti a p˘vodu nám m˘æe mnohé prozra-dit jiæ jeho jméno Aurelius Ambrosius. První ze jmen otevíráprostor pro domnÏnku, æe rodina byla sp¯íznÏna s gens Aurelia,vlivnou pohanskou rodinou náleæející k ¯ímské aristokracii, doníæ pat¯il i ¯ímsk˝ prefekt Quintus Aurelius Symmachus, s nímæAmbroæ pozdÏji vedl slavn˝ spor o oltᯠbohynÏ VítÏzství v ku-rii ¯ímského Senátu. Jméno Ambrosius, poËeπtÏle Ambroæ, je¯eckého p˘vodu, stejnÏ jako jména jeho p¯íbuzn˝ch, o kter˝chvíme: rodného bratra Satyra a starπí p¯íbuzné Soteris, umuËenéz¯ejmÏ za Diocleciánova pronásledování roku 303 a poh¯benéu appijské silnice.6 Ambroæova rodina tedy byla jistÏ k¯esªanská.

4 Srov. PAULINUS, Vita Ambrosii 6 (Bastiaensen 60).5 Srov. 1 Tim 3, 6; 1. nicejsk˝ koncil, kánon 2 a 10. Serdick˝ koncil (343),

kánon 10. Neobvyklé okolnosti svého svÏcení Ambroæ obhajuje v Ep. extracoll. 14, 65 (SAEMO 21, 296).

6 Srov. Virgb. III 7, 37–38 (SAEMO 14/I, 240); Acta Sanctorum, Feb. II, s. 387–390; H. DELAHAYE, Trois dates du calendrier romain, Analecta Bollandiana46 (1928), s. 59–67.

SLOVO

Nejprve chceme p¯edstavit t¯i témϯ programové texty, kteréhovo¯í o AmbroæovÏ vztahu ke Slovu – nejen o jeho osob-ním vztahu coby k¯esªana, ale také z pozice jeho biskupskésluæby. V kapitole vÏnované AmbroæovÏ biskupské volbÏ jsmejiæ zmínili, jak klíËová byla pro nÏj sluæba slova, tolik inspirujícípro kohokoli, komu se kdy dostalo podílu na knÏæské sluæbÏ.A p¯esto knÏz není nÏkdo, kdo by mÏl p¯edevπím mluvit. Vesvém v˝kladu úvodu Lukáπova evangelia [1] ukazuje, æe nic„nás neopravÚuje k tomu, abychom sluæbu slova povaæovali zanÏco víc neæ naslouchání slovu“. Kazatel není nikterak dispenso-ván od naslouchání Slovu. Biskup nabádá, aby sluæebník církvevÏnoval voln˝ Ëas ËetbÏ, setkávání se slovem – nejen psan˝mËi tiπtÏn˝m, ale s æiv˝m Slovem, jímæ je Kristus – protoæe jinaknebude schopen sytit svou církev. »etbou má naplnit „hlubinysvého nitra“, má „nasáknout vláhou“ jako p˘da a naplnit své„studny“ – jedinÏ pokud je naplní, „m˘æe také p¯ináπet vláhuostatním“ [3].

Sluæba slova je první povinností knÏze Ëi biskupa. P¯ed vπemiostatními úkoly, které se p¯ed sluæebníka církve staví, je prvníz jeho úkol˘ sluæba slova. P¯edpoklady jsme jiæ zmínili – slu-æebník se sám Slovem musí sytit. Touto sluæbou slova se rozumíp¯edevπím v˝klad Písma p¯i bohosluæbÏ a katechezi, ale také v˝-uka v k¯esªanské nauce [2]. Ambroæ je ovπem sám ztÏlesnÏn˝mp¯íkladem toho, æe ËlovÏk, kter˝ se nechá proniknout Písmem,tímto Písmem také d˝chá a Písmo prostupuje vπe, co koná a co¯íká. Stává se tak opravdu obrazem Boæím, kdyæ v nÏm exis-tuje jednota mezi ¯eËen˝m a gesty, která charakterizuje Boæízjevení.1 Kristus je jedin˝ UËitel, od nÏho se knÏz nejprve uËí,avπak p¯i v˝uce se nestává pouh˝m tlampaËem – jeho úkolem

1 Srov. DV 2.

66 Slovo

je p¯ivádÏt církev k tomuto jedinému UËiteli, jímæ je Kristus.Tato v˝uka je tedy mystagogická – zp¯ítomÚuje Krista, u nÏhoævϯící hledá pouËení. Je to bezpochyby proces nároËnÏjπí neæfrontální v˝uka, avπak její v˝hodou je, æe vϯícího staví do bÏhudÏjin spásy jako jejich souËást – vϯícího vyuËuje tent˝æ Kristus,kter˝ vyuËil apoπtoly a ostatní uËedníky Nového zákona, i nyní,v Ëase církve.

Mnohé Ambroæovy texty prozrazují jeho lásku k Písmu sva-tému – ono je mo¯em, v nÏmæ se nacházejí r˘zné proudy –smysly, které pozorn˝ Ëtenᯠa posluchaË m˘æe hledat a na-cházet [3]. Tato Ëetba ovπem není pouze technická. PozornáËetba Písma ve skuteËnosti nachází Krista, kter˝ je v Písmu re-álnÏ p¯ítomen, a to Krista, kter˝ je „smyslem“ Zákona (finislegis), tj. i smyslem Písma, jehoæ je Zákon souËástí. StudiumPísma tak není pouze akademickou Ëinností, ale Ëímsi, co jejiæ kontemplací, kde lze Slovo nejen zaslechnout, n˝bræ i za-hlédnout [1]. To vyæaduje zrak víry, kter˝ se vϯícímu otev¯elk¯tem, avπak zároveÚ to tento zrak Ëiní pr˘zraËnÏjπím, schopnÏj-πím zahlédnout Krista ve veπkeré skuteËnosti vπedního æivota –a s vírou roste nadÏje na odmÏnu, kterou Kristus sv˝m vϯícímp¯ichystal, a láska k nÏmu, projevující se touæebn˝m hledánímSlova-Æenicha, kter˝ se na stránkách Písma a æivota ËlovÏkemnechává objevit, aby mu rychle opÏt zmizel z oËí a nechal seznovu ve ví¯e a s vÏtπí touhou nacházet.

JEÆÍ©E NELZE SPATÿIT TÃLESN›MA O»IMA, N›BRÆ DUCHOV-NÍM ZRAKEM

[1]

Uæ mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, kteréLk 1, 1

se dovrπily mezi námi nebo které v nás p¯ekypují.24. To, co p¯ekypuje, nikomu neschází, a o tom, co se

naplnilo, nikdo nepochybuje, neboª v˝sledek posiluje vírua jeho d˘sledky ji πí¯í dále. A tak se evangelium napl-nilo, p¯ekypuje ve vπech vϯících po celém svÏtÏ, svlaæujekaædou mysl a posiluje kaædé nitro. Proto evangelista, po-

2 P˘vodní p¯eklad ¯eckého v˝razu pepléroforémenón.

Jeæíπe nelze spat¯it tÏlesn˝ma oËima, n˝bræ duchovním zrakem 67

staven˝ na skále, naËerpal veπkerou plnost víry a vytrvale "Mt 7, 25"Lk 6, 48"Æid 10, 22

podpírán3 správnÏ praví: které se mezi námi dovrπily, neboªjak ti, kdo vyprávÏjí o spásn˝ch Pánov˝ch Ëinech, tak ti,kdo jeho æivot povaæují za podivuhodn ,̋ nerozliπují pravduod læi na základÏ znamení a zázrak˘, ale na základÏ slova.Kdyæ totiæ Ëteπ o Ëinech, které p¯evyπují lidské schopnosti,co je rozumnÏjπího, neæ je p¯ipisovat mocnÏjπí p¯iroze-nosti, avπak to, co Ëteπ o Ëinech smrtelníka, vztáhnout naslabost tÏla, které Kristus p¯ijal? Tímto zp˘sobem se naπevíra nezakládá na zázracích, n˝bræ na slovu a porozumÏní.

5. Jak nám je odevzdali ti, kdo byli od poËátku oËit˝mi svÏdky Lk 1, 2

a sluæebníky slova.Tento v˝rok nás neopravÚuje k tomu, abychom sluæbu

slova povaæovali za nÏco víc neæ naslouchání slovu. Aleprotoæe se zde nehovo¯í pouze o slovu, které se vyslovuje,ale o onom podstatném Slovu, které se stalo tÏlem a p¯eb˝valo Jan 1, 14

mezi námi, pochopme, æe se zde nehovo¯í o æádném bÏænémslovu, ale o onom Slovu nebeském, jemuæ slouæili apoπto-lové. A p¯esto se v Exodu Ëte, æe lid pozoroval hlas PánÏ, Ex 20, 18 LXX

a hlas se ve skuteËnosti nepozoruje, n˝bræ slyπí. Co je totiæhlas, ne-li zvuk, kter˝ nelze zahlédnout oËima, ale kter˝ sevnímá sluchem? Ve své hluboké duchovní síle Mojæíπ pro-hlaπuje, æe lze vidÏt Boæí hlas – lze jej pozorovat vnit¯nímpohledem duπe. V evangeliu lze vπak pozorovat nikoli hlas,ale Slovo, vzácnÏjπí neæ hlas. Proto i svat˝ evangelista Janpíπe: O tom, co bylo na poËátku, co jsme slyπeli a co jsme vidÏli, 1 Jan 1, 1–3*

vlastníma oËima bedlivÏ pozorovali a co naπe ruce prozkoumalyo Slovu æivota. . . a æivot se zjevil, a my jsme ho vidÏli a dosvÏdËu-jeme, a o æivotÏ, kter˝ byl u Otce a zjevil se nám, zvÏstujeme i vám.VÏz tedy, æe apoπtolové Boæí slovo vidÏli i slyπeli. NevidÏlijej pouze podle tÏla, ale také podle Slova, vidÏli totiæ Slovo,kdyæ spoleËnÏ s Mojæíπem a Eliáπem hledÏli na slávu Slova. "Mk 9, 2–8

VidÏli Jeæíπe, protoæe jej pozorovali v jeho slávÏ, ostatní tovπak nevidÏli, neboª mohli zahlédnout pouze tÏlo. Jeæíπe

3 Srov. ÓRIGENÉS, In Lucam homiliae I 3.

68 Slovo

totiæ nelze spat¯it tÏlesn˝ma oËima, n˝bræ jen duchovnímzrakem.

Exp. Lc I 4–5

V›UKA PATÿÍ KE KNÃÆSKÉ SLUÆBÃ[2]

1. Nemyslím, æe budu vypadat zpupnÏ, zhostím-li se mezisv˝mi syny úkolu vyuËovat, kdyæ sám UËitel pokory pra-vil: PojÔte, synové, a slyπte mÏ, nauËím vás, co je bázeÚ PánÏ.Æl 33, 12*

Na tom m˘æeme obdivovat jak jeho pokornou zdræenli-vost, tak milost. Tím, æe hovo¯il o „bázni PánÏ“, která jeobecnou naukou pro vπechny, odhalil vlastní zdræenlivost.A p¯esto, protoæe je tato bázeÚ poËátkem moudrosti a vede"P¯ 1, 7

k blaæenosti, neboª jsou blaæení ti, kdo se bojí Boha, ozna-Ëil se evidentnÏ za uËitele schopného nauËit moudrosti a zapr˘vodce, kter˝ pom˘æe dovést k blaæenosti.

2. Proto se i my snaæíme horlivÏ napodobovat jehoskromnost a neuzurpujeme si pro sebe p¯edávanou milost.Jako dÏtem vám p¯edáváme to, co mu vlil Duch moudrosti,co nám jeho prost¯ednictvím bylo zjeveno a co jsme se s jis-totou nauËili díky p¯íklad˘m, které máme p¯ed oËima. Jiænem˘æeme utéci p¯ed posláním vyuËovat, jeæ je nám ulo-æeno jako jedna z povinností vlastních knÏæství, aª se mujakkoli zpÏËujeme:4 Tak B˘h urËil jedny za apoπtoly, jiné zaEf 4, 11*

kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za evangelisty, jinépak za past˝¯e a uËitele.

3. Neosobuji si tedy ani slávu apoπtol˘ – kdo by takémohl kromÏ tÏch, které si Syn Boæí vyvolil? Ani si nep¯i-svojuji milost prorok˘, ani ctnost evangelist˘, ani pozorn˝pohled past˝¯˘, avπak touæím jen po tom, abych ve studiusvat˝ch Písem dosáhl té peËlivosti a d˘kladnosti, kterouapoπtol Pavel uvádí mezi povinnostmi svat˝ch5 na posled-ním místÏ. Touæím právÏ po tom, abych se p¯i svém úsilíuËit sám mohl pouËit. Jen jeden je prav˝ UËitel. On jako

4 Srov. PAULINUS, Vita Ambrosii 6–9 (Bastiaensen 60–64).5 Tj. vϯících.

Mo¯e Písma svatého 69

jedin˝ se neuËil tomu, Ëemu vπechny uËil. Lidé se vπak nej-prve musí nauËit, Ëemu mají uËit, a od jediného pravéhoUËitele p¯ijímají pravdy, které p¯edávají druh˝m.

4. MnÏ toto nebylo dop¯áno. Já jsem byl odtræen odsoudních jednání a administrativy a vyvolen k biskupskésluæbÏ.6 ZaËal jsem vás uËit tomu, co jsem se sám nenauËil.A tak se stalo, æe jsem zaËal vyuËovat d¯íve neæ se sám uËit.Musím se tedy souËasnÏ uËit i vyuËovat, protoæe p¯edtím,neæ jsem zaËal vyuËovat, na to nebyl Ëas.

Off. I 1–4

MOÿE PÍSMA SVATÉHO [3]

Ambroæ Constantiovi.1. P¯ijal jsi biskupsk˝ ú¯ad a z velitelského m˘stku ¯ídíπ

loÔ církve proti proud˘m. Dræ se pevnÏ kormidla víry, abytebou nezmítaly prudké bou¯e tohoto vÏku. AËkoli je mo¯evelké a rozlehlé, nestrachuj se, neboª on církev od základuna mo¯i vybudoval a pevnÏ ji usadil nad proudy vod. Nikoli Æl 23, 2

náhodou tedy Pánova církev, zaloæená na apoπtolské skále,z˘stává navzdory vπem p¯íboj˘m tohoto svÏta nemÏnnáa díky svému pevnému základu odolává zu¯iv˝m útok˘mrozbÏsnÏného mo¯e. Vlny se p¯es ni snaæí p¯evalit, avπakona z˘stává neot¯esena, æivly na ni doléhají s ohluπujícímh¯motem, avπak p¯esto má sv˘j p¯ístav spásy, v nÏmæ na-leznou ti, kdo se lopotí, úlevu.

2. Ale p¯estoæe se tato loÔ na mo¯i zmítá, na ¯ekáchse rychle plaví vp¯ed – a pohleÔ, zda se takto neplaví po¯ekách, o nichæ se praví: Zdvihají ¯eky sv˘j hlas. To jsou Æl 92, 3

totiæ ¯eky, které poteËou z nitra toho, kdo p¯ijal od Kristanápoj a napil se z Ducha svatého. Kdyæ tyto ¯eky p¯e- "Jan 7, 28

kypují duchovní milostí, zdvihají sv˘j hlas. Existuje také "Iz 66, 12

¯eka, která se na jeho svaté valí jako potok. Existují také "Æl 45, 5

proudy byst¯in, které p¯ináπejí radost duπi usilující o pokoj6 Biskupskou sluæbu Ambroæ oznaËuje pojmem sacerdotium.

70 Slovo

a klid. Koho tato ¯eka zaplavila tak jako evangelistu Jana Ëijako Petra a Pavla, pozvedá sv˘j hlas. A jako hlas evangel-ního kázání apoπtol˘ zvuËnÏ zaznÏl aæ na sám konec svÏta,stejnÏ i takov˝ ËlovÏk zaËíná zvÏstovat Pána Jeæíπe. P¯ijmitedy i ty, co ti Kristus nabízí, aby se rozeznÏl i tv˘j hlas!

3. Mo¯e je boæské Písmo. Skr˝vá v sobÏ hluboké smyslya propasti prorock˝ch záhad. Do tohoto mo¯e se vlévámnoho ¯ek. Jsou mezi nimi ¯eky sladké a pr˘zraËné, jsoumezi nimi horské proudy tryskající do æivota vÏËného. Na-"Jan 4, 14

cházejí se v nÏm dobré v˝roky sladké jako med a krásné"P¯ 16, 24

vÏty, které – abychom tak ¯ekli – nitro posluchaˢ napá-její duchovním nápojem a zasahují je líbezn˝mi mravnímip¯edpisy. Proudy boæsk˝ch Písem jsou tedy rozliËné. Máπse z Ëeho napít poprvé, máπ se z Ëeho napít podruhé, máπse z Ëeho napít i kdykoliv p¯íπtÏ.

4. ShromaæÔuj vodu Kristovu – tu vodu, která chválíÆl 148, 5

Pána. ShromaæÔuj vodu na r˘zn˝ch místech, kam napr-"Kaz 11, 3

πela z prorock˝ch mrak˘. Kdo shromaæÔuje vodu z hora p¯ivádí ji k sobÏ nebo kdo ji Ëerpá ze studní, sám se roz-prπí jako oblaka. NaplÚ tedy hlubiny svého nitra, aby tváp˘da nasákla vláhou a zavlaæila se z tv˝ch vlastních studní.Proto ten, kdo mnoho Ëte a p¯itom tomu rozumí, sám senaplÚuje. A kdo se naplnil, m˘æe p¯ináπet vláhu ostatním.Proto Písmo praví: Jestliæe jsou mraky plné, vylévají déπª naKaz 11, 3

zem.

Ep. 36, 1–4

ABSTRACT

The mystery of Christ, i.e. God’s design to bring salvation tothe fallen mankind, plays the central role of the theology ofAmbrose, bishop of Milan (d. 397). The aim of the book is topresent various facets of this teaching, illustrated with numerousextracts from Ambrose’s work. Firstly, the important momentsof the bishop’s life and ministry are sketched: his youth andelection to the episcopacy, various religious struggles with Arians,pagans and Jewish community, his dealings with the EmperorTheodosius, his last years and death followed by the cult andiconography of the saint. All is concluded by a brief presentationof his works.

Secondly, Ambrose’s spiritual profile is outlined. Ambroseconsiders the ministry of the Word to be the core of his epis-copal ministry. The bishop is first and foremost an exegete andpreacher; he nourishes his life with the reading of the Scripturethat he shares with his assembly. For Ambrose, Origen’s teachingof the spiritual senses of the Bible is crucial, and it helps himdevise a theological method to bring his audience in touch withthe mystery of Christ.

Thirdly, the theology of the mystery of Christ is presented, inwhich every moment of history is seen as a part of this mystery,that is God’s ongoing salvation. This mystery is revealed throughvarious visible sacraments, which enable the Christian believerto get involved in the mystery of God. This is demonstrated inthe preaching of Ambrose and in his mystagogical catechesesafter baptism. In fact, Ambrose applies a very similar method toboth commenting the Bible and explaining the meaning of thesacraments celebrated by the Church. This mystagogical methodseems to prove very suitable even for a modern man and canbe a viable means for the renewal of both the preaching andthe sacramental catechesis in the Church of our days.

200 Abstract

Lastly, this Ambrose’s approach to the Scripture and thevariety of styles of exegesis is exemplified using translations oflonger passages from Ambrose’s corpus. Each of these texts iscommented on and introduced by a shorter study of the aspectof the mystery of Christ. Five areas of the theology of mystery arecovered: the Word and the ministry of the Word; the mysteryof Christ’s incarnation; mysteries of Christ’s public life, startingwith his baptism and ending with the institution of the Eucharist;mysteries of Christ’s passion and death; and, finally, the mysteryof Christ’s resurrection, including his ascension and the gift ofthe Holy Spirit.

OBSAH

P¯edmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Svat˝ Ambroæ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Ambroæ˘v p˘vod a mládí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10Biskupská volba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Zápas s ariány o pravou víru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Spor o oltᯠbohynÏ VítÏzství a vztah k pohanství . . . . . . . . . . . . . . . 17Spor o synagogu v Calliniku a vztah k æidovství . . . . . . . . . . . . . . . . 19Biskup a císa¯ penitent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20Poslední roky sluæby a Ambroæova smrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Ambroæ svÏtec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Ambroæovy spisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

Ambroæ – sluæebník Slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Ambroæ jako exegeta a kazatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Ambroæova nauka o Písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Duchovní v˝klad Písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37

UvádÏt do tajemství Krista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40Tajemství Krista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41Tajemství Boæí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45Teologie tajemství v AmbroæovÏ kázání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Svátosti jako uvedení do tajemství Krista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49Aktuálnost Ambroæovy nauky o tajemství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

P¯ehled v˝znamn˝ch dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

SLOVO

Jeæíπe nelze spat¯it tÏlesn˝ma oËima, n˝bræ duchovním zrakem . . . . 66V˝uka pat¯í ke knÏæské sluæbÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68Mo¯e Písma svatého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

TAJEMSTVÍ KRISTOVA VTÃLENÍ

ZvÏstování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Maria – panna a snoubenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72Zachariáπ a Maria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75Mariina odpovÏÔ víry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76Navπtívení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77Maria naplnÏná Bohem spÏchá do hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79DvÏ matky a dva synové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80Maria je tÏhotná slovem, je plná Boha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Budiæ v kaædém duπe Mariina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81Mariina p¯ítomnost je ku prospÏchu Janovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82Jeæíπovo narození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83SËítání lidu pro Krista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85Kristus se rodí ve tvém srdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

222 Obsah

Kristus sestoupil na zem, abys ty vystoupal ke hvÏzdám . . . . . . . . . . 86Kde je Kristus, tam je i hvÏzda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88ObÏtování v chrámu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88Bude naz˝ván Svat˝ pro Pána . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90Ob¯ízka p¯edobrazem k¯íæe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92O KristovÏ narození svÏdËí kaæd˝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Mariinu duπi proniká meË Boæího Slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93Jeæíπ v chrámu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93Nalezení Jeæíπe v chrámu je p¯edpovÏdí vzk¯íπení . . . . . . . . . . . . . . 95Maria se uËí od svého Syna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95Jeæíπ se pod¯izuje Otci i matce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

TAJEMSTVÍ KRISTOVA VEÿEJNÉHO Æ IVOTA

K¯est v Jordánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98Abychom naplnili, Ëeho si æádá spravedlnost . . . . . . . . . . . . . . . . . 100Kdo koná Boæí p¯ikázání, uznává, æe B˘h je spravedliv˝ . . . . . . . . .102Kristus naplÚuje spravedlnost svou smrtí na k¯íæi . . . . . . . . . . . . . . 103Tajemství církve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104Tajemství Trojice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106Svatba v KánÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107Pán p¯ichází na pomoc v pravou chvíli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110Jeæíπ˘v pokrm je p¯ebohat˝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111Svatba v Káni, narození Krista a panenské zasvÏcení . . . . . . . . . . . 112Hlásání Boæího království a v˝zva k obrácení . . . . . . . . . . . . . . . . . 114Boæí království a víra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Ho¯ËiËné a obilné zrno je sám Pán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116Jsme libou v˘ní Kristovou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118Zkrouπenost srdce a slzy pokání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119PromÏnÏní PánÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121Spat¯it slávu vzk¯íπení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123Pat¯it na slávu Slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125Rosou víry B˘h zavlaæuje lidská srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .127Poslední veËe¯e a ustanovení eucharistie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128Jan na PánovÏ hrudi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130Starobylost a vzneπenost svátosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131Chléb æivota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133Hostina Snoubence a Snoubenky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

TAJEMSTVÍ KRISTOVA UTRPENÍ A SMRTI

Getsemany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138Kristus netrpí kv˘li sobÏ, ale kv˘li mnÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140Kristova boæská a lidská v˘le . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .141Zarmoucen aæ k smrti, nikoli kv˘li smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143Jidáπovo políbení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144Krist˘v soud a poníæení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146Kristovo utrpení je obrazem nebeského království . . . . . . . . . . . . . 148Kristus mlËí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Obsah 223

Kristus svou potupou odÚal potupu vπech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149Kdo zakouπí trápení na zemi, nalezne ve smrti odpoËinutí . . . . . . . 150Pán Jeæíπ trpÏl skuteËnÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152Král korunovan˝ trním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153Bíl˝ πat, koruna z trní a rákos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154Krví muËedník˘ se církev stává láskou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155V poníæení Boæí slovo dává æivot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155Tajemství k¯íæe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157Triumf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160Nápis, Ëerv a skarab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162Následujme Krista – poËátek Boæích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163SpoleËenství s tÏlem Kristov˝m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164Kristova poslední v˘le . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .167Maria pod k¯íæem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

TAJEMSTVÍ KRISTOVA VZKÿ Í©ENÍ

Vzk¯íπení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172»asného jitra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .174Kristus vstává z mrtv˝ch vlastní boæskou mocí . . . . . . . . . . . . . . . . .175Jako mne poslal æiv˝ Otec a já æiji díky Otci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176Marie z Magdaly a její víra ve Vzk¯íπeného . . . . . . . . . . . . . . . . . . .177DvÏ Marie z Magdaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179Tomáπ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180Vystoupil do nebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181Láska nezná rozdílu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183PospÏπme si k æivotu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185Ty, které p¯ivedl k æivotu, posadil na nebesích . . . . . . . . . . . . . . . . 187Tajemství Ducha svatého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188Duch svat˝ p¯i stvo¯ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189Plameny ohnÏ a k¯ídla lásky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191Sestoupení Ducha svatého p¯i k¯tu vϯících . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193Byst¯ina stékající z Libanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .194Duch do ËlovÏka otiskuje svÏtlo Boæí tvá¯e . . . . . . . . . . . . . . . . . . .195Duch svat˝ se p¯imlouvá vzdechy, které nelze vyjád¯it . . . . . . . . . . 196

EdiËní poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198Abstract . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199Seznam pouæit˝ch zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201Pouæitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .202

Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202Sekundární literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

Rejst¯íky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209Biblick˝ rejst¯ík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209Rejst¯ík Ambroæov˝ch text˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215Rejst¯ík starovÏk˝ch a st¯edovÏk˝ch autor˘, text˘ a osob . . . . . . . . 218Rejst¯ík moderních autor˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

vydalo nakladatelství Krystal OP,Husova 8, 110 00 Praha 1,jako svou 185. publikaciodpovědná redaktorka Eva Fuchsováobálka Barbora Solperovás použitím grafiky S. M. Benedicty Hübnerovévydání první, Praha 2015sazba Albert Sovavýroba PB tisk Příbram